O rekodifikaci stavebního zákona počtvrté

Novostavba Přírodovědecké fakulty Univerzity Hradec Králové získala čestné uznání v soutěži Stavba roku Královéhradeckého kraje 2018. Stavební řízení bylo zahájeno v roce 2012, kolaudace se uskutečnila v roce 2016. Dodavatel: GEMO a.s. (zdroj: Univerzita Hradec Králové)
Novostavba Přírodovědecké fakulty Univerzity Hradec Králové získala čestné uznání v soutěži Stavba roku Královéhradeckého kraje 2018. Stavební řízení bylo zahájeno v roce 2012, kolaudace se uskutečnila v roce 2016. Dodavatel: GEMO a.s. (zdroj: Univerzita Hradec Králové)

Přinášíme čtvrté pokračování článku o rekodifikaci stavebního zákona, kterou pro Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) připravuje Hospodářská komora.

Druhé jednání pracovní skupiny pro stavební právo hmotné se sešlo 22. října 2018 k projednání materiálu Hospodářské komory ČR nazvaného „Syntéza materiálu Hospodářské komory České republiky s názvem Teze věcného záměru Rekodifikace veřejného stavebního práva s materiálem Ministerstva pro místní rozvoj s názvem Rekodifikace veřejného stavebního práva – Informace o hlavních směrech a cílech rekodifikace“. Materiál představila Renáta Pintová Králová, zástupkyně Hospodářské komory České republiky (dále jen HK ČR).

Základní cíle v oblasti stavebního práva hmotného podle materiálu HK ČR jsou:

  • stanovit pravidla hmotného práva a snažit se ho co nejvíce sjednotit, 
  • stanovit a vymezit veřejný zájem z hlediska hmotného práva, 
  • jasně definovat záměr, jak by se mělo stavební právo hmotné upravit a jaký by měl být výsledek, 
  • vyřešit otázku, zda zachovat speciální stavební předpisy měst (např. Pražské stavební předpisy), nebo mít jeden stavební předpis. Momentálně se připravují analýzy, které stanoví, zda bude pouze jeden stavební předpis, nebo zda budou zachovány i speciální stavební předpisy. 

MMR kritizovalo materiál předložený Hospodářskou komorou

Z odeznělé diskuse zveřejňujeme jen podstatné názory MMR ČR (celý zápis lze nalézt na webových stránkách ČKAIT).

Nedostatečná úprava hmotného stavebního práva – Materiál HK ČR věnuje problematice stavebního práva hmotného velmi malý prostor, neobsahuje ani to, co obsahuje materiál MMR Rekodifikace veřejného stavebního práva – Informace o hlavních směrech a cílech rekodifikace, který byl 4. září 2018 předložen vládě. Přestože 3. část materiálu HK ČR nazvaná Přehled navrhovaných změn obsahuje samostatný oddíl C Procesní změny a samostatný oddíl D Změny stavebního hmotného práva, jsou již v části 7., takzvané Manažerské shrnutí navrhovaných změn, změny hmotného práva stavebního podřazeny do kapitoly nazvané Změny v povolování staveb ve správním řízení. MMR upozorňuje, že problematika stavebního práva hmotného je poměrně obsáhlá a že se této oblasti předložený materiál HK ČR dostatečně nevěnuje. 

Materiál MMR jednak identifikoval současné problémy v oblasti stavebního práva hmotného a upozornil na to, že nová právní úprava stavebního práva hmotného musí být založena na důkladné analýze současné právní úpravy v ČR a jejím porovnání s obdobnými předpisy z relevantního zahraničí (např. Německa, Rakouska, Velká Británie, Skandinávie). 

MMR trvá na tom, že cílem nové právní úpravy stavebního práva hmotného musí být:

  • celkové přenastavení zákonných pravidel stavebního hmotného práva, tj. revize obecných požadavků na výstavbu, stanovení jednoznačných, technicky reálných a ekonomicky únosných, obecně závazných požadavků, představujících ochranu veřejných zájmů ve výstavbě, 
  • jasné definování veřejného zájmu, 
  • sjednocení obecných požadavků na výstavbu do jednoho právního předpisu, tj. s celorepublikovou územní působností, 
  • sjednocení požadavků na rozsah a obsah dokumentace staveb do jednoho právního předpisu, tj. pro všechny druhy staveb, 
  • zredukování jednotlivých druhů dokumentací a zjednodušení obsahových náležitostí jednotlivých druhů dokumentací předkládaných stavebnímu úřadu k žádosti o povolení, 
  • umožnění předávání dokumentace stavebním úřadům a dotčeným orgánům v elektronické podobě. Dále je nutné sjednotit způsob odkazování na České technické normy při stanovení technických požadavků na stavby, s čímž souvisí problematika závaznosti Českých technických norem. V neposlední řadě by bylo vhodné zamyslet se nad stávajícími definicemi některých pojmů, např. stavba, stavba pro bydlení, bytový dům, rodinný dům, stavba pro rodinnou rekreaci, které mnohdy nevyhovují požadavkům dnešní doby. Navíc je řada pojmů definována ve stavebním zákoně a další jsou definovány v prováděcích předpisech. Bylo by vhodné pojmy definovat v jednom předpise, a to ve stavebním zákoně. 

Podstatnou otázkou je ochrana veřejných zájmů a míra regulace

Otázkou je, co všechno by měl stát regulovat (oslunění, osvětlení, odstupy staveb, světlá výška apod.) Je potřeba definovat míru regulace a tomu přizpůsobit technické požadavky. Stanovit základní požadavky na všechny stavby plus další specifické v jednotlivých právních předpisech. Důležité je také určit, zda bude stát do jisté míry regulovat rodinné domy a další soukromé stavby nebo jen stavby veřejné. Požadavky na vnitřní vybavení a uspořádání je dnes také otázkou regulace. 

Z diskuse vyplynula ze strany MMR ČR potřeba věnovat oblasti stavebního práva hmotného náležitou pozornost. Při rekodifikaci stavebního zákona je třeba se zaměřit zejména na tyto problémy: 

  • stanovit míru regulace státu – definovat veřejný zájem, tj. zrevidovat obecné požadavky na výstavbu, stanovit jednoznačné, technicky reálné a ekonomicky únosné, obecně závazné požadavky, představující ochranu veřejných zájmů ve výstavbě, 
  • sjednotit obecné požadavky na výstavbu do jednoho právního předpisu, 
  • vyřešit vazbu technických požadavků na české technické normy (převzetí částí ČSN do právního předpisu nebo odkazy na ČSN), 
  • sjednotit požadavky na rozsah a obsah dokumentace staveb do jednoho právního předpisu, 
  • zjednodušit obsahové náležitosti jednotlivých druhů dokumentací, 
  • umožnit předávání dokumentace stavebním úřadům a dotčeným orgánům v elektronické podobě.

MMR si vyžádalo názor ČKAIT na tři zásadní body rekodifikace stavebního zákona

V návaznosti na jednání PS stavební právo hmotné vyzvalo MMR v listopadu ČKAIT k zaujetí stanoviska ke třem zásadním bodům při přípravě nového stavebního zákona. 

ČKAIT se vyjádřilo, že:

1) souhlasí se sjednocením obecných požadavků na výstavbu do jednoho právního předpisu a nápravu současného stavu, kdy jsou obecné požadavky na výstavbu upraveny jednak v právních předpisech v gesci MMR, ale dále v mnoha právních předpisech (různé právní síly) v gesci jiných ústředních orgánů, tj. sjednocení obecných požadavků na výstavbu jak z předpisů v gesci MMR, tak ze zvláštních právních předpisů, které jsou v gesci jiných ústředních orgánů a které technické požadavky na stavby obsahují. 

2) souhlasí se sjednocením obecných požadavků na výstavbu do jednoho právního předpisu s celorepublikovou územní působností, nebo ponechání možnosti hl. m. Praze pro vlastní úpravu, odlišnou od obecně platného předpisu. 

3) souhlasí se sjednocením požadavků na rozsah a obsah dokumentace staveb do jednoho právního předpisu, tj. pro všechny druhy staveb (týká se především dopravních staveb).

Dále MMR požádalo ČKAIT o spolupráci na čtyřech analýzách:

1. Analýza souhrnného přehledu veškeré dotčené legislativy (název právního předpisu, konkrétní ustanovení upravující konkrétní požadavek nemusí být uváděn v případě právního předpisu, jehož předmětem je daná problematika) upravující technické požadavky na stavby v působnosti obecných stavebních úřadů, včetně obecných technických požadavků zabezpečujících její bezbariérové užívání.

V souhrnném přehledu bude též u každého právního předpisu uveden způsob odkazů na ČSN, ČSN EN a konkrétní číslo a název české technické normy, případně článek této normy, pokud je na ně v právním předpisu odkazováno. 

2. Analýza veškeré dotčené legislativy upravující rozsah a obsah dokumentace nebo projektové dokumentace včetně požadovaných oprávnění na zpracovatele (nejen ve vazbě na obecné nebo speciální stavby, ale též např. na stavby prováděné hornickým způsobem).

Analýza bude obsahovat souhrnný přehled veškeré dotčené legislativy (název právního předpisu, konkrétní ustanovení upravující konkrétní požadavek nemusí být uváděn v případě právního předpisu, jehož předmětem je daná problematika) upravující:

a) obsah a rozsah dokumentace nebo projektové dokumentace pro všechny druhy staveb a zařízení, např.:

  • stavby v působnosti obecných stavebních úřadů,
  • stavby letecké,
  • stavby drah,
  • stavby pozemních komunikací,
  • vodní díla.

b) požadavky na dokumentaci nebo jiný podklad nezbytný pro zpracování dokumentace nebo projektové dokumentace stavby nebo zařízení, např.:

  • geologický průzkum,
  • radonový průzkum,
  • hluková studie,
  • geodetický podklad.

c) požadavky na zpracovatele výše uvedených dokumentací nebo podkladů.

3. Analýza kategorií (druhů) staveb s rozborem nezbytnosti jejich posouzení stavebním úřadem z důvodu veřejného zájmu ve vazbě na budoucí úpravu vedení jednoho řízení a vydání jednoho povolení. 

Analýza bude obsahovat:

a) přehled a rozbor druhů staveb upravených v jednotlivých právních předpisech,
b) definování veřejného zájmu vyplývajícího z vlastnosti jednotlivých staveb,
c) přiřazení rizik u konkrétních staveb, které je nutné z titulu veřejného zájmu kontrolovat stavebním úřadem,
d) rozbor složitosti (náročnosti) staveb ve vazbě na jejich posuzování či neposuzování SÚ,
e) návrh definice stavba a pojmu změna stavby (uvedení příkladů).

4. Poznatky z činnosti autorizovaných osob podle platné právní úpravy (stavební zákon, autorizační zákon, další právní předpisy):

a) rozbor platné legislativy se zaměřením na poznatky z činnosti autorizovaných osob,
b) odpovědnost autorizovaných osob při ochraně veřejného zájmu (rozsah, příklady),
c) úvahy k zapojení autorizovaných osob při přípravě a provádění staveb a kontrole veřejného zájmu z hlediska možných změn právní úpravy (vedení jednoho procesního postupu a vydání jednoho povolení na stavbu),
d) poznatky z činnosti autorizovaných inspektorů podle platné právní úpravy s návrhy na možné změny jejich působení při přípravě, povolování, realizaci a kontrole staveb z hlediska veřejného zájmu.

Předseda ČKAIT hromadným e-mailem oslovil s výzvou ke spolupráci 28 929 autorizovaných osob. Ke zpracování alespoň dílčích částí analýz se přihlásilo 42 autorizovaných osob. ČKAIT odeslalo ve stanoveném termínu 14. prosince všechny čtyři požadované analýzy.