Ing. Markéta Kohoutová

  • Cenové ukazatele pro rok 2025 vzrostly ve stavebnictví o 14 %

    Na konci ledna byly zveřejněny nové cenové ukazatele pro první pololetí roku 2025. Ukazují na výraznější nárůst cen, a to nejčastěji o 14 % oproti předchozímu období. Zatím to však nejsou ani poloviční hodnoty oproti situaci v letech 2021 až 2022, kdy u pozemního stavitelství došlo v důsledku zdražení energií, covidu a války na Ukrajině ke strmému nárůstu ceny o více než 30 % za účelovou měrnou jednotku. V roce 2023 se cenový nárůst ustálil, ale jak to vypadá podle vývoje cenového indexu v roce 2024, tak nikoliv natrvalo. Zdroj: Cenová soustava RTS, a.s.

  • Jak správně nastavit nákladové položky při stanovení nekomerční prodejní ceny bytu pro rok 2025?

    Z modelového příkladu přepočtu cenových objemových ukazatelů u bytového domu pro rok 2025 vyplývá, že na nekomerčním trhu by mělo být možné postavit kvalitní bydlení s běžným standardem s prodejními cenami 61 800 Kč/m². Podmínkou je motivovaný stavebník, který nepodcení přípravu a najme si zkušené autorizované osoby pro zpracování projektové dokumentace i realizovaní stavby.

  • Kalendář staveb roku v krajích v roce 2025

    Přinášíme přehled termínů pro přihlášení do soutěžních přehlídek stavba roku v jednotlivých krajích. Aktualizováno 22. února 2025. Oceněné stavby jsou prezentovány redakčními články v rozsahu několika stran v tištěné i digitální verzi časopisu Z+i ČKAIT v rámci stálé rubriky krajské stavby roku. K oceněným stavbám jsou doplňována jména autorizovaných osob, které se na nich významně podílely. Vybrané stavby tvoří titulní a zadní stranu časopisu.

  • Analýza průzkumu mezi členy ČKAIT k dopadům digitalizace stavebního řízení (DSŘ)

    Od 1. července 70 % dotázaných komunikuje se stavebnímu úřady a dotčenými orgány nezákonným způsobem, tedy mimo portál stavebníka (PSS). Vyplynulo to mimo jiné z průzkumu, který probíhal ve dnech 26. listopadu až 8. prosince 2024 a zúčastnilo se ho 2 134 autorizovaných osob, z toho 1 492 inženýrů a 617 techniků a stavitelů. Obsahoval 18 otázek, které v některých případech umožňovaly přidat komentář.

  • Příručka pro obce a města, která uvažují o výstavbě dostupného bydlení

    Publikace Dostupné bydlení navazuje na 24. ročník Inženýrského dne, který se konal 27. května 2024. Téma dostupnosti bydlení otevřel prostřednictvím odborných zkušeností 23 přednášejících. Pro zveřejnění v publikaci bylo zpracováno 11 přednášek. Publikace bude vydána v omezeném tištěném nákladu, který bude rozeslán obcím. Zde přinášíme stručnou anotaci hlavních kapitol. Všechny přednášky je však možné zpětně shlédnout na youtube.

  • Iniciativa ČKAIT pro zvýšení dostupnosti bydlení

    Zhoršující se dostupnost bydlení v ČR je zásadní společenský a politický problém. ČKAIT pomocí Inženýrského dne 2024 a navazující publikace Dostupné bydlení chce ukázat jeden vzorový příklad i upozornit na některé nepravdy a opomíjené informace, které s tímto tématem úzce souvisí.

  • Jak probíhalo odstraňování následků povodní

    ČKAIT již v pátek 13. září vyzvala své členy, aby se v souladu s pokyny Integrovaného záchranného systému (IZS) zapojili do odstraňování následků škod, které po sobě nechala letošní ničivá povodeň. Oblastní kanceláře ČKAIT se koordinovaně zapojily do pomoci od úterý 17. září. Vzhledem k zaplavení tisíců budov, zejména v nejvíce postižených oblastech severní Moravy, byli osloveni nejprve autorizovaní statici.

  • Cenu inženýrské komory získaly mimořádné rekonstrukce, racionální lávky a opravdu dostupné bydlení

    Přehlídka inženýrského umění. Tak by se daly popsat i letošní Ceny inženýrské komory. Výsledky jejího 20. ročníku byly vyhlášeny v sobotu 19. října v rámci Shromáždění delegátů České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT), která je pořadatelem těchto tradičních cen. Byla oceněna práce projektových a realizačních týmů, které se významně zasloužily o vznik 12 staveb dokončených v kritických letech 2021 až 2023. Partnery soutěže byly opět MMR a MPR.

  • Jak jsme se stali nedobrovolnými „pro bono beta testery“ Portálu stavebníka

    Z Portálu stavebníka se toto léto stala noční můra pro většinu jeho uživatelů. Spuštěn byl sice ve slibovaném termínu 1. července, ale chyběla mu řada podstatných funkcionalit a jeho uživatelská nepřívětivost zdaleka předčila obavy autorizovaných osob. Namísto slibovaného zkrácení lhůt nastala panika a paralýza povolovacího řízení. To jsou zřejmé důvody, proč se problémy Portálu stavebníka staly i jednou z hlavních letních aktivit představitelů Komory. Pro ty, kteří se zatím s portálem zatím nepokusili pracovat a teprve je to čeká, přinášíme stručné ohlédnutí za průběhem prvních týdnů života digitalizace nových povolovacích procesů.

  • Otevřený dopis ministrovi Bartošovi identifikoval osm zásadních problémů Portálu stavebníka

    Po prvních třech týdnech ostrého provozu Portálu stavebníka představitelé Komory definovali osm naprosto zásadních a šest drobnějších chyb. Ty byly popsány v otevřeném dopise ČKAIT ministrovi MMR z 25. července 2024. Ing. Radim Loukota doplňuje informaci o tom, zda a jak se tyto chyby ke konci srpna podařilo odstranit.

  • Ministr Bartoš požadavky ČKAIT zatím odmítá

    Na otevřený dopis předsedy ČKAIT ze 14. srpna 2024 s požadavky na urychlenou novelizaci nového stavebního zákona i vyhlášky o dokumentaci staveb Komora obdržela zamítavou odpověď již 19. srpna 2024. Komora bude i nadále usilovat o nápravu současné kritické situace ve stavebnictví, která nastala po 1. červenci 2024. V odpovědi ministra Ivana Bartoše, která je publikována na stránkách MMR, jsou však uvedena nepravdivá nebo velmi zkreslená tvrzení, která zjevně ministrovi zabránila pochopit požadavky Komory. Proto zde zveřejňujeme uvedení některých tvrzení na pravou míru.

  • Rozhovor o zkušenostech s podáním žádosti o povolení stavby prostřednictvím Portálu stavebníka

    Jedním z těch, kdo hned 1. července 2024 vyzkoušel digitalizaci povolovacích procesů a pokusil se prostřednictvím nového Portálu stavebníka podat žádost o povolení stavby, byl i Ing. Radim Loukota, místopředseda Představenstva ČKAIT. V rozhovoru mimo jiné uvádí, že i přes současné nepohodlí digitalizaci stavebního řízení potřebujeme a že v budoucnu nám snad opravdu práci ušetří.

  • Inspirace a příklad dobré praxe výstavby nájemního bydlení v malé obci Kateřinice

    Dům Kateřinka je jednopodlažní nájemní bytový dům pro seniory postavený a již tři roky provozovaný v malé vesnici Kateřinice jen s 1 055 obyvateli. Základem byl kvalitní návrh řešení a kvalitní realizace. Je to jeden z příkladů dobré praxe, které bude MMR poskytovat obcím se zájmem o výstavbu nájemního bydlení.

  • Dostupné bydlení nemusí být chiméra. Poradna stavbařů pro obce, města či družstva

    Opravdu jsou ceny stavebních dodávek nepřiměřeně vysoké a způsobují finanční nedostupnost bytů na současném realitním trhu? Budou se prodávat nové byty v běžné kvalitě až za 200 000 Kč/m², jak předvídá například Pražská developerská společnost, když projektanti a stavební firmy dokáží navrhnout, získat stavební povolení a postavit standardní bytový dům, který by bylo možné prodávat za ceny do 60 000 Kč/m²? Co obce, města či družstva potřebují, aby mohli správně připravit zadání a postavit pro své občany trvale dostupné a udržitelné bydlení v nových domech?

  • O přesouvání ze zadních křesel k řečnickému pultu

    Rozhovor s RNDr. Jiřím Homolkou, který již dvacet pět let organizuje úspěšnou mezinárodní konferenci „Dřevostavby Volyně“ a třicet pět let řídí Vyšší odbornou školu a Střední průmyslovou školu ve Volyni. Letošní přijímací řízení považuje za nepříliš zdařilý experiment a pokus o nakopnutí Gaussovy křivky.

  • Délka povolování staveb v ČR? Nikoliv roky, ale měsíce, ukázal průzkum Inženýrské komory

    Průzkum mezi autorizovanými osobami (inženýr, technik, stavitel) činnými ve výstavbě, tedy těmi, kteří stavební povolení nejčastěji vyřizují, byl realizován na konci ledna 2024. Jedná se o jedinečné údaje, žádný jiný průzkum či statistika ohledně délky povolovacích řízení v ČR totiž podle našich údajů neexistuje. Anketa potvrdila dlouhodobě opakovaný názor ČKAIT, že je škoda, že se před zahájením velké rekodifikace stavebního práva nejprve neprovedla podrobná analýza a nezhodnotil dopad předchozí poslední velké novelizace stavebního zákona, která začala platit od roku 2018 (větší uplatnění jednoho povolovacího řízení tzv. společného územního a stavebního řízení) a od roku 2020 tzv. fikce souhlasu dotčeného orgánu.

  • Cenové ukazatele ve stavebnictví pro rok 2024

    Na webových stránkách RTS DATA byly 1. února 2024 zveřejněny aktualizované ukazatele pro cenovou úroveň v roce 2024. Obsahují i nové a upravené položky. Například u staveb pro bydlení jsou letos předpokládané stavební náklady téměř stejné jako v předchozím roce a činí 9 600 Kč/m³. To ve stavební praxi při předpokládané konstrukční výšce 3,2 m odpovídá cca 43 000 Kč/m² čisté užitné plochy pro bydlení.

  • Vztahy ČKAIT s veřejností a komunikace s médii v roce 2023

    Cílem komunikace je nejen zvyšovat prestiž inženýrské profese a inženýrského umění, ale i zviditelňovat volené představitele ČKAIT a tím posilovat jejich pozici při prosazování potřebných legislativních změn nejen pro usnadnění práce autorizovaných osob, ale i pro zvyšování kvality výstavby.

  • Budou ve školních třídách umyvadla? Rozhovor o nových požadavcích na výstavbu

    Jak se mají změnit požadavky na školy podle návrhu nové vyhlášky o požadavcích na výstavbu? Skončí složité přepočítávání počtu umyvadel a záchodků podle počtu chlapců a dívek? Zatím to spíše vypadá, že s odpovědí na tak jednoduchou otázku, jako je počet umyvadel ve škole, si budeme muset počkat na právní výklad či metodický pokyn Ministerstva pro místní rozvoj či Ministerstva školství.

  • Rozhovor o tom, co lze očekávat od návrhu nové vyhlášky o projektové dokumentaci

    Mnozí stavbaři se obávají, že se jim s novou vyhláškou bude pracovat mnohem hůře. Přinášíme rozhovor s Ing. Erikou Malou (0003296, IP00), členkou Legislativní komise ČKAIT, která velmi rozsáhle připomínkovala a navrhla výrazné úpravy struktury části příloh nové vyhlášky, a to z pohledu mnohaletých zkušeností inženýrky projektující pozemní stavby.

  • Jakost ve stavebnictví je nanejvýš aktuální a ožehavé téma

    Proč jen pětina z celoživotních nákladů stavby rozhoduje o její jakosti? Proč nedostatečně připravený záměr vede k nekvalitním stavbám? Proč se provozovatel stavby většinou neúčastní zpracování záměru veřejné zakázky a není součástí kontrolních mechanismů stavebníka? Nakolik si ceníme vlastního zdraví a proč nejde jen o zdraví? Jak je možné, že stavebníci stále očekávají kvalitu stavby na úrovni Rolls-Royce za cenu Trabanta? A proč na rozdíl od auta stavba není výrobkem?

  • Architekt dá stavbě výraz, hlavní inženýr duši

    Rozhovor s Ing. Pavlem Štěpánem (68 let), dlouholetým předsedou profesního aktivu pozemních staveb. Významně se podílel na vzniku řady oceňovaných občanských a bytových staveb. Má velmi blízko k předním českým architektům, s nimiž často spolupracoval. Nyní již neprojektuje, ale učí stavitelství na Vysoké škole uměleckoprůmyslové (UMPRUM) v Praze. Klid hledá na vinici, kterou si založil u Mělníka.

  • Otevíráme nová témata, komentujeme a analyzujeme

    ČKAIT začala být více vidět. Mediální komunikace je úzce napojena na časopis Z+i i jubilejní publikace „30 osobností“ a „30 staveb“ vydané u příležitosti 30 let ČKAIT. Tradiční média jako je televize, rozhlas, tisk a on-line portály od března nově doplňuje komunikace na sociálních sítích. Chceme oslovit i mladší generaci a šířeji propagovat inženýrské umění.

  • Proč odvolací soud potvrdil osvobozující rozsudek ve věci havárie Trojské lávky

    Přinášíme výběr z odůvodnění Městského soudu v Praze, kterým byli ve věci havárie Trojské lávky definitivně osvobozeni prof. Jiří Stráský a Ing. Antonín Semecký. Rozsudek se stal na konci minulého roku pravomocný. Mezi havárií a zprošťujícím rozsudkem uplynulo pět let. Pro oba neoprávněně obžalované to bylo dlouhé a těžké období. Přitom podle osvobozujícího rozsudku bylo jejich stíhání od počátku vystavěno na nesprávné hypotéze a nevhodném vyšetřovacím postupu.

  • Autorizační proces musí ukázat, zda je uchazeč schopen pracovat samostatně

    Rozhovor s Ing. Adamem Vokurkou, Ph.D., který od července 2020 působí jako předseda Autorizační rady ČKAIT, proběhl na Fakultě stavební ČVUT v Praze, kde zastává funkci proděkana pro výstavbu. Podle jeho zkušeností je velký rozdíl mezi zájemci o autorizaci, a to zejména podle toho, jaké mají vzdělání. Chce sestavit seznam škol, jejichž absolventi budou muset před zkouškou odborné způsobilosti složit rozdílové zkoušky. Snaží se jasně rozlišit autorizaci technika, stavitele a inženýra.

  • Nízké ceny projektové dokumentace u veřejných zakázek likvidují stavebnictví i technické vzdělání

    Nejnižší cena jako základní parametr výběrových řízení na veřejné zakázky ve stavebnictví stále převažuje. A to i přesto, že zákon o zadávání veřejných zakázek již od roku 2016 požaduje vybírat zhotovitele podle „ekonomické výhodnosti nabídek“. Ta se hodnotí na základě poměru nabídkové ceny a kvality včetně poměru nákladů životního cyklu a kvality.

  • Proč chceme jednotné stavebně-technické předpisy?

    Ve skutečnosti chtějí obce odlišně upravovat jen územní plánování a čtyři další požadavky: osvětlení, proslunění, hluk a parkování, které mají přímý dopad na urbanismus. To by bylo možné řešit i v rámci jednotných stavebně-technických předpisů prostřednictvím koeficientů a hodnot, které by si města mohla upravovat vlastní vyhláškou odlišně. Ostatní ustanovení by byla shodná pro celou ČR.

  • Cena Inženýrské komory 2021 vyzdvihla rekonstrukce a konverze

    Nové, neotřelé využití technologických staveb, invenční přístup k historickému dědictví nebo citlivé rea­lizace veřejných a dopravních staveb minimalizující dopady na životní prostředí. To jsou převažující rysy pěti realizací, které získaly prestižní Cenu Inženýrské komory 2021. Výsledky byly vyhlášeny v sobotu 24. září 2022 na Shromáždění delegátů ČKAIT. V článku je uveřejněn interaktivní formulář pro přihlášku do dalšího již 19. ročníku (termín podání je do 31. ledna 2023).

  • MMR vypořádává připomínky k novele nového stavebního zákona

    Na společném setkání ministra Ivana Bartoše a předsedy Roberta Špalka s novináři, které se uskutečnilo v sídle MMR na Staroměstském náměstí v úterý 7. června, zaznělo, že věcná shoda nad novelou stavebního zákona se týká většiny hlavních změn. V týž den bylo zahájeno vypořádání připomínek k věcné novele nového stavebního zákona (NSZ).

  • Jak stavět „post-tornádový“ dům

    Autorizované osoby ČKAIT se aktivně zapojily do obnovy budov i celých oblastí postižených loňským tornádem na Hodonínsku a Břeclavsku. Novostavba post‑tornádového domu byla dokončena pět měsíců po katastrofě a za 4,6 milionů korun. Může být inspirací pro ostatní stavebníky i v současné komplikované situaci drahých energií a nedostatku stavebních materiálů.

  • Není panelák jako panelák. Modernizace bytů vyžaduje odborníky

    ČKAIT dlouhodobě upozorňuje, že účast kvalifikovaného projektanta i statika je nutnou podmínkou realizace stavebních zásahů do panelových domů. Varuje před riziky spojenými s přetěžováním nosných konstrukcí dostavbami, bouráním dodatečných otvorů u nenosných, ale i nosných stěn, zřizováním zelených střech bez statického posouzení únosnosti konstrukce či nekvalitním zateplováním bez autorizovaného projektanta.

  • Proč sledování stavu Trojské lávky nezabránilo havárii?

    Graf s prováděnými měřeními stavu konstrukce Trojské lávky signalizoval rok před havárií, že deformace na straně Císařského ostrova byly neúměrně velké. Pokud by výsledky periodického měření, prováděné v období od října 2016 do února 2017, byly vyhodnoceny správně, mohly být závažné poruchy konstrukce odhaleny.

  • Osvobozující rozsudek pro inženýry obžalované z pádu Trojské lávky

    Zásadní zprošťující rozsudek v kauze pádu Trojské lávky v prosinci 2017 vynesl 8. března 2022 Obvodní soud pro Prahu 7. Stanuli před ním dva inženýři spojení s tímto stavebním dílem: prof. Ing. Jiří Stráský, DSc., jenž lávku na začátku 80. let vyprojektoval, a Ing. Antonín Semecký, který byl z pozice bývalého šéfa oddělení mostů Technické správy komunikací (TSK) spoluzodpovědný za její údržbu. Verdikt zatím není pravomocný, státní zástupce Mgr. Šimon Vavrečka, který pro oba stavební inženýry žádal podmíněné tresty, si ponechal lhůtu pro případné odvolání.

  • Čeští inženýři oživili poušť

    Zařízení S.A.W.E.R., představené v českém pavilonu, získalo cenu za nejlepší inovaci prezentovanou na světové výstavě EXPO v Dubaji. Cenu udělilo Centrum pro vládní inovace Mohammeda bin Rašída Al Maktůma (vládce Dubaje a premiéra Spojených arabských emirátů).

  • Jaká bude novela nového stavebního zákona?

    Podle všeho se zruší návrh na vznik soustavy státních stavebních úřadů a nenastane akce „kulový blesk“ při jejich reorganizaci a stěhování. Možnost, že v ČR budou platit čtvery stavebně technické předpisy, zatím v zákoně zůstává. Zda dojde k odložení účinnosti nového stavebního zákona, která je plánována na 1. 7. 2023, není dosud zřejmé.

  • Jak reagovat na nevídaný růst cen stavebních výrobků?

    Současná situace na trhu stavebních výrobků komplikuje realizaci probíhajících i připravovaných veřejných zakázek. Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) a Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) proto vydalo 2. září 2021 společné stanovisko k problematice nárůstu cen stavebních materiálů. To se ale nevěnuje všem možnostem daným zákonem o zadávání veřejných zakázek.

  • Dohoda z Glasgow: změny klimatu existují

    Zástupci malých ostrovních států neskrývali své obavy z budoucnosti. Pod tlakem Číny a Indie se těžba uhlí pro výrobu elektřiny jen omezí, a to navzdory návrhu na její ukončení, s nímž na summit přijela Angela Merkelová. Cíl udržet oteplování planety pod 1,5 °C přesto stále žije a dosažené dohody mnozí považují za úspěch.

  • Stavbaři vstupují do „doby digitální“, zaznělo na Inženýrském dni 2021

    Zrychlení, nebo rozvrat? Oba scénáře přechodu stavebního řízení do digitálního prostředí jsou možné. Autorizovaní inženýři, technici a další profese obecně velmi vítají ústup od tištěných výkresů. Vyzdvihují rovněž přednosti informačního modelování staveb (BIM) – nového, komplexního přístupu ke stavbám. Zároveň však odborná veřejnost upozorňuje na to, že digitalizace stavebního řízení se netýká jen projektantů, ale zasáhne do života všech občanů České republiky. Éru řešení rozsáhlých dokumentací a poštovní korespondence nahradí v rámci jakékoliv stavební dokumentace elektronická komunikace a elektronický oběh příslušných podkladů a dokladů.

  • Cena Inženýrské komory 2020

    Hlavní ocenění odnesly tři stavby: Spadiště odpadních vod v pražské Libni, dostavba firmy TESCAN v Brně a Rezidence Park Masarykova v Liberci. Inženýři a technici, kteří se významně podíleli na jejich vzniku, převzali ocenění 2. října během Shromáždění delegátů České komory autorizovaných inženýrů a techniků (ČKAIT). Přihlašte se do dalšího ročníku Ceny Inženýrské komory! Uzávěrka je 31. října 2021.

  • Ze Shromáždění delegátů ČKAIT 2021

    Letošní jednání přineslo řadu potřebných a strategických rozhodnutí. Komora zhodnotí své úspory nákupem dalších vhodných kancelářských prostor v Praze. Část naspořených peněz se také vynaloží na nezbytné úpravy hlavního sídla v Sokolské ulici. Odměna za práci autorizovaných osob pro Komoru se zvýší. Členské příspěvky zůstanou stejné. Do profesních řádů ČKAIT byla doplněna možnost užití elektronického autorizačního razítka.

  • Nový stavební a změnový zákon byl schválen. Začíná chaos

    Stavební a navazující změnový zákon byl schválen a vyhlášen v červenci 2021. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky nevzala v potaz kritické připomínky senátorů a na své 111. schůzi konané 13. července 2021 schválila stejné znění nového stavebního zákona, které 4. června odeslala do Senátu PČR. Prezident oba zákony podepsal hned 15. července 2021 a následně byly schválené zákony odeslány k publikaci ve Sbírce zákonů. Již 29. července 2021 byl vyhlášen nový stavební zákon č. 283/2021 Sb. a změnový zákon č. 284/2021 Sb., kterým se mění 58 navazujících zákonů.

  • Inženýři a technici se zapojili do pomoci obcím postiženým tornádem

    Komora začala pomáhat jižní Moravě již od druhého dne po ničivém tornádu, které 24. června 2021 vážně poškodilo 1 200 domů. Na prvotní pomoc statiků navázala práce autorizovaných osob v oboru pozemních staveb, kteří v současnosti občanům pomáhají s obnovou jejich obydlí. Obnova poškozených domů se bez autorizovaných osob neobejde.