Úvodník červen 2026
- Autor
- Publikováno
- Rubrika
- Úvodník
Profesora Pavla Ryjáčka jsme se zeptali na některé detaily ohledně Výtoňského mostu, které se v poslední době staly předmětem bouřlivých diskuzí s cílem zachránit stoletý původní most zvaný „rámusák“. Přitom řešení nové trojkolejné konstrukce, která má nahradit historický nýtovaný most, bylo vybráno velmi kvalifikovaným a transparentním způsobem. Soutěžní dialog rozhodně nepatří k nejjednodušší formě zadávacího řízení. Odborná porota s významnými profesními zkušenostmi postupně zpřesňuje zadání a vybírá nejvhodnější návrh. K zadání se tehdy vyjadřovali i památkáři a podle vyjádření Ministerstva kultury z roku 2019 bylo možné za určitých podmínek odstranit a nahradit stávající konstrukci. Jejich zásadním požadavkem bylo zachovat tvar mostu a génius loci místa, což vítězný návrh podle poroty i velké části veřejnosti splňuje.
Signatáři dopisu požádali ČKAIT, aby se jednoznačně a veřejně přihlásila k ochraně odborné role a zákonné odpovědnosti autorizovaných inženýrů, kteří nesou osobní odpovědnost za bezpečnost, únosnost, spolehlivost a provozuschopnost této stavby.
Do velmi komplikovaného procesu přípravy významné dopravní stavby pod Vyšehradem se stejně jako v případě Libeňského mostu velmi nepříznivě propisuje prosazování dílčích zájmů řady vlivových i laických skupin, které ale nenesou za jimi prosazovaná řešení odpovědnost ani finanční náklady.
Přemostění Vltavy na Výtoni se stalo zrcadlem současných problémů stavebnictví, včetně kompetenčních sporů v rámci státní správy a uplatňování zájmů specifických zájmových skupin i jednotlivců.
Setkání čestných členů ČKAIT se letos uskutečnilo dne 5. května 2026 v areálu Výstaviště Praha. Program byl zahájen odbornou přednáškou věnovanou průběhu rozsáhlé rekonstrukce Průmyslového paláce, během níž byli účastníci seznámeni s aktuálním stavem prací, použitými technologiemi i plánovaným harmonogramem dokončení této významné památky.
Politici a legislativci podnikli v posledních dekádách řadu pokusů, jejichž deklarovaným cílem bylo stavební předpisy zjednodušit a výstavbu urychlit. Ve výsledku však nakonec vznikl vždy stavební zákon ještě delší a složitější. V aktuálně projednávaném návrhu úplně nejnovějšího stavebního zákona se mezi prvním a druhým čtením díky poslaneckým iniciativám více než zdvojnásobil počet znaků i slov poslaneckého tisku. Na konci dubna poslanci ve výborech projednávali komplexní pozměňovací návrh, který měl tehdy rozsah téměř tří milionů písmen na více než tisíci stranách. V květnu byl tento návrh dále měněn. Co tedy poslanečtí předkladatelé stavebního zákona pošlou z 2. do 3. čtení? Obavy jsou více než na místě!
Jak probíhají pokusy poslanců opravit problematický návrh 13. novely stavebního zákona formou komplexního pozměňovacího návrhu (KPN)? Z původních zásadních připomínek ČKAIT byla na začátku druhého čtení vypořádána jen jedna. Další dvě vady jsou opraveny částečně. Ostatními připomínkami stavebních odborníků z ČKAIT se poslanci nezabývali vůbec, respektive nebyly ani „načteny“ k projednání v poslaneckých výborech. V konečném součtu má poslanecký komplexní pozměňovací návrh více nedostatků než jeho předchozí verze.
Nejenže většina dosavadních problémů 13. novely nového stavebního zákona nebyla uspokojivě vyřešena, ale komplexní pozměňovací návrh (KPN) přináší nové změny, k níž má ČKAIT zásadní výhrady. Profesní komora považuje za nejproblematičtější to, že základní technické požadavky na stavby mohou být relativizovány, pokud pro stavebníka budou ekonomicky nepřiměřené. Kolik stojí lidský život a zdraví v porovnání se správným řešením požární bezpečnosti či statiky staveb? Článek popisuje deset hlavních problémů, které přináší KPN.
Tento článek popisuje praktické zkušenosti z projektové praxe hlavního inženýra projektu. Formální vady elektronických výstupů se v posledních letech staly významným rizikem pro průběh stavebních řízení. Autor na konkrétních případech z praxe ukazuje, jak mohou zdánlivě drobné formální chyby v PDF formátu projektové dokumentace způsobit přerušení řízení, vrácení dokumentace či dokonce zneplatnění již vydaného stavebního povolení. Současně představuje nový přístup k systematické kontrole digitálních dokumentů ještě před jejich podáním.
Nejdůležitější informace z druhého letošního zasedání představenstva ČKAIT, které se konalo 23. dubna 2026 v Praze. Následující zasedání: výjezdní 5.−7. června 2026 v Sobotíně, 10. září 2026, 26. listopadu 2026.
Dne 8. dubna 2026 ve věku nedožitých 88 let zemřel významný představitel stavebnictví Ing. Pavel Bělohlávek, CSc., člen zlínské oblasti ČKAIT s členským číslem 1300001.
Proč musí odborníci promluvit do dotačních podmínek? ČR stojí na prahu demografických změn, která budou mít zásadní dopady na sociální i stavební sektor. Analýzy a prognózy Ministerstva práce a sociálních věcí, Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR jasně ukazují, že do roku 2050 se počet seniorů starších 65 let přehoupne přes 3 miliony, což vyvolá obrovský tlak na kapacity sociálních a zdravotních zařízení. Tato situace představuje pro stavební odborníky a projektanty velkou příležitost, ale zároveň i značné riziko. Pokud nebudou dotační podmínky a technická zadání definována ve spolupráci s experty a normovými požadavky, hrozí vznik defektních projektů a neefektivní vynaložení miliardových částek.
Jaké činnosti stavebního inženýra a technika lze již dnes s pomocí umělé inteligence (AI) smysluplně podporovat? S jakými limity je třeba počítat? Přednášejícími jsou Ing. Tomáš Dokoupil a Ing. Ondřej Rozinek, Ph.D., vědci AI z Fakulty informačních technologií ČVUT v Praze a spolumajitelé firmy, která implementuje umělou inteligenci do byznysu. V rámci tří navazujících webinářů budou sdílet reálné zkušenosti s využíváním AI a vysvětlí, proč je stále důležité, aby člověk ověřoval její výstupy. Webináře organizuje oblast ČKAIT Pardubický kraj.
Nejlepší studentské práce studijního programu městské inženýrství již potřetí ocenili zástupci z Fakulty stavební VUT, oblasti ČKAIT Jihomoravský kraj a ČSSI. Cena Ing. Svatopluka Zídka má za cíl propojit akademické prostředí s odbornou a profesní praxí.
Do již 3. ročníku soutěže Stavba roku dopravní a technické infrastruktury se lze přihlásit do 30. června 2026. Pro inspiraci přinášíme ohlédnutí za loňským 2. ročníkem, do kterého bylo přihlášeno 52 staveb.
Do letošního 13. ročníku Stavba roku Středočeského kraje 2026 se lze přihlásit do 10. června 2026. Záštitu převzala hejtmanka Petra Pecková. Pro inspiraci přinášíme ohlédnutí za 12. ročníkem, v němž hlavní titul získala stavba PPP dálnice D4 / Háje – Milín. Cenu ČKAIT získala oprava památkově chráněného mostu v Březnici. Cenu Nadace ABF získala nová základní škola v Ondřejově. Hejtmanka ocenila domov pro seniory Tmaň.
Ve čtvrtek 27. dubna 2026 se v aule Fakulty stavební Vysokého učení technického uskutečnilo vyhlášení výsledků soutěže Stavba Jihomoravského kraje za rok 2025. Do letošního ročníku se přihlásilo 29 staveb v sedmi kategoriích. Bylo uděleno šest hlavních cen a 14 dalších ocenění.
V roce 1967 absolvoval Ing. Miroslav Čermák Stavební fakultu Vysokého učení technického v Brně v oboru pozemní stavby. Tomuto oboru zasvětil celý život. Nejprve pracoval jako projektant, později jako vedoucí oddělení typizace a projektování prefabrikovaných staveb v Pozemních stavbách Brno. Od roku 1980 působil jako hlavní specialista pro pozemní stavby a vedoucí technického odboru brněnského Stavoprojektu. V roce 1988 získal za práci na téma Rekonstrukce bytových staveb titul kandidáta věd.
Mostař a ocelář Ing. Jaroslav Korbelář se narodil 26. června 1946 ve Velimi. V roce 1969 absolvoval Fakultu stavební ČVUT v Praze a v roce 1977 postgraduální studium ocelových konstrukcí. V roce 1993 se stal autorizovaným inženýrem v oboru mosty a inženýrské konstrukce. Vzhledem k bohaté profesní praxi působil jak při státních zkouškách ve zkušebních komisích na FS ČVUT v Praze, tak ve zkušební komisi ČKAIT. Od roku 2017 je předsedou oblastní pobočky ČSSI Karlovy Vary a členem prezidia ČSSI ČR.