Další užití dokumentace z pohledu autorského práva
Problematika autorských děl a práv k nim je poměrně složitá a vyvstává do popředí zejména u otázek souvisejících s dalším nakládáním zpracované dokumentace stavby. Je třeba nepodceňovat znění samotné smlouvy o dílo, je třeba dávat pozor na stanovení účelu, ke kterému je dokumentace stavby objednateli poskytnuta, případně vyžadovat uzavření licenční smlouvy s objednatelem. Tímto se dá předejít později vzniklým právním sporům ohledně dalšího užití autorského díla.
Úprava autorských děl a práv k nim je obsažena v zákoně č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „autorský zákon“).
Co je autorské dílo?
Podle § 2 odst. 1 tohoto zákona je předmětem práva autorského dílo literární a jiné dílo umělecké a dílo vědecké, které je jedinečným výsledkem tvůrčí činnosti autora a je vyjádřeno v jakékoli objektivně vnímatelné podobě včetně podoby elektronické, trvale nebo dočasně, bez ohledu na jeho rozsah, účel nebo význam (dále jen „dílo“). Dílem je zejména dílo slovesné vyjádřené řečí nebo písmem, dílo hudební, dílo dramatické a dílo hudebně-dramatické, dílo choreografické a dílo pantomimické, dílo fotografické a dílo vyjádřené postupem podobným fotografii, dílo audiovizuální, jako je dílo kinematografické, dílo výtvarné, jako je dílo malířské, grafické a sochařské, dílo architektonické včetně díla urbanistického, dílo užitého umění a dílo kartografické.
Jak je to v případě projektové dokumentace stavby?
U projektové dokumentace stavby se za předpokladu naplnění dikce tohoto ustanovení (dílo je jedinečným výsledkem tvůrčí činnosti autora) jedná o dílo architektonické. Dokumentace je komplexním dílem jako výsledek tvůrčí duševní činnosti, při němž dochází ke skloubení požadavků a náležitostí urbanistických, architektonických, technických a funkčních. Tato dokumentace je přesněji řečeno výsledkem smíšené činnosti architektonicko-tvůrčí a činnosti stavebně-technické.
U jednotlivých druhů dokumentace se jedná o řetězec děl, která na sebe navazují a kde každé následující vzniká zpracováním předchozího. Otázkou konkrétní dokumentace pak je, nakolik je zpracování tvůrčí – v tom případě je výsledkem nové autorské dílo, a kdy netvůrčí, tj. že dochází k zeslabování podílu tvůrčího vyjádření na celkovém rozsahu dokumentace stavby.
V případě více úrovní dokumentace stavby se nejedná o jedno autorské dílo, které by se nacházelo v různých vývojových fázích, ale pokud bylo dokončeno, pak se jedná o dílo dokončené ve smyslu § 2 odst. 3 autorského zákona. U víceúrovňové projektové dokumentace stavby je vlastně každý další krok zpracováním díla předchozího.
Je potřeba vyřešit otázku, za jakých podmínek lze z hlediska autorského práva použít dokumentaci zpracovanou jedním autorem pro jednu úroveň jiným autorem ke zpracování navazující dokumentace.
Pro zodpovězení této otázky je nutné ještě objasnit dvě složky autorského práva – osobnostní a majetková práva. Tyto dvě části autorského práva jsou obsaženy u každého autorského díla.
Osobnostních práv se autor nemůže vzdát
Osobnostní práva autorská zahrnují právo na autorství (osobování si autorství, popř. zveřejnění díla bez udání jména nebo s pseudonymem) a zejména rozhodnutí o zveřejnění díla, čímž je autor srozuměn s tím, že jeho dílo je schopné uvedení na veřejnost. Součástí osobnostních práv je dále právo na nedotknutelnost díla, jež obsahuje jednak právo autora udílet svolení ke změnám a jiným zásahům do díla, ale také právo bránit takovému užití díla, kterým by byla snížena jeho hodnota.
Vzhledem ke své nehmotné podstatě jsou osobnostní práva nepřevoditelná a v důsledku toho se jich autor nemůže ani vzdát. Osobnostní práva zanikají až smrtí autora. Po jeho smrti vzniká osobám v zákoně výslovně uvedeným pouze právo na to, aby jméno autora bylo uvedeno a aby dílo bylo užíváno způsobem nesnižujícím jeho hodnotu. Tato práva jsou časově neomezená.
Osobnostní práva má tedy autor po dobu celého svého života, nelze na ně uzavřít licenční smlouvu, kterou by se výkon těchto práv převedl na někoho jiného. Tato složka autorského práva vždy autorovi zůstává. Autor má právo na to, aby vždy byl uveden jako autor původního díla a aby jeho díla nebylo měněno způsobem, který by snižoval jeho hodnotu.
Majetková práva lze poskytnout formou licence
Co se týče majetkových práv, ta jsou upravena v § 12 odst. 1 autorského zákona. Podle tohoto ustanovení má autor právo své dílo užít v původní nebo jiným zpracované či jinak změněné podobě, samostatně nebo v souboru anebo ve spojení s jiným dílem či prvky a udělit jiné osobě smlouvou oprávnění k výkonu tohoto práva; jiná osoba může dílo užít bez udělení takového oprávnění pouze v případech stanovených tímto zákonem.
K užití díla v původní nebo zpracované podobě, jakož i k užití díla v souboru nebo ve spojení s jiným dílem je třeba vždy souhlasu autora, který autor uděluje licenční smlouvou a vykonává tak svá majetková práva. Na jiné osoby se tak dá převést pouze výkon těchto majetkových práv. To znamená, že jiné osobě je prostřednictvím licenční smlouvy umožněno, aby užívala autorovo dílo, případně v něm prováděla změny, ale autorovi i nadále zůstává složka osobnostní, bude tedy stále uváděn jako autor původního díla.
Autorské dílo lze užít pouze k účelu vyplývajícímu ze smlouvy
Splňuje-li dokumentace stavby (resp. projekt) v konkrétním případě znaky autorského díla, nemůže jej původní objednatel použít k jinému účelu než k tomu, který vyplýval ze smlouvy. V § 61 odst. 1 autorského zákona se v této souvislosti stanoví, že je-li dílo autorem vytvořeno na základě smlouvy o dílo (dílo vytvořené na objednávku), platí, že autor poskytl licenci k účelu vyplývajícímu ze smlouvy, není-li sjednáno jinak. K užití díla nad rámec takového účelu je objednatel oprávněn pouze na základě licenční smlouvy, nevyplývá-li z tohoto zákona jinak.
Obdobně uvádí i § 2634 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“), že je-li předmětem díla výsledek činnosti, který je chráněn právem průmyslového nebo jiného duševního vlastnictví, má se za to, že jej zhotovitel poskytl objednateli k účelu vyplývajícímu ze smlouvy.
Může příslušnou úroveň dokumentace stavby použít i jiná osoba než její autor?
Je nutné zdůraznit, že ze strany autora příslušné úrovně dokumentace stavby musí být vždy věnována náležitá pozornost znění smlouvy o dílo, na základě které se autor zavazuje dokumentaci stavby zpracovat.
Je důležité ve smlouvě vždy jasně definovat, jaký je účel použití autorem zpracované dokumentace. Pokud ve smlouvě bude jednoznačně uvedeno, že dokumentace zpracovaná autorem (tedy zhotovitelem) podle § 1a i přílohy č. 1 vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška č. 499/2006 Sb.“) bude použita např. pouze pro účely vydání územního rozhodnutí o umístění stavby, je jisté, že takto zpracovanou dokumentaci lze objednatelem použít pouze k tomuto účelu. Nechá-li si objednatel zpracovat navazující projektovou dokumentaci jinou osobou, tato by mohla dokumentace pro vydání územního rozhodnutí užít a dělat v ní změny jen tehdy, pokud na to původní autor s objednatelem uzavřel úplatnou licenční smlouvu podle § 2358 a následujících občanského zákoníku. Jinak by se jednalo o užití autorského díla v rozporu s autorským zákonem, což by jednak mohlo zakládat právo na náhradu škody autora, případně uplatnění dalších nároků k soukromoprávní a veřejnoprávní ochraně autorského díla.
Pokud by však v daném případě bylo ve smlouvě o dílo uvedeno jen to, že autor (zhotovitel) se zavazuje zpracovat dokumentace pro vydání rozhodnutí o umístění stavby v rozsahu a obsahu podle vyhlášky č. 499/2006 Sb., ale žádný konkrétní účel, pro který má být dílo užito, by tam výslovně nebyl specifikován, vycházelo by se z obecného účelu takového závazku, kterým je zhotovení stavby. Pak by šlo o zákonnou domněnku poskytnutí licence ze strany objednatele k dalšímu užití tohoto díla a ke změnám v něm, které jsou věcně nebo právně nezbytné k dosažení účelu vyplývajícímu ze smlouvy o dílo, tedy ke zbudování stavby, jíž má být dílo konečně vyjádřeno.
Uvedené znamená, že je-li účelem smlouvy o dílo, na základě které byla dokumentace zhotovena, obecně jen zbudování stavby, může objednatel dát dokumentaci vytvořenou autorem pro jednu úroveň stavby k dalšímu zpracování jinému projektantovi tak, aby mohla být výsledná stavba zhotovena, aniž by k tomu byla zapotřebí licenční smlouva s autorem.
Obdobně je třeba nepodceňovat znění samotné smlouvy o dílo i ve vztahu k veřejným zakázkám; i v rámci těchto smluv je třeba dávat pozor na stanovení účelu, ke kterému je dokumentace stavby objednateli poskytnuta, a dojde-li k jejímu užití nad rámec tohoto účelu, vyžadovat pro tuto situaci uzavření licenční smlouvy s objednatelem. Tímto se dá předejít později vzniklým právním sporům ohledně dalšího užití autorského díla.