Bezpečnost práce ve stavebnictví je často podceňována

Práce ve výšce bez zajištění proti pádu. (foto: Zdeněk Neset)
Práce ve výšce bez zajištění proti pádu. (foto: Zdeněk Neset)

Ve stavebnictví se každý rok stane téměř tři tisíce pracovních úrazů, z toho je šestnáct až třicet smrtelných. K nejrizikovějším patří práce ve výškách, kde se stane 65 % fatálních nehod. V roce 2019 vedly pracovní úrazy ve stavebnictví k neschopnosti celkem 185 tisíc dní.

Staveniště je pracovištěm, které spojuje rizika z mnoha odvětví. Ke zvýšené úrovni rizik a z nich vyplývajícím nebezpečím přispívá i různá zkušenost a kvalita zhotovitelů staveb. Kontroly pomáhají ke zlepšení informovanosti jednotlivých zhotovitelů o možných rizicích a napomáhají bezpečnému výkonu práce.

Kontrolní činnost Státního úřadu inspekce práce (SÚIP) se zaměřuje na plnění povinností zadavatelů staveb a činnosti koordinátorů BOZP na staveništi, zda dodržují povinnosti uložené jim zákonnými předpisy a tím působí na snižování pracovní úrazovosti. Přímo na staveništích se kontroluje stav a úroveň zajišťování bezpečnosti práce u zhotovitelů staveb a prověřuje dodržování povinností, vyplývajících z právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Kontroly se zaměřují zvláště na práce ve výškách, které patří k nejrizikovějším činnostem na staveništích a k činnostem s nejvyšším počtem (téměř 65 %) smrtelných pracovních úrazů. Na dalších místech vykazují nejvyšší úrazovost ve stavebnictví zemní práce (práce v nezajištěných výkopech) a dále se vysoká úrazovost objevuje při manipulaci s materiálem na staveništi a montážních pracích (práce neprováděné v souladu s bezpečnostními požadavky).

Plán kontrol stavenišť

Výběr subjektů ke kontrolní činnosti vycházel především z poznatků a skutečností zjištěných na konkrétních staveništích v rámci územní působnosti jednotlivých oblastních inspektorátů práce, z databáze zaslaných oznámení o zahájení prací a z projektových dokumentací předložených k posouzení. Do plánu kontrol byly zařazeny rovněž ty subjekty, u kterých byly v minulosti při namátkových kontrolách zjištěny závažné nedostatky nebo u kterých došlo k pracovním úrazům, a v neposlední řadě byly kontrolovány podnikající fyzické osoby, které nikoho nezaměstnávají.

Drobní zhotovitelé často podceňují rizika

U menších subjektů a OSVČ, přebírajících staveniště od hlavních zhotovitelů nebo velkých stavebních firem, nejsou úkoly v prevenci rizik dostatečně plněny. Tyto subjekty nemají zaveden systém vyhledávání rizik a vnitřních kontrol BOZP na staveništi. Na práce se zvýšenou mírou rizika jsou hlavními zhotoviteli a zhotoviteli stavebních prací smluvně najímáni OSVČ nebo drobné podnikající právnické subjekty, zanedbávající často velmi svou vlastní bezpečnost a svou činností na staveništích ohrožující rovněž ostatní zhotovitele. Podnikající fyzické osoby, které vykonávají nebezpečné práce, jako jsou práce ve výškách při montáži a demontáži dočasných stavebních konstrukcí, práce tesařské, klempířské a pokrývačské, berou jakoukoliv práci bez ohledu na rizika, kterým jsou vystaveni. Nebezpečí vnímají jako zbytečně zdržující faktor.

Zadavatel určuje pracovní podmínky

Na úroveň zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci zhotovitele mají vliv podmínky stanovené zadavatelem, které se odrážejí v termínech týkajících se provedení prací, ceny zakázky a dalších vlivů odrážejících se v nedostatku kvalifikovaných pracovníků i za cenu nedodržení samotných technologických postupů stavby. Většině případů, kdy bylo zjištěno porušení BOZP při kontrolách na stavbách, bylo možné předejít především důslednější kontrolou pracovišť a stavenišť vedoucími a odpovědnými pracovníky jednotlivých zhotovitelů, především jejich spoluprací s odborně způsobilými osobami působícími v oblasti prevence rizik a koordinátory BOZP na staveništích.

Koordinátor zlepšuje bezpečnost práce na stavbě

Činnost koordinátorů by měla výraznou měrou přispět ke zvýšení úrovně BOZP na staveništích. V porovnání s předcházejícím obdobím lze konstatovat, že došlo k určitému zlepšení úrovně výkonu koordinátorů na stavbě, a to i z hlediska zpracovaných plánů BOZP.

Nezanedbatelnou součástí kontrol inspektorů práce na staveništích jsou kontroly plnění úkolů v oblasti BOZP zadavatelů staveb a koordinátorů BOZP na staveništích, zvláště pak plnění povinností daných v zákoně č. 309/2006 Sb., § 14 a § 15. I když tato zákonná úprava platí již čtrnáct let, jsou tyto předpisy stále porušovány. V roce 2020 celkem 49 kontrolovaných subjektů neurčilo koordinátora BOZP na staveništi v 51 případech, 61 kontrolovaných subjektů nenechalo zpracovat plán BOZP na staveništi v 66 případech a 77 subjektů nezaslalo oznámení o zahájení prací v 85 případech.

Kontroly projektových dokumentací

Oblastní inspektoráty práce (OIP) jsou z hlediska stavebního řízení dotčené orgány v rozsahu § 5 odst. 1 písm. h) a i) zákona č. 251/2005 Sb. a vyjadřují se k vybraným projektovým dokumentacím staveb určených pro užívání ve veřejném zájmu nebo jako pracoviště fyzických osob. Kontrolují tedy, zda splňují požadavky právních předpisů k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení.

Ve smyslu uvedeného ustanovení vybírají OIP k vyjádření zejména projektové dokumentace staveb, jejich změny a změny v užívání staveb:

  1. určené pro výrobu a skladování, ve kterých bude zaměstnáno více než dvacet osob,
  2. určené pro zaměstnávání osob s omezenou schopností pohybu a orientace,
  3. určené pro shromažďování více než 200 osob a dále u staveb, ve kterých se nachází prostor určený ke shromažďování osob, v němž počet a hustota osob převyšují mezní normové hodnoty a jsou určeny ke kulturním, sportovním a obdobným účelům
    (ve smyslu § 3 písm. b) vyhlášky MMR č. 268/2009 Sb.),
  4. určené pro výrobu a skladování nebezpečných chemických látek (zákon č. 350/2011 Sb., chemický zákon) s výjimkou skladů a výroben výbušnin,
  5. hromadné garáže – vícepodlažní (ČSN 73 6058 Jednotlivé, řadové a hromadné garáže, odst. 4.2.2 Podle stavebního – dispozičního – řešení, odst.4.2.3. Podle výšky podlahy k okolnímu terénu),
  6. jaderné elektrárny,
  7. kotelny I. a II. kategorie (vyhláška č. 91/1993 Sb.) a dále kotelny s parními a kapalinovými kotli (vyhrazené tlakovým zařízením) ve smyslu § 2 odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 18/1979 Sb. v platném znění,
  8. čerpací stanice LPG/CNG,
  9. bioplynové stanice.

O eventuálním rozšíření výběru dokumentací staveb k vyjádření nad tento rámec rozhoduje v individuálních případech místně příslušný OIP s ohledem na předvídatelná budoucí rizika ohrožení života a zdraví zaměstnanců při práci, popř. možné ohrožení veřejnosti (k posouzení mohou být vybrány i výrobní a skladovací objekty pod dvacet osob, obytné budovy s výtahy, obchodní jednotky v nákupních centrech, pečovatelské domy apod.).

Oprávnění pro takovýto výběr projektových dokumentací předkládaných ke stavebnímu řízení k vyjádření je proto věcí příslušného OIP.

OIP se vyjadřují podle § 5 odst. 1 písm. h) zákona č. 251/2005 Sb. pouze k dokumentacím, které jsou předkládány ke stavebnímu řízení.

K projektovým dokumentacím, které jsou předkládány k územnímu řízení nebo k územněplánovací dokumentaci, se OIP nevyjadřuje.

Ve svých vyjádřeních ke kontrolovaným projektovým dokumentacím inspektoři OIP upozorňují předkladatele na nedostatky v naplňování právních předpisů k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení a předcházejí touto činností možným pracovním úrazům.

Podle § 5 odst. 1 písm. i) zákona č. 251/2005 Sb. OIP uplatňuje při povolování staveb určených pro užívání ve veřejném zájmu nebo jako pracoviště fyzických osob požadavky právních předpisů k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení.

Ve smyslu tohoto ustanovení se OIP účastní kontrolních prohlídek za účelem vydání kolaudačního souhlasu pouze u staveb, jejich změn a změn v užívání staveb, které jsou výše uvedeny. Účastí na řízeních k povolení užívání staveb lze podchytit řadu nedostatků vzniklých při provádění staveb, které by později během provozu a užívání staveb mohly vést ke vzniku mimořádných událostí (úrazy nebo havárie, ohrožení veřejnosti apod.).

Z hlediska zajištění požadavků právních předpisů bezpečnosti práce a technických zařízení je zákonnou povinností stavebníka – provozovatele elektrického zařízení třídy I podle vyhlášky č. 73/2010 Sb. (dále jen „vyhláška“), § 2 odst. 2 a přílohy č. 1 vyhlášky, že lze tato zařízení uvést do provozu (§ 3 a bodu 5 přílohy č. 2 vyhlášky) jen na základě odborného a závazného stanoviska organizace státního odborného dozoru, tj. Technické inspekce České republiky (TIČR), které by mělo být jedním z dokladů k vydání kolaudačního souhlasu.

Podle našeho názoru bez tohoto odborného a závazného stanoviska TIČR není možné vydat ze strany stavebního úřadu kolaudační souhlas.

Dále pak na základě ustanovení § 4 odst. 2 písm. j) zákona o inspekci práce je SÚIP dotčeným orgánem při posuzování zralosti projektů společného zájmu energetické infrastruktury a uplatňuje závazné stanovisko ve společném územním a stavebním řízení pro stavby projektů společného zájmu z hlediska působnosti inspektorátů podle ustanovení § 5 odst. 1 písm. h) a i) výše uvedeného zákona.

Inspektoři vloni uložili 41 pokut

Celkem bylo v roce 2020 provedeno 813 kontrol, v rámci kterých uložili inspektoři Oblastních inspektorátů práce (OIP) za správní delikty celkem 41 pokut o celkové výši 1 127 000 Kč. Nejčastěji byl kontrolovanými subjekty porušován zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci č. 309/2006 Sb.

Kontroly v roce 2020

Celkový počet kontrol v porovnání s předcházejícím rokem byl nižší vlivem epidemiologické situace spojené s šířením onemocnění covid-19. V průběhu jednotlivých vln zvýšeného výskytu koronaviru byla kontrolní činnost (zahajování nových kontrol) omezena a někteří inspektoři také dočasně působili na Úřadu práce ČR při výkonu administrace podpůrných dotačních titulů „anticovid“. I přes epidemiologickou situaci v naší republice stavební činnost probíhala bez omezení po celý rok. Celá řada zhotovitelů však začala trpět nedostatkem pracovních sil, zejména u pomocných stavebních prací, které vykonávali pracovníci ze zahraničí a kteří v řadě případů, v důsledku vzrůstajícího počtu nakažených osob, se již po odcestování do rodné země nevrátili zpět do ČR.

 

Ing. Zdeněk Neset
metodik-inspektor pro stavebnictví, Státní úřad inspekce práce, Opava