Cena Inženýrské komory 2019
- Publikováno:
- Rubrika:
- Cena Inženýrské komory
Do XVI. ročníku se přihlásilo celkem 20 staveb. Hodnotící komise ČKAIT posoudila všechny došlé přihlášky a 13. února 2020 navrhla Představenstvu ČKAIT, aby schválilo udělení Ceny Inženýrské komory za rok 2019 třem inženýrským stavbám.
Vzhledem ke koronavirové pandemii byly výsledky Ceny Inženýrské komory 2019 vyhlášeny naprosto odlišně od předchozích let. Namísto slavnostního vyhlášení výsledků na shromáždění delegátů bylo vydáno pouze tiskové prohlášení. Na shromáždění delegátů, které bylo přeloženo na září 2020, budou předány diplomy a vyhlášeny soutěžní podmínky pro další ročník.
Od roku 2004 do roku 2019 bylo přihlášeno celkem 247 staveb, z nichž 51 získalo hlavní cenu a 11 zvláštní ocenění. Cena veřejnosti se vyhlašovala v letech 2015, 2017, 2018 a 2019. Stavbu musí přihlašovat jen autorizované osoby ČKAIT, a to prostřednictvím oblastních kanceláří.
Atypická rekonstrukce železničního mostu s lávkou pro pěší v km 1,429 trati Pňovany–Bezdružice
- Přihlašovatel/autor návrhu: Ing. Ondřej Lojík, Ph.D.,
Ing. Libor Marek a kol. (TOP CON SERVIS s.r.o.) - Autor montážního postupu: Vladan Michalík (MCE Slaný s.r.o.)
- Stavebník: Správa železnic s.o. a Plzeňský kraj
- Zhotovitel: Sdružení firem SMP CZ a.s. a MCE Slaný s.r.o.
- Technický dozor stavebníka: Ing. Petr Žákovec (SŽ s.o.)
- Zahájení projektových prací: 2016
- Vydání stavebního povolení: prosinec 2016
- Dokončení stavby: červen 2019
- Cena stavby: 123 mil. Kč bez DPH
- Jiná ocenění: Cena ČKAIT Plzeňského kraje 2018,
Awards of Merit 2019 od Evropské asociace ocelových konstrukcí
120 let starý železniční most převádí jednokolejnou neelektrifikovanou trať přes přehradu Hracholusky na řece Mži. Původní mostní konstrukce tvořila omezující překážku pro celou železniční trať Pňovany–Bezdružice, a to jak z hlediska přechodnosti a prostorové průchodnosti, tak i traťové rychlosti. Původní ocelovou konstrukci již nebylo možné zachránit, proto bylo rozhodnuto v rámci rekonstrukce mostu vyměnit tři ocelová pole a sanovat kamenné 42 m vysoké pilíře a krajní klenby. Pro tři mostní pole o rozpětí 57 m byly navrženy příhradové bezsvislicové konstrukce se zapuštěnou prvkovou mostovkou. Hlavní nosník má proměnný tvar se zvětšující se výškou do středu rozpětí. V procesu návrhu byla rekonstrukce řešena i s Národním památkovým ústavem, který zvažoval most zařadit do chráněných staveb, to se nakonec nestalo.
Vzhledem k nepřístupnému terénu a hlubokému údolí přehrady byla zhotovitelem mostu zvolena zcela atypická výměna nosných konstrukcí, kdy nová a stará konstrukce byly k sobě vzájemně spojeny a svou polohu si vyměnily otočením kolem své podélné osy. Jednalo se o první použití takového postupu montáže v České republice.
Nové ocelové konstrukce tvoří řada prostých polí s rozpětím 57 m, celková délka mostu je 208,4 m. Každá konstrukce má příhradové bezsvislicové hlavní nosníky se zvětšující se výškou směrem do středu rozpětí. Výška hlavního nosníku ve středu rozpětí činí 6700 mm a v místě uložení 3900 mm. Vzdálenost hlavních nosníků je shodná se vzdáleností hlavních nosníků stávající ocelové konstrukce tzn. 3600 mm. Prvkovou mostovku tvoří příčníky a podélníky se ztužením.
Místní obce požadovaly propojit oba břehy regulérní lávkou pro pěší a cyklisty, kteří chodili nepovoleně po revizních chodnících starého železničního mostu. Toto chybějící spojení obou břehů pro pěší bylo elegantně vyřešeno připojením lávky pro chodce k dolním pásům hlavních nosníků. Tím lávka kopíruje zakřivení těchto pásů a svým tvarem působí nevšedně. Napojení na terén je provedeno pomocí krajních polí podél kleneb. Lávka má šířku 2 m mezi zábradlím, které má netradiční síťovou výplň. Mostovku tvoří ocelové rošty, které jsou dostatečně husté a působí neprůhledně. K lávce byla následně přivedena cyklostezka. Rekonstrukce mostu začala injektáží a spárováním kamenné spodní stavby, krajních klenbových konstrukcí, výstavbou spodní stavby pro nástupní lávky pro pěší a ostatními běžnými stavebními činnostmi souvisejícími s rekonstrukcí mostu. V průběhu těchto prací byla na předmostí směrem do stanice Pňovany zřízena montážní plošina, která sloužila pro sestavení a svaření všech tří nových ocelových konstrukcí. Podél montážní plošiny byla postavena podélná výsuvná dráha, po které byla v reverzní poloze (tzn. mostovkou směrem k zemi) vysunuta konstrukce prvního ocelového pole. Výsun probíhal i přes starou ocelovou konstrukci, která musela být vyztužena jak pro přejezd nové konstrukce, tak pro následnou manipulaci. Po dokončení podélného výsunu byly konstrukce (stará a nová) vzájemně sepnuty do jednoho celku. Na koncích mostu bylo aktivováno otáčecí zařízení, které po malých krocích otáčelo sepnuté konstrukce okolo podélné osy mostu. Vzniklým mechanismem si nová konstrukce se starou vzájemně vyměnily polohy. Stará konstrukce byla po stejné výsuvné dráze jako nová přesunuta zpět k montážní plošině, kde byla demontována a odvezena. Nová konstrukce byla ustavena do své definitivní polohy a celý mechanismus se opakoval i u ostatních dvou polí. Jednalo se o první použití postupu montáže s takovýmto otáčením konstrukcí v České republice. Po zatěžovací zkoušce byl most v roce 2019 uveden do provozu. Časosběr z montáže.
Vodní dílo Labská, zvýšení retenční funkce rekonstrukcí spodních výpustí v obtokovém kanálu
- Přihlašovatel/hlavní stavbyvedoucí: Ing. Olgerd Pukl, SMP CZ, a.s.
- Zhotovitel: Sdružení VD Labská
(SMP CZ a.s. a Labská, strojní a stavební společnost s.r.o.) - Generální projektant: HG partner s.r.o.
- Projektant stavební části: Ing. Michal Dvořák
- Projektant technologické části: Ing. Mojmír Dadejík
- Technický dozor stavebníka: Ing. Petr Zajíc,
Vodohospodářský rozvoj a výstavba a.s. - Stavebník: Povodí Labe s.p.
- Zahájení projektových prací: září 2015
- Vydání stavebního povolení: 30. listopadu 2015
- Dokončení stavby: listopad 2019
- Cena stavby: 106,4 mil. Kč bez DPH
- Jiná ocenění: Vodohospodářská stavba roku 2019
(Svaz vodního hospodářství ČR)
Realizovaná rekonstrukce spodních výpustí v obtokovém tunelu vodního díla Labská spočívá v nahrazení pěti původních výpustí DN 1100 délky cca 10 m dvěma kapacitními výpustěmi DN 2000 a jednou výpustí DN 800 s novými regulačními uzávěry, které odpovídají požadavkům platných norem a vyhlášek a umožní spolehlivé převádění od průtoků minimálních do průtoků povodňových. SMP CZ jako vedoucí člen sdružení byl zhotovitelem stavebních prací a druhý člen sdružení, Labská, strojní a stavební společnost s.r.o., zajistil dodání technologické části nového díla. Výroba nových technologických prvků proběhla mimo staveniště a jejich montáž probíhala postupně s prováděním přípravných stavebních prací. Práce byly zahájeny složitou instalací ocelových nátokových trubních profilů na návodní straně obtokového tunelu. Instalaci provedli potápěči pod vodou v hloubce 20 m a následovalo provedení podvodní betonáže návodních bloků (návodních předzátek), do kterých byly nátokové profily zabudovány. Instalované nátoky byly po celou dobu stavby zatěsněny a veškeré bourací práce, demontáže a nové instalace v obtokovém tunelu probíhaly pod jejich ochranou.
Po komplikovaném provedení projektovaného zkapacitnění obtokového tunelu a vybourání původních výpustí směrem k návodní straně hornickým způsobem bylo instalováno a zabudováno nové potrubí spodních výpustí včetně instalace nových regulačních uzávěrů. Na časový průběh a realizaci prací prováděných hornickým způsobem včetně následného ekonomického dopadu měla zásadní vliv neočekávaně velká tvrdost zastiženého skalního prostředí, která si vyžádala projektovou změnu realizovaných podpůrných konstrukcí v obtokovém tunelu.
Kulturní centrum LaRitma a ZUŠ v Aši
- Přihlašovatel: Ing. arch. Václav Zůna
- Projektant: Projektová kancelář Beránek & Hradil (Ing. Ondřej Beránek, Petr Hradil, Ing. arch. Václav Zůna, Ing. Stanislav Kozák, Ing. Miroslav Čech, Petr Matala, Ing. Petr Král a Ing. Jiří Ševčík)
- Generální projektant: Ing. Ondřej Beránek
- Zdravotně technická instalace: Petr Hradil
- Vytápění: Jaroslav Hobl
- Statika: Ing. Stanislav Kozák, Ing. Miroslav Čech
- Požárněbezpečnostní řešení: Ing. Petr Boháč
- Venkovní úpravy: Ing. Petr Král, Ing. Jiří Ševčík
- Dodavatel: RMC stavby
- Stavbyvedoucí: Vladimír Rakyta
- Technický dozor stavebníka: Ing. René Cízler
- Stavebník: město Aš
- Zahájení projektových prací: leden 2010
- Stavební povoleni vydáváno postupně po etapách: 2010–2017
- Dokončení stavby: duben 2018
- Cena stavby: 58,5 mil. Kč bez DPH
- Obestavěný prostor: 17 111 m³
- Jiná ocenění: Čestné uznání stavby
Karlovarského kraje v roce 2019
V rámci opravy zchátralé budovy bývalého závodu Aritma se třemi nadzemními a třemi podzemními podlažími došlo ke kompletní rekonstrukci a znovunalezení nové funkce, a to i včetně navazujícího okolí. V objektu jsou nově situovány kulturní sály města Aše, kde se pořádají koncerty, plesy, přednášky a společenské akce, dále sem byla přesídlena základní umělecká škola. Okolí stavby slouží pro potřeby sálů, školy a obyvatel města. Budova je situována na vrchu spolu s rekonstruovanou budovou úřadu (původní knihovna), vytváří tak nové živé centrum města Aše – novou městskou akropoli. Symbolicky je tato akropole chráněna ocelovými věžemi, které symbolizují cimbuří hradeb, ochraňující kulturu a vzdělání v Aši.
Modernizace budovy byla řešena postupně podle dostupných finančních prostředků vlastníka objektu. V I. etapě byly provedeny záchranné práce po dlouhodobé absenci údržby, kdy byla provedena nová střecha, nejnutnější sanační práce a zateplení obálky stavby. V části objektu bylo vybudováno kulturní centrum LaRitma. Provoz kulturního centra byl navržen pouze s minimálním ohledem na budoucí provoz ve zbytku budovy, proto byly v rámci další dokumentace navrženy i úpravy v této již fungující části. Ostatní prostory zůstaly v původní podobě a byly předmětem navržených úprav v další navazující projektové dokumentaci.
Jelikož jde o jeden objekt a provozy se víceméně propojují, bylo samostatnou projektovou dokumentací řešeno navýšení kapacity dvou již fungujících sálů, a to hlavně z hlediska požárněbezpečnostního řešení (PBŘ).
Další samostatnou etapou byly venkovní úpravy okolí, kdy došlo k vybudování cestní sítě v okolí budovy.
Zvláštní ocenění – Fotovoltaická elektrárna s akumulací Teplárny Planá nad Lužnicí
- Přihlašovatel: Ing. Tomáš Picek, TERMS a.s.
Předmětem projektu byla instalace obnovitelných zdrojů energie v podobě fotovoltaických panelů v kombinaci se zavedením technologie akumulace vyrobené elektrické energie. Energie vyrobená fotovoltaickou elektrárnou je uplatněna pro částečné krytí vlastní spotřeby teplárny, v případě vzniku přebytků z fotovoltaické elektrárny je možné takto vyrobenou energii efektivně uložit do systému akumulace elektřiny elektrochemického typu. Je zde uplatněna inovativní technologie (resp. kombinace inovativních technologií). Realizace tohoto opatření byla dalším krokem k diverzifikaci a rozšíření výrobního portfolia zdroje C-Energy Planá. Stavba byla spolufinancována Evropskou unií v rámci operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost.
Cena veřejnosti – Stavební úpravy Sokolovny Černovice
- Přihlašovatel: Ing. Jan Líkař, Vladimír Líkař,
A-Z eko ateliér, s.r.o.
Stavba sokolovny byla dokončena ve třicátých letech minulého století a sloužila jako společenský dům. Z architektonického hlediska návrh počítá s maximálním zachováním hmoty fasády původní stavby. Pouze na jižní straně doplňují fasádu krajní dvoupodlažní pylony nástavby a zastřešení současné terasy. Obestavěný prostor stavby po dokončení bude měřit cca 7695 m³. Areál sokolovny v návrhu doplňují parkoviště, obslužné chodníky, sportoviště a dětské hřiště. Po úpravě sokolovny na multifunkční stavbu občanské vybavenosti město Černovice předpokládá, že nabídne tento prostor i spádovým oblastem. Z architektonického hlediska návrh počítá s celoročním restauračním zařízením, kulturně společenskou činností, zázemím pro zájmové skupiny a sportovní oddíly. Dispozice jednotlivých podlaží je doplněna provozně-technickými prostory a sociálním zázemím.
Další informace o Ceně Inženýrské komory 2019