MMR vypořádává připomínky k novele nového stavebního zákona

 MMR obdrželo k novele 672 připomínek, z toho 230 dopo- ručujících a 200 nad rámec. Vypořádání připomínek bylo zahájeno na MMR 7. 6. 2022. Za ČKAIT, která poslala k zákonu celkem 36 připomínek, se jednání účastnili Ing. František Hladík, místopředseda ČKAIT a předseda Legislativní komise, společně s Mgr. Helenou Dalešickou.
MMR obdrželo k novele 672 připomínek, z toho 230 dopo- ručujících a 200 nad rámec. Vypořádání připomínek bylo zahájeno na MMR 7. 6. 2022. Za ČKAIT, která poslala k zákonu celkem 36 připomínek, se jednání účastnili Ing. František Hladík, místopředseda ČKAIT a předseda Legislativní komise, společně s Mgr. Helenou Dalešickou.

Na společném setkání ministra Ivana Bartoše a předsedy Roberta Špalka s novináři, které se uskutečnilo v sídle MMR na Staroměstském náměstí v úterý 7. června, zaznělo, že věcná shoda nad novelou stavebního zákona se týká většiny hlavních změn. V týž den bylo zahájeno vypořádání připomínek k věcné novele nového stavebního zákona (NSZ).

Ministr Ivan Bartoš na úvod uvedl, že si velmi cení spolupráce s relevantními připomínkovými místy, jako je ČKAIT, která sdružuje více než 32 000 stavebních odborníků. Dále zmínil, že diskuzi kolem nového stavebního zákona a jeho novelizací provází řada mýtů. K hlavním argumentům, díky nimž byl stavební zákon protlačen i přes četné kritické a varovné hlasy, které zaznívají často i dnes v Poslanecké sněmovně, patří analýza Světové banky. Její index Doing Business řadil rychlost povolovacího řízení staveb Českou republikou až na poslední místa sledovaných států. „Skutečnost je taková, že žádná kvalifikovaná analýza délky povolovacích řízení v ČR neexistovala. Alespoň mně dosud nebyla předložena. O neprokazatelnosti používaného srovnání délky stavebního řízení svědčí i fakt, že samotná Světová banka upustila od sledování a zveřejňování podobných srovnání, které si navíc všímaly okrajového segmentu trhu – skladových hal na greenfieldu, “ upozornil přítomné novináře místopředseda vlády pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš.

Běžný občan navštíví stavební úřad jednou za 20 let

Právě v mnoha případech kvalitní práce stavebních úřadů byla důvodem, proč MMR iniciovalo zrušení reorganizace stavebních úřadů a zrušení vzniku Nejvyššího stavebního úřadu. Ministr dále uvedl, že stavební úřad nemusí být v každé větší obci. Nyní probíhá aktualizace analýzy funkčnosti existujících stavebních úřadů, tj. upřesnění velikosti jejich správního obvodu, aktuálního počtu úředníků, jejich zastupitelnosti, nakolik disponují zkouškou odborné způsobilost apod. Finální počet stavebních úřadů se ještě může mírně měnit.

Dostupnost bydlení nesouvisí se stavebním zákonem

Část setkání se věnovala rozptýlení velké „politicko-mediální zkratky“, že nový stavební zákon a jím domnělé zrychlení povolovacího řízení povede k větší dostupnosti bytů. Jinými slovy, že klesnou jejich ceny. „Kvalitně připravené stavební záměry, které jsou v souladu s územním plánem, získávají i nyní povolení většinou v řádu jednotek měsíců. V případě dostupností bytů je však rychlost stavebního řízení jen jeden z faktorů ceny – dalšími jsou například ceny stavebního materiálu, energií nebo neklesající zájem investičních fondů nebo společností,“ je přesvědčen ministr Bartoš. Společně s Robertem Špalkem se v diskuzi shodli i na tom, že pouhá změna stavebního zákona k lepší dostupnosti bydlení nepovede. K tomu je potřeba vytvořit úplně jiné nástroje. Ministr Bartoš uvedl příklad Olomouce, která má více než 100 regulačních plánů, což vedlo ke skokovému zrychlení stavebního řízení.

Paradoxně lhůty z pohledu stavebníků mnohem lépe řeší stávající stavební zákon

„Rekodifikace navíc s marným uplynutím lhůt pro vydání rozhodnutí nespojuje žádné přímé následky, jako je tomu v případě fikce vyjádření, koordinovaného vyjádření či závazného stanoviska. Stejně tak navrhujeme, aby se novelou do NSZ vrátila možnost zkráceného postupu změn územního plánu,“ upozornil přítomné novináře na skrytou nástrahu schválené podoby nového stavebního zákona Robert Špalek.

ČKAIT podporuje snahy o zrychlení povolovacího řízení. Ovšem tak, aby nebyla snížena bezpečnost staveb. Přítomným zástupcům médií pak Ing. Špalek vysvětlil, proč je ČKAIT zásadně proti zavádění dvojí kvality ve výstavbě. Není možné, aby si jednotlivá města sama stanovala požadavky například na bezbariérovost. Předseda Komory rovněž připomněl, že stavebně technické předpisy podléhají notifikaci Evropskou komisí. Města by musela také platit přístup k tzv. sponzorovaným normám. „Už jsem zažil situaci, kdy hranice katastrálních území procházela středem domu. Pak by bylo těžké rozhodnout podle jakých stavebně technických předpisů by se projekt řídil,“ doplnil Robert Špalek.

„Podotýkám, že nová právní úprava pro vyhrazené stavby, jako jsou páteřní komunikace nebo energetická infrastruktura, je platná již k 1. 7. 2023. Rok navíc pro ostatní stavby prospěje naplnění věcného záměru nového stavebního zákona a rovněž přispěje ke zrychlení povolovacího řízení v České republice,“ uzavřel společné setkání s novináři ministr Ivan Bartoš.