Perex
Úvodní slovo k Průzkumu inženýrské komory: Délka povolování staveb v ČR
- Autor
- Publikováno
- Rubrika
- Délka povolování staveb v ČR
Perex
Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT) uskutečnila mezi svými členy již dva průzkumy o délce povolovacího řízení v ČR, první v lednu 2024 a druhý v lednu 2026. Výsledky obou těchto průzkumů mezi autorizovanými osobami ČKAIT jsou jedinečným zdrojem skutečných informací o délce a problémech povolovacího řízení v ČR. Cílem ČKAIT je poskytnout srozumitelný, datově podložený přehled, který může být využitelný pro odbornou debatu i pro návrhy dalšího zlepšení systému povolování staveb v ČR.
Struktura vzorku respondentů je v obou průzkumech velmi podobná. Do průzkumu se zapojili ze tří čtvrtin autorizovaní inženýři; převažuje obor pozemní stavby a z hlediska výkonu činnosti to jsou nejčastěji OSVČ či vlastníci/jednatelé kanceláří.
Druhý průzkum ČKAIT z roku 2026 přináší konkrétní data o délce a průběhu povolovacího řízení po zavedení nového stavebního zákona č. 283/2021 Sb. a ukazuje jeho dopady v praxi.
Průzkum k délce povolovacího řízení v ČR se uskutečnil ve dnech od 14. do 25. ledna 2026. Zapojilo se do něj 709 autorizovaných osob, a to opět pouze formou přímého odkazu. Průzkum nebyl otevřen laické veřejnosti a týkal se zkušeností autorizovaných osob v období od 1. ledna 2024 do 15. ledna 2026. Odpovědi na celkem 22 otázek jsou uvedeny v tabulkách. Ve sloupečku počet je vždy uveden počet odpovědí a to včetně započtení těch vícečetných. Ve sloupečku podíl je počet odpovědí vztažen k počtu respondentů, kteří odpovídali na danou otázku.
První průzkum ČKAIT k délce povolovacího řízení v ČR se uskutečnil ve dnech 22. až 31. ledna 2024. Dotazník byl šířen výhradně formou přímého odkazu (100 %) a nebyl otevřen laické veřejnosti. Celkem bylo zaznamenáno 1 968 návštěv, dokončeno bylo 1 094 dotazníků (celková úspěšnost vyplnění 55,6 %). Odpovědi na celkem 16 otázek jsou uvedeny v tabulkách. Ve sloupečku počet je vždy uveden počet odpovědí a to včetně započtení těch vícečetných. Ve sloupečku podíl je počet odpovědí vztažen k počtu respondentů, kteří odpovídali na danou otázku.
Při pohledu na ceny současného komerčního trhu s byty se prodejní cena 60 000 Kč/m² jeví jako z jiného světa. A přesto lze i dnes v těchto cenových relacích postavit bytové domy i s přiměřeným ziskem všech účastníků výstavby. ČKAIT se tématu dostupného bydlení věnovala na konferenci Inženýrský den 2024 a následně vydala tištěnou publikaci Dostupné bydlení.
Zhoršující se dostupnost bydlení v ČR je zásadní společenský a politický problém. ČKAIT pomocí Inženýrského dne 2024 a navazující publikace Dostupné bydlení chce ukázat jeden vzorový příklad i upozornit na některé nepravdy a opomíjené informace, které s tímto tématem úzce souvisí.
24. ročník Inženýrského dne, který se konal 27. května 2024, otevřel téma dostupnosti bydlení prostřednictvím odborných zkušeností 23 přednášejících. Všechny přednášky byly živě vysílány prostřednictvím ČTK a je možné je zpětně zhlédnout na video záznamu.
Bytové domy v Dobrušce byly navrženy a postaveny velmi efektivně, rychle a kvalitně. Celkem 52 bytů ve čtyřech bytových domech bylo dokončeno v lednu 2023 jen tři roky poté, co město bytovému družstvu přislíbilo prodat vhodné pozemky. V koncové prodejní ceně 46 000 Kč/m² byly zahrnuty kromě ceny bytu i všechny ostatní náklady a to včetně pořízení pozemku, nezbytné technické a dopravní infrastruktury, výtahu i DPH. V prvním roce provozu byla na vytápění bytů potřeba energie jen 20 až 30 kWh/m²/rok.
Nové bytové domy v Dobrušce byly oceněny cenou Ministerstva obchodu a průmyslu ve Stavbě roku Královéhradeckého kraje v roce 2023, byly prezentovány na Inženýrském dni v květnu 2024 a získaly Zvláštní cenu za dostupné a udržitelné bydlení v rámci 20. ročníku Ceny Inženýrské komory. I přestože byly opakovaně prezentovány při všech těchto souvislostech i v celostátních médiích, dodnes nikdo nepožádal projektanta nebo stavebníka o to, aby mohli tento úspěšný projekt zopakovat na jiném místě. To je při všech proklamacích podpory dostupného bydlení a miliardových státních podporách zcela nepochopitelné. Opravdu není nutné osvobodit mladé rodiny od nezbytnosti pořídit si bydlení jen na komerčním trhu?
Proč bude méně kvalitní bytový dům vždy dražší? Proč dobrá příprava a kvalitní řešení dokážou významně zlevnit výstavbu i následný provoz? Co vše je nutné započíst do ceny bytu? Jak moc a komu se vyplatí investovat čas a peníze do dobré projektové dokumentace? Proč záleží na kvalitních „průvodcích“ při přípravě a realizaci bytového domu? Přinášíme návod, jak pravidelně zveřejňované objemové cenové ukazatele přepočítat na konečné plošné ceny bytu, které jsou pro veřejnost srozumitelnější.
Proces rozpočtování nebo zjišťování ceny se rozděluje do dvou hlavních fází – propočet a rozpočet stavby. Toto dělení využívá určených částí cenové soustavy, které umí pracovat s mírou podrobnosti podkladů a informací, jež má zpracovatel k dispozici. Hlavní části cenové soustavy jsou cenové ukazatele, agregované položky a položky prací a materiálů.
Kdo nabídne věrohodnou politiku státu v oblasti dostupného bydlení, může oslovit vcelku početnou část elektorátu. Dostupné bydlení totiž není ani sociální bydlení. Není to ani pouze nájemní nebo družstevní bydlení. Jde však o otázku ovlivňující celou společnost od vzdělání, porodnosti, stěhování se za prací a rovněž udržování sociálních vazeb.
Bytová družstva jsou osvědčenou cestou, jak se lidé mohou dostat k dostupnému bydlení i v případě, že jejichž příjmy neumožňují pořízení vlastnického bydlení a nesplní zpřísňující se podmínky bank pro poskytnutí hypotečního úvěru. Je proto zcela nepochopitelné, že zákonodárci sice úporně hledají, jak zajistit dostupné bydlení, a přitom se vyhýbají řešení problémů bytových družstev, která jsou silně diskriminována oproti jiným formám nájemního nebo vlastnického bydlení.
U staveb se energetická náročnost hodnotí podobně, jako je tomu u žárovek, ledniček, televizí a dalších spotřebičů. Průkaz energetické náročnosti budovy je dokumentem, který rozděluje budovy na třídy A až G na základě potřeby pro jejich typické využití. Hodnotí se množství energie potřebné pro vytápění, chlazení, ohřev vody, osvětlení, větrání a úpravu vlhkosti vzduchu.
Požární ochrana budov není výsada, není to rozmar ani nadstavba. Je to základní povinnost. Její význam se zvyšuje v současnosti, kdy do provozu budov vstupují nové technologie, zateplení nebo obnovitelné zdroje energie.
Od 1. července 2024 vstoupil do stavebního práva nový pohled na problematiku bezbariérového užívání. V předcházející právní úpravě stavebního zákona č. 183/2006 Sb. jsme byli zvyklí, že bezbariérové užívání staveb bylo jedním z obecných požadavků na výstavbu a obecné technické požadavky byly formulovány v samostatné prováděcí vyhlášce stavebního zákona – vyhlášce č. 398/2009 Sb.
Dostupné bydlení vyžaduje především chytré a rychlé řešení. Samospráva má však často oprávněné obavy zahajovat podobné projekty bez potřebné odbornosti a obává se odpovědnosti za případné neefektivní nakládání s veřejnými prostředky. Naučit se využívat další možné než současně užívané metody zadávání, jako je například metoda Design & Build, může samosprávám usnadnit na pozemcích obce realizaci cenově dostupného bydlení.
Na úvod je vhodné připomenout, že pořizovací náklady bytového domu tvoří 20–30 % reálných nákladů vynaložených na stavbu po dobu její životnosti. Tedy snahy omezovat náklady hned na začátku nebo soutěžit dodavatele jen s přihlédnutím k nejnižší ceně se stavebníkovi (či jeho zřizovatelům) může promítnout do nákladů na provoz a údržbu stavby v budoucnosti.
Technické normy provází každého technika celým jeho profesním životem a asi nikdo si nedokáže představit práci bez jejich používání. Samozřejmě pro jejich využití platí různá kritéria, a ne všechna jsou podle platné legislativy závazná. Stavební a požární předpisy umožňují použít i jiné než normové řešení, za předpokladu dosažení srovnatelných výsledků v ochraně veřejných zájmů ve výstavbě. ČKAIT se tématu technických norem věnovala na konferenci Inženýrský den 2023 a následně vydala tištěnou publikaci Technická normalizace v souvislostech nového stavebního zákona.
Nový stavební zákon řeší problém nedostatečné publicity a přístupnosti českých technických norem. Posiluje jejich postavení formou indikativních odkazů. Veškeré závazné normové požadavky budou poskytovány tzv. plnotextově a bezplatně. Tato změna je však zatím v přípravě a postupně se bude naplňovat až do 1. července 2027.
V oblasti navrhování staveb, kdy projektant podle stavebního zákona odpovídá za správnost, celistvost, úplnost projektové dokumentace a bezpečnost stavby v rozsahu základních požadavků provedené podle jím zpracované projektové dokumentace, prakticky nepřipadá v úvahu, aby projektant projektovou dokumentaci vypracoval v rozporu s technickými normami z pohledu plnění minimálních požadavků na stavby, které normy stanoví.
Technická komise působí jako poradní, iniciační a koordinační orgán představenstva ČKAIT v oboru technických otázek. Zaměřuje se na jakost staveb, která není regulovaná státními orgány.
Evropské technické normy (EN) vznikají na základě spolupráce expertů zastupujících jednotlivé evropské země. Takto vzniklé normy, které jsou následně přebírány jako národní technické normy (ČSN), tvoří významnou část ze všech vydávaných norem. Zástupci Česka jsou přitom při jejich tvorbě velmi aktivní. Česká republika je zastoupena prostřednictvím Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví (ÚNMZ). Úřad je národním normalizačním orgánem a v této roli je členem všech evropských organizací vydávajících evropské technické normy (EN). Ty tedy vznikají za naší aktivní spoluúčasti, nikoli bez nás!
Důvodem pro revizi a doplnění nyní platných Eurokódů pro navrhování konstrukcí jsou chybějící pokyny pro některé nové materiály a zatížení. Je snaha o zjednodušení a také o redukci národně stanovených parametrů.
Vývoj a zavádění 2. generace evropských norem pro navrhování stavebních konstrukcí (tzv. Eurokódů) se blíží ke konci. Vývoj Eurokódů reaguje nejen na nové poznatky v oboru, ale i na nové požadavky ve všech oblastech stavebnictví. Celkově představuje 2. generace těchto norem významný krok směrem k zefektivnění stavebních konstrukcí, zajištění jejich udržitelnosti, spolehlivosti a trvanlivosti. Tento článek popisuje obecné principy aktualizace evropských norem se zaměřením na betonové konstrukce.
V současné době je připravována a schvalována druhá generace návrhových norem pro nosné konstrukce staveb, které obecně nazýváme eurokódy. Jelikož zdivo je stále jednou z nejužívanějších technologií výstavby, chtěl bych zde informovat o stavu příprav novely základní normy pro navrhování zděných konstrukcí. Norma je označena ČSN EN 1996-1-1:2024 Eurokód 6: Navrhování zděných konstrukcí – Část 1-1: Obecná pravidla pro vyztužené a nevyztužené zděné konstrukce.
K čemu mohou sloužit technické normy věnující se problematice BIM? Jak mohou ovlivnit zadávání i zpracování jednotlivých stavebních projektů? Bez správných procesních pravidel se totiž BIM může stát spíše přítěží než přínosem. Příspěvek se kromě krátkého exkurzu do historie stručně dotýká i současného tématu digitalizace, protože ta s BIM úzce souvisí.