Zprávy a informace ČKAIT 2022|03

Současná novelizace souvisí se způsobem jeho schválení. Poslanci ANO, SPD a KSČM ho prosadili těsně před parlamentními volbami na podzim minulého roku, a to proti jednomyslnému nesouhlasu senátu i ostatních parlamentních stran. Současná vládní koalice se proto rozhodla posunout účinnost tohoto zákona a mezitím schválit jeho tzv. institucionální novelu.

Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky schválila dne 13. 5. 2022 ve třetím čtení sněmovní tisk č. 137, kterým se odkládá účinnost části nového stavebního zákona č. 283/2021 Sb. (NSZ) o jeden rok, tedy od 1. 7. 2024. Ve vztahu k vyhrazeným stavbám (vyjmenovaným v příloze č. 3) se až na drobné výjimky zachovává účinnost NSZ od 1. 7. 2023. Nejedná se však o jedinou novelu, která nový stavební zákon čeká. Do 9. 5. 2022 proběhlo mezirezortní připomínkové řízení k další, tzv. institucionální novele tohoto právního předpisu. Změny se mají týkat zejména oblasti výkonu a organizace veřejné správy, dílčí úpravy jsou ale i v oblasti územního plánování a na úseku stavebního řádu. ČKAIT odeslala v rámci meziresortního připomínkového řízení 36 zásadních připomínek k tzv. institucionální novele stavebního zákona.

Změny v institucionální oblasti

Dochází ke zrušení Nejvyššího stavebního úřadu, jehož kompetence převezme Ministerstvo pro místní rozvoj. V tomto ohledu zůstane zachován stávající stav. Dle důvodové zprávy k této novele totiž zachování existence a nutnost faktického zřizování Nejvyššího stavebního úřadu s sebou nese rozsáhlé personální přesuny, značné nároky na státní rozpočet a přesuny kompetencí ústředních správních úřadů a s tím spojených změn příslušností hospodařit se státním majetkem. Cílem návrhu je proto zabránit další atrofii ústřední úrovně veřejné správy zřízením dalšího relativně nezávislého ústředního správního úřadu.

Dále dochází ke zrušení krajských stavebních úřadů a zachování smíšeného modelu veřejné správy. Návrhem zákona dojde k zachování smíšeného modelu veřejné správy na úseku povolování staveb. Nedojde k rozsáhlým přesunům úřednického aparátu a vzniku značných nároků na státní rozpočet v souvislosti se zřízením státní stavební správy. Návrhem zákona tak bude zachována působnost krajských úřadů a některých obecních úřadů jako úřadů stavebních.

Počítá se rovněž s tím, že bude zachován institucionální rámec Specializovaného a odvolacího stavebního úřadu, který bude příslušným stavebním úřadem ve věcech vyhrazených staveb (stavby uvedené v příloze č. 3 ke stavebnímu zákonu – do zde uvedeného výčtu se mj. doplňují i stavby silnic I. třídy).

Stavební úřady tedy zůstanou zachovány na úrovni územních samosprávných celků, jejich počet ale má být redukován. Z celkového počtu 694 stavebních úřadů na úrovni obcí je navrhováno zachování 371. Kromě obecních úřadů obcí s rozšířenou působností a Prahy se má jednat o stavební úřady vymezené v nově navrhované příloze č. 11 NSZ.

ČKAIT doporučuje posílit kompetence MMR

Samotným projektantům je určitě jedno, kam odnesou či digitálně pošlou projektovou dokumentaci. Klíčové pro ně (ČKAIT) je, aby povolovací řízení fungovalo a probíhalo předvídatelně a v termínech stanovených zákonem. Zachování výkonu činností stavebních úřadů pod územními samosprávnými celky může být vhodné z hlediska znalostí místních poměrů, které mohou stavební úřady ve své činnosti využít. Nicméně je třeba přihlížet ke všem rizikům, která mohou s účinností NSZ nastat a jež rozhodně nelze vyřešit jen prostřednictvím zrušení celé nové soustavy státní stavební správy v čele s Nejvyšším stavebním úřadem. ČKAIT jde především o udržení transparentních podmínek odborné činnosti pro inženýry a techniky, ale rovněž zaměstnance příslušných úřadů. ČKAIT podporuje širší zásah do schválené podoby NSZ tak, aby byla zajištěna řádná ochrana všech dotčených veřejných zájmů. ČKAIT podporuje navrhované nové znění § 31 NSZ, dle jehož odst. 1 Ministerstvo pro místní rozvoj metodicky sjednocuje výkladovou a aplikační činnost stavebních úřadů v oblasti stavebního úřadu a požadavky na výstavbu s výjimkou požadavků stanovených odchylně prováděcím právním předpisem územně samosprávného celku.

MMR by mělo koordinovat veškeré požadavky na výstavbu

ČKAIT se však domnívá, že je nutné zajistit nejen sjednocení výkladové a aplikační činnosti stavebních úřadů, ale rovněž garantovat jednotu a soulad všech vyhlášek a předpisů a rovněž jednotný výklad ve všech oblastech a na všech úrovních státu. To dnes nefunguje. Současný stav, kdy všechna ministerstva mají možnost vydávat a také vydávají metodická doporučení – mnohdy protichůdná, která nikdo nekoordinuje – je neudržitelný. Ministerstvo pro místní rozvoj by mělo mít možnost tento dohled zajistit nebo se na jeho zajištění spolupodílet, což bylo jednou z připomínek, které ČKAIT k zaslanému návrhu novely nového stavebního zákona uplatnila.

Navrhované změny v oblasti územního plánování

Mezi nejvýznamnější změny patří posílení role samosprávy v procesech pořizování územních opatření (o stavební uzávěře a o asanaci území). Nově bude samospráva (rada obce nebo rada kraje) rozhodovat o pořízení a vydání územních opatření. Pořizování zajistí příslušný úřad územního plánování. Nově budou také jasně identifikovány dotčené orgány, které se k návrhu územního opatření o stavební uzávěře vyjadřují.

Dochází k opětovnému zavedení politiky územního rozvoje jakožto strategického nástroje územního plánování na úrovni státu, a to v rozsahu stávající politiky územního rozvoje. Vztah politiky územního rozvoje k územnímu rozvojovému plánu je zachován v rozsahu stávající právní úpravy, tedy stavebního zákona č. 183/2006 Sb.

Politika architektury a stavební kultury České republiky nemá dle navrhovaného znění nadále tvořit součást nástrojů územního plánování, ale samostatný strategický dokument vlády na úseku architektury a kvality vystavěného prostředí.

Vrácení zkráceného postupu změn ÚP

Nově je navrhováno, aby změny územně plánovacích dokumentací byly pořizovány zkráceným postupem, který odpovídá stávajícímu stavebnímu zákonu č. 183/2006 Sb. Dále je řešeno vypuštění nebo úprava nesystémových lhůt v procesu pořizování nástrojů územního plánování a úprava určitých částí přechodných ustanovení k územnímu plánování. ČKAIT podporuje návrh na opětovné zavedení způsobu pořizování změny územně plánovací dokumentace zkráceným postupem. Vypuštění této možnosti z nové právní úpravy bylo zcela nelogickým a nesystémovým krokem, který rozhodně žádné zjednodušení procesu pořizování nástrojů územního plánování nepřinesl.

Jednotný standard dokumentace ÚP

Novela přináší také zpřesnění požadavků na vyhotovování a předávání elektronických dat dokumentů územního plánování v jednotném standardu. ČKAIT vnímá jako potřebné rovněž zpřesnění jednotných požadavků na elektronická data všech dokumentů územního plánování, tzv. jednotný standart těchto dokumentů. Sjednocení vyjadřovacích prostředků, tedy jednotný výklad základních jevů a obdobný grafický projev, by mělo zlepšit čitelnost výkresů a přinést nejen zjednodušení práce jejich uživatelům, ale také sjednocení interpretace územně plánovacích dokumentací. Domnívám se, že ve svém důsledku povede i k rychlejšímu a kvalitnějšímu rozhodování na různých stupních.

Proti nadužívání regulačního plánu

ČKAIT dále uplatnila v rámci projednávání návrhu novely NSZ připomínku proti změně § 86 odst. 4, dle jehož navrhovaného znění může regulační plán stanovit pořadí provádění změn v území či architektonicky nebo urbanisticky významné stavby. ČKAIT je toho názoru, že znění obsahující výraz „architektonicky nebo urbanisticky významné stavby“ je již uvedeno v § 83 odst. 2 NSZ. Opakování v regulačním plánu by mohlo vést k nadužívání této možnosti i vzhledem k jednoduššímu projednání regulačního plánu.

Navrhované změny na úseku stavebního řádu

Postavení dotčených orgánů – vrací se ochrana veřejného zdraví

Na úseku stavebního řádu je novelou navržena řada spíše dílčích úprav. Patří sem úprava postavení dotčených orgánů v souvislosti s úpravou státní stavební správy a s tím související změny forem jejich vyjadřování. Např. se zavádí zpět kompetence orgánů ochrany veřejného zdraví jako dotčených orgánů státní stavební správy ve věcech návrhových řízení podle nového stavebního zákona. Stavební úřady ve smíšeném modelu tedy již nebudou představovat orgány ochrany veřejného zdraví, těmi budou opět krajské hygienické stanice, jak je tomu dosud. Ty budou vydávat podkladové stanovisko nezbytné k vydání samotného rozhodnutí stavebního úřadu.

Zákon o jednotném povolování v oblasti ochrany životního prostředí

Současně s novelou nového stavebního zákona předkládá Ministerstvo životního prostředí návrh zákona o jednotném povolování v oblasti ochrany životního prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o jednotném povolování v oblasti ochrany životního prostředí). Návrh představuje procesní integraci na úseku ochrany životního prostředí a zavádí jednotné enviromentální povolení ve formě závazného stanoviska (tzv. jednotné stanovisko), a to pro všechny záměry povolované podle nového stavebního zákona – ať už jde o záměry EIA, nebo záměry ostatní. Jednotné stanovisko bude zahrnovat správní akty obsažené nyní v devíti různých zákonech z oblasti životního prostředí. Tyto akty budou mít napříště formu vyjádření dotčených orgánů s tím, že budou součástí jednotného stanoviska vydávaného příslušným správním orgánem. Tím bude v definovaných případech krajský úřad (záměry v režimu EIA podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, záměry, pro jejichž realizaci je vyžadována výjimka z druhové ochrany podle zákona o ochraně přírody a krajiny apod.), v ostatních případech pak obecní úřad obce s rozšířenou působností. Jednotné stanovisko bude podkladem pro rozhodnutí o povolení záměru podle stavebního zákona, resp. v případě záměrů EIA pro tzv. navazující řízení ve smyslu zákona o posuzování vlivů na životní prostředí.

Zpřesnění některých pojmů hmotného práva

Navrhovaná novela dále přináší zpřesnění některých pojmů stavebního práva hmotného (byt, přístupnost, uliční prostranství), aby byla zajištěna jejich kompatibilita s pojmy používanými v technických normách.

Návrat požadavku na přímé osvětlení a větrání bytů

ČKAIT podporuje navrhovanou úpravu § 13 písm. l) NSZ, kterou se do definice obytné místnosti vrací požadavek na přímé osvětlení a větrání. Schválená podoba NSZ totiž představuje zákonné oprávnění stanovit požadavky, které mohou v konečném důsledku znamenat snížení ochrany zdraví. Může se tak stát, že se požadavky na byty a obytné místnosti stanovené právními předpisy vrátí zpět o několik desítek let (bytem by mohla být i kobka – prostor bez přímého osvětlení a větrání, tj. prostor bez oken a větracích otvorů), tuto skutečnost navrhovaná úprava mění.

Jednotné technické požadavky na stavby v celé ČR = nezavádíme dvojí kvalitu výstavby

Dle nového znění § 152 odst. 2 NSZ mohou územní samosprávné celky (Praha, Brno, Ostrava), které jsou k tomu tímto zákonem zmocněny, stanovit prováděcím předpisem podrobné požadavky na vymezování pozemků a požadavky na umísťování staveb odchylně od prováděcího právního předpisu podle odstavce 1. Navrhovaná novela tuto možnost vyjmenovaným statutárním městům opět odebírá a zavádí jednotné technické požadavky na stavby pro celou Českou republiku, což je požadavek, který ČKAIT dlouhodobě prosazuje. ČKAIT již od samotného projednávání NSZ zásadně nesouhlasila se zaváděním různé jakosti ve výstavbě, což s sebou nese i problém v přístupu k bezpečnosti užívání a v různém výkladu základních požadavků v jednotlivých městech a obcích. To neznamená, že jsme proti možnosti umísťovat stavby podle vlastních potřeb měst. Avšak základní požadavky na stavby, mezi které se řadí požadavky na mechanickou odolnost a stabilitu staveb nebo požadavky na požární bezpečnost a na udržitelné využívání přírodních zdrojů, musí stavby splňovat při běžné údržbě a působení běžně předvídatelných vlivů po dobu jejich návrhové životnosti, a tudíž by neměla existovat možnost, že tyto požadavky budou upravovány v rámci území ČR rozdílně. „Městské předpisy“ jsou technickým předpisem ve smyslu čl. 1 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1535 ze dne 9. září 2015 o postupu při poskytování informací v oblasti technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti, a proto podléhají notifikaci ze stran Evropské komise. Obce mají možnost uplatňovat své představy o výstavbě na území obce v rámci územního plánování a v případě, že města budou mít možnost vydávat svůj předpis, je nutné stanovit mantinely, ve kterých se budou pohybovat. Je proto v pořádku, že jim tato možnost zůstala jen u požadavků na vymezování pozemků a umísťování staveb.

Obcím zůstává kompetence stanovit vlastním předpisem odchylné umístění stavby

Dle navrhovaného nového znění § 152 odst. 4 NSZ má platit, že pokud určí prováděcí právní předpis územně samosprávného celku podle odstavce 2 závazné technické normy ve stavebnictví odchylně od prováděcího právního předpisu podle odstavce 1, zajistí územní samosprávný celek bezplatný přístup k těmto určeným technickým normám a vede jejich seznam. ČKAIT v rámci podaných připomínek navrhuje úpravu tohoto ustanovení, které dává územně samosprávným celkům možnost vydávat technické požadavky na stavby, jelikož se odkazuje na odst. 1 jako celek. V této podobě by mohlo být interpretováno zavádějícím způsobem, že by přece jen bylo možné pro vyjmenovaná statutární města stanovit technické požadavky na stavby odchylně. Požadujeme tedy, aby v tomto odstavci bylo jasně uvedeno, že určí-li prováděcí právní předpis územně samosprávného celku podle odstavce 2 technické normy ve stavebnictví pro vymezování pozemků a požadavků na umísťování staveb odchylně od prováděcího právního předpisu podle odstavce 1 (tedy že možnost odchylného stanovení požadavků se týká skutečně jen vymezování pozemků a umísťování staveb), zajistí územní samosprávný celek bezplatný přístup k těmto určeným technickým normám a vede jejich seznam.

Pražské stavební předpisy již nebudou prováděcím právním předpisem k NSZ

Podle navrhované nové právní úpravy již nebude nařízení hlavního města Prahy č. 10/2016 Sb. hl. m. Prahy, kterým se stanovují obecné požadavky na využívání území a technické požadavky na stavby v hlavním městě Praze (Pražské stavební předpisy), považováno za prováděcí právní předpis podle § 152 odst. 2 NSZ. Důvod pro tuto úpravu vysvětluje důvodová zpráva k novele nového stavebního zákona tak, že Pražské stavební předpisy jsou prováděcím právním předpisem k současnému stavebnímu zákonu č. 183/2006 Sb., jehož hmotné právo má jiný obsahový základ. Pražské stavební předpisy proto nekorespondují s návrhem nového stavebního zákona, a to zejména po jeho obsahové stránce. Pražské stavební předpisy byly vydány k provedení § 169 zákona č. 183/2006 Sb. a tento zákon bude zrušen novým stavebním zákonem. Z uvedeného vyplývá, že pokud bude Praha klást svoje vlastní požadavky na vymezování pozemků a umísťování staveb odchylně od jednotné vyhlášky, bude k tomu muset přijmout svůj vlastní nový prováděcí předpis.

Obsah dokumentace bude stanoven prováděcím předpisem

Dle navrhovaného nového znění § 158 odst. 1 NSZ se vypouští poslední věta tohoto ustanovení určující, že dokumentace pro povolení záměru stanovená prováděcím právním předpisem musí obsahovat urbanistické a základní architektonické a technické řešení záměru umožňující posouzení jeho mechanické odolnosti a stability, požární bezpečnosti a vlivů na území a životní prostředí. Obsah a rozsah dokumentace tak bude plně dán prováděcím právním předpisem.

ČKAIT tuto úpravu vítá, neboť již dlouhodobě prosazuje požadavek, aby se v případě dokumentace pro povolení stavby vycházelo z rozsahu a obsahu dokumentace pro vydání společného povolení, nikoliv dokumentace pro územní rozhodnutí, jak vyplývá ze schválené podoby NSZ.

Judikatura požaduje dostatečnou podrobnost dokumentace pro povolení stavby

S požadavkem co nejpodrobnější dokumentace pro aktuálně platné stavební povolení se setkáváme v judikatuře soudů, podle níž má stavební úřad ve stavebním povolení stanovit podmínky pro provedení konkrétní stavby podle jím ověřené dokumentace, která musí být úplná, přesvědčivá a musí v odpovídající míře řešit, jak bude povolovaná stavba provedena. Obdobný rozsah by se měl dle názoru ČKAIT vztáhnout i na chystanou dokumentaci pro povolení stavby, aby byla zajištěna náležitá ochrana všech příslušných veřejných zájmů.

Místo nedostatečného DÚR_plus navrhujeme zjednodušené DSP_mínus

ČKAIT je nejen toho názoru, že projektovou dokumentaci nelze zjednodušit jen v rozsahu dnešní DÚR (DÚR +), ale domnívá se rovněž, že je nutné minimálně ve vyhlášce zohlednit různé druhy staveb potřebnou podrobností (a to i s ohledem na zaváděnou kategorizaci staveb podle NSZ, kde rozlišení staveb na drobné, jednoduché, ostatní a vyhrazené nemůže být pro nově nastavenou podobu dokumentace dostačující). Vhodnější je použít rozsah a obsah stávající projektové dokumentace pro vydání společného povolení, který by byl přizpůsoben konkrétnímu druhu a účelu stavby. Je možné zjednodušit projektovou dokumentaci bytových domů, ale kupříkladu u technologických staveb nebo výrobních závodů je nezbytné mít tuto dokumentaci podrobnější, protože z jednotlivých technologických požadavků se odvíjí celková dispozice nebo potřeba umístění vyhrazeného požárního zařízení. Zde můžeme vycházet ze zahraničních standardů rozhodně neřadit do jedné kategorie obsah a rozsah projektové dokumentace pro výrobní závod a pro bytový dům. ČKAIT tento požadavek na přizpůsobení obsahu projektové dokumentace, kterou stanoví prováděcí právní předpis podle příslušného druhu a účelu stavby, uplatnila v rámci podaných připomínek k projednávané novele NSZ.

K námitkám týkajících se technických požadavků na stavby se bude vyjadřovat projektant

Nově navrhované ustanovení § 194 NSZ již nepočítá s povinností stavebního úřadu, aby v případě, kdy bude shledán nesoulad záměru s některými z kritérií uvedenými v ustanovení § 193 o posuzování záměru, o této skutečnosti stavebníka vyrozuměl a umožnil mu se k této skutečnosti vyjádřit. Jak již ČKAIT dříve upozorňovala, toto ustanovení je nadbytečné, jelikož tuto úpravu v obecné rovině obsahuje správní řád v § 36 odst. 3 a jedná se tak o zbytečnou duplicitu. Nově navrhované ustanovení § 194 NSZ naopak počítá s možností vyjádření projektanta, a to dle jeho odst. 1 tak, že je-li podána námitka nebo připomínka, která se týká technických požadavků na stavby, vyžádá si stavební úřad vyjádření projektanta k obsahu námitky nebo připomínky; za tímto účelem může řízení přerušit a vyrozumí o této skutečnosti stavebníka. Odst. 2 pak uvádí, že projektant zašle své vyjádření stavebnímu úřadu do 7 dnů ode dne doručení žádosti. Není-li vyjádření projektanta doručeno ve lhůtě, posoudí stavební úřad námitku nebo připomínku podle požadavků na výstavbu.

Projednávání námitek je většinou technická a odborná otázka

Dle důvodové zprávy si tento nový institut vyjádření projektanta klade za cíl posílení role a úlohy projektanta v jeho zodpovědnosti za zpracování kvalitní dokumentace. Podstatou tohoto nového ustanovení je určitá „spolupráce“ stavebního úřadu s projektantem, a to v případech, kdy bude podána námitka nebo připomínka, týkající se technických požadavků na stavby, tzn. předmětem námitky nebo připomínky bude ryze technicky odborná věc. V těchto případech je stavebním zákonem založena možnost, aby si stavební úřad vyžádal vyjádření projektanta k obsahu námitky nebo připomínky. Vyjádření projektanta bude stavebnímu úřadu sloužit jako odborný podklad pro posouzení dané námitky nebo připomínky. Za posouzení a vyhodnocení námitky nebo připomínky z hlediska požadavků na výstavbu v důsledku nese zodpovědnost stavební úřad, ať už se projektant k zaslanému vyjádřil, či případně nevyjádřil. Vyjádření projektanta není pro stavební úřad závazným podkladem, nenahrazuje jeho posouzení námitky nebo připomínky. Jde o jakousi odbornou pomoc stavebnímu úřadu ze strany projektanta, který svými odbornými znalostmi, a hlavně z důvodu „autorství“ dokumentace, pomůže svým vyjádřením stavebnímu úřadu orientovat se v odborné problematice. S uvedeným nezbývá dle mého názoru než souhlasit. V § 162 odst. 2 písm. c) NSZ je sice nově navrhována obecná povinnost projektanta zpracovat na žádost stavebního úřadu vyjádření k námitkám směřujícím k projektové dokumentaci a splnění technických požadavků na stavby v rámci řízení o povolení záměru, jedná se však de facto o možnost projektanta, jak vyplývá z výše uvedeného. Nebude-li projektant ve lhůtě reagovat, stavební úřad musí uplatněnou námitku či připomínku posoudit sám. Nesplnění povinnosti dle § 162 odst. 2 písm. c) NSZ není ani skutkovou podstatou přestupku, za kterou by stavební úřad měl projektantovi uložit pokutu.

Co se týká nákladů projektanta na zpracování takového vyjádření pro stavební úřad, je na ně potřeba pamatovat již při uzavírání smluvního vztahu s objednatelem projektové dokumentace a všechny tyto okolnosti případně zohlednit ve výsledné ceně.

Úprava postavení autorizovaných inspektorů

Je navrhováno zrušení možnosti přiložit odborný posudek autorizovaného inspektora k žádosti o povolení záměru. Zůstává zachováno oprávnění autorizovaných inspektorů vydávat odborné posudky pro účely kolaudace staveb.

Úprava platnosti povolení

Dochází ke zpřesnění právní úpravy v případě prodlužování doby platnosti povolení, včetně způsobu posuzování okolností a skutečností, kvůli kterým nebyl záměr v době platnosti povolení dokončen.

Úprava přechodných ustanovení ke stavebnímu řádu

Nově navrhované znění § 330 odst. 1 NSZ zavádí klasické přechodné ustanovení, dle něhož se řízení a postupy zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona dokončí podle dosavadních předpisů. ČKAIT podporuje změnu tohoto ustanovení, neboť zatím schválené netradiční přechodné ustanovení § 330 odst. 1 NSZ, dle něhož by se řízení a postupy zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona dokončovaly všechny již dle NSZ, by mohlo způsobit ve stavební správě dlouhotrvající systémový kolaps, a navíc by mohlo dojít i k zeslabení postavení účastníků již zahájených řízení. Nově navrhovaným přechodným ustanovením budou zachovány dosavadní jistoty všech ve výstavbě participujících osob i náležitá ochrana veřejných zájmů.

Novému stavebnímu zákonu se věnovaly i tyto články:

• Z+i ČKAIT 3/2022 - MMR vypořádává připomínky k novele nového stavebního zákona
• Z+i ČKAIT 3/2022 - Co podle názoru ČKAIT v novele nového stavebního zákona chybí?
• Z+i ČKAIT 3/2022 - První velká novela nového stavebního zákona
• Z+i ČKAIT 2/2022 - Odklad nového stavebního zákona pro nevyhrazené stavby
• Z+i ČKAIT 2/2022 - Územní plánování podle nového stavebního zákona z pohledu ČKAIT
• Z+i ČKAIT 1/2022 - Co přinese kategorizace staveb podle nového stavebního zákona
• Z+i ČKAIT 1/2022 - Jaká bude novela nového stavebního zákona
• Z+i ČKAIT 6/2021 - Památkáři kritizují nový stavební zákon
• Z+i ČKAIT 4/2021 - I změnový zákon má výjimky a nabývá účinnosti postupně
• Z+i ČKAIT 4/2021 - Nový stavební zákon nabývá účinnosti postupně
• Z+i ČKAIT 4/2021 - Nový stavební zákon byl schválen. Začíná chaos
• Z+i ČKAIT 3/2021 - Co očekávat od stavebního zákona, který nyní projednává Senát

Průběh rekodifikace stavebního práva jsme sledovali od začátku:

Z+i 2/2021 - Rekodifikace pošestnácté - Aneb nastane kolaps státní správy? Kuloární jednání o pozměňovacích návrzích nového stavebního zákona a navazujícího změnového zákona probíhala celý březen a legislativní tvořivost mnoha poslanců se naplno rozjela. Druhé čtení zákona bylo zahájeno obecnou rozpravou 1. dubna 2021. Mnozí řečníci varovali před přijetím stavebního a změnového zákona, do nichž jsou zapracovávány desítky často navzájem nekoordinovaných pozměňovacích návrhů poslanců.

Z+i 1/2021 - Rekodifikace popatnácté - Přelom roku 2020 a 2021 byl ve znamení předkládání a projednávání pozměňovacích návrhů k novému stavebnímu zákonu. Ještě v prosinci 2020 představila komplexní návrh skupina poslanců opozičních stran. Další návrh připravoval Radim Fiala (SPD), ale nakonec ho propojil s komplexním návrhem z dílny koaličních poslanců Martina Kolovratníka (ANO), Petra Dolínka (ČSSD) a Lea Luzara (KSČM).

Z+i 6/2020 -Rekodifikace počtrnácté - Jak probíhalo první čtení v poslanecké sněmovně? Čtyři politické strany, které v prvním čtení hlasovaly pro vládní návrh rekodifikace stavebního práva, očekávají ve druhém čtení jeho významnou proměnu. Jejich požadavky jsou však často protichůdné. Nejednotný postoj mají přitom ke klíčovým bodům jako je vytvoření stavebního superúřadu či vytváření vlastních předpisů velkými městy.

Z+i 5/2020 - Rekodifikace potřinácté - V tomto pokračování jsme se zaměřili  zejména na zákon autorizační, který je zařazen mezi změnové zákony rekodifikace jako část X. Pro autorizované osoby patří změny zákona č. 360/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů k nejdůležitějším návrhům.

Z+i 4/2020 - Rekodifikace podvanácté - Tento díl věnujeme vybraným ustanovením rekodifikovaného stavebního práva, která obsahují znění postoupené 27. července 2020 na opětovné projednání Legislativní rady vlády, a která se bezprostředně dotýkají činnosti autorizovaných osob. Neakceptované připomínky ČKAIT v ustanoveních stavebního zákona zůstaly.

Z+i 3/2020 - Rekodifikace pojedenácté - Členové ČKAIT jsou již od roku 2017 v průběhu jednotlivých etap připomínkovacích řízení k předkládanému rekodifikovanému stavebnímu právu zvyklí na všelicos. Mysleli jsme si, že nás už nic nepřekvapí, ale zmýlili jsme se. K připomínkování jsme dostali téměř úplně jiný text.

Z+i 2/2020 Rekodifikace podesáté - Jak vypořádalo ministerstvo pro místní rozvoj připomínky ČKAIT k návrhu stavebního zákona? Ze 121 zásadních připomínek ČKAIT zůstalo na konci února 2020 nevypořádaných 24 výhrad, které ČKAIT považuje za zcela podstatné. Týkají se zejména technického dozoru stavebníka, autorského dozoru a geotechnického průzkumu.

Z+i 1/2020 Rekodifikace podeváté - připomínky ČKAIT v mezirezortním řízení. K oficiální verzi předložené do mezirezortního řízení v předvánočním čase od 25. listopadu do 23. prosince 2019 byla na MMR podána řada připomínek. Autorizované osoby ČKAIT vyjádřily svůj názor prostřednictvím 803 připomínek, které se po interním vypořádání v rámci ČKAIT proměnily na 217 připomínek odeslaných na MMR. Snad jejich oficiální vypořádání na MMR nedopadne jako při vypořádání připomínek k věcnému záměru, kdy se jich většina ztratila.

Z+i 5/2019 Rekodifikace poosmé aneb jízda rychlíkem co nikde nestaví. Zpráva o zapojení ČKAIT do procesu rekodifikace stavebního práva aneb co dodat k rekodifikaci poosmé? Vlak poháněný parní lokomotivou do úvahy sice nepřichází, to bychom zanechali příliš velkou uhlíkovou stopu. Avšak připravovaná vysokorychlostní trať nevede jenom nížinami; v tunelech může narazit na nepředvídané geologické poměry.

Z+i 4/2019 Rekodifikace posedmé. Pokračování zprávy o hektickém projednávání jednoho z nejdůležitějších zákonů. I přes řadu zásadních připomínek schválila Vláda ČR v červnu 2019 návrh věcného záměru stavebního zákona. O prázdninách bylo svoláno pět jednání pracovních skupin. ČKAIT se aktivně účastní jednání, i nadále usiluje o úpravu kritizovaných ustanovení.

Z+i 3/2019 Rekodifikace pošesté. ČKAIT usiluje o to, aby stát nerezignoval na ochranu veřejného zájmu 

Oficiální vypořádání připomínek je netransparentní. Legislativní rada vlády neobdržela pravdivou informaci o tom, jak byly vypořádány zásadní připomínky ČKAIT k věcnému záměru stavebního zákona. Proč mezirezortní vypořádání nezahrnuje 37 zásadních připomínek, jejichž vypořádání skončilo rozporem? Kromě toho v oficiálních vypořádacích tabulkách zcela zmizely dvě třetiny zásadních připomínek ČKAIT.

Z+i 2/2019  Rekodifikace popáté.  Práce kvapná bez promyšlené analýzy. Výsledek mezirezortního vypořádání zásadních připomínek k věcnému záměru stavebního zákona: Veřejný zájem zůstává nejasný.

Z+i 1/2019 Rekodifikace počtvrté. Jak nám zprivatizovali stavební právo.  Připomínky autorizovaných osob k předfinální verzi.  Pokud se vám zdá, že je divné, když návrh zákona připravuje zájmový podnikatelský svaz, pak vězte, že to divné opravdu je. Veřejný zájem je totiž jiný než ten privátní.

Z+i 5/2018 Rekodifikace potřetí. Ministerstvo pro místní rozvoj a Hospodářská komora ČR uveřejnily v říjnu 2018 zprávu o tom, že společně chtějí připravit nový stavební zákon, který by podle jejich harmonogramu měl být schválen už za tři roky – tedy v roce 2021. Návrh věcného záměru by měl vzniknout už do konce roku 2018.

Z+i 4/2018 Rekodifikace podruhé. O postupu rekodifikace stavebního zákona a 80 navazujících předpisů. Vláda se v září 2018 pouze seznámila s informací o  o hlavních směrech a cílech rekodifikace č.j. 746/18

Z+i 3/2018 Rekodifikace poprvé. ČKAIT upozornila na hlavní problémy současného stavebního práva a nabídla Vládě ČR spolupráci na rekodifikaci stavebního práva. ČKAIT byla vyzvána, aby jmenovala své odborníky do pracovních skupin MMR.