Digitalizace stavebního řízení již začala
Je otázkou, zda je vůbec možné stihnout termín 1. července 2023 pro plnou digitalizaci řízení vedených stavebními úřady, když řešení těchto záležitostí bude náročné nejen technicky, ale i personálně.
V poslední době činí internetová populace v České republice už více než 7,8 milionu uživatelů, tj. přibližně tři obyvatelé ze čtyř starší deseti let se připojí k internetu (nezávisle na tom, zda z počítače, mobilu či tabletu), což byl a stále je silný signál pro veřejnou správu, že je nezbytné se tomuto trendu přizpůsobit a tento komunikační prostředek využívat. Byl proto vydán zákon o právu na digitální služby, který nabývá postupné účinnosti již od 1. února 2020. Na něj navazuje i část sedmá nového stavebního zákona, která upravuje problematiku informačních systémů veřejné správy ve stavebním řízení a která má uskutečnit digitalizaci stavební agendy od nástrojů územního plánování přes projektové dokumentace až po elektronický spis stavebních úřadů.
Upozornění na možné problémy spojené se zaváděním digitalizace
Nový stavební zákon nabývá z velké části účinnosti 1. července 2023, týká se to i části sedmé a jí upravených informačních systémů veřejné správy. K jednotlivým informačním systémům mají být teprve vydány prováděcí právní předpisy, k čemuž je zmocněn Nejvyšší stavební úřad ustanovením § 333 nového stavebního zákona. Nejvyšší stavební úřad má vzniknout k 1. lednu 2022. Dá se předpokládat, že se pak prvotně bude řešit vznik státní stavební správy, tzn. zejména stanovení územních pracovišť Specializovaného a odvolacího stavebního úřadu a krajských stavebních úřadů, což má učinit Nejvyšší stavební úřad prostřednictvím vyhlášek. Teprve postupně přijde na řadu i naplnění dalších ustanovení, s nimiž nový stavební zákon počítá a k jejichž úpravě zmocňuje Nejvyšší stavební úřad vyhláškou.
Je otázkou, zda je takto vůbec možné stihnout termín 1. července 2023 pro plnou digitalizaci řízení vedených stavebními úřady. Důvodová zpráva k tomuto ustanovení navíc výslovně uvádí, že k vývoji a zprovoznění konkrétních softwarových nástrojů podle § 267 a aktualizace katalogu služeb je navrženo odložení účinnosti informačních systémů jednotlivě podle náročnosti jejich vývoje. Mají-li se i řízení a postupy zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona dokončovat ve smyslu § 330 odst. 1 nového stavebního zákona podle tohoto zákona, který počítá již s digitalizací, může vzniknout chaotická situace, kdy sice na jedné straně bude zákon počítat s digitalizací řízení a s takto nastaveným usnadněním procesu pro stavebníka, ale de facto s jejich reálnou neproveditelností, pokud informační systémy nebudou k 1. červenci 2023 jako fungující spuštěny a neproběhne osvěta pracovníků, jak s nimi zacházet. A to tedy nejen ve vztahu k nově zahajovaným řízením, ale s ohledem na zmíněné přechodné ustanovení rovněž i k dokončení starých věcí.
Digitalizace řízení má nesporné přednosti, ať už jde o kvalitu a rychlost výkonu veřejné moci či efektivitu v sociální oblasti, neboť stavebník může vyřídit vše potřebné z pohodlí domova a ušetřit čas, který by jinak strávil cestou na úřad, a na druhou stranu úředník má k dispozici uspořádané databáze, v nichž může snadno vyhledávat. Je třeba rovněž zmínit ekonomickou efektivitu v podobě ušetřeného času dotčených osob a snížené náklady orgánů veřejné moci na vedení spisové dokumentace v listinné podobě a další transakční náklady. Nezbývá tedy než věřit, že proces digitalizace řízení vedených stavebními úřady, jehož potřebnost si všichni uvědomují, nastíněné problémy neohrozí.
BIM jako součást digitalizace stavebnictví umožní efektivněji využívat zdroje a čas, efektivněji plánovat, navrhovat, realizovat a spravovat stavby. (foto: Metrostav)