NÁZOR: Dozor projektanta by měl být povinný i u profesí
Projektantem se člověk nestane tak, že jenom ťuká do klávesnice a poslouchá rady některých „šmejdů“, kteří včera prodávali gumovky a dnes třeba kotle. Musí chodit i na stavbu a vidět, jak vše funguje. Povinný dozor projektanta přispívá k jeho profesnímu růstu.
Velmi jsem uvítal, že ČKAIT chce do stavebního zákona prosadit dozor projektanta. Po 51 letech praxe v projekčních ústavech a jako OSVČ zastávám následující názor: Ve stavebním zákoně musí být uveden dozor projektanta nejen stavební části, ale i profesí.
Pracoval jsem jako projektant vytápění a vzduchotechniky do roku 1989 ve dvou projekčních ústavech, kde jsem vykonával autorský dozor u všech svých projektů. Pokud bylo něco v rozporu s projektem, tak to páni topenáři museli opravit.
Vždy jsme se dohodli. A to samé platilo o zahraničních firmách, které dodávaly dle mého projektu zařízení a montáž.
Po roce 1990 jsem se stal OSVČ a má firma zaměstnávala kvalifikované topenáře a „vzduchaře“. Asi po pěti letech nastala výměna generací a na stavbách začaly první problémy. Ve stavebních projektech, kde byla profese vytápění a vzduchotechniky součástí stavby, uzavíral autorský dozor s objednatelem vždy hlavní projektant stavební části. Jako autorizovaný inženýr jsem se snažil, aby ve smlouvě o dílo byl také autorský dozor příslušné profese.
U velkých staveb se velmi často stávalo, že dodavatel díla nabídkovou cenu „podseknul“, aby získal zakázku, a kde nešlo okrást stavbu na materiálech, docházelo k okradení profesí. Místo kvalitních výrobků byly použity takové, které na mě dělaly dojem, že nebyly ze země vzniku vyvezeny, ale vyhozeny. Jednalo se převážně o výrobky některých německých firem, které byly již na domácím trhu nepoužitelné.
Ačkoliv jsem měl smluvně vázaný autorský dozor, přišel hlavní projektant stavební části ve funkci autorizovaného inženýra a ten zapsal do stavebního deníku, že se záměnou souhlasí. V takovém případě jsem vždy šel a do stavebního deníku zapsal, že nenesu za záměnu odpovědnost a že zařízení nebude fungovat, což se potvrdilo ve dvou případech velkých rekonstrukcí staveb. Zhruba po 10 letech mě vyhledali investoři těchto staveb a montéři je pod mým dozorem a podle mého projektu provedli správně a uvedli jsme za drahé peníze zařízení opět do provozu.
Měl jsem možnost vidět mnohé nevhodné záměny výrobků topení a vzduchotechniky, hlavně pokud šlo o stavby pro policii a vojsko. Bylo s podivem, že se nikdo neozval, když zařízení správně nefungovalo. Montážní firmy zaměňovaly kotle v kotelnách, a to potom vedlo k nedostatečnému vytápění objektů. Tyto případy se děly zejména po nájezdu některých „pražských šmejdů“, kteří montážním firmám nabízeli laciné záměny.
Po těchto zkušenostech se způsobenými problémy jsem se rozhodl, že budu hlavním projektantem na celé projekty. A to se vyplatilo! Po jednání s investory jsem po nich požadoval, že pokud já nezapíši do stavebního deníku, že dílo je provedeno (i část díla u rozsáhlých staveb) dle projektu, tak montážní firmě nic nezaplatí. A to byly i veřejné zakázky! Spousta firem raději z výběrových řízení odešla a zůstali někteří, kteří na mé podmínky přistoupili, teprve potom bylo dílo předáno investorovi. A co já? Mohl jsem klidně spát, protože vytápění a vzduchotechnika musí fungovat jako krevní oběh v těle.
A ještě další zkušenost. Při plnění autorského dozoru jsem se mohl seznámit s tím, jak se určité práce provádějí, a to možná pomohlo mému technickému růstu. Projektantem se člověk nestane tak, že jenom ťuká do klávesnice a poslouchá rady některých „šmejdů“, kteří včera prodávali gumovky a dnes třeba kotle. Projektant si musí vytvořit vlastní představu o tom, jak dílo bude fungovat třeba za 25 let a nesmí zapomenout na diletantské vyhlášky, které stvoří MPO.
Po určité době se musí projektant zeptat provozovatele, jak zařízení funguje a co by se mohlo vylepšit. V tom je nezastupitelný autorský dozor, nebo nově dozor projektanta!
Vůbec nechápu, jak může někdo napsat, že projektant nechodí na autorský dozor, anebo dochází jen občas. Buď tomu daný projektant vůbec nerozumí, nebo má strach, že mu provádějící firma vytkne jeho nedostatky v projektu uvedené. I já jsem někdy musel přistoupit na lepší řešení, které mi poskytl montér, ale o tom to je. Kdyby nebyl autorský dozor, tak bych v daných profesích asi býval… zaostalý.
Pokračování tématu v tomto vydání: