ČKAIT je připomínkovým místem už pátý rok

Legislativní komise ČKAIT se v roce 2018 zabývala zejména rozborem, připomínkami a přípravou podkladů ke třem prováděcím vyhláškám a k šesti návrhům zákonů. Řádově se jednalo o 136 připomínek, z nichž zhruba čtvrtina byla akceptována.
Připomínky se týkaly například vyhlášky o obsahu projektové dokumentace, návrhu zákona o stavebních výrobcích, zákona o hospodaření energií, rekodifikace stavebního práva a řady dalších.

Připomínky ČKAIT k prováděcím vyhláškám 

K návrhu vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 146/2008 Sb., o rozsahu a obsahu projektové dokumentace dopravních staveb, bylo do mezirezortního řízení odesláno 45 zásadních připomínek, které směřovaly k souladu s textací již novelizované vyhlášky č. 499/2006 Sb. Připomínky taktéž poukazovaly na markantní nesoulad v požadavcích na projektování mezi stavbami na pozemních komunikacích a stavbami na dráze. 

Výsledek – sedm připomínek akceptovaných, jedna připomínka neakceptována a 37 připomínek vysvětlených. 

K návrhu vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 194/2009 Sb., o stanovení podrobností užívání a provozování informačního systému datových schránek, ve znění pozdějších předpisů, byly do mezirezortního řízení odeslány dvě zásadní připomínky, které požadovaly doplnění formátu mp4 (aplikační praxe používání datových schránek ukázala, že by byl u nás tento formát využívaný například na přenos videozáznamů z kamerových systémů pro potřeby Policie ČR) a formátu ifc. Jde o výměnný formát pro stavebnictví (Industry Foundation Classes), který bude a je využívaný pro uložení informací nejen během výstavby, ale také během provozování stavby, tzn. po celou dobu její životnosti. Má přímou návaznost na vládou schválenou Koncepci zavádění metody BIM v ČR s harmonogramem 2017–2027).

Výsledek – ani jedna ze dvou připomínek nebyla akceptována.

K návrhu vyhlášky, kterou se stanoví kritéria, při jejichž splnění je znovu získaná asfaltová směs vedlejším produktem nebo přestává být odpadem, a kritéria, při jejichž splnění asfaltová směs vyrobená z odpadní znovu získané asfaltové směsi přestává být odpadem, byly odeslány dvě zásadní připomínky, týkající se podmínek použití hydraulického pojiva a možnosti využití materiálu/vrstvy oproti původnímu uložení jako sanačního materiálu v případě změny výškové polohy nezpevněné krajnice. 

Nicméně se obecně konstatoval souhlas s návrhem nové vyhlášky. Česká republika velmi zaostává za vyspělými státy Evropy, kde je recyklace vyfrézovaných asfaltových vrstev na obalovnách běžnou záležitostí a kde se takto zpracovává několikanásobně více tohoto materiálu než v ČR. 

Výsledek – obě připomínky byly vysvětlené.

Připomínky ČKAIT k návrhům zákonů

K návrhu zákona o stavebních výrobcích a jejich použití do staveb bylo do mezirezortního připomínkového řízení odesláno 53 zásadních a osm doporučených připomínek.

Výsledek – 25 připomínek akceptovaných, čtyři neakceptované a 32 vysvětlených/akceptovaných jinak.

K návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o stavebních výrobcích a jejich použití do staveb byly do mezirezortního připomínkovacího řízení odeslány dvě zásadní připomínky.

Výsledek – jedna připomínka akceptována a jedna vysvětlena.

Garantem zpracování připomínek a jejich vypořádání v rámci ČKAIT k výše uvedeným dvěma zákonům byla Technická komise ČKAIT.

K návrhu zákona o lobbování byla do mezirezortního připomínkovacího řízení odeslána jedna zásadní připomínka. 

Připomínka se týkala doplnění důvodové zprávy, kde by se jednoznačně uvedlo: Za lobbistu se nepovažuje profesní komora zřízena ze zákona (k § 3 písm. c) návrhu zákona o lobbování). Profesní komoru zřízenou ze zákona ČKAIT považovala zmínit z důvodu aplikační nejasnosti k pojmu uvedeném v důvodové zprávě k § 3, konkrétně ke slovnímu spojení profesní asociace. ČKAIT není profesní asociace, je profesní komorou zřízenou zákonem č. 360/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě. Máme za to, že regulace lobbingu nemůže zasahovat do oblasti zákonem zaručených práv, výkon těchto práv omezovat nebo je jakkoliv podmiňovat. V případě ČKAIT jsou zaručena práva profesní komory zřízené ze zákona, a jsou uvedena v zákoně č. 360/1992 Sb. 

Dále, pokud by se ČKAIT zařadila mezi lobbisty, navržený zákon by vytvořil nároky na další pracovníky a zároveň vytvořil další náklady pro splnění ustanovení navrženého právního předpisu. Zdůraznili jsme, že naše činnost – činnost profesní komory zřízené ze zákona – není financována z veřejných prostředků. 

Výsledek – připomínka nebyla akceptována.

O neakceptování naší připomínky v mezirezortním připomínkovacím řízení jsme se dozvěděli e-mailem z úřadu vlády s vysvětlením: 

Neakceptováno.

Podle přesvědčení předkladatele je jednou ze zcela legitimních činností profesních komor lobbování, což vyjádřil při vypořádání připomínek k věcnému záměru zákona o lobbingu. Vláda schválila věcný záměr zákona o lobbingu svým usnesením z 21. února 2018 č. 114 včetně zvolené varianty, podle které mají být mezi lobbisty zařazeny také právnické osoby zřízené zákonem za účelem prosazování zájmů svých členů.

Tento záměr je dostatečně zjevný ze samotného textu návrhu zákona o lobbování (§ 3 písm. c). Důvodová zpráva bude upravena tak, aby byla vyloučena pochybnost, zda je profesní komora zřízená zákonem lobbistou.

Vzhledem ke skutečnosti, že předložení návrhu regulace lobbování je jednou z protikorupčních priorit vlády, bylo ministrem spravedlnosti a předsedou Legislativní rady vlády JUDr. Janem Kněžínkem, Ph.D., rozhodnuto o předložení výše uvedených návrhů zákonů vládě v termínu stanoveném Plánem legislativních prací vlády na zbývající část roku 2018, tj. do 31. prosince 2018. 

K předložení obou návrhů zákonů dochází i přesto, že s Vámi nebylo z časových důvodů možné projednat přetrvávající rozpory, které vyplynuly z Vašeho vyjádření k námi zpracovanému návrhu vypořádání připomínek. Rád bych Vás touto cestou ubezpečil, že i přes předložení obou materiálů vládě, bude z naší strany v průběhu měsíce ledna pokračovat úsilí o dosažení kompromisu za účelem odstranění přetrvávajících rozporů tam, kde to bude možné. 

K návrhu zákona o bezpečnosti provozu vyhrazených technických zařízení a o změně souvisejících zákonů (zákon o vyhrazených technických zařízeních), bylo do mezirezortního připomínkovacího řízení odesláno 115 zásadních připomínek, ze kterých MPSV ČR uznalo jako podstatné 23. 

Obecně se zásadní připomínky týkaly podmínek na získání osvědčení na způsobilost k výkonu činnosti na elektrických zařízeních a na odbornou způsobilost v elektrotechnice. Dále jsme požadovali sjednocení termínů jak v navrhovaném zákoně, tak v navrhovaných nařízeních vlády. 

Výsledek – jedna připomínka akceptována, čtyři neakceptovány a 18 vysvětlených.

K návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury a infrastruktury elektronických komunikací, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, byly do mezirezortního připomínkovacího řízení odeslány tři zásadní a tři doporučené připomínky.

V připomínkách bylo nutné poznamenat, že se jedná o druhý nesystémový vstup do problematiky staveb elektronických komunikací (zákon č. 169/2018 Sb. a tento návrh novely zákona č. 416/2009 Sb.). Ani v jednom z uvedených právních předpisů není respektován zákon č. 194/2017 Sb., o opatřeních ke snížení nákladů na budování vysokorychlostních sítí elektronických komunikací. Upozornili jsme na částečnou duplicitu a kolizi uvedených právních předpisů. 

ČKAIT se domnívá, že předkladatel navrhované změny neprojednal s projektanty a „realizátory“ staveb elektronických komunikací, zejména potom s oprávněnými osobami ve smyslu stavebního zákona (§ 158 a další) a zákona č. 360/1992 Sb. o čemž svědčí i navrhované „úlevy“ v požadavcích na dokumentaci, resp. projektovou dokumentaci; není dostatečně akcentována povinnost chránit veřejný zájem a další nesystémové vstupy do procesu návrhu, povolování, realizace a užívání staveb elektronických komunikací. 

Výsledek – do data uzávěrky výroční zprávy připomínky nebyly vypořádány.

V přehledu uvádíme i návrh zákona, kterým se mění zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů, ke kterému jsme odeslali jednu zásadní připomínku, i přesto, že jsme nebyli původcem (Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR) ani v roce 2018 oficiálně vyzváni. Tato legislativní norma se ovšem přímo dotýká činnosti autorizovaných osob. 

K datu uzávěrky výroční zprávy z výše uvedených 136 (128 zásadních a osm doporučených) vypořádaných připomínek k návrhům zákonů bylo 34 akceptovaných (25 %), 12 neakceptovaných (9 %) a 90 vysvětlených (66 %).

Stanoviska ČKAIT k novelám dotčených zákonů

Statistický přehled stanovisek ČKAIT k novelám právních předpisů, ke kterým nás Legislativní rada vlády vyzvala.

Způsob připomínkovacího procesu Počet zákonů a připomínek
ČKAIT byla k připomínkám vyzvána – nepřipomínkovala 39 zákonů
ČKAIT byla k připomínkám vyzvána – připomínkovala 8 zákonů, z toho připomínek:

131 zásadních

11 doporučených

ČKAIT nebyla k připomínkám vyzvána – připomínkovala 1 zákon, z toho připomínek:

1 zásadní

0 doporučených

Celkem 9 zákonů – z toho připomínek:

132 zásadních

11 doporučených

39 zákonů ČKAIT nepřipomínkovala

Jednotlivá ministerstva nás obeslala navíc 38 návrhy zákonných předpisů, kterými se LK nezabývala jednak z titulu nepříslušnosti, anebo z důvodu, že neměla k zákonům připomínky. Snad pro zajímavost např.: návrh novely vyhlášky č. 492/2005 Sb., o krajských normativech, ve znění pozdějších předpisů, návrh vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 419/2013 Sb., k provedení zákonného opatření Senátu o dani z nabytí nemovitých věcí, návrh vyhlášky o změně a zrušení některých právních předpisů o vyhlášení zvláště chráněných území. Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, návrh nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 522/2005 Sb., kterým se stanoví seznam utajovaných informací, ve znění pozdějších předpisů atd.

Konkrétní připomínky ČKAIT k jednotlivým předkládaným legislativním návrhům je možné členům ČKAIT poskytnout na základě e-mailového požadavku autorizované osoby na adrese ckait@ckait.cz.

Rekodifikace stavebního práva

Do přípravy rekodifikace veřejného stavebního práva jsou zapojeny všechny orgány Komory a ke spolupráci vyzvány hromadným e-mailem všechny autorizované osoby, které mají v databázi člena ČKAIT e-mailovou adresu (28 926). O postupech, na kterých se podílí Komora, jsou autorizované osoby informovány v časopise Z+i a na webových stránkách v rubrice Rekodifikace veřejného stavebního práva, t.č. s 11 přílohami.

V září 2017 MMR ČR předložilo vládě materiál Rekodifikace veřejného stavebního práva – Základní teze, který identifikoval klíčové problémy a definoval oblasti, kterým je třeba se v rámci rekodifikace věnovat. Prováděné činnosti směřují k předložení věcného záměru nového stavebního zákona s uvažovaným termínem konec roku 2020.

Pro přípravu rekodifikace ministryně zřídila v listopadu 2017 Kolegium ministryně pro místní rozvoj k rekodifikaci veřejného stavebního práva. Z úrovně náměstkyně ministryně pro řízení sekce výstavby a veřejného investování se v březnu 2018 zřídilo šest pracovních skupin. ČKAIT je zastoupená ve třech (záznamy z jednání jsou zveřejněné na webových stránkách ČKAIT):

  • Pracovní skupina pro oblast stavebního práva hmotného (jednání proběhla 10. května 2018 a 22. listopadu 2018)
  • Pracovní skupina pro územní plánování (jednání proběhla 16. května 2018 a 10. prosince 2018)
  • Pracovní skupina pro digitalizaci (jednání proběhla 16. května 2018 a 29. listopadu 2018)

V měsíci listopadu byla ČKAIT MMR vyzvána k zaujetí stanoviska ke třem zásadním bodům při přípravě nového stavebního zákona a MMR požádalo ČKAIT o spolupráci na čtyřech analýzách. Více viz článek strana 5 O rekodifikaci stavebního zákona počtvrté.

Ostatní činnost Legislativní komise ČKAIT

  • LK byla iniciátorem dopisu Komory na adresu MMR ČR a MF ČR ohledně definice veřejného rozpočtu v souvislosti s novelou § 152 odst. 4 SZ. 
  • I v roce 2018 vydala stanovisko ke komerční aplikaci elektronického stavebního deníku s tím, že v předstihu iniciovala žádosti o oficiální stanoviska k dané problematice na MMR ČR a MV ČR. V návaznosti na jejich odpovědi Komora nadále zastává názor, že digitální forma deníku je možná až po novele § 13 odst. 3 autorizačního zákona. 
  • LK připravila v návaznosti na novelu § 152 odst. 4 stavebního zákona návrh novely Pravidel pro používání razítka.
  • Ke stavbám zahrnujícím více oborů – myšleno obory autorizace podle § 5 autorizačního zákona – připravila pro představenstvo návrh stanoviska k počtu TDS na těchto stavbách. 
  • Kromě výše uvedených legislativních okruhů řešila LK ČKAIT v roce 2018 i konkrétní dotazy svých členů. Za uplynulý rok jich obdržela 25. Dotazy se většinou týkají rozsahu oprávnění AO, jejich odpovědnosti za vady způsobené vybranými činnostmi, problematiky vedení realizace stavby a smluvních vztahů ve výstavbě. Stanoviska LK k jednotlivým dotazům byla AO zaslána poštou anebo e-mailem.