Budou ve školních třídách umyvadla? Rozhovor o nových požadavcích na výstavbu
- Publikováno:
- Rubrika:
- Komentáře:
- Vložte první komentář
Jak se mají změnit požadavky na školy podle návrhu nové vyhlášky o požadavcích na výstavbu? Skončí složité přepočítávání počtu umyvadel a záchodků podle počtu chlapců a dívek? Zatím to spíše vypadá, že s odpovědí na tak jednoduchou otázku, jako je počet umyvadel ve škole, si budeme muset počkat na právní výklad či metodický pokyn Ministerstva pro místní rozvoj či Ministerstva školství.
Školským budovám, v nichž se v ČR denně vzdělává více než dva miliony osob mladších dvaceti let, je v této nové vyhlášce výslovně věnován jen jeden paragraf a žádná příloha. Většinu požadavků je třeba odvodit. Jednoznačné údaje či odkaz na normu ve vyhlášce chybí a některá vysvětlení je možné najít jen ve zdůvodnění, které však nebývá součástí nové vyhlášky. To je s podivem zejména při porovnání s počtem ustanovení a příloh, které řeší například požadavky na stavby pro nakládání s výbušninami, pyrotechnikou a zbraněmi. Těm se věnuje hned pět paragrafů a tři rozsáhlé přílohy. Samostatnou přílohu s podrobným popisem požadavků mají na rozdíl od škol i budovy pro zemědělství nebo vězeňskou službu. A to máme jen dvacet dva tisíc vězňů. Není proto divu, že byly zveřejněny obavy některých školských organizací, které si stěžují, že podle návrhu nové vyhlášky o požadavcích na výstavbu bude stačit pouze jedno umyvadlo na školu. Podle dosavadní vyhlášky musí být umyvadlo v každé třídě.
S žádostí o vysvětlení se na tiskové oddělení ČKAIT obrátil novinář z Deníku. Zde zveřejňujeme celé znění odpovědí, které zpracovali:
- Ing. Ladislav Bukovský (autorizace 0004942, IP00, IZ00), předseda oblasti ČKAIT Praha
- Ing. Renata Zdařilová, Ph.D. (autorizace 1103496, IP00, II00), poradenství pro bezbariérové užívání staveb ČKAIT, členka Představenstva ČKAIT
- Ing. Luděk Vejvara, Ph.D., FEng (autorizace 0200368, IP00, IS00), předseda oblasti Plzeň ČKAIT, člen PA Statika a TNK 37
Lze potvrdit obavy učitelů, že v nových třídách již nebudou muset být umístěna umyvadla?
Ladislav Bukovský: V současné době platné znění vyhlášky č. 410/2005 Sb., o hygienických požadavcích na prostory a provoz zařízení a provozoven pro výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých, požaduje umyvadlo s pitnou vodou v každé třídě (dtto § 4a odst. 4 této vyhlášky).
V příloze 3 (hygienická zařízení a šatny) v návrhu nové vyhlášky o požadavcích na stavby se uvádí: „4.3. Ve vnitřních prostorech základní školy, základní umělecké a jazykové školy s právem státní jazykové zkoušky, střední školy, konzervatoře, vyšší odborné školy, které jsou přístupné žákům, musí být umístěno umyvadlo s tekoucí vodou.“ Toto znění nevylučuje, aby byl zajištěn dostatek pitné vody pro žáky a ani nezakazuje umísťování umyvadel ve třídách. Z druhé strany lze asi připustit, že mohou být školy různé kvality, tedy takové, kde budou splněny pouze minimální požadavky, a takové, které budou splňovat i něco navíc. U škol nově zřizovaných a upravovaných bude záviset na požadavcích vlastníka či uživatele, jakou uživatelskou kvalitu školy bude požadovat. Samozřejmě přístupnost žáků k pitné vodě se nemusí řešit pouze umyvadly, na trhu jsou nyní i další zařízení, která vydávají pitnou vodu.
Je však ještě třeba upozornit, že stále platí nařízení č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, jež stanoví požadavek. V § 53 se doslova uvádí: „(1) Prostor určený pro práci musí být zásoben pitnou vodou v množství postačujícím pro potřeby pití zaměstnance a zajištění předlékařské pomoci a teplou tekoucí vodou pro zajištění osobní hygieny zaměstnance…“
Tedy je otázkou právního výkladu, jaká je nezbytná minimální vzdálenost pracoviště (třídy) od umyvadla pro pedagogický personál. Podle mého názoru bude možné úlevu z množství umyvadel ve škole aplikovat pouze v některých třídách či výukových prostorách.
Lze považovat třídu za místnost určenou k částečné tělesné očistě? Vztahují se na ni tedy normy pro umývárny?
Renata Zdařilová: Připravovaná vyhláška o požadavcích na výstavbu v příloze 3, bod 4.3 (viz citace výše) stanoví, že ve vnitřních prostorech ZŠ apod., které jsou přístupné žákům, musí být umístěno umyvadlo s tekoucí vodou. Tento požadavek je vztažen pro požadavky „Hygienické zařízení a šatna“. Ve zdůvodnění k vyhlášce je uvedeno, že pojem hygienické zařízení vychází z ČSN 73 4108 a že umývárnou se rozumí místnost nebo část místnosti určené k částečné nebo celkové tělesné očistě. Dle ČSN 73 4108 je umývárna pro částečnou očistu pouze s umyvadly a ve smyslu umístění umývacího místa. Ve vztahu připravované vyhlášky, kdy se umývárnou dle zdůvodnění myslí i část místnosti, tedy i třídy. Neboli ve třídě bude část místnosti sloužit k částečné očistě umístěním umývacího místa. Na ČSN 73 4108 v nové vyhlášce ale není uveden odkaz. Výše uvedené zdůvodnění k vyhlášce není její součástí, toto se přikládá pouze v rámci meziresortního připomínkového řízení v rámci legislativních pravidel. Dodržování normy proto není závazné, je pouze doporučující – alespoň v rámci tohoto návrhu vyhlášky.
Proč by umyvadlo mělo ve třídě vlastně být?
Luděk Vejvara: Umístění umyvadel ve třídách je třeba chápat i z praktických a banálních důvodů výuky, nikoli jen z potřeb čistě hygienických pro žáky nebo i učitele. Při výuce stále jsou a mohou být užívány běžné tabule pro zápis křídou a tento způsob zápisu vyžaduje setření zápisů mokrou houbou nebo hadrem včetně omytí rukou učitele. Potřeba využití umyvadla ve třídě může být spojena i s jinými potřebami při výuce, například při kreslení. Znám to z vlastní zkušenosti výuky na vysoké škole a věřte, že není dobré učit ve třídě, kde umyvadlo není a vodu je třeba donášet. Podle mého názoru nebyl způsob stanovení počtu umyvadel nebo hygienických zařízení vázaný na počet žáků špatný. Vhodná by byla jen jeho úprava vzhledem ke kapacitě výuky nebo školy.
Je možné považovat vnitřní prostor školy za jednotlivé místnosti – třídy?
Renata Zdařilová: Dle § 3 písm. f) připravované vyhlášky je hygienickým zařízením i vnitřní prostor. Vnitřní prostor lze vydefinovat analogicky z pojmů § 3 písm. b) a písm. c), kde se hovoří, že obytným prostorem je obytná místnost, že pobytovým prostorem je pobytová místnost – a pak vnitřním prostorem bude jakákoliv místnost v objektu školy. Pokud do této místnosti bude zajištěn přístup žáků, bude tam muset být umyvadlo (učebna, jídelna, umývárna u záchodů apod.).
Připravovaná vyhláška o požadavcích na výstavbu v příloze 3, bod 4.3 tedy nehovoří vůbec o tom, že by ve škole bylo možné umístit pouze jedno umyvadlo. Požadavek je stanoven, že ve vnitřních prostorech (místnostech), které jsou přístupné žákům, musí být umístěno umyvadlo s tekoucí vodou.
Po vydání vyhlášky a v návaznosti na eventuální dotazy z praxe, jestli lze výše uvedený výklad aplikovat, bude muset zřejmě MMR toto metodicky zpřesnit.
To, že není vyhláškou definován jednoznačný počet umyvadel ve škole, lze považovat za záměr, nebo omyl?
Ladislav Bukovský: Lze to vnímat jako posun od direktivních požadavků k tomu, aby si vlastník či provozovatel školy sám určil, jaká má být kvalita školy a co žákům poskytuje za služby, a to i z hlediska hygieny. Zároveň aby se ale též zodpovídal za případné nedostatky např. při haváriích a podobně. Až vyrostou populačně silné ročníky, pak předpokládám, že si rodiče budou vybírat, do jaké školy umístí své děti.
Minimální světlá výška tříd se již nemá definovat vyhláškou
Budou v návrhu vyhlášky uvedeny požadavky na minimální výšku stropu ve školních třídách?
Ladislav Bukovský: Světlou výšku učeben ve školách nyní reguluje § 49 ve vyhlášce 268/2009 Sb., o požadavcích na výstavbu, která sice již není platná, ale až do 1. července 2027 ji lze aplikovat. V návrhu nové vyhlášky požadavky na světlou výšku místnosti ve školách vůbec nejsou uvedeny. Avšak nelze opomenout, že existují požadavky na pracovní prostory z hlediska bezpečnosti práce, a nezaregistroval jsem návrh na snížení světlé výšky. Z druhé strany je i světlá výška místností jedním z kvalitativních ukazatelů stavby. Zrušení požadavků na minimální světlou výšku školských zařízení znehodnocuje uživatelskou přívětivost budoucích školských zařízení. Upozorňuji, že světlá výška místností vypovídá o celkové kvalitě školy, a to i s ohledem na vliv na psychickou pohodu dětí.
Vyhláška tedy nestanovuje minimální světlou výšku tříd. Co to bude v praxi znamenat?
Luděk Vejvara: Podle mého názoru by výška měla být vázána na velikost prostoru – třídy. Výška by neměla klesnout pod úroveň světlé výšky u bytových nebo jiných určených veřejných prostor. Nelze opomenout, že jde i o psychologický efekt nízkého prostoru. Pokud ale takový rozměr určen nebude, lze spoléhat opravdu jen na zadání stavebníka a uživatele nebo na odpovědnost a znalosti projektanta.
Musím ale ještě upozornit na dva faktory. Tím prvním je využití podkrovních prostor pro výuku, zejména při rekonstrukcích. Zde normativ samozřejmě také chybí a lze pracovat jen s předpisy pro jiné podstřešní prostory nebo se zkušenostmi projektanta. Druhým faktorem je obava, že případný tlak na snížení nákladů na výstavbu školské stavby nebo její stavební úpravy prostřednictvím nižšího obestavěného prostoru může vést k vytvoření některých ne zcela vhodných prostor s vyššími nároky na umělé osvětlení a řízené větrání. Zde by asi byla na místě metodika dotčeného ministerstva školství.
Je možné minimální světlou výšku školních tříd odvodit alespoň z jiných požadavků této vyhlášky?
Renata Zdařilová: U mateřské školy stanoví stávající vyhláška č. 410/2005 Sb. minimální plochu 4 m²/dítě (§ 4 odst. 1). Připravovaná vyhláška o požadavcích na výstavbu v § 53 odst. 6 stanoví minimální kubaturu vzduchu na žáka 12 m³ a zároveň je v § 39 odst. 2 stanovena minimální světlá výška 2,5 m.
U základní školy je to pak dle vyhlášky č. 410/2005 Sb. minimální plocha na žáka 1,65 m² (§ 4 odst. 2), připravovaná vyhláška o požadavcích na výstavbu v § 53 odst. 6 stanoví minimální kubaturu vzduchu na žáka 5,3 m³. Nové údaje se nevztahují k ploše, ale objemu prostoru. Potom světlá výška vychází zhruba na 3,0 m. Bude ale záležet na obsazenosti třídy (pro kolik dětí, žáků je určena) a bude to také ovlivněno splněním denního osvětlení. Připravovaná vyhláška o požadavcích na výstavbu v § 21 odst. 1 se odvolává na jiný právní předpis. (Bohužel bez konkrétního určení. Mohla by jím být ale i vyhláška č. 410/2005 Sb., § 12 odst. 1 s odvolávkou na ČSN 73 0580 – 1, 2, 3). Tudíž světlá výška místnosti je poté dána minimálním objemem na dítě/žáka se současným plněním požadavků na osvětlení.
V čem vidíte hlavní nedostatek této vyhlášky ve vztahu ke školským budovám?
Renata Zdařilová: Problém vidím zejména v tom, že požadavky na školská zařízení jsou umístěny na různých místech a v různých předpisech. V nově připravované vyhlášce jsou rozesety v několika paragrafech a přílohách: školská zařízení v § 53, hygienická zařízení škol v příloze 3 bodu 4, světlá výška v MŠ v § 39 odst. 2, šířka komunikačních prostor v § 40 odst. 3.
Požadavky na školy dle nového návrhu vyhlášky o požadavcích na výstavbu
Stavba pro výchovu a vzdělávání a stavba pro sport
Díl 1
Stavba pro výchovu a vzdělávání
§ 53
(1) Stavba pro výchovu a vzdělávání a stavba vysoké školy musí být přístupná v částech určených pro užívání veřejností a v částech určených pro užívání dětmi, žáky a studenty.
(2) Pro mateřské školy, základní školy, střední školy a konzervatoře musí být navržen kapacitně dostatečný venkovní prostor umožňující volný pohyb dětí a žáků. Tento venkovní prostor lze nahradit zajištěním využití obdobné plochy.
(3) Stavba pro výchovu a vzdělávání musí být navržena a provedena tak, aby povrchová teplota vnitřních částí obvodových stěn byla po celý rok obdobná s teplotou vzduchu v místnosti.
(4) Ve stavbě pro výchovu a vzdělávání se pro výšku okenního parapetu použijí požadavky podle § 35 odst. 5.
(5) Školské výchovné a ubytovací zařízení musí mít studovnu, sklad prádla, prostor pro sušení oděvů, uskladnění a čištění obuvi a sklad sezonních potřeb.
(6) Pobytová místnost základní školy, střední školy a konzervatoře musí být navržena a provedena tak, aby byla dodržena kubatura vzduchu minimálně 5,3 m³ na jednu pobývající osobu. Pobytová místnost mateřské školy s výjimkou zázemí lesní mateřské školy a výdejny lesní mateřské školy, zařízení pro péči o děti předškolního věku s výjimkou prostoru, v němž je poskytována služba péče o dítě v dětské skupině, musí být navržena a provedena tak, aby byla dodržena minimální kubatura vzduchu 12 m³ na jednu pobývající osobu.
(7) Pro pobytovou místnost, ve které je poskytována služba péče o dítě v dětské skupině, pokud není zajišťována ve stavbě pro bydlení, se požadavky podle odstavců 1 až 4 použijí obdobně a místnost musí být navržena a provedena tak, aby byla dodržena kubatura vzduchu minimálně 5,3 m³ na jednu pobývající osobu.
DALŠÍ ČLÁNKY NA PODOBNÉ TÉMA V TOMTO VYDÁNÍ
- Jaká a kdy bude vyhláška o požadavcích na výstavbu?
- Připomínky ČKAIT k nové vyhlášce o projektové dokumentaci?
- Jaká je struktura nové vyhlášky o projektové dokumentaci?
- Rozhovor o tom, co lze očekávat od nové vyhlášky o projektové dokumentaci.
- Zásadní požadavek ČKAIT k nové vyhlášce o projektové dokumentaci byl přijat jen částečně
- Délka povolování staveb. Průzkum mezi autorizovanými osobami.
- Stručný přehled informací o rekodifikaci stavebního zákona
Vaše názory
Pro registrované uživatele je povolena diskuze.
Můžete se přihlásit, nebo se můžete zaregistrovat podle návodu pro registraci.