Napadlo nám trochu více sněhu, doufám, že se zvýší objem podzemních vod. V okolí Břevnovského kláštera se objevily desítky sněhuláků, idyla zimního času je tady. Využil jsem čas, abych si prohlédl zasněženou Prahu, je krásná, snad si ji nezkazíme. Na Pražský hrad nejdu, proč se mám nechat pořád lustrovat jen proto, že se pan Mynář, nadále bez prověrky, bojí. Ne, v Praze je pořád něco k vidění. Jel jsem vlakem, zadarmo, přes Pražský Semmering na Cibulku, úžasný pohled na Vltavské údolí, Vávrovu vyhlídku.
Zjevná početní chyba v nabídce
- Publikováno:
- Rubrika:
- Legislativa
Má či nemá zjevná početní chyba vliv na nabídkovou cenu veřejné zakázky? ÚOHS i Krajský soud v Brně říkají ano. Nejvyšší správní soud se řídil zdravým rozumem a řekl, že ne. Zadávací řízení se tak protáhlo na dlouhých pět let.
Zadavatel – CEJIZA, s. r. o., zahájil 15. listopadu 2013 zadávací řízení na veřejnou zakázku dodávka zdravotnického materiálu s předpokládanou cenou 2 500 000 Kč bez DPH. Základním hodnoticím kritériem byla nejnižší nabídková cena v Kč bez DPH. Nabídky podalo pět uchazečů. Zadavatel vyzval uchazeče k objasnění nesrovnalosti v nejvýhodnější nabídce. V tabulce pro zpracování ceny plnění a v krycím listu nabídky uchazeč uvedl celkovou cenu 1 670 110,37 Kč bez DPH. Součet dílčích cen v tabulce pro zpracování ceny plnění však činil částku 1 670 341,37 Kč bez DPH. Vybraný uchazeč uvedenou nejasnost objasnil vysvětlením, že správná výše celkové nabídkové ceny činí 1 670 341,37 Kč bez DPH, a že původně uvedená cena byla nesprávná z důvodu početní chyby. Zadavatel vysvětlení vybraného uchazeče akceptoval a jako nejvhodnější vybral tuto nejnižší nabídku.
Proti rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky podal uchazeč ELEKTA, s.r.o., námitky, kterým zadavatel nevyhověl. Neúspěšný uchazeč následně podal k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele.
Podle ÚOHS měl zadavatel vyloučit nabídku s početní chybou
ÚOHS po přezkoumání všech rozhodných skutečností vydal prvostupňové rozhodnutí, že zadavatel při zadávání veřejné zakázky nedodržel postup stanovený zákonem a zásadu transparentnosti tím, že ve fázi posouzení nabídek nevyřadil nabídku vybraného uchazeče, ačkoliv uvedená nabídka obsahovala rozpor v nabídkové ceně, když součet jednotlivých položek neodpovídal celkové nabídkové ceně uvedené též na krycím listu nabídky.
Jako opatření k nápravě nezákonného postupu zadavatele ÚOHS zrušil úkony zadavatele spojené s posouzením nabídky vybraného uchazeče a všechny následné úkony zadavatele učiněné v předmětném zadávacím řízení včetně úkonů spojených s hodnocením nabídek a rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky.
Proti tomuto rozhodnutí podal zadavatel v zákonné lhůtě rozklad. Předseda ÚOHS po přezkoumání napadeného rozhodnutí dospěl k závěru, že ÚOHS rozhodl správně a v souladu s právními předpisy. Podle předsedy ÚOHS je mj. jednoznačné, že nabídka nevyhověla zadávacím podmínkám. Nejasnosti v nabídce nebylo možné odstranit cestou vysvětlení nabídky. Vznesením dotazu a akceptací odpovědi na položený dotaz se zadavatel, resp. uchazeč, dostali do rozporu se zásadou transparentnosti. Nabídka vybraného uchazeče nesplňovala požadavek zadavatele uvedený v zadávacích podmínkách na stanovení celkové nabídkové ceny jako součtu jednotlivých cen za předpokládaný počet kusů zdravotnického materiálu a zadavatel tak byl v souladu s § 76 odst. 1 ZVZ povinen nabídku vybraného uchazeče vyřadit. Zadavatel neměl ani možnost využít postupu podle věty čtvrté § 76 odst. 1 ZVZ a nepřihlížet ke zjevným početním chybám v nabídce, zjištěným při posouzení nabídek, jelikož chyby v nabídce vybraného uchazeče, ať již zjevné byly či nikoliv, měly vliv na nabídkovou cenu. Pokud by zadavatel postupoval podle zákona a nabídku vybraného uchazeče vyřadil, stala by se vítěznou nabídka uchazeče dalšího v pořadí. Předseda ÚOHS proto napadené prvostupňové rozhodnutí potvrdil a podaný rozklad zamítl.
Krajský soud v Brně po třech letech potvrdil rozhodnutí ÚOHS
Jelikož zadavatel nebyl s rozhodnutím ÚOHS ztotožněn, podal proti rozhodnutí předsedy ÚOHS žalobu u Krajského soudu v Brně. Krajský soud v Brně však svým rozsudkem z 29. března 2018, sp. zn. 29 Af 107/2015, žalobu zamítl a ztotožnil se se závěry správních orgánů v obou předchozích stupních, a sice v tom, že byla-li předmětem hodnocení jiná cena, než byla oznámena uchazečům při otevírání obálek, vzbuzuje toto jednání pochybnosti, které jsou dostatečné pro vyslovení závěru, že zadávací řízení u této veřejné zakázky neproběhlo v souladu se zásadou transparentnosti. Rozhodujícím dle krajského soudu bylo to, že došlo ke změně s vlivem na nabídkovou cenu. Vůbec nebylo podstatné, zda byla nabídková cena upravena jen v řádu několika stovek korun oproti ceně hodnocené. Proto tento případ nelze dle soudu považovat ve smyslu § 76 odst. 1 ZVZ za zjevnou početní chybu, která by neměla vliv na nabídkovou cenu. Chyba se vyskytla již při samotném stanovení celkové ceny ze strany vybraného uchazeče a hodnoticí komise ji nemohla opravit nebo k ní nepřihlédnout ve smyslu posledně citovaného ustanovení zákona.
Až Nejvyšší správní soud se řídil zdravým rozumem
Tento rozsudek Krajského soudu v Brně napadl zadavatel kasační stížností u Nejvyššího správního soudu, který se se závěry Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže a Krajského soudu v Brně neztotožnil a svým rozsudkem z 11. září 2018, sp. zn. 6 As 172/2018, rozsudek krajského soudu z 29. března 2018, sp. zn. 29 Af 107/2015, rozhodnutí předsedy Úřadu z 8. září 2015, č. j. ÚOHS-R206/2014/VZ-26671/2015/322/DRu, a rozhodnutí Úřadu z 2. června 2014, č. j. ÚOHS-S362/2014/VZ-11631/2014/523/MSc, zrušil a věc vrátil ÚOHS k dalšímu řízení.
Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku konstatoval, že je třeba přihlédnout vždy ke konkrétním okolnostem případu. Odkazuje přitom na svůj dřívější rozsudek č. j. 10 As 202/2014-42, ze kterého vyplývá, že nelze dogmaticky a formalisticky trvat na tom, že jakákoliv úprava nabídkové ceny je nepřípustná. Jestliže se jedná o opravu zjevné a snadno vysvětlitelné početní chyby, může být taková oprava akceptovatelná, pokud žádné další okolnosti nenasvědčují tomu, že došlo k manipulaci s nabídkou či k jinému ohrožení transparentnosti či férovosti výběrového procesu. V tomto případě Nejvyšší správní soud žádné podezřelé okolnosti neshledal, ba právě naopak – zjištěné skutečnosti ve svém souhrnu nasvědčují při střízlivém hodnocení zdravým rozumem jednoznačně tomu, že šlo o opravu zcela banální chyby v počtech bez jakéhokoliv negativního vlivu na proces výběru nejvhodnější nabídky, tím méně pak na pořadí uchazečů.
Především tu na prvním místě stojí výše částky, o kterou se v daném případě jedná. Usilovat nekorektními metodami o navýšení nabídkové ceny o 231 Kč by mohlo mít význam snad jedině v hypotetickém případě, kdy by pořadí nabídek uchazečů bylo velmi těsné a takto nízká částka by od sebe dělila nabídky dvou uchazečů. Tak tomu ale v daném případě nebylo (rozdíl mezi nejnižší nabídkovou cenou a druhou nabídkou v pořadí činil 172 533,13 Kč). Za těchto okolností by se podle NSS jen fantasta mohl vážně domnívat, že by někomu stálo za to manipulovat proces výběru nejvhodnější nabídky kvůli zisku dvou set korun. V tom spočívá důležitá odlišnost od kauzy, kterou NSS rozhodl rozsudkem č. j. 9 As 189/2016-32, kde se nabídková cena změnila o 1 448 361 Kč bez DPH a nadto tato změna měla reálný vliv na výsledné pořadí uchazečů, což bylo pro právní hodnocení případu klíčové. Dále je potřeba vzít v úvahu okolnost, že důvod, proč uchazeč přistoupil k opravě nabídkové ceny, je zcela očividný. Šlo o zjevné opomenutí započítat jednu z dílčích položek do celkové nabídkové ceny, nadto položku zcela marginální. Třetím důležitým momentem je jednoduchost, a tím i snadná kontrolovatelnost provedené opravy. Uchazeč nedodával hodnoticí komisi žádné nové podklady ani neměnil dílčí položky v nabídce, požádal jen o nápravu svého přehlédnutí, k němuž došlo až v poslední fázi celé matematické operace, když měl sečíst jednotlivé dílčí položky v nabídce od počátku uvedené. Další odlišnost tohoto případu od případu, jejž NSS hodnotil v rozsudku č. j. 9 As 189/2016-32, spočívá v tom, že zde nehrozilo riziko, že by uchazeč mohl následně požadovat úhradu chybné (vyšší) ceny podle návrhu smlouvy připojeného k nabídce, jelikož chybná cena v nyní posuzovaném případě byla naopak nižší.
NSS závěrem zdůraznil, že zohlednil následující výjimečné okolnosti nyní posuzovaného případu:
a) oprava nabídkové ceny oproti ceně zveřejněné se týkala drobné částky,
b) šlo o banální početní chybu, jež byla lehce vysvětlitelná a nevyžádala si doplnění žádných údajů, jež by v nabídce nebyly již dříve obsaženy,
c) oprava neměla ani hypotetický vliv na pořadí uchazečů,
d) žalovaný nenabídl soudu žádné další důvody, jež by mohly vést k pochybnostem o férovém a řádném průběhu zadávacího řízení.
V takové situaci nemohlo dojít k porušení zásady transparentnosti. Rozhodnutí NSS je pro ÚOHS závazné.
Redakčně upravený a krácený příspěvek z časopisu Veřejné zakázky 5/2018 v rubrice Judikatura str. 26–32