Zprávy a informace ČKAIT 2020|06

Stavební zákon prošel prvním čtením 5. listopadu 2020 na mimořádné schůzi Poslanecké sněmovny. Hlasovali pro něj poslanci ANO, ČSSD, KSČM a SPD. Lhůta na projednávání ve výborech byla prodloužena na 100 dní. Garančním výborem je hospodářský výbor pod vedením SPD. Do druhého čtení by se měl dostat v únoru 2021. Stenoprotokol z prvního čtení (v plném znění na webových stránkách Komory jako příloha č. 135) je velmi náročné čtení a rozsahem by vydal na několik čísel našeho časopisu. Jelikož se z věcných projednávání od předkladatelů a zpracovatelů návrhu stavebního zákona a pozměňovacích zákonů dostáváme do sféry politické, níže uvádíme výňatky rozpravy poslanců podle jednotlivých politických stran. Nejprve uvedeme ty, které stavební zákon poslaly do druhého čtení. Potom ty, které požadovaly jeho přepracování a vrácení do připomínkového řízení.

Kdo a proč nový stavební zákon prosazuje

Čtyři politické strany, které v prvním čtení hlasovaly pro vládní návrh rekodifikace stavebního práva, očekávají ve druhém čtení jeho významnou proměnu. Jejich požadavky jsou však často protichůdné. Nejednotný postoj mají přitom ke klíčovým bodům jako je vytvoření stavebního superúřadu či vytváření vlastních předpisů velkými městy.

ANO – požaduje komplexní reformu stavebního práva a centralizaci rozhodování při povolování staveb s cílem nastartovat ekonomiku

Poslanecký klub ANO má 78 členů. Do rozpravy se přihlásilo osm z nich, vystoupili celkem dvacetkrát. Poslanci Faltýnek, Feranec, Kalátová, Kalous, Kolovratník, Kořanová, Kubík a Procházková společně s ministrem Havlíčkem uvedli, že předložený stavební zákon je šancí na potřebnou změnu.

• Vypořádejme připomínky pomocí pozměňovacích návrhů – MMR přichází se zákonem, který si klade za cíl zrychlení nekonečně dlouhého povolování staveb, zajištění dodržování lhůt a hlavně digitalizaci. Věříme, že nás tento zákon přivede do 21. století a povede i k nastartování ekonomiky. Vypořádávání jednotlivých připomínek trvalo téměř tři roky. Jednání v poslaneckých pracovních skupinách i na kolegiu MMR se účastnili zástupci urbanistů, architektů, geodetů a dalších. Ke kompromisům docházelo. Problematický je jen vznik nového úřadu. Ale od toho je tady legislativní proces. Až to projde prvním čtením, lze připomínky vypořádat pomocí pozměňovacích návrhů. Co se týče připomínek Nejvyššího správního soudu, tak všechny byly vypořádány.
• Odstraníme obstrukce – Zásadními problémy současného stavu jsou především nejednotnost, složitost a atomizace veřejného stavebního práva mezi obrovské množství obecních, speciálních a jiných stavebních úřadů a více než 40 dotčených orgánů. Častým problémem je systémová podjatost. Pro ČR je typická nepřiměřená délka řízení a přezkumu závazných stanovisek. Slabinou je faktická kompetenční slabost stavebních úřadů způsobená závislostí na závazných stanoviscích dotčených orgánů státní správy a jejich samostatných přezkumech. Stále se potýkáme s instančním i kompetenčním pingpongem mezi stavebními úřady. Problémem jsou také účelové obstrukce účastníků řízení, enormní právní nejistota na stranách všech žadatelů o povolení, stejně jako odpůrců, ale také státní správy i samosprávy. A proto tolik případů končí u českých soudů, které je zatěžují, a to zcela zbytečně.
• Stavební řízení podle desítek zákonů – Dnes stavby povoluje sedm set čtrnáct obecných stavebních úřadů, šest set šest speciálních stavebních úřadů, čtyři vojenské stavební úřady, devět báňských a další čtyři speciální. Stavebník se musí řídit osmdesáti pěti zákony, podle padesáti zákonů si u dotčených orgánů musí zajistit závazné stanovisko ke stavbě, podle dalších dvaceti zákonů sehnat další doklady, jako jsou průkaz energetické náročnosti, certifikáty, samostatná povolení, hluková studie, radonový průzkum, energetický posudek, povolení výjimek a řídit se ještě patnácti dalšími předpisy, ve kterých jsou stanoveny požadavky, podle kterých musí projektant postupovat. A to je docela slušný chaos.
• Postupná evoluce je slepou cestou – Roztříštěnost hmotného práva po rezortech se projevuje v nových a v nových povinnostech, které nejsou nikým řízeny a koordinovány, často vznikají z iniciativ různých zájmových skupin a mnohdy nejsou zajištěny základní podmínky pro stabilitu a předvídatelnost práva. Dochází k opomíjení přechodných ustanovení, k bobtnání dokumentace a přehánění požadavků EU tzv. gold plating. To vše se negativně podepisuje na náročnosti procesu a výsledné ceně staveb. Nesmíme se spokojit s konzervativní dílčí novelou, která se jen pokusí opravit některé chyby v současném systému. Ten je dlouhodobě nefunkční, nereformovatelný. Je proto potřeba udělat krok veskrze reformní, k čemuž nám předložený materiál dává šanci.
• Oddělíme stavební úřady od samospráv – Bez skutečně odděleného modelu stavebních úřadů od samospráv a integrace dotčených orgánů nelze realizovat reformní krok. K původnímu kvalitně připravenému návrhu, který se v důsledku politického vyjednávání nakonec změnil, se musíme vrátit. Důkladně jsme se zabývali argumenty, sledovali veřejnou diskusi, která mnohdy byla spíše lynčem než rozumnou debatou. Tvrdí-li někdo, že změna systému a oddělený model sebere starostům jejich kompetence, potom se musíme ptát, jaké kompetence sebere, protože ve stávajícím modelu starosta či představitel samosprávy žádné nemá. Ty jsou plně v kompetenci státní správy v přenesené působnosti.
• Bude jeden stavební úřad a povolení do roka – Rekodifikace stavebního práva není a nesmí být kosmetickou změnou, musí být skutečnou a koncepční změnou, musí znamenat jedno razítko, jeden úřad, jedno úložiště, jeden výklad. A také povolení do šedesáti dnů a v případě přezkumu do jednoho roku, tedy více než desetinásobné zkrácení procesu od toho, jak reálně dnes funguje. Navíc novou strukturou stavebních úřadů, posílením jejich odborné kompetence, technického vybavení, sjednocením metodiky a rozhodování se zásadním způsobem sníží korupční potenciál v této oblasti, na který si Češi začasté stěžují.
• Obcím se zlepší pozice v územním plánování – Pro obce ale rekodifikace přináší také zásadní změny. Umožní jim samotným lépe povolovat jejich projekty, ať již infrastrukturní nebo z různých dotačních titulů, což byl dosud zásadní problém. A také budou mít zásadně lepší postavení v územním plánování.
• O přezkumu rozhodne nadřízený úřad sám – Další významná změna, kterou rekodifikace přináší, spočívá v koncentraci řízení. V rámci přezkumu již nebude nadřízený úřad posílat stavebníka zpět k první instanci, ale rozhodne sám, a to je samo o sobě velmi významnou úsporou času i finančních prostředků, které řízení vyžaduje. Ministerstvo pro místní rozvoj při přípravě rekodifikace vytvořilo dobrý základ, který lze dále v Poslanecké sněmovně ještě upravit.

ČSSD umožnila, aby se stavební zákon posunul do Poslanecké sněmovny

Poslanecký klub ČSSD má 14 členů. Čtyři poslanci se sedmkrát přihlásili do rozpravy. Jmenovitě zákon obhajovali, byť se značnými výhradami, poslanci Dolínek, Zaorálek, Chvojka a Onderka. Je paradoxní, že ČSSD nesouhlasí se základní myšlenkou stavebního zákona, a to je centralizace stavebního řízení. Očekává, že politici zákon dotvoří pozměňovacími návrhy.

• Zákon se musí změnit – Je ale potřeba ho na politické rovině dotvořit tak, aby byl schválen a mohl fungovat. Nikdy nevzniká zákon, jehož účelem by byla komplikace, zdržování a prodražení. Nejinak tomu je i tentokrát u stavebního zákona, který předkládá Ministerstvo pro místní rozvoj jako nejzásadnější normu tohoto volebního období. Pro sociální demokracii je stěžejní rychlost procesu.
• Role měst bude posilovat, přesto přicházejí o kompetence ve stavebním řízení – Starostové a radní z menších měst jednoznačně říkají, že by rádi zachovali model, kdy obec může mít vliv na stavební řízení. Větší města říkají, že chtějí mít vlastní předpisy. Problémy platného stavebního zákona jsou nejvíce vidět právě ve velkých městech – Praha, Brno, Ostrava, Plzeň, Liberec. Stát dnes plánuje, že zodpovědnost nebudou mít města, ale stát, nicméně občanům se stále budou zodpovídat města, nikoli stát. To je klíčové, o čem se musíme bavit zase v příštích týdnech. Ať chceme nebo ne, ve městech na celém světě bude žít více a více obyvatel, a proto bude role měst stále důležitější.
• Města mohou mít vlastní předpisy – Jedním z konkrétních problémů návrhu jsou právě univerzální stavební předpisy. Praha může díky svým vlastním stavebním předpisům utvářet kompaktní město krátkých vzdáleností, městské pražské stavební předpisy se věnují specifickým problémům města, spojených zejména s rozpadem městské struktury a expanzí města do krajiny.
• Památková péče se týká jen 1,4 % území ČR – ČSSD požaduje, aby nebyly pominuty důležité orgány státní správy, ale ani žádní občané. Pokud se mluví o památkové péči jako o něčem, co souvisí s problémem rychlosti stavebních řízení, tak to není pravda. Velikost chráněného území památkových zón v ČR tvoří jenom asi 1,4 % plochy, na kterou se vztahuje účinnost stavebního zákona. Takže je to poměrně nepatrný zlomek, i když se týká významných nebo atraktivních míst.
• Omezení kontroly je největším rizikem pro ochranu veřejných zájmů – Nová podoba stavebního zákona možnost kontroly nad automaticky generovanými rozhodnutími významně komplikuje nebo úplně vylučuje. Dalším rizikem je nejistota, zda Nejvyšší stavební úřad bude skutečně hájit veřejný zájem na ochranu kulturního dědictví. Ve věcném záměru to vypadalo, že dochází k vyřazení památkové péče například při posuzování demolic v chráněných územích. Rizikové bylo i to, že územně analytické podklady byly označeny jako nezávazné podklady, na které se může a nemusí brát zřetel. Dalším velkým rizikem bylo i to, že nebylo garantováno dodržení mezinárodních úmluv – celosvětových i evropských. Tahle vážná rizika vedla k jednání s ministryní Dostálovou a vyústila do určitého kompromisu, na kterém jsme se dohodli. To neznamená, že v současné podobě by stavební zákon nevstupoval do současné podoby památkové péče. Stávající návrh přinese docela zásadní změny, zejména ve 450 ochranných pásmech včetně Prahy. Gesce památkového úřadu má přejít na Nejvyšší stavební úřad. To je taková ta nejzazší hranice, na kterou můžeme v památkové péči ustoupit.

KSČM očekává od návrhu zákona úplně něco jiného, než je v něm napsáno

Poslanecký klub KSČM má patnáct členů. Tři poslanci KSČM se třikrát přihlásili do rozpravy. Jmenovitě stavební zákon obhajovali a komentovali poslanci Filip, Luzar a Grospič. Od nového zákona očekávají, že zabrání vzniku černých staveb. Ano, to se jistě díky fikci souhlasu snadno podaří. Na rozdíl od jejich představ však usnadní vznik developerských projektů, s nimiž občané nesouhlasí. KSČM podpořila vstup zákona do druhého čtení, protože očekává, že dojedná jeho úpravy.

• Po třiceti letech můžeme změnit stavební právo – Dnes stavební úřady fungují v rámci přenesené působnosti na obcích a na krajích. Ptáme se, zda jsme spokojeni, jak fungují? Neslyšeli jsem žádného předřečníka, který by řekl, že vcelku ano. Již třicet let se nám nedaří tento systém změnit, aby byl efektivnější, aby nevznikaly černé stavby, aby nevznikaly developerské projekty, se kterými občané nesouhlasí, anebo naopak, aby vznikaly a rychleji se realizovaly silnice, dálnice a další stavby, které občané požadují. A to se nedaří. A tady na stole je první ucelenější pokus toto změnit. Ano, na začátku toho pokusu byla PR agentura pana premiéra poukazující na to, že ČR je v průměru někde za banánovými republikami. Není to pravda, protože stavební právo je složité. A máte stavby, které jsou v rámci stavebního povolení povolené ne v letech, ale ve dnech. Jsou samozřejmě i složité stavby, které trvají někdy možná i deset let.
• Zrychlení neřeší problém se spekulacemi pozemků – Jsme pro to, aby se zrychlilo stavební řízení z hlediska infrastruktury. Ale to neřeší problémy developerů, problémy se spekulacemi s cenami pozemků ani problém současně platných územních plánů, které jsou v rozsahu a pravomoci jednotlivých obcí. Čili jestliže tento zákon posuneme dnes do prvého (druhého) čtení, jestliže se prodlouží lhůta k jeho projednávání na 90 dní, neznamená to, že se odstraní podstatné připomínky.
• Je hloupost, aby města měla své předpisy, stačí jim územní plán – Zazněl tady i názor, že vlastně každá obec by měla mít vlastní stavební zákon, aby mohla uplatňovat své historické a další principy a vlivy. Samozřejmě je to hloupost. Již dneska může v rámci územního plánování toto uplatňovat. Proč to obce nedělají? Než se zastupitelé seznámí s problematikou a než začnou něco dělat, tak už končí volební období a bojí se jít do střetu v rámci územního plánování, který nevyhnutelně vždycky nastane. Ale stavební zákon to nevyřeší, protože územní plánování neustále zůstává v kompetenci samospráv, které si rozhodují o tom, jak to v území chtějí mít.
• Kompromis v ochraně veřejných zájmů se hledá – Nakonec se podařilo najít určitý kompromis mezi ochránci památek, mezi např. hasiči a dalšími, kteří mají nezanedbatelné právo se vyjadřovat ke stavbám a stavebnímu řízení jako takovému. Přesto by při rozhodování o tom, jak by měl vypadat budoucí stavební zákon a budoucí stavby, nemělo být základním kritériem, že do týdne musí být hotov, abychom byli první ve světě v rychlosti stavebního řízení, nebo naopak abychom byli schopni zastavit jakoukoli stavbu, kde se bude kvůli mlokovi či křečkovi blokovat a blokovat a blokovat. Tady musí nastat určitá shoda.
• Musíme se rozhodnout, zda zrušíme přenesenou státní správu – Všichni, kteří se účastní na tvorbě a diskusích ke stavebnímu zákonu, si musí ujasnit otázku, zda půjdeme cestou oddělení státní správy, nebo půjdeme tím modulárním konceptem, který máme dnes, a budeme se pouze snažit vylepšovat jednotlivé paragrafy? To je základní otázka, která nás trápí, ať vnímáme pozici starostů, ať vnímáme pozici obcí, ať vnímáme pozici ministerstva, ať vnímáme pozici stavebníků i těch, co by chtěli stavět a mají problémy.
• Připomínky Legislativní rady vlády – Nevíme ale, zda a jak vláda akceptovala připomínky Legislativní rady do návrhu, který dnes máme před sebou na stole.

SPD očekává, že stavební zákon vytvoří politici a nikoliv ministerstvo

SPD vede hospodářský výbor, který se stal garantem stavebního zákona. Poslanecký klub má devatenáct členů. Tři z nich se třikrát přihlásili do rozpravy. Poslanci Fiala, Holík, Jelínek deklarovali, že hospodářský výbor je připraven protlačit stavební zákon legislativním procesem.

• Vzor projednání je v liniovém zákoně – Hospodářský výbor za podpory celého politického spektra protáhl Sněmovnou zákon o liniových stavbách, který přinese úžasné zrychlení budování silnic, dálnic, vysokorychlostních tratí a podobně. A je úplně nepředstavitelné, že to žádné ministerstvo před námi nebylo schopno napsat a udělat. Museli ho psát až politici. Je možné, že stejný případ bude i se stavebním zákonem. Jsme rádi, že k tomu MMR našlo odvahu. Je to hozená rukavice, projednáme to v hospodářském výboru a je to správná varianta. Hospodářský výbor navštěvují různé skupiny lidí, kteří se podílejí na vytváření stavebního prostředí. Projektanti tvrdí, že jestliže stavební řízení trvá deset let, pak to, co naprojektují v době realizace, neodpovídá platným předpisům. To by schvalovací proces musel začít znovu.
• Máme připraveny pozměňovací návrhy – Týkají se aplikace procesního řízení při vyřizování stavebního řízení, digitalizace a transparentnosti, přiměřenosti pokut a poplatků za podání žádosti k bytové a rodinné výstavbě. SPD požaduje jasný a pragmatický popis procesů u jednotlivých úkonů stavebního řízení pro různé druhy stavebních řízení, jakým způsobem se k nim budou složky stavebních úřadů a dalších dotčených orgánů vyjadřovat, v jakých termínech a s jakými výstupy. Budeme podávat pozměňovací návrh, aby povinnost aplikace digitálních přesných postupů ve stavebním řízení byla již v samotném návrhu zákona a neodsouvala se do prováděcí vyhlášky, na kterou již jako Sněmovna nebudeme mít vliv. Jasně stanovený proces odpovídající průběhu určitého stavebního řízení je systém, který nedovolí prodlevy, ani žádné nezákonné jednání. Nedílnou součástí informačních systémů veřejné správy vztahujících se ke stavebnímu řízení musí být notifikační proces. Jedná se o to, aby o jakékoliv změně ve stavebním řízení, o jakékoliv překážce či změně ve vyřizování žádosti byl okamžitě informován stavebník a všichni, kdo jsou součástí toho stavebního řízení, aby nedocházelo k žádnému zdržení a zbytečnému protahování stavebního řízení. Občany chceme uchránit před přehnanými pokutami v případě individuální výstavby. Rozumíme sice principu jednotnosti pokut podle provedeného přestupku, ale přece jenom nemůžeme stanovit pokuty pro velkou developerskou výstavbu na stejné úrovni jako pro výstavbu rodinného domu nebo garáže. Takové likvidační paragrafy musí být upraveny, aby občanům nehrozily při řešení bydlení nepřiměřené pokuty a případná exekuční řízení.

Odpůrci současného návrhu stavebního zákona

V návrhu nového stavebního zákona opozice vidí velké ohrožení veřejného zájmu i samotného stavebního procesu. Jedná se o nejvýznamnější zásah do veřejné sféry. Údajný kompetenční spor se jen přenese ze samosprávy na státní správu. Je zajímavé, že opozice uvádí velmi podobné argumenty jako někteří koaliční poslanci z ČSSD.

ODS upozorňuje na analýzu vládního Ministerstva vnitra

Poslanecký klub ODS má 23 členů. Tři z nich se dvanáctkrát přihlásili do rozpravy. Poslanci Kupka, Adamec a Bendl varovali před tím, že reforma znamená ohrožení stavební činnosti v ČR. Kontroverzní projekty se budou snadněji povolovat, což vyvolá nárůst soudních sporů. Stejnou analýzu uveřejnilo i vládní ministerstvo vnitra.

• Vládní koalice válcuje zvyklosti – Místo toho, aby byl garantem výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj, což je standardní příslušný gesční výbor, pod který MMR odjakživa spadá, tak se to přesouvá na hospodářský výbor. Proč asi? Pohybujeme se na politickém kolbišti a celá řada významných změn má svůj politický rozměr, protože prostě platí, že to, co přináší vládní úprava stavebního zákona, je nejvýznamnější zásah do veřejné správy za posledních více než deset let, a zasluhuje tím pádem patřičnou debatu.
• Dva roky bude stavební činnost zpomalena či zastavena – Vůbec nezpochybňujeme, že v zákoně je řada konkrétních pozitivních věcí, a za nimi budeme stát. Ale odmítáme kroky, které ve skutečnosti budou ohrožovat průběh stavební činnosti v ČR. A to není jenom politický názor opozice. To je konkrétní připomínka celé řady odborných organizací, je to také zásadní připomínka vládního Ministerstva vnitra. Analýzu, kterou vytvořilo, nejde skartovat, nejde utajit před veřejností. A co říkala? Říkala, že pokud by měla projít tato reforma, může to znamenat na dva roky vážné ohrožení stavební činnosti nebo zastavení stavební činnosti v ČR. Tak to je přece vážná poznámka. Pokud voláme všichni po tom, že se z krize musíme proinvestovat, tak za těchto okolností jít do rizika, že se ohrozí průběh stavební činnosti v České republice, je přece krok přesně opačným směrem.
• Jak dlouho trvá stavební řízení? – Podívejme se na konkrétní data. Rok 2015 – průměrná délka stavebního řízení 143 dnů. Rok 2019 – poslouchejte dobře – 246 dnů! Pokud se průměrné stavební řízení prodloužilo o více než 100 dnů, pak je namístě se ptát, kde je příčina. Odpověď je jednoduchá. Od 1. ledna 2018 začala platit novela stavebního zákona, přinesla nová razítka, např. závazné stanovisko orgánu územního plánování a řadu dalších komplikací a nejistot. Dobře si pamatujeme, jak jsme při jejím projednávání poslouchali kouzelné řeči o tom, jak se všechno zjednoduší, zkrátí, posune dopředu. Tehdy jsme také připomínkovali zásadní problémy, které to přinese. Nikdo z vládní koalice na ty věcné argumenty neslyšel. A výsledek je prodloužení stavebního řízení.
• Digitalizace je krok do 21. století, který je již schválen a vládní návrh ho opět neguje – V okamžiku, kdy vstoupí v účinnost celý balík digitalizačních změn, které Sněmovnou už prošly, bude stavebníkům sloužit portál stavebníka jako komunikační platforma, jako způsob, nejen jak žádat o stavební povolení, ale jak také sledovat jeho průběh. Vládní návrh stavebního zákona je návrat někam do devatenáctého století v podobě centrálního mega stavebního úřadu. Krok do 21. století přece neznamená, že tu vybudujeme novou byrokratickou strukturu. Stalo se někdy někde na světě, že by vážný problém vyřešil vznik nového úřadu? To si rozhodně nevybavujeme a nic takového se nestalo, protože vznik nového úřadu problémy opravdu fakticky neřeší, ale generuje nové. Ostatně analýza Ministerstva vnitra hovoří o tom, že zákon může přinést ohrožení procesů ve stavební činnosti. Nový úřad, který bude vznikat, bude potřebovat nové směrnice, nové organizační řády, nové úředníky a celou řadu dalších věcí.
• Vydat stavební povolení na principu fikce vytváří významná rizika – Nesouhlasíme s fikcí stavebního povolení. Je to namístě jen v rámci pořizování jednotlivých vyjádření, tam, kde nezareagují včas úřady. Pokud chceme po občanech, aby dodržovali přesně všechny zákonné lhůty, tak to má činit i stát. A má k tomu mít příslušné nástroje. Budeme určitě podporovat fikci souhlasu či souhlasných vyjádření ve vztahu například k vlastníkům sítí. Je důležité, aby nebylo možné uplatňovat připomínku, která nezazněla v předchozím projednávání. To jsou konkrétní důležité principy, které by se v tom zákoně objevit určitě měly.
• Ducha zákona nenajdeme v pozměňovacích návrzích – Každý zákon má svoji filozofii, svého ducha. Opravdu si myslíte, že pozměňujícími návrhy je můžeme vylepšit? To prostě nejde. Musíme si ale říct, zda budeme bojovat proti smíšenému modelu tím, že vyrobíme nový státní úřad, o kterém máme jisté pochybnosti, protože víme, jak některé státní úřady takto fungují a mají pracoviště třeba až na úrovni jednotlivých obcí. Nebo jestli raději nezvolíme bezpečnější cestu, neodstraníme byrokratické překážky a dobré věci neimplementujeme do stávajícího stavu smíšeného modelu. Rozhodne se tady postupně hlasováním. A vy, co dneska věříte, že vše je zalité sluncem, že je to připraveno úplně luxusně a budete pro to hlasovat, tak si na to vzpomeňte, až to půjde do praxe, až se ukáže, jak to vlastně funguje.
• Lidský faktor neodstraníme – Tím, že převedeme agendu z měst a obcí nebo případně krajů na státní úřad se problému s lidským faktorem nezbavíme. Toho se zbavíme jen systémovým řešením a jasnými metodikami. A k tomu může úředník zůstat sedět tam, kde sedí, nemusíme vynakládat další obrovské finanční prostředky, se kterými bude muset stát počítat v případě, že budeme stávající úředníky stěhovat do nového úřadu.

KDÚ-ČSL nový stavební zákon přinese vleklé soudní spory

Poslanecký klub KDU-ČSL má deset členů. Pět z nich se šestnáctkrát přihlásilo do rozpravy. Poslanci Jurečka, Čižinský, Výborný, Juránek a Benešík varovali před právní nejistotou a upozorňovali, že veřejný zájem je zájmem každého jednotlivce.

• Právní nejistota – Obrovský problém tohoto zákona je, že přivede stavebnictví do velké nejistoty do doby, než právě správní soudy poprvé rozhodnou a Nejvyšší správní soud poprvé rozhodne. Je to velké riziko a mnoho stavebníků si rozmyslí, jestli ve skutečnosti nepočká na ty precedenční rozsudky, jak to vlastně s tím zákonem dopadne.
• Ochrana veřejného zájmu – Oproti původnímu věcnému záměru zákona předkladatel učinil určitý posun, nedochází k úplné integraci dotčených orgánů státní správy, ale vznikl z toho takový zvláštní model, kdy jsou některé orgány integrovány a některé nejsou. Když si vezmeme sněmovní tisk včetně důvodové zprávy, tak se vůbec nedozvídáme kritéria, na základě kterých jsou některé orgány integrovány a jiné ne. Čili kde je hranice zvýšené ochrany veřejného zájmu a kde už ta míra není? KDU-ČSL se hlásí zcela jednoznačně k tomu, že veřejný zájem péče o krajinu, životní prostředí, péče o kulturní památky musí zůstat prioritou, neboť ochrana veřejného zájmu je ve svém důsledku zájmem každého jednotlivce. Postup, který je navrhován, je však přinejmenším lehkomyslný.
• Vysoká finanční náročnost – Z hlediska vyhodnocení finančních dopadů jsme přesvědčeni o tom, že se předkladatel mýlí, když tvrdí, že v optimálním případě by mělo dojít pouze k přesunům prostředků napříč jednotlivými kapitolami z důvodu vykompenzování přesunu agendy z územních samospráv na státní správu, nikoliv k navýšení jak prostředků, tak agendy. Finanční příspěvek státu na výkon státní správy totiž dlouhodobě nepokrývá reálné náklady, které obce a kraje hradí na výkon a za výkon státní správy. Také s ohledem na zcela jinou koncepci potom povolovacích řízení, kdy není vyhodnocen nárůst nebo pokles správních úkonů stavebních úřadů v budoucnu, nelze za dané situace ani stanovit finanční náročnost nově vykonávaných agend.
• Obcházení řádného připomínkového řízení – Vzhledem k tomu, že ministryně Dostálová připravuje jakýsi doposud neznámý komplexní pozměňovací návrh, potom je potřeba vrátit předložený návrh k přepracování. Protože pokud předkladatelka sama před prvním čtením avizuje svůj vlastní nebo prostřednictvím někoho z poslanců předložený pozměňovací návrh, tak by bylo rozumnější a logické i pro kvalitu zákona samotného, ať si to paní ministryně a vláda přepracuje a předloží to Sněmovně poté, co do toho zapracuje tento pozměňovací návrh. Pokud je to jenom úhybný manévr k tomu, aby se obešla Legislativní rada vlády a vnitřní připomínkové řízení, pak to je špatně.

TOP 09 – bez kritické analýzy si zaděláváme na velký problém

Poslanecký klub TOP 09 má sedm členů. Do rozpravy se dvakrát přihlásil poslanec Feri. Varoval před prosazováním jedné zájmové skupiny na úkor ostatních a doporučoval, aby u takto zásadního zákona došlo ke shodě napříč politickým spektrem.

• Zákon připravila jedna ze zájmových skupin – Již ve vztahu k věcnému záměru nyní předkládaného návrhu nového stavebního zákona jsme konstatovali problematičnost způsobu jeho přípravy. MMR jako svůj vlastní návrh předkládá návrh zpracovaný jednou ze zájmových skupin v oblasti stavebního práva. Co hůře, předkladatel zjevně neprovedl kritickou analýzu návrhu ani nezajistil možnost oponentury ze strany dalších dotčených skupin či jejich zástupců. Formalizované mezirezortní připomínkové řízení nemůže již s ohledem na okruh zodpovědných institucí a výrazné časové omezení tento deficit nahradit. Jestli máme skutečně zreformovat stavební právo, tak nemůžeme problém, který se vytváří na úseku územního řízení, pouze přesunout do územního plánování.
• Na podzim příštího roku nás čekají volby – Zákon schvaluje Poslanecká sněmovna bez širší podpory, jejíž mandát pomalu končí. V rámci legisvakance pak nutně dojde k dalším změnám. Přinese to jen další nejistotu stavebníkům a všem dalším účastníkům stavebního řízení. Zbylý čas do podzimu příštího roku by proto bylo dobré využít k cizelování nového stavebního zákona. Kolegové v hospodářském výboru a případně i ve výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj nemohou vše zvládnout. V ústavně-právním výboru by to mělo být projednáno z pohledu správního řádu a navázanosti na další právní předpisy. Že na to vláda nemyslela, mě nepřekvapuje.

Piráti – superúřad přinese nárůst byrokracie, nikoliv digitalizaci a zrychlení

Poslanecký klub má 23 členů. Šest z nich se osmnáctkrát přihlásilo do rozpravy. Poslanci Bartoš, Ferjenčík, Balcarová, Pikal, Richterová a Profant upozorňovali na nesystémové zařazení stavebního zákona do gesce hospodářského výboru pod vedením SPD. I dnes je většina stavebních povolení vydána do roka.

• Proč hospodářský výbor řeší otázky samosprávy? – Doposud bylo podle historické rešerše standardem, že zákon, který se týká stavebního řízení, garantuje výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj (pod vedením Pirátů), jak ostatně v první části rozhodl i organizační výbor Sněmovny. Pak na nátlak paní ministryně Dostálové organizační výbor toto rozhodnutí revokoval a přikázal stavební zákon hospodářskému výboru (pod vedením SPD). Zavádění institucionálních změn, vznik nových úřadů či zásadní redukce účasti veřejnosti, které ten návrh předkládá a s kterými počítá, je vzhledem k celému procesu stavebního řízení sporný. Ve své podstatě jde totiž proti efektu tzv. finského pojetí posilování digitalizace, kdy termíny hlídá automat, upozornění vám chodí datovou zprávou nebo e-mailem. To je ta cesta, kterou se máme vydat, klientsky orientovanou státní správou, ne nabubřelou byrokratizací, vznikem super úřadu.
• Zrychlení nebude – Položme si znovu tedy otázku, zda ten předkládaný návrh nového stavebního zákona cíl, zjednodušení, zrychlení procesu výstavby při zachování ochrany veřejných zájmů skutečně naplňuje. V současné úpravě tyto cíle rozhodně nepřinese. Zde je garantováno rozhodnutí do roka, to však máme i nyní!
• Celý postup přípravy zákona byl od začátku špatný – Vláda obešla svá vlastní pravidla pro psaní zákonů, obešla zaměstnance MMR a sepsání zákona zadala advokátní kanceláři, která mimo jiné často zastupuje developery a naslouchá lobbistům a Hospodářské komoře, která je však k tomuto tisku nyní velmi kritická.
• Podceňují se i nadále regulační plány – Návrh zákona nevěnuje dostatečnou pozornost regulačním plánům. Vznik dobrého regulačního plánu je v ČR velmi obtížný. Inspirací by měla být evropská města jako Hamburk, který má vlastního „developera“, investora a dokáže i v regulačních plánech skutečně pracovat s územím, vykupovat, konsolidovat a soutěžit. Prostě regulační plán není územní plán. Je to dokumentace, která určuje specifika toho regionu. Měly by být posíleny. I z odborné konference, kterou jsme měli ve Sněmovně, vychází regulační plán jako vhodný nástroj. A zákon by měl minimálně inspirovat města metodologicky a zejména ukotvit roli regulačního plánování.
• Spolky se účastní jen setiny stavebních řízení – V roce 2017 došlo k oslabení účasti veřejnosti a teď, v této novele je navrženo další oslabení. A argumentem je, že účast spolků prodlužuje procesy stavebního řízení. Podle analýzy, kterou máme k dispozici, se účastnily v minulém roce spolky pouze ve třech procentech zahájených územních řízení. Z toho v necelých půl procentech případů podaly odvolání. A to, že by podaly žalobu, to bylo v 0,025 procentech. To znamená, že je to velmi výjimečné a nemůže to mít v důsledku dopad na prodlužování délky stavebních řízení. Naopak podle analýzy způsobuje prodloužení stavebních řízení většinou nedostatečná dokumentace a podklady, které stavebníci dávají jako podklady pro rozhodnutí. Všichni mají právo na příznivé životní prostředí, tuto záruku nám dává i náš ústavní pořádek, měli bychom mít právo rozhodovat o svém okolí. Proto si myslím, že je dobré, aby tuto novelu projednal také výbor pro životní prostředí (pod vedením Pirátů).
• Chybí klíčová data – Velkým problémem je, že stavební úřady, MMR ani statistický úřad nesbírají klíčová data. Oni nějaká data a informace sbírají, ale je to prostě zcela z doby analogové a rozhodně se podle toho nedá moderně plánovat a řešit problémy současného světa. My například opravdu datově nevíme, která řízení nejvíce zatěžují stavební úřady. Jsou to velké liniové stavby, jsou to mrakodrapy, jsou to stavby na složitém podloží nebo ve složité urbanistické situaci. Co to je? V Praze byl velký problém zjistit, kolik se staví bytů a s jakou plochou. Ta čísla se dozvídáme od developerů. Přitom naše státní stavební úřady všechny ty stavby povolují. Ale jednoduše si nezaznamenávají, kolik je tam bytů, jak jsou velké, popř. jaké další prostory tam jsou. S výjimkou samozřejmě zákonných věcí, ale tohle jemné dělení už tam není. Stejně tak stát neeviduje, kdo může za průtahy. To znamená, proč se jednotlivá řízení nepřiměřeně dlouho natahují, co je tam za chyby. Ministerstvo se tento nežádoucí stav ani nesnaží napravit. Stávající reporty jsou zcela nedostatečné a roztříštěné.
• Oprávněné zájmy občanů jsou ohroženy – Zavedení fikce souhlasu také znamená, že práva těch, na které negativně dopadne stavba, budou omezena. Budou se vydávat rozhodnutí, která nebudou odůvodněna věcně, ale jenom tím, že uplynula lhůta. To povede za prvé k obrovskému zahlcení soudů a také to může vést k obrovským nespravedlnostem. Nejsou vymyšleny ochranné mechanismy proti zneužití. Vždy je snadnější nějakého úředníka přesvědčit, aby nějaké vyjádření nestihl vydat, místo toho, aby ho vydal nezákonně.
• Zájmy developerů se nesmí povyšovat nad zájmy občanů – MMR přiznává, kdo všechno stojí za novým stavebním zákonem, že vznikl ve spolupráci s Hospodářskou komorou ČR. To je samo o sobě velmi problematické, protože Hospodářská komora zastupuje primárně stavební firmy, developery, ty, co prodávají ty byty. Hájí především zisk svých členů, protože platí členské příspěvky. Ale není úplně jasné, proč by zrovna tato skupina měla mít exkluzivní přístup k přípravě toho zákona.
• Přeměnit 700 úřadů jen za dva roky není reálné – Účinnost části stavebního zákona bude až od 1. července 2023. To vypadá jako poměrně dlouhá doba. Nicméně, když jsme prosadili valorizaci důchodů, paní ministryně Maláčová si stěžovala, že není možné za rok vše připravit, ale že je potřeba pěti let na to, aby se skutečně všechny IT systémy nastavily. A tady předkladatelé ambiciózně tvrdí, že oni zvládnou za necelé dva roky vyčlenit celou agendu stavebních úřadů z krajských úřadů, dokážou podepsat všechny smlouvy, najmout lidi, dokážou získat nové budovy a tak podobně. Je tedy otázkou, jestli je předpokládaný harmonogram skutečně realistický.
• Požadavky na kvalifikaci – Jednoduché stavby může zpracovávat též kvalifikovaná osoba, pokud se nejedná o dokumentaci staveb pro bydlení, staveb pro rodinnou rekreaci, staveb garáží, pozemních staveb a staveb pro reklamu, kterou musí zpracovat projektant. Co tedy budou moci kvalifikované, ale neautorizované osoby naprojektovat samy? V návrhu zákona to vypadá, že stačí kvalifikace, ale v praxi vlastně nebudou žádné stavby, které by se mohly tímto způsobem stavět.
• Dokumentace pro provádění stavby – Jakým způsobem se bude posuzovat při kontrolní prohlídce případný nesoulad dokumentace pro provádění stavby s územním plánem? Jak se zajistí, aby nedocházelo k tomu, že někdo dostane stavební povolení podle zjednodušené dokumentace, a pak tam postaví něco jiného?
• Návrh na povolení záměru bude i nadále vyžadovat řadu razítek – Podle překladatelů je celá novela motivovaná principem jeden úřad, jedna žádost, jedno razítko. Ale podle všeho člověk bude muset i nadále stále sám osobně obíhat všechny neintegrované instituce. Podle nového zákona žadatel bude předkládat formulář obsahující obecné náležitosti návrhu plus přílohy: dokumentace pro povolení záměru, koordinovaná vyjádření krajského stavebního úřadu, vyjádření / závazné stanovisko neintegrovaných dotčených orgánů, vyjádření vlastníků veřejné dopravní infrastruktury a technické infrastruktury, plánovací smlouva, je-li vyžadována nebo uzavřena, souhlas vlastníka, závěr zjišťovacího řízení, pokud byl vydán, další podklady vyžadované jinými právními předpisy.
• Systémová podjatost bude i u státu – Vláda argumentuje, že je potřeba oddělit stavební úřady od krajů, protože se tím omezí systémová podjatost. Nicméně sama zřizuje specializovaný úřad, který bude řešit velké dopravní stavby, které jsou v gesci Ministerstva dopravy. Jak tedy bude řešena systémová podjatost v případech, kdy naopak máme státní specializovaný stavební úřad, který má posuzovat státní stavby, a nad ním je jen vládou jmenovaný šéf toho nadřazeného stavebního úřadu? Logicky se systémová podjatost u všech velkých dopravních staveb přesune na tento institut, který bude podřízen Vládě a bude pod politickým tlakem Ministerstva dopravy, aby stavby povolil, aby mohli ministři stříhat pásky, což je typický příklad systémové podjatosti.

STAN – proč MMR ruší decentralizaci veřejné správy?

Poslanecký klub STAN má šest členů. Do rozpravy se přihlásila pouze poslankyně Kovářová, která doporučuje spíše dokončit decentralizaci státní správy než se vydat opačnou cestou.

• Zákon není připraven k projednání – Nejvyšší správní soud se vyjádřil k návrhu stavebního zákona následovně: zákon, ke kterému je pět tisíc zásadních připomínek, nemá jít k projednávání do Sněmovny a má být přepracován, protože není možné, aby se úpravami v Poslanecké sněmovně došlo k dobrému zákonu. Toto stanovisko berme vážně, protože Nejvyšší správní soud to posuzuje z hlediska toho, jakým způsobem se potom různé spory ocitnou u nich, tedy u správních soudů, potažmo u Nejvyššího správního soudu. Stálo by zato zamyslet se nad tím, jakým způsobem pomoci obcím a městům, aby stavěly nájemní byty.
• MMR nespolupracuje s Ministerstvem vnitra – Rozbijeme systém fungujících stavebních úřadů. Téměř před dvaceti lety došlo k dokončení druhé části reformy veřejné správy. Došlo k decentralizaci veřejné správy a zdálo se, že vše je na dobré cestě. Dokončení tohoto procesu bohužel nenastalo. Nebylo by lepší než přijmout právě takovýto stavební zákon, dokončit reformu veřejné správy, podrobit ji ve spolupráci s Ministerstvem vnitra analýze, zjistit, co funguje a co nefunguje, a pak říci, jak se bude postupovat a co je potřeba zlepšit či odstranit a zda skutečně potřebujeme zcela nový stavební zákon. A co udělalo MMR? Bez spolupráce s Ministerstvem vnitra, které má právě na starosti veřejnou správu, státní správu a samosprávu, zcela nevybíravým způsobem zasáhlo do onoho spojeného modelu veřejné správy. Potřeba nového stavebního zákona byla odůvodňována chybějící digitalizací stavebního řízení. Zdá se, že to lze provést i bez něj. Od toho tady už máme jiný nový zákon. Nemusíme opět kvůli tomu rozbít systém stavebních úřadů. Tím, že bude zrušena řada stavebních úřadů, dojde k tomu, že zanikne znalost místního prostředí, a to je přece velmi důležité. V neposlední řadě byla paní ministryní zmiňována neprofesionalita úředníků na stavebních úřadech. Dotaz vždy zněl: Paní ministryně, znamená to tedy, když úředník přesedne z jedné židle na druhou, že se tedy zlepší jeho činnost? Kromě toho změna bude stát několik miliard korun.

Ing. Hedviga Klepáčková
vedoucí Legislativně právního střediska ČKAIT

Průběh prvního čtení v Poslanecké sněmovně

Návrh stavebního zákona byl 11. září 2020 rozeslán poslancům jako dva tisky č. 1008/0 a č. 1009/0. Organizační výbor svým usnesením č. 324 z 8. října 2020 změnil předchozí rozhodnutí a dosavadní zvyklosti. Garančním výborem se stal nově hospodářský výbor (pod vedením SPD). Výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj (pod vedením Pirátů) se stal jen dalším výborem, kde se má stavební zákon projednávat. Jako zpravodaje určil Ing. Martina Kolovratníka (ANO). Projednávání tisků bylo zařazeno na pořad 62. schůze PSP od 20. října 2020. Ministryně pro místní rozvoj vydala 27. října 2020 tiskovou zprávu s úvodním slovem: Cílem dnes projednávaného stavebního zákona je zrychlení a zefektivnění povolovacích procesů ve všech právních předpisech, které upravují nebo se dotýkají veřejného stavebního práva.

K projednávání stavebního zákona z důvodu jiných předem pevně zařazených bodů v ten den nedošlo. K projednání obou tisků došlo až na mimořádné schůzi 5. listopadu 2020. Z důvodu zdravotní indispozice ministryně Dostálové byl jak stavební zákon, tak i změnové zákony prezentovány v prvním čtení ministrem Havlíčkem. V jeho více než půlhodinovém výkladu zaznělo mimo jiné: Nový stavební zákon je vyváženým kompromisem naplňujícím závazky vlády vyplývající z jejího programového prohlášení, a to podpořit a zrychlit výstavbu v naší zemi a prosazením rekodifikace veřejného stavebního práva, které musí vést ke zjednodušení a zkrácení přípravy, a logicky tím ke zvýšení konkurenceschopnosti. Nový zákon nám pomůže v řešení současné krize a v zásadě pomůže prakticky každému, kdo kdy bude stavět. Stavebník bude do jednoho roku vědět, jestli může stavět, či nikoliv. Stavebník už nebude muset shánět víc jak 40 razítek, většina dotčených orgánů bude integrovaná do stavebního úřadu. Místo územního a stavebního řízení bude už jen jedno, takže bude jen jedna možnost odvolání.

Jeho slova doplnil zpravodaj a poslanec Kolovratník: Nezapomínejte prosím v diskusi na to, co je podle mého názoru jedním z hlavních momentů. Je to o digitalizaci, o sjednocení procesů. Obíhat mají dokumenty a podklady, nikoliv občané, investoři a lidé, kteří chtějí něco vybudovat nebo postavit.

Výsledek hlasování byl očekávaný. Vládní návrh stavebního zákona a návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím stavebního zákona, postoupil do druhého čtení. Oba zákony byly postoupeny k projednání hospodářskému výboru (SPD) jako výboru garančnímu. Současně byly tyto tisky přikázány výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj (Piráti) a ústavně právnímu výboru (ODS). Poslanci odsouhlasili lhůtu 100 dnů na projednání ve výborech.

OFICIÁLNÍ DOKUMENTY K REKODIFIKACI STAVEBNÍHO PRÁVA JSOU UVEŘEJNĚNY POUZE NA www.ckait.cz/rekodifikace-verejneho-stavebniho-prava. Kompletní soubor dokumentů k rekodifikaci stavebního práva od 23. prosince 2017 do současnosti je zpřístupněn pouze na webových stránkách ČKAIT. Jedná se o jedinečný soubor dokumentů. Nikde jinde ani na stránkách MMR tyto informace nejsou uveřejněny. Aktuálně poslední dokument je z 18.11.2020 s pořadovým číslem 136 je zápis z jednání Hospodářského výboru.

PŘEHLED PŘEDCHOZÍCH ČLÁNKŮ NA TÉMA REKODIFIKACE

Z+i 5/2020 - Rekodifikace potřinácté - V tomto pokračování jsme se zaměřili  zejména na zákon autorizační, který je zařazen mezi změnové zákony rekodifikace jako část X. Pro autorizované osoby patří změny zákona č. 360/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů k nejdůležitějším návrhům.

Z+i 4/2020 - Rekodifikace podvanácté - Tento díl věnujeme vybraným ustanovením rekodifikovaného stavebního práva, která obsahují znění postoupené 27. července 2020 na opětovné projednání Legislativní rady vlády, a která se bezprostředně dotýkají činnosti autorizovaných osob. Neakceptované připomínky ČKAIT v ustanoveních stavebního zákona zůstaly.

Z+i 3/2020 - Rekodifikace pojedenácté - Členové ČKAIT jsou již od roku 2017 v průběhu jednotlivých etap připomínkovacích řízení k předkládanému rekodifikovanému stavebnímu právu zvyklí na všelicos. Mysleli jsme si, že nás už nic nepřekvapí, ale zmýlili jsme se. K připomínkování jsme dostali téměř úplně jiný text.

Z+i 2/2020 Rekodifikace podesáté - Jak vypořádalo ministerstvo pro místní rozvoj připomínky ČKAIT k návrhu stavebního zákona? Ze 121 zásadních připomínek ČKAIT zůstalo na konci února 2020 nevypořádaných 24 výhrad, které ČKAIT považuje za zcela podstatné. Týkají se zejména technického dozoru stavebníka, autorského dozoru a geotechnického průzkumu.

Z+i 1/2020 Rekodifikace podeváté - připomínky ČKAIT v mezirezortním řízení. K oficiální verzi předložené do mezirezortního řízení v předvánočním čase od 25. listopadu do 23. prosince 2019 byla na MMR podána řada připomínek. Autorizované osoby ČKAIT vyjádřily svůj názor prostřednictvím 803 připomínek, které se po interním vypořádání v rámci ČKAIT proměnily na 217 připomínek odeslaných na MMR. Snad jejich oficiální vypořádání na MMR nedopadne jako při vypořádání připomínek k věcnému záměru, kdy se jich většina ztratila.

Z+i 5/2019 Rekodifikace poosmé aneb jízda rychlíkem co nikde nestaví. Zpráva o zapojení ČKAIT do procesu rekodifikace stavebního práva aneb co dodat k rekodifikaci poosmé? Vlak poháněný parní lokomotivou do úvahy sice nepřichází, to bychom zanechali příliš velkou uhlíkovou stopu. Avšak připravovaná vysokorychlostní trať nevede jenom nížinami; v tunelech může narazit na nepředvídané geologické poměry.

Z+i 4/2019 Rekodifikace posedmé. Pokračování zprávy o hektickém projednávání jednoho z nejdůležitějších zákonů. I přes řadu zásadních připomínek schválila Vláda ČR v červnu 2019 návrh věcného záměru stavebního zákona. O prázdninách bylo svoláno pět jednání pracovních skupin. ČKAIT se aktivně účastní jednání, i nadále usiluje o úpravu kritizovaných ustanovení.

Z+i 3/2019 Rekodifikace pošesté. ČKAIT usiluje o to, aby stát nerezignoval na ochranu veřejného zájmu 

Oficiální vypořádání připomínek je netransparentní. Legislativní rada vlády neobdržela pravdivou informaci o tom, jak byly vypořádány zásadní připomínky ČKAIT k věcnému záměru stavebního zákona. Proč mezirezortní vypořádání nezahrnuje 37 zásadních připomínek, jejichž vypořádání skončilo rozporem? Kromě toho v oficiálních vypořádacích tabulkách zcela zmizely dvě třetiny zásadních připomínek ČKAIT.

Z+i 2/2019  Rekodifikace popáté.  Práce kvapná bez promyšlené analýzy. Výsledek mezirezortního vypořádání zásadních připomínek k věcnému záměru stavebního zákona: Veřejný zájem zůstává nejasný.

Z+i 1/2019 Rekodifikace počtvrté. Jak nám zprivatizovali stavební právo.  Připomínky autorizovaných osob k předfinální verzi.  Pokud se vám zdá, že je divné, když návrh zákona připravuje zájmový podnikatelský svaz, pak vězte, že to divné opravdu je. Veřejný zájem je totiž jiný než ten privátní.

Z+i 5/2018 Rekodifikace potřetí. Ministerstvo pro místní rozvoj a Hospodářská komora ČR uveřejnily v říjnu 2018 zprávu o tom, že společně chtějí připravit nový stavební zákon, který by podle jejich harmonogramu měl být schválen už za tři roky – tedy v roce 2021. Návrh věcného záměru by měl vzniknout už do konce roku 2018.

Z+i 4/2018 Rekodifikace podruhé. O postupu rekodifikace stavebního zákona a 80 navazujících předpisů. Vláda se v září 2018 pouze seznámila s informací o  o hlavních směrech a cílech rekodifikace č.j. 746/18

Z+i 3/2018 Rekodifikace poprvé. ČKAIT upozornila na hlavní problémy současného stavebního práva a nabídla Vládě ČR spolupráci na rekodifikaci stavebního práva. ČKAIT byla vyzvána, aby jmenovala své odborníky do pracovních skupin MMR.