Stavbaři vstupují do „doby digitální“, zaznělo na Inženýrském dni 2021

Návrh rozvlněných věží s výškou až 100 m v projektu Centrum Nového Žižkova v Praze 3 musí architektka Eva Jiřičná snížit a přepracovat podle požadavků památkářů. Pokud by fungovalo digitální stavební řízení, začala by se lhůta jeho trvání počítat opět od nuly. (foto: A1 DESIGN s.r.o.)
Návrh rozvlněných věží s výškou až 100 m v projektu Centrum Nového Žižkova v Praze 3 musí architektka Eva Jiřičná snížit a přepracovat podle požadavků památkářů. Pokud by fungovalo digitální stavební řízení, začala by se lhůta jeho trvání počítat opět od nuly. (foto: A1 DESIGN s.r.o.)

Zrychlení, nebo rozvrat? Oba scénáře přechodu stavebního řízení do digitálního prostředí jsou možné. Autorizovaní inženýři, technici a další profese obecně velmi vítají ústup od tištěných výkresů. Vyzdvihují rovněž přednosti informačního modelování staveb (BIM) – nového, komplexního přístupu ke stavbám. Zároveň však odborná veřejnost upozorňuje na to, že digitalizace stavebního řízení se netýká jen projektantů, ale zasáhne do života všech občanů České republiky. Éru řešení rozsáhlých dokumentací a poštovní korespondence nahradí v rámci jakékoliv stavební dokumentace elektronická komunikace a elektronický oběh příslušných podkladů a dokladů.

Digitalizace byla hlavním tématem prestižního Inženýrského dne – konference, kterou uspořádala Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT) ve středu 22. září v prostorách Fakulty stavební VUT v Brně. A jak zaznělo na konferenci několikrát, autorizované osoby jsou na digitalizaci stavebního řízení připraveny. Elektronické autorizační razítko budou mít k dispozici již od začátku příštího roku.

Obavy jsou ze souběhu transformace stavebních úřadů a zahájení digitalizace

„Pochybnosti však máme o státní správě a její schopnosti během necelých dvou let, které nás dělí od plné účinnosti nového stavebního zákona, sjednotit metodiky pro všechny dotčené orgány. Ty se k dokumentaci budou i nadále vyjadřovat – nově však pod gescí zatím ještě neexistujícího Nejvyššího stavebního úřadu, který má od ledna 2022 vzniknout v Ostravě. V rámci transformace stavebních úřadů musí stát zajistit dostatek kvalifikovaných úředníků proškolených v oblasti digitálního prostředí,“ vypočítává prof. Ing. Alois Materna, CSc., MBA, první místopředseda ČKAIT a moderátor brněnské konference.

Podmínkou digitalizace je vytvoření zatím chybějících prováděcích vyhlášek

Odborníci z Komory se shodují, že na prvním místě celého procesu digitalizace ve stavebním procesu jsou prováděcí vyhlášky k novému stavebnímu zákonu, které se nyní vytvářejí. Na některých z nich ČKAIT spolupracuje. E-government neboli Portál občana s Portálem stavebníka, jehož vznik má do 1. července 2023 garantovat nový Nejvyšší stavební úřad, musí podle panelistů zajistit přístup pro všechny stavebníky.

Většina občanů zatím nemá informace o přístupu do digitální státní správy

Díky propojení se systémy bankovní identity má teoretický přístup do Portálu občana nyní již 4,3 milionu lidí. Na konferenci však zaznělo, že polovina z nich o tom zatím neví. Chybí tedy nejen informační kampaň státu, ale i fungující call centrum pro dotazy z řad běžných občanů. Zatím byl odložen i vznik e-Sbírky, která měla zpřístupnit v plném aktuálním znění s historií všechny právní předpisy již od ledna 2021 a jejíhož zprovoznění se veřejnost letos zřejmě nedočká. Kromě Portálu stavebníka musí vzniknout rovněž Národní geoportál územního plánování, Evidence stavebních postupů nebo Informační systém stavebního řízení. „Také proto doufáme, že programátoři pro digitalizaci stavebního řízení budou vybíráni lépe než v případě centrální registrace vozidel či povinné registrace veřejných zakázek prostřednictvím národních elektronických nástrojů v roce 2016. Problémy spojené s přechodem a provozem těchto systémů si všichni dobře pamatují, ostatně některé přetrvávají dodnes,“ doplnil Ing. Robert Špalek, předseda ČKAIT.

Na potřebě digitalizace se všichni shodnou

Zákonodárci, kteří se na podpoře digitalizace stavebního řízení shodli napříč politickým spektrem již v letech 2019 až 2020, hledali oporu ve fungujících modelech v zahraničí – hlavně v USA, ve Finsku nebo ve Velké Británii. Jedním z iniciátorů digitalizace na půdě Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR byl Martin Kupka, jenž spolu s kolegy návrhy pro zákonné změny připravil. Vedle analýzy dobré praxe ze jmenovaných zemí byly podkladem i vstupy českých inženýrských a architektonických kanceláří, jež mají díky zakázkám v zahraničí s digitalizací bohaté zkušenosti.

„Společnými hlavními znaky všech zkoumaných aplikací bylo ovládání celého procesu z jednoho místa, možnost ukládat na dálku i objemné datové soubory projektových dokumentací, transparentní průběh celého stavebního řízení, časová kontrola celého procesu – včetně vzájemné kontroly úředníků a garance kontinuity rozhodování a možnosti sledovat i zpětně průběh stavebního řízení,“ uvedl poslanec Martin Kupka. Ten na Inženýrském dni 2021 představil, jak digitalizace v USA pomohla zjednodušit stavební řízení, a to i přes tamní náročný právní rámec vyžadující celou řadu odborných stanovisek a zhodnocení veřejných zájmů.

Pokud nebude dokumentace bezvadná, začnou se lhůty počítat znovu

Na konferenci Ing. Žanet Hadžić, ředitelka odboru stavebního řádu Ministerstva pro místní rozvoj, které dlouhodobě spolupracuje s ČKAIT, upozornila na nutnost redukce stavebních úřadů, zejména těch, kde je jen jeden pracovník, v jehož pracovní náplni není jen stavební řízení. To podle jejího názoru povede k vyšší kvalitě posuzování stavebních záměrů. Je přesvědčena, že ve státní správě si nikdo nedovolí nedodržet správní lhůty. Podmínkou však je, že stavební dokumentace bude předložena v bezvadné podobě. Pokud bude projednávané dokumentaci něco chybět, začnou se lhůty počítat od nuly. Odpadne dnešní ping-pong, kdy si úřady mezi sebou posílají problém tam a zpět. Občané si ale musí zvyknout, že spis bude veden pouze digitálně.