Rekodifikace stavebního práva popatnácté aneb dva komplexní pozměňovací návrhy
- Publikováno:
- Rubrika:
- Stavební zákon
Přelom roku 2020 a 2021 byl ve znamení předkládání a projednávání pozměňovacích návrhů k novému stavebnímu zákonu. Ještě v prosinci 2020 představila komplexní návrh skupina poslanců opozičních stran. Další návrh připravoval Radim Fiala (SPD), ale nakonec ho propojil s komplexním návrhem z dílny koaličních poslanců Martina Kolovratníka (ANO), Petra Dolínka (ČSSD) a Lea Luzara (KSČM).
Vládní návrh nového stavebního zákona (tisk č. 1008 ve spojení s navazujícím tiskem č. 1009) byl schválen v prvním čtení 5. listopadu 2020 na mimořádné schůzi Poslanecké sněmovny a přikázán k projednání třem výborům: Hospodářskému výboru jako garančnímu výboru (pod vedením Radima Fialy – SPD) a dále též Ústavně právnímu výboru (pod vedením Marka Bendy – ODS) a Výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj (pod vedením Ivana Bartoše – Piráti). V následujících měsících byly připraveny a projednány tři komplexní pozměňovací návrhy jakožto alternativy ke vládnímu návrhu nového stavebního zákona, který byl schválen v prvním čtení.
Hospodářský výbor od listopadu připravuje komplexní pozměňovací návrh
Na nejbližším zasedání Hospodářského výboru 18. listopadu 2020 ministryně Klára Dostálová představila hlavní přínosy nového stavebního zákona, které spočívají v urychlení a zjednodušení stavebních řízení prostřednictvím snížení administrativy a zajištění dodržování lhůt ze strany státu. Vláda prostřednictvím svého návrhu prezentovala tzv. hybridní model kombinující státní správu s pravomocemi obecních stavebních úřadů. Navrhovaná koncepce se nadále stala předmětem debat a navrhovaných variant prostřednictvím návrhů jejich úprav včetně ucelených konceptů takzvaných „komplexních pozměňovacích návrhů“, tedy celého znění nového stavebního zákona v upravených variantách. Podle návrhu změnového zákona v souvislosti s návrhem nového stavebního zákona dochází k novelám 58 navazujících předpisů, např. v oblasti ochrany přírody a krajiny, ochrany životního prostředí, požární ochrany, památkové péče a dalších. Projednání návrhů stavebního zákona a navazujícího změnového zákona (tisku č. 1009) bylo stejně jako při následujících projednáních ve výborech na návrh Radima Fialy (SPD) sloučeno.
V prosinci byl představen komplexní pozměňovací návrh podle Výboru pro veřejnou správu
Ústavně právní výbor zasedal 9. prosince 2020. Následující den se sešel Výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj. Skupina sestavená z poslanců ODS, Pirátů, KDÚ-ČSL, TOP 09 a STAN představila společnou iniciativu předložením své varianty pozměňovacího návrhu zahrnující kombinaci správních a obecních stavebních úřadů.
Komplexní změna podle ANO
Další zasedání Hospodářského výboru se uskutečnilo 6. ledna 2021. Poslanec Martin Kolovratník (ANO), krajský zastupitel Pardubického kraje, označil návrh opoziční skupiny poslanců za kontroverzní. Předložil vlastní komplexní pozměňovací návrh, jenž naproti tomu nabízí vrátit do stavebnictví původně zamýšlený model čisté státní stavební správy. Ten by podle vyjádření poslance Kolovratníka skýtal záruku jednotně řízeného transparentního postupu při stavebním řízení. Stavební úřady by se tak podřídily jednotnému správnímu systému podobně jako třeba finanční úřady.
Vladimír Dlouhý, prezident Hospodářské komory ČR, zdůraznil potřebu schválení nového stavebního zákona během současného volebního období a připomenul potřebu jednoznačných a vymahatelných lhůt. Předmětem jednání byla opět zejména integrace ochrany veřejných zájmů do řízení vedených u stavebního úřadu a koordinace jednotlivých úkonů povolovacích řízení, lhůty stavebních úřadů, digitalizace postupů stavebního řízení.
Ministryně Dostálová navrhla Výboru pro veřejnou správu vzájemné zohlednění jednotlivých zejména komplexních pozměňovacích návrhů nového zákona, které by nahradilo koordinaci paralelně podávaných návrhů. Návrhy podané na MMR ve lhůtě do 20. ledna 2021 měly být vyhodnoceny k 29. lednu 2021.
Kolovratníkův návrh získal podporu Hospodářského výboru
Na třetím zasedání Hospodářského výboru se 3. února 2021 dlouze debatovalo. Pokračovaly diskuse o tom, zda má být plně zachováno státní stavební řízení nebo zda mají obce zasahovat do řízení svými kompetencemi. Poslanec Ivan Adamec (ODS) se vyjádřil o všech dosavadních legislativních snahách na úpravu stavebního práva jako nepodařených. Také poslanec Kolovratník přiznal předchozí chyby při úpravách stavebního práva. Jeho návrh představuje návrat k ucelené státní správě. Online řízení prostřednictvím elektronického portálu stavebníka by mělo zajistit prostředí pro rychlé a moderní zpracování dokumentace. Kolovratníkův návrh oslovil téměř všechny přítomné v porovnání s Kupkovým návrhem, který oproti tomu získal jen částečné přijetí.
Kolovratníkův návrh byl hlasováním Hospodářského výboru přijat. (Pro bylo 13 z 20 členů Hospodářského výboru.) Poslanec Leo Luzar (KSČM) vyzval k vytvoření jedné verze komplexního pozměňovacího návrhu, aby nedocházelo k paralelním úpravám dokumentů. Komplexní znění navrhované poslancem Kolovratníkem bylo následně doplněno o změny poslance Fialy (SPD). Kupkův návrh se tak stal již dále v Hospodářském výboru nehlasovatelným.
Tentýž den proběhlo i jednání Ústavně právního výboru, kde byl předložen také jeden komplexní pozměňovací návrh. Jednání bylo veřejnosti nepřístupné.
Kupkův návrh nezískal podporu Výboru pro veřejnou správu
Následně se 4. února 2021 konalo projednání pouze Kupkova návrhu na Výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj. Jednání se účastnili zástupci Sdružení měst a obcí. Obce podpořil telefonickým příspěvkem i Petr Hlaváček, náměstek primátora Hlavního města Prahy. Dlouze se diskutovala otázka, zda zavést poplatek z výstavby za stavby podléhající povolení a zároveň i dani z nemovitosti. Poplatek by vybírala místní samospráva v souladu s Kupkovým komplexním návrhem na základě vlastní obecní vyhlášky, kterou by obec mohla vydat. Spojené aspekty nákladů a výnosů obcí či státní správy při reformách podle obou navrhovaných koncepčních variant se staly předmětem diskuse. Podle Kupky měl zůstal zachován již z devadesátých let zavedený kombinovaný systém. Obecní stavební úřady, které by měly být zdokonalené elektronicky, by měly působit pro všechny stavby místního významu. Vyhrazené stavby nadřazeného významu by povoloval speciální stavební úřad. Tímto rozdělením měl návrh naplnit koordinační a vyvažující funkci správních orgánů při ochraně jak veřejnoprávních, tak také soukromoprávních zájmů. V závěrečném hlasování ve Výboru pro veřejnou správu hlasovalo dvanáct členů proti Kupkovu komplexnímu pozměňovacímu návrhu, pouze devět hlasů bylo pro. Výbor podpořil návrat k vládní podobě zákonného návrhu stavebního zákona. Kolovratníkův návrh zákona nebyl Výboru pro veřejnou správu předložen.
Co bude předloženo Poslanecké sněmovně, bude teprve uveřejněno
Jednání o podobě zákonného textu ke dni uzávěrky tohoto vydání časopisu Z+i stále probíhají. Lze jen usuzovat, že budou zavedeny urychlovací mechanismy stavebního řízení pomocí elektronických prostředků a využity zákonné mechanismy proti nečinnosti zúčastněných institucí ve stavebním řízení.
Na zasedáních poslaneckých výborů ale zazněly i požadavky na přizvání dalších účastníků, s nimiž by bylo možné projednat dopady zákonných úprav stavebního zákona na další oblasti pro harmonizaci vznikajícího stavebního zákona s dalšími navazujícími právními předpisy.
Druhé čtení zákonů proběhne v březnu na plenární schůzi Poslanecké sněmovny Parlamentu, kde budou na základě doporučení výborů projednány a schvalovány uvedené parlamentní tisky ve finalizovaném znění.
Nejčastěji diskutované otázky rekodifikace stavebního zákona
Elektronická stanoviska – Kupříkladu vyjádření vlastníků infrastruktury se bude moci podle vládního návrhu zákona vyžadovat elektronicky datovou schránkou či zřízeným přístupem k datovému rozhraní elektronického portálu stavebníka. Stavební úřady mají zřídit elektronické úložiště dokumentů. Informační systém stavebního řízení umožní dálkový přístup, kam budou účastníci řízení sami přímo vkládat veškeré písemnosti. Pravděpodobně bude v návaznosti na zavedení tohoto informačního systému třeba doplnit prováděcí předpis, který by měl vedení této evidence upravit. Také stavbou dotčené orgány mají v budoucnu vkládat svá stanoviska k navrhované stavbě do evidence stavebních postupů. Mezi stavebním úřadem a dotčenými orgány se navrhuje předepsaná komunikace datovými schránkami.
Dotčené orgány – Stavební úřad sám v případě potřeby vyžádá stanovisko od příslušného dotčeného orgánu, netvoří-li již jejich stanovisko součást podané žádosti o vydání rozhodnutí. Stanovisko pak stavební úřad sdělí po jeho obdržení žadateli.
Uchovat možnost i nedigitální komunikace – Na Výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj zazněla ovšem i obhajoba dosavadních nedigitálních způsobů komunikace jako připuštěné alternativy jednání účastníků, kteří by zavádění technických prostředků z nějakých důvodů nezvolili, ale zákon jim má umožnit účast na všech správních řízeních pro ochranu jejich zájmů.
Fikce souhlasu již platí – Jelikož návrh nového zákona obsahuje obdobně jako od 1. ledna 2021 již platná novela současného stavebního zákona fikci souhlasu u neposkytnutých vyjádření dotčených orgánů během zákonné třiceti či šedesátidenní lhůty, na vydání závazného stanoviska se čeká, a po dobu trvání lhůty pro jejich vydání neběží lhůty pro vydání správního rozhodnutí.
Ochrana přírody a krajiny si každopádně vyžádá zvláštní pozornost. Do této kategorie spadá zejména požadavek představený zástupci Ministerstva zemědělství na neomezené působení vodoprávních úřadů v jejich činnosti při nakládání s vodami tak, aby nedošlo k narušení ochrany vod v důsledku urychleného stavebního řízení.
Náklady na systémovou změnu stavebních úřadů – V neposlední řadě bude ve spojení se zvolenou systémovou úpravou stavebních úřadů vyčísleno, kolik ponesou státní správa či obce nákladů na zavedení a provoz nových stavebních úřadů a na případné přemístění či zajištění kvalifikace jejich zaměstnanců. V tom směru poslanec Kupka navrhoval podat na Ministerstvo vnitra žádost k identifikaci a vyhodnocení nákladů a přínosů spojených s uplatněním jednotlivých variant, k čemuž slouží analýza RIA. Martin Kolovratník vyslovil souhlas s vyúčtováním veškerých nákladů státní správy spojených se zavedením změn vedoucích k zabezpečení stavební administrativy čistě státní správou. V neposlední řadě zazněly na výborech při projednání návrhů také požadavky na plynulé zajištění přechodu na nově uzákoněný systém bez prodlevy, která by mohla na čas zabrzdit připravované stavby a způsobit tím značné ztráty a propad v sektoru stavebnictví.
OFICIÁLNÍ DOKUMENTY K REKODIFIKACI STAVEBNÍHO PRÁVA JSOU UVEŘEJNĚNY POUZE NA www.ckait.cz/rekodifikace-verejneho-stavebniho-prava. Kompletní soubor dokumentů k rekodifikaci stavebního práva od 23. prosince 2017 do současnosti je zpřístupněn pouze na webových stránkách ČKAIT. Jedná se o jedinečný soubor dokumentů. Nikde jinde ani na stránkách MMR tyto informace nejsou uveřejněny. Aktuálně poslední dokument má pořadové číslo 140. Oponentní zpráva menšiny poslanců - 3.2.2021
PŘEHLED PŘEDCHOZÍCH ČLÁNKŮ NA TÉMA REKODIFIKACE
Z+i 6/2020 -Rekodifikace počtrnácté - Jak probíhalo první čtení v poslanecké sněmovně? Čtyři politické strany, které v prvním čtení hlasovaly pro vládní návrh rekodifikace stavebního práva, očekávají ve druhém čtení jeho významnou proměnu. Jejich požadavky jsou však často protichůdné. Nejednotný postoj mají přitom ke klíčovým bodům jako je vytvoření stavebního superúřadu či vytváření vlastních předpisů velkými městy.
Z+i 5/2020 - Rekodifikace potřinácté - V tomto pokračování jsme se zaměřili zejména na zákon autorizační, který je zařazen mezi změnové zákony rekodifikace jako část X. Pro autorizované osoby patří změny zákona č. 360/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů k nejdůležitějším návrhům.
Z+i 4/2020 - Rekodifikace podvanácté - Tento díl věnujeme vybraným ustanovením rekodifikovaného stavebního práva, která obsahují znění postoupené 27. července 2020 na opětovné projednání Legislativní rady vlády, a která se bezprostředně dotýkají činnosti autorizovaných osob. Neakceptované připomínky ČKAIT v ustanoveních stavebního zákona zůstaly.
Z+i 3/2020 - Rekodifikace pojedenácté - Členové ČKAIT jsou již od roku 2017 v průběhu jednotlivých etap připomínkovacích řízení k předkládanému rekodifikovanému stavebnímu právu zvyklí na všelicos. Mysleli jsme si, že nás už nic nepřekvapí, ale zmýlili jsme se. K připomínkování jsme dostali téměř úplně jiný text.
Z+i 2/2020 Rekodifikace podesáté - Jak vypořádalo ministerstvo pro místní rozvoj připomínky ČKAIT k návrhu stavebního zákona? Ze 121 zásadních připomínek ČKAIT zůstalo na konci února 2020 nevypořádaných 24 výhrad, které ČKAIT považuje za zcela podstatné. Týkají se zejména technického dozoru stavebníka, autorského dozoru a geotechnického průzkumu.
Z+i 1/2020 Rekodifikace podeváté - připomínky ČKAIT v mezirezortním řízení. K oficiální verzi předložené do mezirezortního řízení v předvánočním čase od 25. listopadu do 23. prosince 2019 byla na MMR podána řada připomínek. Autorizované osoby ČKAIT vyjádřily svůj názor prostřednictvím 803 připomínek, které se po interním vypořádání v rámci ČKAIT proměnily na 217 připomínek odeslaných na MMR. Snad jejich oficiální vypořádání na MMR nedopadne jako při vypořádání připomínek k věcnému záměru, kdy se jich většina ztratila.
Z+i 5/2019 Rekodifikace poosmé aneb jízda rychlíkem co nikde nestaví. Zpráva o zapojení ČKAIT do procesu rekodifikace stavebního práva aneb co dodat k rekodifikaci poosmé? Vlak poháněný parní lokomotivou do úvahy sice nepřichází, to bychom zanechali příliš velkou uhlíkovou stopu. Avšak připravovaná vysokorychlostní trať nevede jenom nížinami; v tunelech může narazit na nepředvídané geologické poměry.
Z+i 4/2019 Rekodifikace posedmé. Pokračování zprávy o hektickém projednávání jednoho z nejdůležitějších zákonů. I přes řadu zásadních připomínek schválila Vláda ČR v červnu 2019 návrh věcného záměru stavebního zákona. O prázdninách bylo svoláno pět jednání pracovních skupin. ČKAIT se aktivně účastní jednání, i nadále usiluje o úpravu kritizovaných ustanovení.
Z+i 3/2019 Rekodifikace pošesté. ČKAIT usiluje o to, aby stát nerezignoval na ochranu veřejného zájmu
Oficiální vypořádání připomínek je netransparentní. Legislativní rada vlády neobdržela pravdivou informaci o tom, jak byly vypořádány zásadní připomínky ČKAIT k věcnému záměru stavebního zákona. Proč mezirezortní vypořádání nezahrnuje 37 zásadních připomínek, jejichž vypořádání skončilo rozporem? Kromě toho v oficiálních vypořádacích tabulkách zcela zmizely dvě třetiny zásadních připomínek ČKAIT.
Z+i 2/2019 Rekodifikace popáté. Práce kvapná bez promyšlené analýzy. Výsledek mezirezortního vypořádání zásadních připomínek k věcnému záměru stavebního zákona: Veřejný zájem zůstává nejasný.
Z+i 1/2019 Rekodifikace počtvrté. Jak nám zprivatizovali stavební právo. Připomínky autorizovaných osob k předfinální verzi. Pokud se vám zdá, že je divné, když návrh zákona připravuje zájmový podnikatelský svaz, pak vězte, že to divné opravdu je. Veřejný zájem je totiž jiný než ten privátní.
Z+i 5/2018 Rekodifikace potřetí. Ministerstvo pro místní rozvoj a Hospodářská komora ČR uveřejnily v říjnu 2018 zprávu o tom, že společně chtějí připravit nový stavební zákon, který by podle jejich harmonogramu měl být schválen už za tři roky – tedy v roce 2021. Návrh věcného záměru by měl vzniknout už do konce roku 2018.
Z+i 4/2018 Rekodifikace podruhé. O postupu rekodifikace stavebního zákona a 80 navazujících předpisů. Vláda se v září 2018 pouze seznámila s informací o o hlavních směrech a cílech rekodifikace č.j. 746/18
Z+i 3/2018 Rekodifikace poprvé. ČKAIT upozornila na hlavní problémy současného stavebního práva a nabídla Vládě ČR spolupráci na rekodifikaci stavebního práva. ČKAIT byla vyzvána, aby jmenovala své odborníky do pracovních skupin MMR.