Úvodník červen 2026

Na jaře se po zimě vždy rychle nastartují stavební práce, a tak jsou teď města i silnice plné stavebních dělníků. Kapacity stavebních i projekčních firem jsou plné a o práci tak není nouze. Určitě to všichni pociťujete na frekvenci telefonů, v nichž se vás stavebníci ptají na vaše možnosti. Lidí je málo, práce mnoho a zbytečných činností okolo nás je mnoho na druhou. Možná by bylo dobré se zamyslet nad tím, že nás byrokracie zbytečně okrádá o čas, který bychom mohli věnovat naší práci. Posledním výstřelem v tomto smyslu je jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele. Jestli jste se s ním nesetkali, buďte rádi. Deklarované zjednodušení je typickou českou verzí podobných snah v oblasti digitalizace. Co dříve trvalo půl hodiny, teď trvá celý den. Účetní ve firmách i „kontrolóři“ na ČSSZ jsou „nadšeni“ a webové stránky plní kritické komentáře. Tak nějak mám silný pocit déjà vu. Připomíná mi to nám tak dobře známý průběh zavádění portálu stavebníka do praxe. Odzkoušení ve zkušebním provozu se asi opět nekonalo, a tak tu máme opět porodní bolesti systému. Tak aby ten porod nebyl stejně dlouhý jako v případě portálu stavebníka.

I nadále všichni sledujeme nekonečný seriál, v jehož hlavní roli vystupuje smutný hrdina, jehož jméno zní „Nový stavební zákon“. Nyní projednáváme jeho často probíranou 13. novelu ve sněmovním tisku 67, který byl předložen do Sněmovny v polovině prosince 2025. Od původní prosincové varianty sněmovního tisku 67/0 jsme k 7. květnu postupně pokročili až k tisku 67/11. Zdá se vám to být za necelých pět měsíců příliš? Tak to si ještě povíme příště. Mimochodem víte, kolik měly paragrafů starší stavební zákony? Ten z roku 1976 jich měl 145 a slov v něm bylo necelých 19 tisíc. Další z roku 2006 už měl paragrafů 198 a na konci své účinnosti přes 63 tisíc slov. Nový zákon z roku 2021 má 335 paragrafů, při schválení přes 55 tisíc slov a nyní po změnách již přes 189 tisíc slov. Zdá se vám to moc rozsáhlé a složité? Mně rozhodně ano. Přitom původním záměrem bylo zákon zjednodušit a zrychlit stavební řízení. Jestli je tato cesta zvolena správně, to teprve uvidíme. Vedle toho máme mít namísto původních dvou a posléze čtyř nakonec čtrnáct stavebních předpisů o požadavcích na výstavbu. To mým uším také nezní jako velké zjednodušení. Náš návrh na jeden předpis, s možností městům určovat některé předem definované oblasti vlastní vyhláškou, nebyl přijat. Asi je příliš složitý na pochopení.

V tomto čísle Z+i si můžete přečíst dva články o budoucnosti mostu pod Vyšehradem. Poslední dobou toto téma rezonuje odbornou veřejností a panuje zde mnoho mýtů i dezinterpretací vyjádření odborníků. Představenstvo ČKAIT se postavilo na stranu nového mostu s tím, že starý most by mohl být ještě využit na jiném místě jako most pro cyklisty a chodce. Všechno má své technické možnosti a občas bývá přání otcem myšlenky, která by ale byla obtížně realizovatelná. Oprava mostu by byla cestou do velkých technických komplikací a s největší pravděpodobností bychom vyráběli drahou repliku starého mostu. Výsledkem by byla předražená oprava namísto nové a z mého pohledu u vítězného soutěžního návrhu velmi dobře navržené konstrukce. Potřeba třetí koleje navíc posouvá tuto variantu do těžko splnitelné úlohy. Profesor Ryjáček situaci a historii okolo nového mostu v rozhovoru skvěle popsal a všem vám doporučuji si rozhovor a další článek na toto téma přečíst. Představenstvo bude i nadále podporovat rozumné a technicky vyhovující řešení. Na konci celého procesu by měl stát nový most, který bude splňovat moderní požadavky na současné konstrukce a za jehož návrh bude mít vždy odpovědnost autorizovaný inženýr.

Na konci dnešního čísla jsou uvedeny oceněné stavby v rámci soutěží Stavba roku dopravní a technické infrastruktury, Stavba Jihomoravského kraje a Stavba roku Středočeského kraje. Stavby jsou to skvělé a připomínají nám, že stavět pořád umíme. Tak ať nám to vydrží a ať máme na fakultách a průmyslových školách dostatek budoucích odborníků, kteří nás jednou nahradí. Bude to zapotřebí, protože bez techniků se žádná společnost neobejde.