Jak na obnovu bytových jader panelových domů
Modernizace koupelen a kuchyní včetně časté změny dispozic a doplnění nových konstrukcí by vždy měly být provedeny odborně s hlubší znalostí problematiky. Autorizovaným osobám, které budou řešit úpravy bytů v panelových domech, poskytuje ČKAIT technickou podporu. Pomůcky jsou uveřejněny na profesis.ckait.cz. Panelové soustavy, které se podařilo získat, jsou archivovány, postupně digitalizovány a zpřístupněny v Knihovně ČKAIT.
O rizicích, pramenících ze zřizování nových otvorů ve stěnách, byly autorizované osoby informovány v knize Otvory v panelových domech vydané ČKAIT v roce 2014. Ta zahrnovala také informaci, že nedostatečně odborně vzdělaní pracovníci pokládali nosné stěny malorozponové soustavy T 06 B tloušťky 140 mm za nenosné a takto k nim při zřizování nových otvorů přistupovali. V knize nebylo detailněji popisováno zatížení stavebními úpravami podlah a novými příčkami, působící na stropní konstrukce. V tomto článku proto upozorňujeme na určité souvislosti stropních konstrukcí některých panelových soustav, včetně významu možného diafragmového působení při roznášení tohoto zatížení. Stropní panely byly navrženy na užitné zatížení 3,0 kN/m2 (zesílené), běžné panely pak na 1,5 kN/m2. Zesílené panely byly užívány i pod bytovými jádry (tzv. instalační s otvory), vyrobenými zpravidla z lehkých umělohmotných materiálů. Při rekonstrukcích bytových jader bývá obvykle nezbytné statické posouzení stropního panelu.
Malorozponové soustavy do osového modulu stěn 4,8 m tzv. pětitunové technologie
G 40, G 57 – první příčně nosné soustavy s osovou vzdáleností modulů stěn 3,6 m, tloušťka stropních dílců někde pouze 100 mm u prostých nosníků, případně 120 mm u nosníků uvážených jako spojitých. Zpravidla nevyhovuje platné normě ČSN EN 1992-1-1:2019. Navrhování betonových konstrukcí, konkrétně požadavkům na přípustný průhyb, tedy 1/250 rozpětí s uvážením charakteristických (přesněji kvazi-stálých) zatížení. Ty nejsou zvýšeny součiniteli zatížení γ většími než 1. Diafragmové spolupůsobení sousedících stropních panelů není přípustné, protože jejich boční plochy nejsou opatřeny hmoždinkovou úpravou.
T 06 B – nejrozšířenější varianta malorozponové příčně nosné soustavy s modulovou osovou vzdáleností 3,6 m. Stropním dílcům tloušťky 120 mm (ale i 140 a 150 mm) byla zpravidla věnována významně větší péče při dimenzování, většinou vyhoví i současným požadavkům na průhyb stropních panelů. Boční plochy stropních panelů již byly opatřeny alespoň průběžnou profilovanou drážkou a v případě, že byla do styků mezi panely vložena zálivková výztuž, mohlo být uvažováno s diafragmovým působením panelů (tedy jejich spolupůsobením v celku jako tuhé stropní tabule).
B 70 – využívala osových modulů příčných stěn 3,6 m, 4,8 m, 2,4 m, stropní dílce byly tloušťky 150 mm. Byly respektovány Směrnice VÚPS Praha z r. 1971, stropní panely tedy umožňují plnohodnotné spolupůsobení stropních dílců. Vyhovují také požadavkům na průhyby i podle platných EUROKÓDŮ.
P 1.11 – soustava příčně nosná s moduly 2,4 m, 3,0 m a 4,2 m. Soustava měla typový podklad objemového řešení – OP1.11 a typový podklad stavební soustavy – P1.11. Průhyby stropních panelů jednotné tloušťky 150 mm vyhovují i požadavkům platných Eurokódů. Jsou v obou směrech opatřeny hmoždinkovým systémem bočních styčných ploch, lze tedy uvažovat se spolupůsobením panelů (s diafragmovým působením stropní tabule jako celku).
Středně rozponové soustavy
T 08 B – příčně nosná soustava s osovým modulem nosných stěn 6 m. Stropní panely byly dutinové – velikost kruhových dutin činí 150 mm – a celkové výšky 190 mm. Pokud je známo jejich vyztužení a posouzení je v souladu s požadavky katalogu Ministerstva průmyslu a obchodu „Komplexní regenerace nosné konstrukce panelových domů stavební soustavy T 08 B“ z roku 2000, včetně existence zálivkové výztuže, lze konstatovat, že vyhoví i požadavkům na průhyby podle platných Eurokódů.
VVÚ ETA – příčně nosná soustava s modulovou vzdáleností os nosných stěn 6 a 3 m, tloušťka nosných stěn činí 190 mm, stropní dílce pro rozpon 6 m jsou s kruhovými dutinami profilu 150 mm a stropní dílce modulu 3 m jsou plné, rovněž výšky 190 mm. Soustava byla vylepšením systému T 08 B, vznikly u ní ale problémy s poruchami stropních styků u obvodového pláště. V oblasti bytových jader lze uvažovat s jejich náhradami i s diafragmovým spolupůsobením panelů (stropy mají zálivkovou výztuž), pokud se užívá lehkých příček na bázi sádrokartonu či pórobetonů.
HK 65 – příčně nosný systém s použitím dutinových stěn tloušťky 250 mm s kruhovými otvory profilu 190 mm, osová vzdálenost stěn činí 6,25 m. Stropní panely mají výšku 250 mm, jsou opatřeny kruhovými dutinami profilu 190 mm a mají šířku 1190 mm, mají hladké boční stěny.
Stropní panely byly dimenzovány starší metodou stupně bezpečnosti. Platí zde obdobná úvaha jako v předchozím textu, při náhradě bytových jader se doporučuje užívat pro příčky lehkých materiálů ze sádrokartonu či pórobetonu, protože ale často absentuje zálivková výztuž, je sporné spolupůsobení sousedních stropních dílců a někdy bývá nutné ověřovat stav konstrukcí pro spolupůsobení stropních panelů přímo na místě, případně konzultací s místními odborníky (nejlépe dřívějšími statiky Stavoprojektu Hradec Králové).
Diafragmové spolupůsobení sousedních panelů lze v panelových soustavách bezpečně uvažovat podle ČSN EN 1992-1-1:2019 Eurokód 2: Navrhování betonových konstrukcí - Část 1-1: Obecná pravidla a pravidla pro pozemní stavby, čl. 10.9.3, odst. 12, pokud průměrné podélné smykové napětí ve spáře nepřesahuje hodnotu 0,1 MPa (100 kPa) v případě velmi hladkých povrchů styku a 0,15 MPa (150 kPa) u drsného povrchu styku. Za drsný povrch se považují nerovnosti větší než 3 mm ve vzdálenosti okolo 40 mm, nebo jiná obnažení kameniva s obdobným výsledkem.
Použité zdroje:
- Katalogy panelových soustav MPO z let 2000–2004
- Program MPO ČR: Na podporu výzkumu a vývoje Regenerace panelových domů, katalogy vydal v letech 2000–2004 pro popisované a další soustavy, IC ČKAIT, 2000–2004
- Stavební ročenka 1978, SNTL Praha 1978