Napadlo nám trochu více sněhu, doufám, že se zvýší objem podzemních vod. V okolí Břevnovského kláštera se objevily desítky sněhuláků, idyla zimního času je tady. Využil jsem čas, abych si prohlédl zasněženou Prahu, je krásná, snad si ji nezkazíme. Na Pražský hrad nejdu, proč se mám nechat pořád lustrovat jen proto, že se pan Mynář, nadále bez prověrky, bojí. Ne, v Praze je pořád něco k vidění. Jel jsem vlakem, zadarmo, přes Pražský Semmering na Cibulku, úžasný pohled na Vltavské údolí, Vávrovu vyhlídku.
Hradec Králové by uvítal autorizaci úředníků stavebních úřadů
- Publikováno:
- Rubrika:
- ČKAIT
V úterý 8. ledna 2019 se v malém sále Kongresového centra Aldis v Hradci Králové sešlo celkem 129 členů královéhradecké oblasti na své dvacáté šesté valné hromadě. Z celkového počtu 1990 členů to bylo 6,5 %.
Stejný počet členů jako loni si přišel vyslechnout hodnocení práce výboru oblasti a novinky z oboru stavebnictví, které jim přišli sdělit zástupci vedení Komory i zástupci veřejného života. Z vystoupení předsedy Komory pana Ing. Pavla Křečka se dozvěděli o práci představenstva v minulém období a zejména o rychlém až zběsilém tempu rekodifikace stavebního práva. Z vystoupení Mgr. Anny Ficner z Dolnoslezské komory polských stavebních inženýrů se sídlem ve Wroclavi se dozvěděli o tom, že i v Polsku se během minulého roku připravoval nový stavební zákon, ale těsně před schválením 22 tisíc autorizovaných osob formou protestu způsobilo jeho neschválení a odložení. Ing. Bláha, náměstek primátora města Hradec Králové, informoval o připravovaných a rušených investicích ve městě a okolí a z úst pana Ing. arch. Františka Křeliny (zástupce ČKA) zaznělo, jak je všechno špatně.
BIM a jak na něj?
BIM se stal strašákem především samostatných projektantů, všichni vědí, co znamená, ale málokdo ví, jak na něj. Chtěl bych proto upozornit na některé myšlenky, které jsem přednesl ve zprávě předsedy oblasti. V ambiciózním harmonogramu Koncepce zavádění BIM v České republice jsou i dva termíny s ukončením v roce 2018 – vyhlášení IFC formátu jako celostátně podporovaného pro BIM model a prověření právních otázek autorských práv v souvislosti se zavedením BIM. Zmíněný harmonogram obsahuje mnohem důležitější termíny pro rok 2019 (vytvoření databáze pro požadované vlastnosti stavebních výrobků, vytvoření vzorů zadávací dokumentace, stanovení minimálního rozsahu zadání při povinnosti BIM pro veřejné zakázky apod.). Dalším zajímavým termínem je příprava a zavedení předávání projektové dokumentace stavebním úřadům v elektronické podobě s termínem do prosince 2020 nebo povinné použití BIM pro nadlimitní veřejné zakázky na stavební práce a související projektové služby do prosince 2021. Mezi neodborníky, mezi které se řadím i já, panují obavy, že v tak krátkém čase nelze připravit projektovou ani uživatelskou sféru na podmínky BIM. Komora se snaží zachytit vývoj v BIM a být u všech zásadních rozhodnutí. Důležité je ale zejména předávání informací členům Komory, ale mimo seriálu článků v Z+i, několika článků ve Stavebnictví a neužitečných seminářích o ničem dalším nevím. Lze jako pomoc projektantům nabídnout balíček programů na nějakou dobu k odzkoušení? Lze stanovit od výrobců programů nějakou akční cenu prvního balíčku? To jsou otázky pro odbornou skupinu BIM při Komoře. Při pátrání na webu Komory jsem na výsledky této skupiny bohužel nenarazil.
Mají být úředníci stavebních úřadů autorizovaní?
Mezi e-maily, které jsem obdržel v uplynulém roce, mě zaujal ten od veřejné ochránkyně práv nazvaný Desatero dobré praxe pro posouzení stavebních úprav měnicích vzhled památkově nechráněných staveb. Při jeho čtení jsem si vzpomněl na zaběhnutou praxi, kdy pracovníci stavebních úřadů s odkazem na odbornou způsobilost projektanta trvali na tom, že projektant stanoví, zda stavební úpravy vyžadují vydání povolení nebo zda je lze realizovat bez povolení. Veřejná ochránkyně práv v bodě 4 svého desatera uvádí, že stavební úřady posoudí stavební úpravy komplexně podle jejich skutečného rozsahu, nikoliv jen podle vyjádření investora či projektanta stavby. Ačkoliv projektant musí být ke své činnosti oprávněn podle zákona č. 360/1992 Sb. a musí tak být dostatečně odborně způsobilý mj. i k posuzování vzhledu stavby a jeho změn, za závěr, zda stavební úpravy vyžadují stavební povolení, jsou zodpovědné pouze stavební úřady. Pokud máte jako autorizované osoby problémy se zařazením stavebních úprav do příslušné kolonky, klidně se můžete obrátit na stavební úřad. Domnívám se, že uvedené tvrzení o stavebních úpravách měnicích vzhled staveb lze aplikovat i na jiné případy týkající se stavební činnosti. A ještě lépe bude, když partnerem autorizovaného projektanta bude autorizovaná osoba jako zaměstnanec stavebního úřadu.
S rekodifikací stavebního práva nás čeká mnoho změn ve velmi rychlém tempu. Vyjadřovat se ze dne na den v rámci připomínkového místa k návrhům zákonů se stává už pomalu pravidlem a nikoho nepřekvapí. O to překvapivější možná bude za tři roky výsledek.