Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT) uskutečnila mezi svými členy již dva průzkumy o délce povolovacího řízení v ČR, první v lednu 2024 a druhý v lednu 2026. Výsledky obou těchto průzkumů mezi autorizovanými osobami ČKAIT jsou jedinečným zdrojem skutečných informací o délce a problémech povolovacího řízení v ČR. Cílem ČKAIT je poskytnout srozumitelný, datově podložený přehled, který může být využitelný pro odbornou debatu i pro návrhy dalšího zlepšení systému povolování staveb v ČR.
Průzkum inženýrské komory: Délka povolování staveb v ČR
- Publikováno:
- Rubrika:
- Délka povolování staveb v ČR
Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT) uskutečnila mezi svými členy již dva průzkumy o délce povolovacího řízení v ČR, první v lednu 2024 a druhý v lednu 2026. Výsledky obou těchto průzkumů mezi autorizovanými osobami ČKAIT jsou jedinečným zdrojem skutečných informací o délce a problémech povolovacího řízení v ČR. Cílem ČKAIT je poskytnout srozumitelný, datově podložený přehled, který může být využitelný pro odbornou debatu i pro návrhy dalšího zlepšení systému povolování staveb v ČR.
Publikaci Délka povolování staveb v ČR si můžete stáhnout také ve formátu PDF.
Související články
- Stavební povolení v ČR se běžně získá do jednoho roku
- Srovnání očekávání a komentářů v průzkumech z let 2024 a 2026
- Shrnutí výstupů druhého průzkumu z ledna 2026
- Výsledky druhého průzkumu ČKAIT z ledna 2026: Délka povolovacího řízení v ČR se prodloužila
- Výsledky prvního průzkumu ČKAIT z ledna 2024: podle starého stavebního zákona se do jednoho roku povolilo 96 % všech staveb
__________
Poznámka: Oba průzkumy byly vedeny snahou nahradit nesprávné údaje o délce povolování staveb žebříčku Světové banky, která ho kvůli chybné metodologii přestala zveřejňovat již v roce 2020 - viz mimo jiné tisková zpráva MMR z 5.12.2023 a přesto se ve veřejném prostoru stále často opakuje tvrzení, že v délce stavebního řízení je ČR podle Světové banky na 157. příčce ze 190 zkoumaných zemí. Žebříček neměl obecnou výpovědní hodnotu pro srovnání průměrné délky povolování bytové výstavby v jednotlivých zemích, protože posuzoval pouze specifický příklad skladové haly, a to ještě chybnou metodologií.