Odborná diskuze o řešení nevyhovujícího přemostění Vltavy pod Vyšehradem

Přemostění Vltavy na Výtoni se stalo zrcadlem současných problémů stavebnictví, včetně kompetenčních sporů v rámci státní správy a uplatňování zájmů specifických zájmových skupin i jednotlivců.

Nejde totiž pouze o jeden konkrétní historický most a jeho zapojení do páteřní železniční infrastruktury. Nejde ani o pouhý střet památkářů a inženýrů. Jde o princip odpovědnosti jednotlivých účastníků procesu výstavby (vlastníka, stavebníka a autorizovaných osob) a o postavení odborníků technických profesí při rozhodování o strategické infrastruktuře státu, ochraně veřejných zájmů a efektivitě vynaložených veřejných prostředků. Jde o precedent pro budoucí rozhodování o významných veřejných stavbách. Jde o bezpečnost staveb i osob, stejně jako o obecnou důvěru v technickou profesi, erudici domácích odborníků a věcnou diskuzi nad všemi aspekty a dotčenými veřejnými zájmy.

Důvodem, aby po skoro desetileté přípravě s téměř hotovou studií komplexního řešení navrhovaného uznávanými odborníky nastala zásadní změna zadání, se i zde stal „tlak laické veřejnosti“. Je nanejvýš absurdní, aby se takovýto projekt páteřní veřejné dopravní infrastruktury měnil podle neúplných, zavádějících či dokonce zcela nepravdivých a účelově vykládaných informací, které záměrně šíří ve veřejném prostoru různé zájmové skupiny a jednotlivci bez základních technických znalostí mostního stavitelství a bez osobní odpovědnosti nejen za výsledek (spolehlivou, bezpečnou a trvanlivou stavbu), ale i za náklady celoživotního cyklu stavby hrazené z veřejných prostředků.

Šestnáct autorizovaných inženýrů, kteří se významně podílejí nebo podíleli na přípravě projektu modernizace železničního soumostí pod Vyšehradem, souvisejících úprav území i železničního uzlu Praha, poslalo 24. února 2026 otevřený dopis představenstvu ČKAIT a požádalo o vyjádření k několika obecným otázkám odpovědnosti a kompetencí.

V otevřené odpovědi z 9. dubna 2026 ČKAIT odmítla jakoukoliv bagatelizaci a zjednodušování závěrů práce autorizovaných osob a vyjádřila podporu snaze o odpovědné řešení problematiky.

Stalo se po uzávěrce. Spor o Vyšehradský most dále eskaluje

10. června 2026 byla zveřejněna tisková zpráva Národního památkového ústavu (NPÚ): Mezinárodní expertní skupina NPÚ potvrdila možnost obnovy Vyšehradského mostu s dlouhodobou životností

11. června 2026 byla na portále Zdopravy.cz zveřejněna rezignace profesora Ryjáčka, který byl členem této expertní skupiny: Profesor Ryjáček končí v expertní skupině. Popisuje, proč v ní ztratil důvěru

ČKAIT i nadále velmi pečlivě sleduje aktuální situaci kolem Výtoňského mostu, protože se bytostně týká práce autorizovaných osob, resp. jejich vysoké společenské i osobní odpovědnosti, kterou s sebou tato práce přináší.

Ing. Michal Drahorád, Ph.D., mistopředseda představenstva ČKAIT, vzniklou situaci komentuje následovně:

Pevně věřím, že nejen za sebe mohu říci, že jako inženýři vnímáme péči o kulturní dědictví jako významný veřejný zájem a respektujeme roli NPÚ coby garanta a ochránce kulturních hodnot a památek v ČR.

V minulých dnech vydané stanovisko expertní skupiny NPÚ k Výtoňskému mostu je ale třeba vnímat ne jako jediný a rozhodující názor na problematiku této významné dopravní stavby, ale jako jeden z celé řady důležitých aspektů.

Měl-li bych jmenovat další zásadní aspekty, a zmiňuje je i již citovaná zpráva NPÚ, jednalo by se zejména o požadavky na dopravní parametry (propustnost trati, dopravní zatížení, uspořádání na přemosťovaných komunikacích), požadavky na únosnost, trvanlivost a spolehlivost konstrukce a v neposlední řadě rovněž ekonomickou a enviromentální udržitelnost celého projektu.

Tyto aspekty byly sice obecně pracovní skupinou diskutovány ale jejich podrobné posouzení a ocenění není, a ani nemůže být, předmětem vyjádření NPÚ, resp. předmětem jeho činnosti.

K objektivnímu posouzení a stanovení způsobu opravy mostu je třeba všechny tyto aspekty přesně popsat, včetně jejich důsledků a nákladů, porovnat a vyhodnotit v kontextu návrhové doby životnosti mostu (obvykle 100 let), a to zatím nikdo neučinil. Nedělejme proto předčasné závěry a takříkajíc účet bez hostinského …

Na závěr bych chtěl připomenout, že ČKAIT od počátku diskuze nad tématem Výtoňského mostu nerozporuje, že most je technicky možné opravit, ale na základě dlouholetých zkušeností s obdobnými stavbami nejen v ČR se snaží vést věcnou a odbornou diskuzi nad klady a zápory jednotlivých možností s cílem dosáhnout co nejlepšího řešení v dlouhodobém časovém horizontu a v širších souvislostech s ohledem nejen na památkovou ochranu, ale i na dopravní požadavky, ekonomickou a enviromentální udržitelnost.


Další informace najdete

1. v navazujících článcích v tomto vydání Z+i:

2. v souběžném vydání časopisu Stavebnictví 6−7/2026 ve třech článcích Ing. Libora Marka najdete podrobnější technické informace o přemostění Vltavy pod Vyšehradem:

3. v časopise Stavebnictví 4/2023 v článku profesora prof. Ing. Pavla Ryjáčka, Ph.D., najdete podrobné informace o způsobu výběru řešení nového mostu:

4. na stránkách NPÚ a na portále zdopravy.cz

Vaše názory

Pro registrované uživatele je povolena diskuze.
Můžete se přihlásit, nebo se můžete zaregistrovat podle návodu pro registraci.