Co podle názoru ČKAIT v novele nového stavebního zákona chybí?

Koláž: Gerd Altmann / Pixabay.com
Koláž: Gerd Altmann / Pixabay.com

Mezi klíčové a zatím nenaplněné požadavky ČKAIT patří ze zákona povinný dozor projektanta, úprava postavení technického dozoru stavebníka a zejména vymahatelnost dodržování lhůt pro vydání rozhodnutí v povolovacím řízení.

Povinný dozor projektanta

Mezi klíčové – a zatím nenaplněné požadavky ČKAIT – patří především povinnost uzákonit povinný dozor projektanta, který je nezbytnou podmínkou pro garanci kvality provádění staveb. A to nejen u těch financovaných z veřejných rozpočtů či u vyhrazených staveb. Je ve veřejném zájmu, aby byl soulad provádění stavby s ověřenou a autorizovanou projektovou dokumentací. Tato kontrola by neměla být jen výsadou veřejných zakázek, ale měla by být ze zákona povinná i u výstavby bytových a rodinných domů i administrativních budov, v nichž většina občanů tráví až 90 % svého času. ČKAIT tedy v rámci podaných připomínek k novele NSZ požaduje úpravu § 161 odst. 3 NSZ v následujícím znění: Zpracoval-li projektovou dokumentaci pro stavbu projektant, zajistí stavebník dozor projektanta.

Úprava postavení technického dozoru stavebníka

ČKAIT také trvá na tom, aby v rámci NSZ bylo lépe upraveno postavení technického dozoru stavebníka. Nelze argumentovat jen jeho soukromoprávním postavením, když u staveb financovaných z veřejných prostředků počítá NSZ (§ 161 odst. 2) s jeho působením jakožto osoby oprávněné podle autorizačního zákona, na kterou stát delegoval svou povinnost dohledu nad spolehlivostí a funkčností staveb. ČKAIT tedy v rámci podaných připomínek k novele NSZ požaduje úpravu ustanovení § 14, které upřesňuje jednotlivé osoby ve výstavbě, a to následovně: h) technickým dozorem stavebníka nad prováděním stavby.

Úprava lhůty pro vydání rozhodnutí

ČKAIT dále požaduje úpravu lhůty pro vydání rozhodnutí v případě přerušení řízení. Lhůty pro vydání výsledného rozhodnutí jsou upraveny v § 196, avšak s jejich marným uplynutím nejsou spojeny žádné přímé následky, jako je tomu v případě fikce vyjádření, koordinovaného vyjádření či závazného stanoviska. Navíc podle zatím schválené podoby § 196 odst. 5 NSZ se lhůta pro vydání rozhodnutí v případě přerušení řízení z důvodu vad žádosti staví a začne běžet znovu od začátku po jejich odstranění. Lhůta tak může v případě opakovaných výzev k doplnění žádosti a doplnění požadovaných podkladů běžet stále znova a znova. Přerušení stavebního řízení tak, jak ho definuje současná dikce zákona, kdy se vše vrací na začátek řízení a kdy se termíny počítají opět od začátku, může řízení o povolení záměru paradoxně prodlužovat. Deklarované zkrácení lhůt v NSZ je tedy jen optickým klamem. Jedinou obranou, kterou zde bude stavebník mít, je uplatnění opatření proti nečinnosti podle § 80 správního řádu, jak tomu bylo doposud, což bohužel není silně nastavenou zárukou pro jasné dodržení této lhůty.

Je nutné zdůraznit i to, že lhůta pro vydání rozhodnutí je nastavena dokonce přísněji než v současné právní úpravě provedené zákonem č. 183/2006 Sb. Nyní platí, že výzvou k doplnění žádosti a přerušením řízení se lhůta pro vydání rozhodnutí pouze pozastaví, NSZ však uvádí, že lhůta pro vydání rozhodnutí se z důvodu vad žádosti staví a začíná po jejich odstranění běžet celá znovu. ČKAIT je toho názoru, že lhůty by měly být zachovány minimálně tak, jako je tomu podle současného stavebního zákona. ČKAIT tedy v rámci podaných připomínek k novele NSZ požaduje úpravu ustanovení § 196 odst. 5 následovně: Lhůta pro vydání rozhodnutí se v případě přerušení řízení z důvodu vad žádosti staví a pokračuje po jejich odstranění.

Kvalifikační požadavky

ČKAIT dále požaduje úpravu § 30a odst. 4 NSZ, týkající se splnění kvalifikačních požadavků vzdělání a praxe pro výkon činností na úseku stavebního řádu, a to autorizovanou osobou, které byla udělena autorizace podle autorizačního zákona. Obdobně také u § 44 NSZ o splnění kvalifikačních požadavků vzdělání a praxe pro výkon územně plánovací činnosti.

 

 

Novému stavebnímu zákonu se věnovaly i tyto články:

Průběh rekodifikace stavebního práva jsme sledovali od začátku:

Z+i 2/2021 - Rekodifikace pošestnácté - Aneb nastane kolaps státní správy? Kuloární jednání o pozměňovacích návrzích nového stavebního zákona a navazujícího změnového zákona probíhala celý březen a legislativní tvořivost mnoha poslanců se naplno rozjela. Druhé čtení zákona bylo zahájeno obecnou rozpravou 1. dubna 2021. Mnozí řečníci varovali před přijetím stavebního a změnového zákona, do nichž jsou zapracovávány desítky často navzájem nekoordinovaných pozměňovacích návrhů poslanců.

Z+i 1/2021 - Rekodifikace popatnácté - Přelom roku 2020 a 2021 byl ve znamení předkládání a projednávání pozměňovacích návrhů k novému stavebnímu zákonu. Ještě v prosinci 2020 představila komplexní návrh skupina poslanců opozičních stran. Další návrh připravoval Radim Fiala (SPD), ale nakonec ho propojil s komplexním návrhem z dílny koaličních poslanců Martina Kolovratníka (ANO), Petra Dolínka (ČSSD) a Lea Luzara (KSČM).

Z+i 6/2020 -Rekodifikace počtrnácté - Jak probíhalo první čtení v poslanecké sněmovně? Čtyři politické strany, které v prvním čtení hlasovaly pro vládní návrh rekodifikace stavebního práva, očekávají ve druhém čtení jeho významnou proměnu. Jejich požadavky jsou však často protichůdné. Nejednotný postoj mají přitom ke klíčovým bodům jako je vytvoření stavebního superúřadu či vytváření vlastních předpisů velkými městy.

Z+i 5/2020 - Rekodifikace potřinácté - V tomto pokračování jsme se zaměřili  zejména na zákon autorizační, který je zařazen mezi změnové zákony rekodifikace jako část X. Pro autorizované osoby patří změny zákona č. 360/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů k nejdůležitějším návrhům.

Z+i 4/2020 - Rekodifikace podvanácté - Tento díl věnujeme vybraným ustanovením rekodifikovaného stavebního práva, která obsahují znění postoupené 27. července 2020 na opětovné projednání Legislativní rady vlády, a která se bezprostředně dotýkají činnosti autorizovaných osob. Neakceptované připomínky ČKAIT v ustanoveních stavebního zákona zůstaly.

Z+i 3/2020 - Rekodifikace pojedenácté - Členové ČKAIT jsou již od roku 2017 v průběhu jednotlivých etap připomínkovacích řízení k předkládanému rekodifikovanému stavebnímu právu zvyklí na všelicos. Mysleli jsme si, že nás už nic nepřekvapí, ale zmýlili jsme se. K připomínkování jsme dostali téměř úplně jiný text.

Z+i 2/2020 Rekodifikace podesáté - Jak vypořádalo ministerstvo pro místní rozvoj připomínky ČKAIT k návrhu stavebního zákona? Ze 121 zásadních připomínek ČKAIT zůstalo na konci února 2020 nevypořádaných 24 výhrad, které ČKAIT považuje za zcela podstatné. Týkají se zejména technického dozoru stavebníka, autorského dozoru a geotechnického průzkumu.

Z+i 1/2020 Rekodifikace podeváté - připomínky ČKAIT v mezirezortním řízení. K oficiální verzi předložené do mezirezortního řízení v předvánočním čase od 25. listopadu do 23. prosince 2019 byla na MMR podána řada připomínek. Autorizované osoby ČKAIT vyjádřily svůj názor prostřednictvím 803 připomínek, které se po interním vypořádání v rámci ČKAIT proměnily na 217 připomínek odeslaných na MMR. Snad jejich oficiální vypořádání na MMR nedopadne jako při vypořádání připomínek k věcnému záměru, kdy se jich většina ztratila.

Z+i 5/2019 Rekodifikace poosmé aneb jízda rychlíkem co nikde nestaví. Zpráva o zapojení ČKAIT do procesu rekodifikace stavebního práva aneb co dodat k rekodifikaci poosmé? Vlak poháněný parní lokomotivou do úvahy sice nepřichází, to bychom zanechali příliš velkou uhlíkovou stopu. Avšak připravovaná vysokorychlostní trať nevede jenom nížinami; v tunelech může narazit na nepředvídané geologické poměry.

Z+i 4/2019 Rekodifikace posedmé. Pokračování zprávy o hektickém projednávání jednoho z nejdůležitějších zákonů. I přes řadu zásadních připomínek schválila Vláda ČR v červnu 2019 návrh věcného záměru stavebního zákona. O prázdninách bylo svoláno pět jednání pracovních skupin. ČKAIT se aktivně účastní jednání, i nadále usiluje o úpravu kritizovaných ustanovení.

Z+i 3/2019 Rekodifikace pošesté. ČKAIT usiluje o to, aby stát nerezignoval na ochranu veřejného zájmu 

Oficiální vypořádání připomínek je netransparentní. Legislativní rada vlády neobdržela pravdivou informaci o tom, jak byly vypořádány zásadní připomínky ČKAIT k věcnému záměru stavebního zákona. Proč mezirezortní vypořádání nezahrnuje 37 zásadních připomínek, jejichž vypořádání skončilo rozporem? Kromě toho v oficiálních vypořádacích tabulkách zcela zmizely dvě třetiny zásadních připomínek ČKAIT.

Z+i 2/2019  Rekodifikace popáté.  Práce kvapná bez promyšlené analýzy. Výsledek mezirezortního vypořádání zásadních připomínek k věcnému záměru stavebního zákona: Veřejný zájem zůstává nejasný.

Z+i 1/2019 Rekodifikace počtvrtéJak nám zprivatizovali stavební právo.  Připomínky autorizovaných osob k předfinální verzi.  Pokud se vám zdá, že je divné, když návrh zákona připravuje zájmový podnikatelský svaz, pak vězte, že to divné opravdu je. Veřejný zájem je totiž jiný než ten privátní.

Z+i 5/2018 Rekodifikace potřetí. Ministerstvo pro místní rozvoj a Hospodářská komora ČR uveřejnily v říjnu 2018 zprávu o tom, že společně chtějí připravit nový stavební zákon, který by podle jejich harmonogramu měl být schválen už za tři roky – tedy v roce 2021. Návrh věcného záměru by měl vzniknout už do konce roku 2018.

Z+i 4/2018 Rekodifikace podruhé. O postupu rekodifikace stavebního zákona a 80 navazujících předpisů. Vláda se v září 2018 pouze seznámila s informací o  o hlavních směrech a cílech rekodifikace č.j. 746/18

Z+i 3/2018 Rekodifikace poprvé. ČKAIT upozornila na hlavní problémy současného stavebního práva a nabídla Vládě ČR spolupráci na rekodifikaci stavebního práva. ČKAIT byla vyzvána, aby jmenovala své odborníky do pracovních skupin MMR.