Byl jsem daleko na cestách a zase jsem si uvědomil, jak dobře je tady, v té naší malé republice. Po návratu mě čekalo mnoho práce, administrativa i zahrada, která mi připadala jako džungle, ze které jsem se vrátil. Malér je, že je takové sucho. Politika zasahuje do všeho – i do pylové kalamity. Na Dálném východě se mě ptal místní obchodník, proč se náš vysoký funkcionář neporadí, když jede na návštěvu do cizí země, jaký dar věnovat hostiteli. Ten náš představitel prý jako dar vezl boty, s reminiscencí na obuvnickou velmoc se značkou Baťa. Jenomže dát boty komukoliv v této oblasti znamená obrovskou urážku. Hledal jsem k tomu informace na internetu, nic jsem však nenašel. Ten, kdo mi to vyprávěl, se na Dálném východě pohybuje už dlouho.Možná se ptáte, proč tento úvod. Vždy mne mrzí, když Česká republika, směřující díky obyčejným lidem vzhůru, je sražena na kolena buranstvím či nafoukaností. Jak máme dosáhnout konsensu mezi sebou, když se jeden politik přetlačuje s jinými jenom pro svůj osobní prospěch?
Německá vysokorychlostní trať míjí ČR
Na Inženýrském dni v Brně představil Dr. Mike Flügel z Deutsche Bahn výstavbu vysokorychlostních tratí v Německu. Nejdelší most na vysokorychlostní trati vede nad údolím Saale-Elter a měří 8600 m.
Na Inženýrském dni v Brně představil Dr. Mike Flügel z Deutsche Bahn výstavbu vysokorychlostních tratí ve Spolkové republice Německo.
Vzdálenost 500 km z Berlína do Mnichova lze od 10. prosince 2017 překonat vlakem za čtyři hodiny. Nová a modernizovaná vysokorychlostní železniční trať mezi Norimberkem, Erfurtem, Lipskem / Halle a Berlínem tak nabízí konkurenceschopnou alternativu k silniční a letecké dopravě. Investiční náklady za celých 27 let výstavby dosáhly 10 mld. eur (redakční přepočet: tj. cca 0,5 mld. Kč / 1 km vysokorychlostní trati).
500 km postaveno za 27 let po rozhodnutí
Projekt dopravní německé jednoty (Verkehrsprojekt Deutsche Einheit, dále jen VDE) byl německou vládou schválen v roce 1991 po sjednocení Německa s cílem vytvořit udržitelné dopravní spojení mezi východem a západem a mezi severem a jihem pro osobní a nákladní dopravu. Na existujících trasách byl předpokládaný objem provozu z hlediska kapacity a rychlosti nezvládnutelný. Vysokorychlostní linka Berlín–Mnichov představuje důležitou část transevropské vysokorychlostní železnice (Transeuropäischen Schnellbahnnetz – TEN).
VDE se budoval postupně. První část z Berlína do Lipska v délce 187 km byla dokončena v roce 2006 a vlaky zde jezdí rychlostí 200 km/h. Druhá část z Lipska do Erfurtu o délce 123 km byla dokončena v roce 2015 a rychlost vlaků zde dosahuje až 300 km/h. Třetí část z Erfurtu do Ebensfeltu o délce 107 km byla dokončena v roce 2017. Celkem zde bylo postaveno 25 tunelů o délce 56,4 km a 37 železničních mostů o celkové délce 27,6 km. Trať splňuje nejmodernější technické normy.
Nejdelší most vede chráněnou krajinou
Nejdelší most na vysokorychlostní trati vede nad údolím Saale-Elter a měří 8600 m. Je to dokonce nejdelší obloukový most v Evropě. Protíná chráněnou oblast a kvůli hnízdění luňáků se při jeho výstavbě nesmělo vstupovat do území. Technici také museli dbát na to, aby hnízdící ptáky nerušili a ti měli dost potravy.
Kvůli snížení nákladů byla navržena subtilní konstrukce, která byla realizována shora panelovou metodou. Na nejdelším mostě se projektanti poprvé vzdali ložisek mezi nástavbou mostu a pilířů, neboť jsou hodně namáhané a náročné na údržbu. Díky této inovativní konstrukci mosty vypadají štíhlejší a lépe zapadnou do krajiny. Po dokončení mostu bylo nutné důkladně proškolit záchranné složky pro případ povodně.
Zajímavý byl i údaj o průměrném stáří železničních mostů v Německu, které je zhruba 57 let.
S otevřením vysokorychlostní trati byla spojena i největší proměna jízdních řádů. Týká se třetiny dálkových vlaků. Nová vysokorychlostní trať je přímo dosažitelná z 45 německých nádraží, takže z ní může profitovat až 17 mil. lidí.
Most na vysokorychlostní trati Berlín–Mnichov © Deutsche Bahn
