Proč chceme jednotné stavebně-technické předpisy?
Ve skutečnosti chtějí obce odlišně upravovat jen územní plánování a čtyři další požadavky: osvětlení, proslunění, hluk a parkování, které mají přímý dopad na urbanismus. To by bylo možné řešit i v rámci jednotných stavebně-technických předpisů prostřednictvím koeficientů a hodnot, které by si města mohla upravovat vlastní vyhláškou odlišně. Ostatní ustanovení by byla shodná pro celou ČR.
Požadavek Prahy a některých dalších měst na vlastní stavebně-technické předpisy tedy nemá věcné opodstatnění. Problém je procesního rázu a podstatou celého sporu je, zda pravomoc schvalovat a metodicky vykládat stavebně-technické požadavky bude mít jen MMR, nebo i Praha a další města.
Jedno zastřešující stanovisko úřadu je pro stavebníka lepší než deset dílčích. Stejně tak je pro ty, kdo žádají o povolení stavby, ale i pro ty, kdo stavbu povolují, efektivnější řídit se jedněmi stavebně-technickými předpisy. Ty definují základní rámec toho, jak mají stavby na území České republiky fungovat. Právě o sjednocení tohoto pro stavebníky i projektanty zásadního právního předpisu usiluje v rámci novely nového stavebního zákona Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT).
Inženýři vycházejí ze dvou jednoduchých a ověřených faktů: více technických předpisů znamená větší chaos a nepřímo také prodlužování nejen povolovacího procesu, ale i samotné projektové přípravy. Zároveň lze jen stěží zpochybnit fakt, že právní prostředí, fyzikální parametry a biologické potřeby člověka jsou v celé republice stejné. Všude musí být splněny základní požadavky na stavby, a to současně. Z pohledu bezpečnosti není možné, aby například maximální sklon nájezdových ramp do podzemních garáží či výška schodišťových stupňů byly řešeny v každém městě jinak.
„To, co soustavně prosazujeme, není centralizace, ale zjednodušení a transparentnost. Proto předpisy pracují s koeficienty, které samosprávy mohou využívat podle lokálních či regionálních potřeb a podmínek, týkajících se třeba počtu parkovacích stání či míry proslunění bytů. Zároveň městům a obcím zůstává pravomoc rozhodovat o tom, kde a jaká stavba vyroste. Inženýrské komoře jde primárně o ochranu veřejného zájmu i kýžené zrychlení povolování staveb,“ vysvětluje předseda Komory Ing. Robert Špalek. ČKAIT je zároveň přesvědčena, že garantem jednotného výkladu a metodiky stavebně-technických přepisů, jimiž by se měly řídit stavební úřady, musí být jen Ministerstvo pro místní rozvoj ČR (MMR). Nikoliv každé statutární město, které si schválí vlastní stavebně-technický předpis.
Města mají určovat pravidla pro územní rozvoj, nikoliv stavebně-technické požadavky na výstavbu
Princip adaptace jednotných stavebně-technických předpisů pro jednotlivé obce lze ilustrovat na příkladu střech. Výpočty namáhání nosných konstrukcí staveb se řídí evropskými technickými normami (Eurokódy), ale pro každou stavbu je možné uplatnit koeficienty závislé na množství dešťových nebo sněhových srážek odpovídajícím místním klimatickým podmínkám. „Tím pádem je odlišný koeficient v Brně a jiný v Peci pod Sněžkou. Stejně tak může platit pro jednotlivá města a jejich části jiný koeficient v případě výpočtu minimálního počtu prosluněných bytů nebo dopravy v klidu. Samozřejmě si samosprávy budou muset odlišný postup odůvodnit,“ říká Ing. Jan Klečka, člen Technické komise ČKAIT, jenž se technickými normami dlouhodobě zabývá.
ČKAIT svým návrhem na úpravu novely nového stavebního zákona sleduje urychlení povolovacího řízení, a to při zachování kvality staveb a ochrany veřejného zájmu. Komora nechce určovat podmínky výstavby pro každé město či obce – jde jí výhradně o jednotnost metodiky a postupů, jimiž se v zájmu stavebníků musejí řídit projektanti, stavbyvedoucí nebo vykonavatelé technických dozorů stavebníka. A obecně všechny autorizované osoby.
„Jsme toho názoru, že zrychlení povolovacích procesů není bez sjednocení předpisů možné, respektive udržitelné. Je velmi reálné, že pokud bude stavebně-technické předpisy vydávat každé krajské město, může dojít k tomu, že některé technické normy budou závazné jen v některých obcích. A to může být předmětem sporů,“ soudí Ing. Špalek, podle kterého už podobný problém nastal v Praze. Zatímco celostátně platné stavebně-technické předpisy (vyhláška č. 268/2009 Sb.) definují požadavky na sjezdovou rampu do hromadných garáží odkazem na příslušnou normu, Pražské stavební předpisy (PSP) tento problém řeší odlišně a technická norma není v Praze závazná. Sjezd do podzemních garáží v hlavním městě tedy může být teoreticky méně bezpečný i pohodlný než mimo něj…
Problémy s výstavbou, která bude zasahovat na území dvou různých měst s různými vyhláškami
ČKAIT zároveň upozorňuje na to, že v případě různých stavebních předpisů nebo i stejných ustanovení různého metodického výkladu budou odlišně navrhovány sousedící stavby nacházející se v různých katastrech. „Každodenní praxe nám dokládá, že veřejný zájem a ochrana zdraví a majetku, což stavebně-technické předpisy při důkladném dodržování garantují, jsou stejně důležité jako urbanistické koncepty, a to i s rozličným přístupem k plánování měst. Neplatí to jen pro Prahu s jejím plánem soustavného zahušťování výstavby s omezeným zájmem o dopady na již stávající majitele nebo nájemce bytů, ale pro řadu dalších měst nejen v České republice,“ uzavírá Ing. Klečka.
ČKAIT chce hledat věcnou shodu odborníků
ČKAIT je připravena vést v rámci novely nového stavebního zákona odbornou a věcnou diskuzi o podobě konkrétních požadavků v rámci jednotných stavebně-technických předpisů. „Na tvorbě jednotných stavebně-technických předpisů by se měly odborně podílet obě profesní komory, tedy ČKAIT i ČKA, které sdružují společně téměř 40 000 odborníků. Důležité je hledat společný konsensus. To se bohužel nyní neděje. V Evropě je trend sjednocování předpisů a nepřijde mi logické, že by se to u nás tříštilo. Jsou to předpisy pro lidi a týkají se každého z nás,“ uvedl Ing. Špalek, který doufá, že poslanci odborné argumenty vyslyší a bude zahájena odborná a věcná diskuze o konkrétní podobě jednotných stavebně-technických předpisů. Vytvořit jeden společný moderní a kvalitní předpis je v zájmu všech občanů ČR.
Opravdu chceme 5 a více variant výkladů evropských požadavků?
Podstatným argumentem pro jednotný předpis je tedy i to, že většina požadavků ve vyhlášce vyplývá z evropského práva a je nutné ji jednotně překlopit. Jeví se jako nadbytečné tyto požadavky překlápět v různých terminologických obměnných 5krát či do budoucna vícekrát. Proto jako ČKAIT podporujeme jednotné stavebně-technické předpisy, které umožní velkým městům upravit případné koeficienty, nikoliv vydávat několik ve většině případů stejně znějících předpisů s různými postupy na stejné technické téma, které pak všechny budou muset projít notifikačním procesem v EU.