Taxonomie Green Dealu je po ruské agresi ještě důležitější
- Publikováno:
- Rubrika:
- Právní předpisy
Ruská agrese na Ukrajině nezůstane bez vlivu na naplňování Green Dealu. Neznamená jeho konec, ale jen trochu jinou cestu k naplnění cílů dosažení klimatické neutrality do roku 2050. Taxonomie je důležitým nástrojem, který podnikům a finančním investorům nastavuje jednotná kritéria pro identifikaci ekonomických environmentálně udržitelných činností.
Strategický dokument Zelená dohoda pro Evropu (Green Deal for Europe, Z+I č. 6/2021), uveřejněný v Bruselu 11. 12. 2019, předpokládá transformaci ekonomik členských států EU na uhlíkově neutrální průmysl, stavebnictví, dopravu či zemědělství. Zelená dohoda opakovaně používá termíny udržitelná hospodářská činnost, udržitelné financování či udržitelné investice, aniž by je podrobně definovala. Dvakrát najdeme v textu Zelené dohody dnes stále častěji skloňovaný nový termín taxonomie, který se váže k udržitelné hospodářské činnosti, udržitelným investicím a produktům.
Taxonomie nastavuje technická screeningová kritéria pro environmentálně udržitelnou hospodářskou činnost v EU
Právní a prováděcí rámec Zelené dohody pro Evropu vytváří kromě tzv. klimatického balíčku (Fit for 55) řada dalších právních a technických dokumentů Evropského parlamentu, Rady (EU) a Evropské komise; v některých z nich najdeme vysvětlení pro udržitelné investice a taxonomii.
Nařízení o taxonomii EU neboli Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 ze dne 18. června 2020 o zřízení rámce pro usnadnění udržitelných investic a o změně nařízení (EU) 2019/2088 (Úřední věstník EU ze dne 22. 6. 2020, část L 198) vstoupilo v platnost dne 12. července 2020.
Stanoví klasifikační systém EU (neboli taxonomii), který podnikům a finančním investorům poskytne jednotná kritéria pro identifikaci ekonomických činností, jež jsou považovány za environmentálně udržitelné.
Taxonomie umožní finančním investorům přeorientovat své investice na udržitelnější technologie a podniky. Taxonomie bude mít zásadní význam pro schopnost EU dosáhnout do roku 2050 klimatické neutrality v souladu se Zelenou dohodou pro Evropu. (Viz Zelená dohoda, kap. 2.2.1 Prosazování ekologického financování a investic, zajištění spravedlivé transformace.)
Ochrana i před greenwashing – Taxonomií řeší Evropská unie také otázku tzv. greenwashingu, klamavé environmentální reklamy. V kontextu tohoto nařízení se greenwashingem rozumí získání nespravedlivé konkurenční výhody tím, že se na trh uvede produkt jakožto šetrný k životnímu prostředí, i když ve skutečnosti neodpovídá základním environmentálním standardům.
Rámec pro usnadnění udržitelných investic je založen na šesti environmentálních cílech EU (čl. 9 Nařízení 2020/852), a čtyřech kritériích pro environmentálně udržitelné hospodářské činnosti (čl. 4 Nařízení 2020/852), které musí hospodářská činnost splňovat, aby ji bylo možné kvalifikovat jako environmentálně udržitelnou. To jsou nejdůležitější části tohoto Nařízení EP a Rady.
Environmentální cíle EU
- zmírňování změny klimatu,
- přizpůsobování se změně klimatu,
- udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů,
- přechod k oběhovému hospodářství,
- prevence a omezování znečištění,
- ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů.
Kritéria pro environmentálně udržitelné činnosti
Hospodářská činnost se kvalifikuje jako environmentálně udržitelná, pokud tato činnost:
- významně přispívá k jednomu nebo více environmentálním cílům,
- významně nepoškozuje žádný z environmentálních cílů,
- je vykonávána v souladu s minimálními zárukami stanovenými v článku 18,
- splňuje technická screeningová kritéria, která stanovila Komise.
Zásada „významně nepoškozovat“
K těmto základním principům se připojuje zohlednění zásady předběžné opatrnosti „významně nepoškozovat“ podle Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2088 ze dne 27. listopadu 2019 o zveřejňování informací souvisejících s udržitelností v odvětví finančních služeb (Úřední věstník L 317, 9. 12. 2019). Toto nařízení obsahuje také definici udržitelných investic.
Aby bylo zajištěno jednotné a konzistentní uplatňování tohoto nařízení, je nutné stanovit harmonizovanou definici „udržitelných investic“, která stanoví, že společnosti, do nichž je investováno, dodržují postupy řádné správy a je zajištěno dodržování zásady předběžné opatrnosti „nepůsobit významnou škodu“ tak, aby nebyl významně poškozen environmentální ani sociální cíl. (Preambule Nařízení EPaR 2019/2088, odstavec 17)
Pro účely tohoto Nařízení se rozumí … „udržitelnou investicí“ investice do hospodářské činnosti, která přispívá k environmentálním cílům, jako jsou investice měřené například klíčovými ukazateli pro účinnost zdrojů ohledně využívání energie, energie z obnovitelných zdrojů, surovin, vody a půdy, produkce odpadů, emisí skleníkových plynů, nebo ukazateli jejího dopadu na biologickou rozmanitost a oběhové hospodářství, nebo investice do hospodářské činnosti, která přispívá k sociálním cílům, zejména investice, která přispívá k řešení nerovnosti, nebo investice podporující sociální soudržnost, sociální integraci a pracovněprávní vztahy nebo investice do lidského kapitálu nebo hospodářsky či sociálně znevýhodněných komunit, za předpokladu, že tyto investice významně nepoškozují žádný z uvedených cílů a společnosti, do nichž je investováno, dodržují postupy řádné správy a řízení, zejména ohledně řádných struktur řízení, vztahů se zaměstnanci, odměňování příslušných zaměstnanců a dodržování daňových předpisů; … (Nařízení EPaR 2019/2088, Článek 2 Definice, bod 17)
Podle článku 23 Nařízení EP a Rady (EU) 2020/852 je pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.
Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/2139 ze dne 4. června 2021, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852, pokud jde o stanovení technických screeningových kritérií pro určení toho, za jakých podmínek se hospodářská činnost kvalifikuje jako významně přispívající ke zmírňování změny klimatu nebo k přizpůsobování se změně klimatu, a toho, zda tato hospodářská činnost významně nepoškozuje některý z dalších environmentálních cílů. (viz Úřední věstník EU ze dne 9. 12. 2021, část L 442)
Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) není přímým právním předpisem Evropské unie, ale dokumentem vydaným na základě pověření jiným evropským právním předpisem. Tímto právním předpisem je Nařízení EP a Rady (EU) 2020/852.
Tímto Nařízením v přenesené pravomoci Evropská komise stanovila první část pravidel pro posuzování klimaticky šetrných investic, která mají pomoci nasměrovat peníze do takzvaných zelených projektů v energetice, dopravě či stavebnictví. Taxonomie udržitelných činností je evropský regulatorní klasifikační systém a nástroj pro transparentnost, který pomáhá finančním investorům a společnostem určit, do jaké míry je daná ekonomická činnost environmentálně udržitelná. Jedná se o první část taxonomie, věnované prvním dvěma environmentálním cílům. Taxonomie pro zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně [environmentální cíl a) a b)] by měla být uplatňována v plném rozsahu od 1. ledna 2022. Pro další čtyři environmentální cíle by měla být taxonomie zavedena do konce roku 2022, aby mohla být uplatňována nejpozději od 1. ledna 2023.
Technická screeningová kritéria vymezují minimální požadavky pro danou hospodářskou činnost, které musí být splněny pro to, aby se předešlo významnému poškození některého příslušného environmentálního cíle, s ohledem na krátkodobé i na dlouhodobé dopady této činnosti. Jsou buď kvantitativní a obsahují v maximální možné míře prahové hodnoty, v ostatních případech jsou kvalitativní. Evropská komise bude provádět pravidelný přezkum technických screeningových kritérií a v případě potřeby s ohledem na vědecký a technický vývoj pozmění akty v přenesené pravomoci přijaté v souladu s uvedeným nařízením.
Změna nařízení (EU) 2019/2088 se týká zejména zásady „významně nepoškozovat“: evropské orgány dohledu připraví návrhy regulačních technických norem, které blíže upřesní obsah a strukturu souvisejících informací .
Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/2139 je stručné:
- Článek 1
Technická screeningová kritéria pro určení toho, za jakých podmínek se hospodářská činnost kvalifikuje jako významně přispívající ke zmírňování změny klimatu, a toho, zda tato hospodářská činnost významně nepoškozuje některý z dalších environmentálních cílů stanovených v článku 9 nařízení (EU) 2020/852, jsou stanovena v příloze I tohoto nařízení. - Článek 2
Technická screeningová kritéria pro určení toho, za jakých podmínek se hospodářská činnost kvalifikuje jako významně přispívající k přizpůsobování se změně klimatu, a toho, zda tato hospodářská činnost významně nepoškozuje některý z dalších environmentálních cílů, stanovených v článku 9 nařízení (EU) 2020/852, jsou stanovena v příloze II tohoto nařízení. - Článek 3
Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Použije se ode dne 1. ledna 2022.
Obsáhlá je úvodní preambule Nařízení Komise (obsahuje 59 odstavců) a obě přílohy. Příloha č. 1 se zabývá především screeningovými kritérii prvního environmentálního cíle a má 5 dodatků. Příloha č. 2 se týká naplnění druhého environmentálního cíle a má 4 dodatky. Obě přílohy obsahují úvodem shodný seznam ekonomických činností, uspořádaných podle NACE – evropské statistické klasifikace ekonomických činností – do 13 kapitol a řady podkapitol. Jednotlivé kapitoly a podkapitoly obsahují popis činnosti s odkazem na kódy NACE nebo definice podle jiných dokumentů (úmluvy, koncepce aj.) a technická screeningová kritéria (TSK) pro daný environmentální cíl a pro zásadu „významně nepoškozovat.“ Kapitola 7 se nazývá „Stavebnictví a činnosti v oblasti nemovitostí“. Tato kapitola se týká výstavby nových a změn dokončených budov (v evropské terminologii renovace budov) a užívání budov. Technická screeningová kritéria, vztahující se ke stavbám a stavebním výrokům, jsou uvedena i v dalších kapitolách seznamu ekonomických činností, mj. v kapitole 6 Doprava, v kapitole 5 Zásobování vodou, kanalizace, nakládání s odpady a sanace, v kapitole 4 Energetika.
Příklad technických screeningových kritérií některých stavebních výrobků v kapitole 3 Zpracovatelský průmysl –
výroba zařízení pro zvýšení energetické účinnosti budov
Tato hospodářská činnost spočívá ve výrobě jednoho nebo více z těchto výrobků a jejich klíčových součástí:
- oken s hodnotou U ≤ 1,0 W/m2 K;
- dveří s hodnotou U ≤ 1,2 W/m2 K;
- systémů vnějších stěn s hodnotou U ≤ 0,5 W/m2 K;
- střešních systémů s hodnotou U ≤ 0,3 W/m2 K;
- izolačních výrobků s hodnotou lambda ≤ 0,06 W/m2 K.
V poznámkách pod čarou se často objevují odkazy na EN nebo ISO normy; je otázkou, zda všechny uváděné normy byly převzaty jako ČSN.
Pokud se týká výstavby nových budov, pak potřeba primární energie musí být o 10 % nižší než národní požadavek na budovy s téměř nulovou spotřebou energie. U budov nad 5 000 m2 se po dokončení provádí měření vzduchotěsnosti a tepelné integrity podle EN 13187 a EN 13829; je vypočten potenciál globálního oteplování. Je stanoven maximální průtok vody pro umyvadlové a kuchyňské baterie – 6 litů/min., u sprchy 8 litrů/min.
Energetická náročnost budovy musí být potvrzena průkazem energetické náročnosti skutečného stavu budovy.
U všech staveb (v různých kapitolách) se opakuje požadavek na to, aby 70 % stavebního a demoličního odpadu bylo použitelných k dalšímu využití.
Technická screeningová kritéria budou doporučená, ale...
Odpověď na otázku, zda budou evropská technická screeningová kritéria považována za závazná pro členské státy EU (vyplývalo by to z právní síly z evropského právního předpisu – nařízení Evropského parlamentu a Rady – které je závazné jak pro vlády členských států, tak pro její občany), najdeme ve Sdělení Evropské komise z 21. 4. 2021:
„Účastníci finančního trhu, budou-li chtít, mohou využít taxonomii EU k navržení důvěryhodných zelených finančních produktů. Očekává se, že taxonomie EU umožní změnu a podpoří přechod na udržitelnost. Ačkoli se účastníci trhu mohou taxonomií EU řídit při přijímání investičních rozhodnutí, taxonomie samozřejmě nezakazuje investice do jakékoli činnosti. Společnosti nemají povinnost zajistit soulad s taxonomií a také investoři si mohou libovolně zvolit, do čeho investují.“ (viz Sdělení Evropské komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů z 21. 4. 2021 COM(2021) 188 final: Taxonomie EU, podávání zpráv podniků o udržitelnosti, preference v oblasti udržitelnosti a fiduciární povinnosti: Nasměrování finančních prostředků na Zelenou dohodu pro Evropu)
Lze tedy evropskou taxonomii považovat za určité doporučení, jehož naplnění bude vyžadováno u projektů, spolufinancovaných z finančních prostředků EU, a také za doporučení pro finanční instituce pro poskytování výhodných úvěrů.
Doplňující delegovaný akt Evropské komise
V závěru roku 2021 zařadila Evropská komise tzv. doplňujícím delegovaným aktem do evropské taxonomie také jadernou energii a zemní plyn, a to za předpokladu splnění stanovených podmínek.
Další delegovaný akt by měla EK vydat v roce 2022. Bude se týkat třetího až šestého evropského environmentálního cíle. Ruská agrese a dopady následných sankcí zcela určitě nezůstanou bez vlivu na naplňování Green Dealu a současnou energetickou závislost zemí Evropské unie na Rusku. Evropa se bude pravděpodobně snažit částečně omezit výpadek ruského plynu zvýšením dovozů LNG, navýšením produkce elektřiny z uhelných elektráren, přehodnocením uzavírání německých jaderných elektráren a dalšími opatřeními. Také podmínky stanovené Evropskou komisí pro jadernou energii a zemní plyn mohou doznat změn.
Poznámka: Citované dokumenty lze nalézt na internetových stránkách Úředního věstníku Evropské unie, kde je třeba zadat ročník, řadu Úředního věstníku (L – právní předpisy) a číslo (je uvedeno v článku za názvem dokumentu). Dokumenty jsou publikovány ve všech jazycích členských států EU, tedy i v češtině. V případě pochybnosti, např. nad českou verzí technického termínu, doporučujeme sledovat také anglickou verzi textu.