ČKAIT a Integrovaný záchranný systém
Přinášíme ohlédnutí za vznikem spolupráce mezi ČKAIT a Integrovaným záchranným systémem po povodních před 25 lety. Na základě zkušeností s loňským tornádem Komora nyní připravuje aktualizaci rámcové smlouvy o vzájemné spolupráci.
Povodně na Moravě v roce 1997 kromě jiného ukázaly i značnou nekoordinovanost záchranných prací. Činnost hasičů, policie, armády, zdravotní péče a veřejné správy se často překrývala, nebo naopak zcela chyběla. Proto byl roku 2000 zákonem č. 239/2000 Sb. vytvořen Integrovaný záchranný systém (IZS). Zákon vymezuje jednotlivé složky IZS, stálé orgány pro koordinaci práce složek IZS a postavení státních orgánů a orgánů územních samosprávných celků při provádění záchranných a likvidačních prací. Zákon také stanovuje základní povinnosti ostatních subjektů při řešení krizových situací a zásady organizace záchranných a likvidačních prací v místě zásahu. Dále upravuje také povinnosti a práva při poskytování součinnosti ostatních subjektů. Podrobnosti o koordinaci zásahových složek a dokumentaci pro zajištění zásahu upravuje vyhláška č. 328/2001 Sb.
Zřízení IZS, zejména vytvoření stálých koordinačních orgánů, kterými jsou operační střediska hasičského záchranného sboru kraje a operační a informační středisko generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru, výrazně zlepšilo záchranné práce při povodních v Čechách v roce 2002. Kladně se uplatnily také povinnosti zajišťovatelů elektronických komunikací při krizové komunikaci. Přes toto výrazné zlepšení organizace záchranných a dalších navazujících prací vyplynulo z řešení havarijní situace při povodních v roce 2002 několik dalších problémů.
Jedním z nich byla otázka, kdy je možné postupovat podle výjimky ze zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek. Jiným závažným problémem byl nedostatek odborníků při záchranných a likvidačních pracích velkého rozsahu nebo při speciálních situacích. Proto ministerstvo vnitra vydalo v roce 2003 směrnici (PO – 1590 / IZS – 2003), která tuto problematiku upravuje. Směrnice doporučuje zásady pro jednotné rozlišování a vymezení preventivních, záchranných, likvidačních a obnovovacích (asanačních) prací spojených s předcházením následkům mimořádných událostí, popřípadě jejich řešením a odstraněním. Při záchranných a neodkladných likvidačních pracích není nutné postupovat podle zákona o zadávání veřejných zakázek. To se týká i součinnosti odborníků mimo složky IZS.
Rámcová smlouva mezi IZS a ČKAIT již od roku 2004
Členové Komory při krizových situacích pomáhali již v minulosti. Pomoc však byla nahodilá a bez právního a finančního zajištění. Proto byla 25. 4. 2004 mezi ministerstvem vnitra – generálním ředitelstvím Hasičského záchranného sboru České republiky a ČKAIT uzavřena rámcová smlouva o spolupráci v oblasti Integrovaného záchranného systému. Smlouva stanovila podmínky při poskytnutí osobní pomoci členů ČKAIT na záchranných a likvidačních pracích. Ve smlouvě byly uvedeny kontakty na zástupce obou organizací v krajích a bylo dohodnuto, že v každém kraji připraví Komora seznam autorizovaných osob, rozdělený podle oborů, který poskytne krajskému HZS. Důležitým ustanovením této dohody bylo řešení případných škod, vzniklých při činnosti autorizovaných osob konané podle této smlouvy. Přednostové oblastí měli v návaznosti na tuto generální smlouvu uzavřít s řediteli HZS krajů realizační dohody, které činnosti v krajích detailně upravovaly.
Krajské smlouvy byly v letech 2004 a 2005 podepsány a prakticky veškerá spolupráce mezi HSZ a ČKAIT při krizových situacích se od té doby odehrává na úrovni krajů. Výjimkou byla zima 2005–2006, kdy napadlo velké množství sněhu a začaly padat střechy. Generální ředitelství HZS vypracovalo doporučení pro odklízení sněhu z ohrožených střech a pozvalo mne jakožto předsedu ČKAIT, statutára i statika, abych se k jeho textu vyjádřil. Doporučení bylo zpracováno odborně, obsahovalo např. oblast, limitní sklon střechy, množství sněhu apod. Připojil jsem tedy pouze požadavek na zvětšení limitního sklonu střechy o 1° a zajištění osoby, která sníh odklízí, proti pádu.
Zapojení autorizovaných osob ČKAIT při likvidaci živelních katastrof
- 1997 (srpen): povodně na Moravě, Slezsku a východních Čechách (50 obětí). Tato nejrozsáhlejší katastrofa konce 20. století ukázala nepřipravenost tehdejších institucí a vedla k rozsáhlému přepracování havarijních plánů.
- 1998 (23. července): povodně v Královéhradeckém kraji (6 obětí)
- 2002 (srpen): tisíciletá voda – největší změřené povodně na českých řekách – průtok Vltavy v Praze 5300 m3/s (17 obětí)
- 2004 (9. června): velmi silné tornádo o síle F3 (252 až 332 km/h) v Litovli
- 2005 (zima): střechy padající pod tíhou sněhu
- 2006 (březen a duben): povodně na více řekách (7 obětí)
- 2009 (červen a červenec): povodně v Moravskoslezském,
- Olomouckém, Zlínském a Jihočeském kraji (13 obětí)
- 2010 (květen): povodně v Moravskoslezském, Olomouckém (Troubky), Zlínském a Jihočeském kraji (1 oběť)
- 2010 (srpen): povodně hlavně v Libereckém kraji (5 obětí)
- 2013 (červen): povodněmi zasažena celá povodí Labe a Vltavy – průtok Vltavy v Praze 3210 m3/s (7 obětí)
- 2021 (24. června): tornádo na Břeclavsku a Hodonínsku o síle F4 – druhá největší úroveň síly tornáda.
Více také v tomto vydání: Jak stavět posttornádový dům
O pomoci autorizovaných osob v tornádem postižených obcích jsme psali v Z+i ČKAIT 4/2021.