K předfinální verzi stavebního zákona mají autorizované osoby zásadní připomínky

ČKAIT odeslalo 4. ledna 2019 na MMR ČR 186 připomínek, které vzešly z 265 připomínek zaslaných 22 autorizovanými osobami. Vypořádání odeslaných připomínek se uskutečnilo ve dnech 4.–8. ledna na MMR ČR.

Ve druhé polovině prosince byla ČKAIT vyzvána k připomínkování předfinální verze Věcného záměru rekodifikace veřejného stavebního práva, kterou zpracovala Hospodářská komora ČR.

ČKAIT oceňuje snahu o vypracování Věcného záměru rekodifikace veřejného stavebního práva (dále jenom VZ). Je dobře, že vychází z materiálu vypracovaného MMR 6. srpna 2018, který pregnantně identifikuje problematiku povolování staveb. Uvádění různých studií o umístění povolování staveb v ČR např. na 156. místě, není jednak zcela korektní, ale ani podstatné. V jiných zemích povolování staveb vykazuje mnohdy podobné lhůty. Výjimkou je povolování staveb v Indonésii na Sundských ostrovech, tam jej ale povolují božstva a trvá týden. Předkládaný VZ naplňuje mnohaletou debatu odborné veřejnosti a také přijímá již v minulosti reflektovaná témata, např. vytvoření Nejvyššího stavebního úřadu, změnu závislosti na obecních úřadech (podjatost). Věcný záměr by měl projít širokou debatou, určitě není na místě spěch. Chápeme snahu naplnit VZ v průběhu jednoho volebního cyklu, ale raději zavázat následnou vládu, stejně jako je tato povinna plnit usnesení ze září 2017 Základní teze rekodifikace veřejného stavebního práva. Nevíme, zda bylo vypracováno RIA – Hodnocení dopadů regulace, které má zdůvodnit proč je změna v povolování staveb nutná. Jaké finanční požadavky budou kladeny na státní rozpočet to VZ neřeší. 

Co podmiňuje úspěch plánované rekodifikace

Předložený Věcný záměr je skutečně nadčasový a jistě v praktickém užití přinese úplnou změnu povolování staveb, pokud:

  • budou na stavebních úřadech zcela nově proškolení pracovníci;
  • bude zaveden jednotný systém elektronizace mezi všemi resorty a úřady;
  • bude dostatek finančních prostředků na jeho zavedení do praxe, a to jak HW i SW vybavení, tak vzdělání;
  • bude dostatek nových kanceláří pro stavební úřady po odluce od obcí;
  • budou okamžitě k dispozici při spuštění: Národní geoportál územního plánování, Digitální technická mapa ČR s garantovanými údaji, elektronická provázanost mezi jednotlivými stavebními úřady (zejména při stavbě na více územích), provázanost dotčených orgánů se stavebními úřady, elektronické razítko AO;
  • nejvyšší stavební úřad bude zastávat roli arbitra – soudce (něco podobného je v Kanadě);
  • bude stanoveno přiměřené přechodné období.

ČKAIT doporučuje vyzkoušet rekodifikaci na pilotním kraji

  • Připravit pilotní projekt na jednom kraji, tam kde třeba mají již garantované údaje pro technickou infrastrukturu, HW i SW vybavení.
  • Krajský stavební úřad by plnil roli Nejvyššího stavebního úřadu a na několika povoleních by se prokázala životaschopnost tohoto moderního povolování staveb.
  • V rámci salámové úpravy stávající novely 183 by se dala výjimka pro vybraný kraj.
  • Dodržet Harmonogram rekodifikace – př. č. 2 MMR.

Autorizovaná osoba (projektant) musí být účastníkem řízení

Požadujeme vytvořit prostor pro autorizované osoby (AO), jediné osoby, které jsou ze zákona odpovědné za projekty, vedení stavby a technický dozor stavebníka (pro veřejné stavby). Z praktických i věcných důvodů je třeba zahrnout mezi účastníky řízení autorizovanou osobu (projektanta), který vzhledem k tomu, že ponese odpovědnost za dokumentaci i realizaci stavby v souladu s dokumentací i v souladu s rozhodnutím o povolení stavby, musí být součástí celého procesu. Na zakotvení účastenství by samozřejmě následně navazovaly další úkony s tím spojené, tj. oznamování zahájení řízení, doručování vydaného povolení stavby projektantovi atd.

Dále je nutné:

  • odstranit z textu zrychlení odebrání autorizace;
  • doplnit do textu: autor projektu je účastníkem povolovacího řízení;
  • umožnit zpracovateli projektu výkon autorského dozoru;
  • aby vedení stavby důsledně bylo autorizovanou osobou;
  • vytvořit podmínky pro elektronické razítko AO;
  • aby DO a stavební úřady povinně vedli konzultace se zpracovateli dokumentace.

Nesouhlas s automaticky generovaným rozhodnutím o povolení stavby

Zásadní nesouhlas se zakotvením možnosti automaticky vygenerovat rozhodnutí o povolení stavby, pokud stavební úřad v zákonem stanovené lhůtě neposoudí předloženou žádost a další podklady, včetně dokumentace, a nerozhodne, zda vydá rozhodnutí o povolení stavby či přeruší z nějakého důvodu řízení. Pokud je stavební úřad nečinný (bez ohledu na příčinu nečinnosti), nemůže být opatřením proti tomuto stavu automatické vygenerování rozhodnutí o povolení stavby v informačním systému.

Stavební úřad je povinen v rozhodnutí stanovit podmínky pro povolení stavby (konkrétní umístění stavby na pozemku, odstupy od hranic, napojení na infrastrukturu atd.), kterými mimo jiné zabezpečí ochranu veřejných zájmů, a dále je povinen vypořádat se s námitkami účastníků řízení. Při fikci vydaného povolení by byla velkým a závažným problémem absence podmínek pro umístění a realizaci stavby, které je nutné stanovit, a v důsledku fikce povolení by nikde zakotveny nebyly.

Všeobecné poznámky k územnímu plánování

  • Snížení počtu stupňů územně plánovací dokumentace (ÚPD) na tři – dnes JSOU tři: regulační plán (RP), územní plán (ÚP) a zásady územního rozvoje (ZÚR), politika územního rozvoje (PÚR) není ÚPD.
  • Chybí postihy za nečinnost.

Nejasnost působnosti MMR a Nejvyššího stavebního úřadu

MMR by se spíše mělo transformovat (s jiným názvem) na investora státních veřejných investic a z této role i přípravy projektů a požadavků na republikové a krajské dokumentace.

Územní plán Česka je nesmysl, v této úrovni (1:500 000) se jedná o koncepci zahrnující též priority realizace státních investic. Nelze zde vymezovat plochy, ale určit kde (ve kterém k. ú.) bude např. úložiště jaderného odpadu, velká vodní nádrž aj.

Integrace dotčených orgánů do stavebních úřadů

Integrace dotčených orgánů do stavebních úřadů bude představovat velice náročný proces, jelikož tato úprava je zakotvena v celé řadě složkových zákonů, a to jednak založením kompetencí dotčených orgánů, ale i rozličností forem vyjadřování (rozhodnutí, závazná stanoviska, stanoviska a vyjádření) s různou mírou jednoznačného definování veřejných zájmů. Proto by měla být provedena zásadní revize všech právních předpisů. V předloženém návrhu Věcného záměru rekodifikace veřejného stavebního práva je navrhováno řešení částečné integrace dotčených orgánů, a to v případě pouze vybraných agend. Otázkou je, jaké bude kritérium pro rozlišení toho, co bude a co nebude integrováno do stavebního úřadu.

Zásadní otázku bude představovat personální obsazení jednotlivých dotčených orgánů, kdy by případně bylo jednoduché „vytržení“ pracovníků daného dotčeného orgánu a jeho přemístění na stavební úřad. V řadě případů ovšem bude vyčlenění těchto osob, z důvodů nízkého personální obsazení, velmi těžko proveditelné.

Z hlediska případné integrace dotčených orgánů do stavebních úřadů také půjde v mnoha případech i o složité rozlišení míry častých a méně častých případů a případné ponechání mimo systém stavebních úřadů. 

Z hlediska změny formy vyjádření, případně zrušení vyjadřování se z hlediska ochrany veřejných zájmů, a posouzení, kdy bude třeba kontrolovat a posuzovat veřejný zájem, bude třeba provést také poměrně náročnou analýzu právních předpisů. Materiál však tyto analýzy neobsahuje a ani není známo, zda jej obsahuje RIA, jelikož nebyla přílohou návrhu Věcného záměru. Definování veřejných zájmů v jednotlivých zákonech bude zásadní pro stanovení, v jakých případech bude nezbytné se vyjádřit a z jakých hledisek, zda bude možné stanovit podmínky a jaké.