I změnový zákon má výjimky a nabývá účinnosti postupně
Od ledna 2022 bude možné odpojit budovy připojené na teplovody i bez stavebního povolení. Podmínkou ale bude uhradit veškeré náklady včetně zůstatkové ceny. Ochrana bonitního zemědělského půdního fondu ztratila nejvyšší prioritu hned od 1.8.2021. Nově postačí zohlednit a naplnit vhodná opatření na zadržení vody v krajině. I podlimitní záměr nyní podléhá ze zákona zjišťovacímu řízení EIA.
Změnový zákon (ZZ) mění celkem 58 navazujících zákonů, které souvisejí s rekodifikací stavebního práva. Část padesátá devátá změnového zákona upravuje jeho účinnost v čl. XCV. Podle ní nabývá tento zákon účinnosti 1. červencem 2023. I pro změnové zákony však byly stanoveny výjimky:
- od 1. srpna 2021, tedy prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení, nabývají účinnosti čl. XIV bodů 1, 2, 9, 11 a 12 a čl. L bodů 8 až 10, 13 až 15, 18, 42, 43 a 62
a čl. LI bodů 4 a 5, - od 1. ledna 2022 nabývá účinnosti čl. XLII bodu 6, čl. XLIV bodu 17 a čl. LXXXII bodů 26 až 30 a 37,
- od 1. července 2023 vstoupí v účinnost všechna ustanovení změnového zákona.
Co platí od 1. srpna 2021, tedy od prvního dne kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení?
-
zákon o ochraně zemědělského půdního fondu
Veřejný zájem ochrany bonitní půdy je oslaben – viz ZZ, čl. XIV, body 1, 2, 9, 11 a 12
Změnový zákon, čl. XIV, bod 1 a 2, se týkají nového znění § 4 tohoto zákona, který obecně upravuje zásady plošné ochrany zemědělského půdního fondu.
§ 4 odst. 4 tohoto zákona nově zní tak, že při odejmutí zemědělské půdy musí být zohledněna a provedena vhodná opatření pro naplnění veřejného zájmu k zadržení vody v krajině.
§ 4 odst. 5 tohoto zákona nově stanoví, že odst. 4 se použije také při posuzování ploch, které jsou vymezeny jako zastavitelné v platné územněplánovací dokumentaci. Odst. 3 se nepoužije při posuzování ploch vymezených jako zastavitelné nebo jako plochy územní rezervy v platné územněplánovací dokumentaci.
Změnový zákon, článek XIV, body 9, 11 a 12, se dotýkají § 9, který upravuje odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu.
§ 9 odst. 5 písm. e) nově uvádí, že při rozhodování o záměru se nepoužije § 4 odst. 3 (tedy to, že zemědělskou půdu I. a II. třídy ochrany lze odejmout pouze v případech, kdy jiný veřejný zájem výrazně převažuje nad veřejným zájmem ochrany zemědělského půdního fondu), jedná-li se o záměr na zastavitelné ploše nebo ploše územní rezervy vymezené v platném územním plánu.
§ 9 odst. 6 tohoto zákona uvádí, že žádost o souhlas s odnětím zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu musí kromě náležitostí podle správního řádu obsahovat účel zamýšleného odnětí, vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a zdůvodnění, proč je navrhované řešení z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu, životního prostředí a ostatních zákonem chráněných veřejných zájmů nejvýhodnější. Pokud je předmětem odnětí pouze etapa celkového záměru, žadatel uvede jeho konečný předpokládaný rozsah, zejména celkové požadavky na zemědělskou půdu. K žádosti nově připojí také plán vhodných opatření pro naplnění veřejného zájmu na zadržení vody v krajině.
Podle § 9 odst. 8 tohoto zákona posoudí orgán ochrany zemědělského půdního fondu žádost a její přílohy a shledá-li, že půda může být odňata ze zemědělského půdního fondu, vydá k tomuto odnětí souhlas, ve kterém nově pod písm. b) mj. stanoví podmínky nezbytné k zajištění ochrany zemědělského půdního fondu a pro naplnění veřejného zájmu na zadržení vody v krajině.
-
Zákon o posuzování vlivů na životní prostředí
Nově se posuzují i některé podlimitní zakázky, viz ZZ, čl. L, body 8 až 10, 13 až 15, 18, 42, 43 a 62, a čl. LI, body 4 a 5.
Účinnosti nabyla změna v režimu posuzování podlimitních záměrů. Ty jsou definovány v § 3 písm. n) tohoto zákona tak, že se jedná o záměry uvedené v příloze č. 1 k tomuto zákonu, kategorii II, které nedosahují příslušné limitní hodnoty, je-li uvedena.
§ 4 odst. 1 písm. d) tohoto zákona nyní uvádí, že předmětem posuzování podle tohoto zákona jsou podlimitní záměry, které dosáhnou alespoň 25 % příslušné limitní hodnoty, nacházejí se ve zvláště chráněném území nebo jeho ochranném pásmu podle zákona o ochraně přírody a krajiny a příslušný úřad stanoví, že budou podléhat zjišťovacímu řízení; tyto záměry podléhají posouzení vlivů záměru na životní prostředí, pokud se tak stanoví ve zjišťovacím řízení. Nově však orgán EIA sdělení o tom, že tyto záměry budou podléhat zjišťovacímu řízení, vydávat nebude. Podlimitní záměry budou podléhat zjišťovacímu řízení přímo ze zákona.
Na to také reagují přechodná ustanovení (čl. LI, bod 4 a 5), která rovněž nyní nabývají účinnosti. V případě, kdy bylo ještě před účinností nové právní úpravy vydáno sdělení k podlimitnímu záměru, že nebude podléhat zjišťovacímu řízení, a k takovému záměru již bylo zahájeno povolovací řízení, uplatní se zde dosavadní právní úprava. Podlimitní záměr tedy bude moci být povolen bez provedení zjišťovacího řízení. Pokud půjde o situaci, kdy byl podlimitní záměr oznámen, ale sdělení ke dni nabytí účinnosti nové právní úpravy vydáno nebylo, v takovém případě se naopak uplatní nová právní úprava. Sdělení vydáváno nebude a orgán EIA upozorní oznamovatele na skutečnost, že jeho podlimitní záměr nově podléhá zjišťovacímu řízení ze zákona.
Z dalších změn upozorňujeme na § 7 odst. 3 tohoto zákona. Ten uvádí, že zjišťovací řízení se zahajuje na podkladě oznámení a provádí se podle kritérií uvedených v příloze č. 2 k tomuto zákonu. Nově je zde doplněno, že při určování, zda záměr nebo změna záměru může mít významné vlivy na životní prostředí, přihlédne příslušný úřad také vždy k případným výsledkům jiných environmentálních hodnocení podle příslušných právních předpisů.
Účinnosti nyní nabývá rovněž nové znění textu bodu 12 v příloze č. 1, podle něhož se jedním z podlimitních záměrů také rozumí zařízení určená pro
- konečné uložení vyhořelého nebo ozářeného jaderného paliva a radioaktivních odpadů,
- konečné zneškodnění vyhořelého nebo ozářeného jaderného paliva a radioaktivních odpadů nebo
- dlouhodobé skladování vyhořelého nebo ozářeného jaderného paliva a radioaktivních odpadů na jiném místě, než na kterém jsou vyprodukovány, jež je plánováno na více než deset let.
Které části změnového zákona nabývají účinnost od 1. ledna 2022?
-
Zákon o hospodaření energií
Změna dálkového vytápění teplem vyžaduje stavební povolení a PENB – viz čl. XLII, bod 6.
PENB – S ohledem na menší podrobnost dokumentace pro povolení záměru, kterou bude stavební úřad nově posuzovat, nebude možné z této dokumentace posoudit požadavky týkající se energetické náročnosti budov. Z toho důvodu se zpracování průkazu energetické náročnosti budovy přesouvá od 1. července 2023 do fáze provádění stavby.
Dodávky tepla – do § 7, který upravuje problematiku snižování energetické náročnosti budov, se doplňuje nový odst. 9 o tom, že změna způsobu vytápění budovy připojené na soustavu zásobování tepelnou energií může být provedena pouze na základě povolení podle stavebního zákona a za podmínky, že nedojde ke zvýšení její energetické náročnosti. To však neplatí, pokud stávající způsob vytápění není možné nadále využívat. Splnění podmínky podle předchozí věty dokládá stavebník průkazem energetické náročnosti budov. V případě budovy s více bytovými jednotkami, která je připojena na soustavu zásobování tepelnou energií, lze změnu způsobu vytápění povolit pouze pro celou budovu.
-
Energetický zákon
Změna vytápění nebude již podléhat stavebnímu řízení; ten, kdo se bude chtít odpojit od teplovodu, bude muset uhradit veškeré náklady včetně zůstatkové ceny – viz čl. XLIV, bod 17.
§ 77 odst. 5 energetického zákona nebude od 1. ledna 2022 uvádět, že změna způsobu dodávky nebo změna způsobu vytápění může být provedena pouze na základě stavebního řízení se souhlasem orgánů ochrany životního prostředí a v souladu s územní energetickou koncepcí. Nově je zákonem stanoveno pouze to, že veškeré vyvolané jednorázové náklady na provedení změny způsobu dodávky nebo změny způsobu vytápění a rovněž náklady spojené s odpojením od rozvodného tepelného zařízení včetně odstranění tepelné přípojky či předávací stanice uhradí ten, kdo změnu nebo odpojení od rozvodného tepelného zařízení požaduje. Náklady spojené s odpojením od rozvodného tepelného zařízení zahrnují rovněž zůstatkovou cenu tepelné přípojky a předávací stanice evidovanou v účetnictví dodavatele tepelné energie ke dni odpojení od rozvodného tepelného zařízení, pokud slouží k dodávce tepelné energie výhradně tomu, kdo změnu nebo odpojení od rozvodného tepelného zařízení požaduje.
-
Zákon o ochraně ovzduší
Nový výpočet poplatku za znečištění ovzduší – čl. LXXXII, body 26 až 30 a 37.
Od 1. ledna 2022 se mění § 15 tohoto zákona, který upravuje problematiku poplatku za znečišťování. Odst. 5 tohoto ustanovení bude od uvedeného data znít tak, že poplatek za znečišťování se vypočte jako součin základu poplatku, sazby a koeficientu úrovně emisí uvedeného v příloze č. 9 bodu 2 k tomuto zákonu, stanoveného podle nejvyšší dosažené denní průměrné hodnoty koncentrace dané znečišťující látky v celém poplatkovém období, zjištěné na základě kontinuálního měření emisí. Po sečtení poplatků za jednotlivé znečišťující látky za všechny stacionární zdroje v rámci provozovny se celková částka zaokrouhlí na celé stokoruny nahoru.
§ 15 odst. 6 pak bude nově uvádět, že poplatek za znečišťování se u znečišťující látky vypouštěné stacionárním zdrojem nevyměří, pokud:
- je na tomto stacionárním zdroji provedena rekonstrukce nebo modernizace, v jejímž důsledku dosahuje v celém poplatkovém období nižších ročních emisí tuhých znečišťujících látek nejméně o 30 %, oxidů síry vyjádřených jako oxid siřičitý nejméně o 55 %, oxidů dusíku vyjádřených jako oxid dusičitý nejméně o 55 % či těkavých organických látek nejméně o 30 % ve srovnání s rokem 2010, nebo
- stacionární zdroj dosahuje podle údajů z kontinuálního měření emisí v celém poplatkovém období nižší emisní koncentrace než 50 % hodnoty specifického emisního limitu.
Splnění podmínky uvedené v písm. b) se bude nově prokazovat prostřednictvím denních průměrných hodnot koncentrací dané znečišťující látky, zjištěných postupem stanoveným prováděcím právním předpisem. V příloze č. 9 k tomuto zákonu budou od 1. ledna 2022 nově upraveny koeficienty úrovně emisí vztažené k dosahovanému procentu specifického emisního limitu.