Odklad nového stavebního zákona pro nevyhrazené stavby

Koláž: Gerd Altmann / Pixabay.com
Koláž: Gerd Altmann / Pixabay.com

Poslanecká sněmovna schválila v prvním čtení 25. března 2022 roční odklad části nového stavebního zákona č. 283/2021 Sb. Novela ještě musí projít druhým a třetím čtením, Senátem a získat prezidentský podpis. ČKAIT odklad účinnosti vítá. Poskytuje čas na kvalitní projednání všech souvisejících vyhlášek, které jsou zatím ve fázi příprav.

Návrh novely nového stavebního zákona počítá s novým ustanovením § 334a, dle jehož odst. 1 se tento zákon do 1. července 2024 použije pouze na vyhrazené stavby uvedené v příloze č. 3, stavby s nimi související a stavby tvořící s nimi soubor staveb. V ostatních případech se postupuje podle dosavadních právních předpisů.

Vyhrazených staveb se odklad netýká

Nový stavební zákon č. 283/2021 Sb. se od 1. července 2023 použije pouze pro uvedené typy vyhrazených staveb. Dle důvodové zprávy tak uvedený návrh novely o odkladu účinnosti počítá s tím, že se nový stavební zákon po přechodné období od 1. července 2023 do 1. července 2024 aplikuje pouze v případě, kdy Specializovaný a odvolací stavební úřad bude jako prvoinstanční správní orgán povolovat vyhrazenou stavbu uvedenou v příloze č. 3 k tomuto zákonu, tedy primárně stavbu, na jejíž realizaci existuje veřejný zájem. Jedná se např. o stavby dálnic, drah, letecké stavby, stavby a zařízení přenosové soustavy, výrobny elektřiny o celkovém instalovaném výkonu 100 MW a více, stavby a zařízení přepravní soustavy, zásobníky plynu a další.

Specializovaný a odvolací stavební úřad by s ohledem na jeho působnost stanovenou v § 33 nového stavebního zákona povoloval podle nového stavebního zákona také stavby související s vyhrazenými stavbami a dále stavby, které tvoří s vyhrazenými stavbami soubor staveb.

Odklad pro ostatní „nevyhrazené“ stavby

Současný stavební zákon č. 183/2006 Sb. bude platit pro ostatní nevyhrazené stavby až do 1. července 2024. V ostatních případech, tedy v případech všech staveb, které nejsou stavbami vyhrazenými nebo stavbami s nimi souvisejícími, či tvořících s nimi soubor staveb, by se po 1. červenci 2023 i nadále postupovalo podle dosavadních právních předpisů, tedy podle současného stavebního zákona č. 183/2006 Sb. O těchto stavbách by stále rozhodovaly stávající stavební úřady, tedy dosavadní orgány obcí a krajů, které vykonávají působnost obecných a speciálních stavebních úřadů, a jiné stavební úřady (Ministerstvo obrany, vnitra a spravedlnosti pro stavby ve své působnosti). Ve vztahu ke všem těmto stavbám by se nový stavební zákon uplatnil až od 1. července 2024.

Odklad platí i pro územní plánování s výjimkou vyhrazených staveb

Dle schváleného znění § 334a odst. 2 této novely o odkladu účinnosti nového stavebního zákona se v územním plánování do 1. července 2024 bude postupovat podle dosavadních právních předpisů, s výjimkou územního rozhodnutí a závazného stanoviska orgánu územního plánování, které se nevydávají pro účely povolení vyhrazené stavby uvedené v příloze č. 3 k novému stavebnímu zákonu, stavby s ní související a stavby tvořící soubor staveb.

Uvedené je stanoveno s ohledem na skutečnost, že pro vyhrazené stavby se od 1. července 2023 aplikuje nový stavební zákon, který již s územním rozhodnutím ani se závazným stanoviskem úřadu územního plánování nepočítá. Podle nového stavebního zákona se povede pouze jediné řízení, jehož výsledkem bude vydání povolení záměru, v němž si soulad s územním plánem, případně s cíli a úkoly územního plánování posoudí přímo sám stavební úřad.

Dokumentace staveb podle současných vyhlášek až do 30. června 2027

Novela § 329 nového stavebního zákona prodlužuje také dobu, po kterou mohou stavebníci stavebnímu úřadu k žádosti o povolení stavby podle nového stavebního zákona předkládat vyjmenovanou dokumentaci zpracovanou podle dosavadních předpisů, tj. v rozsahu a obsahu dle vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb. Podle schválené podoby nového stavebního zákona může být tato dokumentace předkládaná k žádosti o povolení stavby nebo o rámcové povolení do 30. června 2026. Návrh dobu prodlužuje do 30. června 2027. Obdobné platí i pro žádost o povolení změny využití území a žádost o povolení odstranění stavby. Dále také pro použití prováděcí dokumentace, bude-li provádění stavby zahájeno do 30. června 2027.

ČKAIT odklad účinnosti vítá

Rozhodnutí Poslanecké sněmovny, kterým byl podpořen uvedený odklad účinnosti nového stavebního zákona, neznamená definitivní schválení tohoto návrhu, ale jen jeho posunutí do dalšího kola projednání. Zabývat se jím bude sněmovní výbor pro veřejnou správu. Vládou navrhované zrychlené projednání odkladu účinnosti již v prvním čtení neprošlo, předlohu tak následně čekají v dolní komoře Parlamentu tři standardní kola projednání.

ČKAIT je přesvědčena, že novela stavebního zákona by měla být nejen institucionální, ale skutečně i věcnou a přinést zásadnější změny a odstranit stěžejní nedostatky schválené podoby nového stavebního zákona č. 283/2021 Sb. (jejich přehled byl uveřejněn v minulém vydání), a to nejen z pohledu zajištění kvality dokumentace či projektové dokumentace, provedení kontroly stavby ve vztahu ke zdraví, bezpečnosti nebo životního prostředí, ale i slibovaného zrychlení a zjednodušení povolovacího řízení a řádné ochrany veřejných zájmů. Schválená podoba nového stavebního zákona č. 283/2021 Sb. totiž zatím odbornou veřejnost o naplnění věcného záměru rekodifikace nepřesvědčila. Odložení účinnosti nového stavebního zákona by mělo pomoci projednat novelu stavebního zákona, ale především poskytnout čas na kvalitní projednání všech souvisejících vyhlášek, které jsou zatím ve fázi příprav.