Kolik měst bude mít vlastní vyhlášky s technickými požadavky na výstavbu?

Proč mají být jiné technické předpisy pro výstavbu na sídlišti Velká Ohrada v Praze než na sídlišti v Pardubicích nebo v Plzni? Žijí tam snad jiní lidé nebo se používají jiné stavební materiály? (foto: cs.m.wikipedia.org)
Proč mají být jiné technické předpisy pro výstavbu na sídlišti Velká Ohrada v Praze než na sídlišti v Pardubicích nebo v Plzni? Žijí tam snad jiní lidé nebo se používají jiné stavební materiály? (foto: cs.m.wikipedia.org)

V Parlamentu i mimo něj se rozběhla politická a zejména prestižní jednání o tom, která města budou moci vydávat vlastní vyhlášky o technických požadavcích na výstavbu.

Vyhláška o technických požadavcích na výstavbu se podle zákona bude týkat požadavků na vymezování pozemků, požadavků na umísťování staveb a technických požadavků na stavby. Měla by nahradit nejen stávající vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby a nařízení č. 10/2016 Sb. hl. m. Prahy, kterým se stanovují obecné požadavky na využívání území a technické požadavky na stavby v hlavním městě Praze (Pražské stavební předpisy), ale i vyhlášku č. 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb.

Pokud projde novým stavebním zákonem navrhované zrušení většiny speciálních a jiných stavebních úřadů, měla by nová vyhláška obsahovat i požadavky na další stavby jako např. požadavky na stavby letecké, stavby drah, stavby dálnic, silnic, místních komunikací a účelových komunikací, stavby vodních děl, stavby pro plnění funkcí lesa, stavby skladů hořlavých látek a řadu dalších. Požadavky požární ochrany a požadavky na energetickou náročnost budov zůstanou mimo tuto budoucí vyhlášku.

Kvalitní vyhláška, zahrnující kromě požární bezpečnosti a energetické náročnosti budov prakticky všechny požadavky na stavby, bude pro naši práci jistě vítaným dokumentem, který odstraní pátrání po jednotlivých požadavcích v různých právních předpisech. Bude ovšem také velmi důležité, aby nevznikl soubor požadavků jednotlivých specialistů, kteří si občas protiřečí, ale vyvážený souhrnný dokument. Ten se určitě neobejde bez doprovodného vysvětlujícího komentáře.

Náznak takového komentáře v současnosti ve zjednodušené míře ukazuje dokument MMR, uvádějící ke stávající vyhlášce č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, kterých ČSN se týkají požadavky uvedené ve vyhlášce.

Pro připomenutí uvádím, že v PROFESISu byl velmi praktický materiál (A.3.11), ve kterém byly obecné odkazy na normy nebo na normové hodnoty nahrazeny konkrétními normovými hodnotami nebo požadavky příslušných ČSN. Takto upravená vyhláška se sice zvětšila z 15 na 74 stránek, ale odpadlo hledání v normách. Přestože byl text konzultován s MMR, v několika případech se nepodařilo konkrétní údaje v normách dohledat. Avšak vzhledem k tomu, že texty ČSN nesměly být bezplatně uveřejňovány, musel být tento dokument, který je i v současnosti v plném rozsahu platný, z PROFESISu odstraněn. Doufejme, že na základě schváleného sponzorovaného přístupu k ČSN, bude možné obdobné pomůcky opět zpracovat a uveřejnit. (Poznámka redakce: Nyní je na PROFESISu pomůcka A 3.11.1 – Technické požadavky na stavby a normové hodnoty, která na citované technické normy pouze odkazuje.)

Evropa směřuje spíše ke sbližování práva a norem

Výše uvedený příklad ukazuje, jak rozsáhlá a komplikovaná bude nová vyhláška. Představa, že takovéto vyhlášky budou vydávat samostatně některá města, a požadavky na výstavbu se budou lišit město od města je zcela absurdní.

Odlišné stavební předpisy pro velká města, venkovská města a venkovské obce měly své historické opodstatnění v 19. století, kdy vznikaly procesní a institucionální základy veřejného stavebního práva, tedy první stavební řády. Bylo to v době, kdy způsob stavění, stavební materiály a technologie ve městech a na venkově byly rozdílné. Dnes můžeme sledovat zcela opačné tendence. Evropská unie, k jejímž členským státům patříme, usiluje o sbližování práva a technické normalizace v řadě oblastí.

Stavebnictví sice nepatří k přímo regulovaným odvětvím, ale evropská regulace se týká mimo jiné stavebních výrobků, energetické náročnosti budov, ochrany životního prostředí a nově také cirkulární ekonomiky, ale zejména vytváření jednotného evropského trhu. Navrhování staveb se řídí evropskými normami pro navrhování stavebních konstrukcí, tzv. Eurokódy. Evropské harmonizované normy stanoví podmínky pro uvádění stavebních výrobků na trh. Evropské energetické směrnice upravují požadavky na energetickou náročnost budov. V počtu nových technických norem zařazovaných do soustavy národní technické normalizace převažují převzaté ČSN EN nebo ČSN EN ISO nad vlastními novými národními normami. Každý národní předpis obsahující technické požadavky (na výrobky, stavby, služby) podléhá tzv. evropskému notifikačnímu procesu, to znamená, že jeho návrh musí být předložen bruselské administrativě a jejím prostřednictvím všem členským státům EU a nesmí být v rozporu s evropským právem a s evropskými normami.

Můžeme si také vzít příklad ze sousedních států

Třeba z Rakouska, nám blízkého správním, právním i technickým vývojem. Rakousko je spolkový stát a stavební předpisy zůstaly v pravomoci jednotlivých zemí a liší se včetně hlavního města Vídně. Dlouhodobé úsilí spolkové vlády o sjednocení stavebních předpisů nevedlo k cíli, a tak spolková vláda zemské předpisy obešla. Vydala postupně jednotlivé směrnice ke každému ze sedmi základních požadavků na stavby. Těchto sedm základních požadavků je součástí evropského nařízení o stavebních výrobcích a představuje základní vyjádření veřejného zájmu ve výstavbě. Směrnice nejsou sice obecně závazné, ale spolková vláda stanovila povinnost je respektovat u staveb financovaných nebo dotovaných z veřejných rozpočtů.

Není rozumný důvod pro teritoriální odlišnosti

Velká část požadavků, které bude obsahovat budoucí vyhláška o požadavcích na výstavbu, aplikuje evropské předpisy a evropské normy, od nichž se není možno odchýlit. U velké většiny dalších není žádný rozumný důvod na jejich teritoriální odlišné úpravy. A těch několik, kde mohou mít lokální úpravy význam, je možné řešit v územních a regulačních plánech. Místo zjednodušení naší práce by vydání prakticky stejných vyhlášek zkomplikovalo nejen projektování, ale i provádění a provozování staveb.

V této souvislosti je nesmírně důležitý příslib Ministerstva pro místní rozvoj, že účast odborníků a autorizovaných osob ČKAIT při tvorbě budoucí vyhlášky o požadavcích na výstavbu je očekávaná a vítaná. Tato možnost by neměla být promarněna.

 

Ing. Václav Mach
čestný předseda ČKAIT a odborný poradce předsedy ČKAIT

Marie Báčová
odborná poradkyně předsedy ČKAIT