Zprávy a informace ČKAIT 2022|06

Po přijetí nyní projednávané novely energetického zákona, která se týká i střešních fotovoltaických elektráren (FVE), se souběžnou úpravou stavebního zákona, se bezpečnostní rizika související s požární ochranou pravděpodobně ještě zvýší.

Oslovení odborníci z Hasičského záchranného sboru České republiky (HZS) si tento stav uvědomují, ale nemají dostatečnou oporu ve stavebním zákoně. Soubor ČSN v oblasti požární bezpečnosti se zaměřuje zejména na výpočet požárního zatížení samotného zařízení, nikoliv však na zesilující efekt, který může elektrické zařízení pod napětím na rozvoj požáru mít. Navíc nikdo v praxi důsledně nekontroluje jejich dodržování. Nikdo se také nezabývá otázkou, zda současnou praxi bude akceptovat pojišťovna likvidující případnou vzniklou škodní událost.

I německým hasičům běhá ze solárního boomu mráz po zádech

Německo zažívá v posledních letech skutečný boom fotovoltaiky, a tak jsou zde téměř všechny střechy včetně stodol místo tradiční červené barvy, kterou jsme dříve v Německu a Rakousku byli zvyklí vidět, doslova modré od instalovaných fotovoltaických panelů (dále FV). Moji zvědavost a zájem o problematiku fotovoltaických instalací probudil především článek z roku 2016 od Güntera Staucha, který vyšel v německém časopise FOCUS. Jeho název by se dal přeložit jako „Připálená věc“ nebo „Připálená záležitost“. Text jsem se zájmem přečetl a jeho stěžejní pasáže uvádím níže. Hned úvodní věta zní přímo děsivě: „Z přetrvávajícího boomu solárních zařízení běhá německým hasičům mráz po zádech.“

Andrea Kattge z protipožární ochrany města Hamburk, kterou článek cituje, říká: „Možnost ohrožení zásahových sil je značná.“ Jako řešení vidí odborníci především možnost odpojení přímo u modulů (viz obr. 1), čímž by byl solární generátor izolován. Takové montážní prvky byly sice vyvinuty, v praxi ale pro investory představovaly zvýšení nákladů a na trhu se tak neměly šanci příliš prosadit.

Střechy se také slunečními panely často úplně zakrývají. Jeden z oslovených odborníků na požáry v článku upozorňuje, že při boji s ohněm funguje tak obrovská plocha elektrárny jako poklop, který brání přístupu k požářišti zvnějšku. Velké množství různých provedení modulů s různými způsoby montáže a upevnění navíc znesnadňuje efektivní tvorbu jednotných pokynů, jak při hasebních pracích takových zařízení postupovat.
Přesnější návody a především jejich důsledné dodržování by měly zapotřebí i mnohé instalatérské firmy, protože některé lajdácky namontované sestavy opakovaně vedou k iniciaci požáru. To v článku potvrzuje například Uli Motzer, likvidátor škod u würtembergské pojišťovny, který nebezpečí ve spojení se vzestupem fotovoltaiky spatřuje především v neodborně provedených instalacích: „Je to lákavé pro mnoho nováčků z nejrůznějších oborů. Každý se cítí povolán, aby taková zařízení instaloval.“ Tento lehkomyslný přístup kritizuje také Franz Josef Kun, profesor technických věd na vysoké škole v Albstadt-Sigmaringen. Drahé moduly podle něj často montují řemeslníci, kteří oboru rozumějí jen minimálně. Také proto pro tuto oblast dlouhodobě požaduje zkoušku TÜV (Technické dozorčí sdružení)! Na konci článku dochází autor k závěru, že v oblasti solární energie v Německu panují poměry jako na Divokém západě.

Je nutné zvýšit povědomí o důležitosti dodržování technických norem

Účelem tohoto textu rozhodně není odrazovat nebo dokonce děsit stávající a mnohé budoucí majitele střešních FVE. Jeho cílem je zvýšit povědomí o důležitosti dodržování technických norem a bezpečnostních pravidel ve všech fázích instalace a provozu FVE, od návrhu až po často podceňovanou pravidelnou údržbu či přípravu na případný požární zásah. Zároveň bych chtěl důrazně doporučit svěření instalace FVE ověřené certifikované firmě, i když to bude při momentálním přetlaku poptávky a zahlcení osvědčených dodavatelů znamenat nepříjemné čekání. Současně doporučuji precizně zpracovanou brožuru pracovní skupiny Fire s názvem „Zásady protipožárního zabezpečení střešních instalací FVE a opatření požární prevence“ [1]. Na jejím vzniku se podíleli odborníci z Univerzitního centra energeticky efektivních budov ČVUT v Praze, Hasičského záchranného sboru Středočeského kraje, Solární asociace a instalační a servisní společnosti Photon Energy Operations.

Povolování a instalace fotovoltaických panelů na střechách budov v ČR

Všechny fáze, ale zejména projektová a instalační se řídí českými technickými normami.

Na tomto místě je třeba upozornit na judikaturu Nejvyššího soudu ČR z roku 2021, která říká, že české technické normy sice nejsou obecně závazné, leč podle zákona „poskytují pro obecné a opakované používání pravidla, směrnice nebo charakteristiky činností nebo jejich výsledků zaměřené na dosažení optimálního stupně uspořádání ve vymezených souvislostech. ČSN jsou považovány za kvalifikované doporučení (nikoliv příkazy) a jejich používání je nezávazné, jen dobrovolné. V určitých případech ale může vzniknout povinnost postupovat v souladu s ČSN, především na základě ustanovení právního předpisu, který stanoví, že ve vztazích upravených tímto právním předpisem je nutno dodržovat české technické normy. V takových případech lze o určité závaznosti těchto norem hovořit“. [2] Dalším případem, kdy může taková povinnost vzniknout, jsou smluvní vztahy – například s pojistným ústavem, který může tuto povinnost vtělit do pojistných podmínek a následně vyžadovat.

Podle zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů, § 10d, může instalaci fotovoltaického zařízení provádět pouze oprávněná osoba, která je držitelem živnostenského oprávnění v oboru montáž, opravy, revize a zkoušky elektrických zařízení.

S ohledem na zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), upozorňuji především na odstavce § 96 Územní souhlas:

• odst. 2 písm. a) – Územní souhlas postačí v případech stavebních záměrů uvedených v § 103;
• odst. 3 písm. b) – Souhlasy osob (…) souhlas se nevyžaduje v případech stavebních záměrů uvedených v § 103, pokud nejsou umístěny ve vzdálenosti od společných hranic pozemků menší než 2 m;
• odst. 8 – Územní souhlas platí 2 roky ode dne jeho vydání. Dobu platnosti územního souhlasu nejde prodloužit;

a s tím související 1. díl stavebního řádu – Povolení a hlášení, § 103 Stavby, terénní úpravy, zařízení a udržovací práce nevyžadující stavební povolení ani ohlášení:

• odst. 1 – Stavební povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu nevyžadují (…) e) stavby a zařízení, a to (….) 9. stavby a zařízení pro výrobu energie s celkovým instalovaným výkonem do 20 kW s výjimkou stavby vodního díla.

ČSN 73 0834 Požární bezpečnost staveb – Změny staveb – V zásadě se jedná o posouzení toho, zda instalace těchto zařízení zvyšuje „požární zatížení“ (zjednodušeně řečeno, zda významněji zvyšuje množství hořlavých látek, které mohou podporovat rozvoj a šíření požáru), a do jaké míry. Případně se posuzuje, zda jsou navazující technologická zařízení umístěná do samostatných požárních úseků (k tomu v rodinných domech zpravidla nedochází).

Projektant, zpracovatel požárně bezpečnostního řešení, musí zhodnotit požární riziko s ohledem na případné použití fotovoltaických panelů z výrobků třídy reakce na oheň jiné než A1 nebo A2, posoudit odstupové vzdálenosti (s ohledem na možné uvolněné teplo) a v případě umístění těchto fotovoltaických panelů na střeše objektu zhodnotit, zda střešní plášť odpovídá požadované klasifikaci z hlediska šíření požáru. Dále je nutno posoudit vypnutí fotovoltaických panelů.

Při určení požárního rizika se započítávají všechny výrobky třídy reakce na oheň B až F včetně volně vedených kabelů. Pokud není střešní plášť nehořlavý, musí být kabely třídy reakce na oheň B2_CA s1, d0 (tyto se pak do požárního zatížení nezapočítávají). Jedná se tedy o kabely prakticky nehořlavé, neodkapávající a s minimálním vývojem kouře.

Při tomto provedení se kabely v požárním zatížení nezohledňují. Dále je stanoveno, že prostupy elektrických rozvodů stavebními konstrukcemi musí být dotěsněny v souladu s příslušnou technickou normou (toto opatření omezuje šíření požáru v objektu).

Elektrické kabely v podmínkách požáru – priority z pohledu požární bezpečnosti:

1. Zajistit funkčnost požárně bezpečnostních zařízení.
2. Prosazovat použití kabeláže, jež v případě požáru eliminuje výskyt složek, které mají negativní vliv na lidské zdraví.

ČSN 73 0848 Požární bezpečnost staveb – Kabelové rozvody – Kabelové trasy musí být navrženy tak, aby bylo zajištěno bezpečné vypnutí (vypojení) elektrické energie v objektu a tím zajištěn účinný a bezpečný zásah jednotek integrovaného záchranného systému (IZS); viz kapitola 4.5.
V případě požáru musí být umožněno centrální vypnutí elektrických zařízení (CENTRAL STOP, funkčnost není nutná při požáru) a centrální vypnutí všech elektrických zařízení (TOTAL STOP). Vypínací prvky CENTRAL a TOTAL STOP musí být snadno přístupné (pro IZS), řádně označené a chráněné proti zneužití.

ČSN 73 0802 ed. 2 Požární bezpečnost staveb – Nevýrobní objekty + ČSN 73 0804 ed. 2 Požární bezpečnost staveb – Výrobní objekty – Pokud v objektu napájeném fotovoltaickými panely nejsou požárně bezpečnostní zařízení nebo technická a technologická zařízení, která z důvodu bezpečnosti nelze při požáru vypnout, musí požárně bezpečnostní řešení obsahovat posouzení elektrických zařízení podle ČSN 73 0802 a ČSN 73 0804 čl. 12.9.3, resp. 13.10.3. Případné související stavby, jako například trafostanice, musí být z hlediska požární bezpečnosti posouzeny podle norem, které se na ně vztahují.

Rozvodná zařízení elektrické energie a hlavní vypínače elektrického proudu musí být označeny podle § 11 odst. 2 písm. f) vyhlášky č. 246/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
V případě umístění fotovoltaických panelů na volném prostranství lze toto zařízení v souladu s ČSN 73 0804 považovat za otevřené technologické zařízení, od kterého musí být dodržena odstupová vzdálenost minimálně 6,5 metru, popř. výpočtem prokázána odstupová vzdálenost menší či větší.

Základní pravidla při posuzování FVE

Instalace technologie fotovoltaických panelů na střechách zejména stávajících staveb představuje dle názoru oslovených odborníků z HZS, zejména ve smyslu § 103 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, skutečnost, která může bezpochyby negativně ovlivnit požární bezpečnost, stabilitu a vzhled stavby. Z tohoto důvodu se domnívají, že v případech instalace technologie fotovoltaických systémů a technologických zařízení tyto podléhají režimu, kdy je nutno vyžadovat stavební povolení či ohlášení. Rozhodnutí spadá do kompetence místně příslušného stavebního úřadu. Z toho pak mimo jiné vyplývá, že je ve smyslu § 110 stavebního zákona potřeba k žádosti o stavební povolení doložit také stanovisko, resp. závazné stanovisko HZS (u staveb, ke kterým HZS vykonává požární dozor).

Provedení hasebního zásahu na objektech vybavených střešní FVE je do určité míry vnímáno jako riziková záležitost. Zařízení sestává z částí, které absorbují sluneční záření a transformují je na stejnosměrný proud. Tyto části zařízení jsou ukončeny „měničem“, který stejnosměrný proud mění na střídavý. Část zařízení až po měnič není možné v převážné většině instalací vypnout a považovat za zcela bez napětí (toto odborníky doporučované rozšíření protipožární bezpečnosti stavbu prodražuje a v praxi se zatím příliš nerealizuje).

Právě zde vzniká pro hasiče riziko úrazu elektrickým proudem, které je navíc zvýšené v případech, kdy je pro hasební zásah využito jako hasební látky vody (při využití jiné vhodné hasební látky – například oxidu uhličitého – toto riziko nehrozí; ne vždy je to však možné a hasební zásah vodou je nejčastější). Na základě stávající úrovně ochrany zasahujících hasičů před elektrickým proudem a jejich technického vybavení je hasební zásah za použití vody bezpečný do napětí 400 V. Instalace na rodinných domech však mohou dosahovat napětí vyššího, často 600 až 800 V před měničem. V těchto případech hasební zásah přináší významnější riziko úrazu zasahujících hasičů. Toto riziko je v různých zemích vnímáno odlišně a také postupy záchranných složek se mohou lišit.

Česká republika upravuje hašení fotovoltaických zařízení metodickými pokyny Ministerstva vnitra – generálního ředitelství HZS ČR v rámci Bojového řádu jednotek požární ochrany z roku 2017. Při jeho bližším prostudování je jasné, že zasahující jednotky musí postupovat s nadstandardní mírou obezřetnosti, což se v konečném důsledku může projevit také nárůstem škod vzniklých požárem (škody s časem narůstají).

Metodické listy číslo 47 a 48 (Požáry střešních konstrukcí s fotovoltaickým systémem; Požáry fotovoltaických elektráren) [3, 4] v jednom z bodů upozorňují, že při hasebních pracích s nemožností odpojení elektrické energie nad 400 V je možno v odůvodněných případech uplatnit oprávnění [9] velitele zásahu na nezbytnou dobu přerušit záchranu osob, zvířat nebo majetku v situaci, kdy by pokračování v zásahu bezprostředně ohrožovalo život zasahujících hasičů.

Z pohledu stavební prevence musí být projektová dokumentace posouzena podle platných právních předpisů a technických norem, konkrétně zejména podle ČSN 73 0802 a ČSN 73 0834. Do požárně bezpečnostního řešení musí projektant požární ochrany zapracovat požadavek, aby před zahájením provozu byla vypracována jednoduchá dokumentace s technickým schématem technologie, zakreslením vypínačů celého systému apod. Tento návrh jednoduché dokumentace je nutno před přípravou finální verze konzultovat s odborem IZS, na základě této konzultace se následně stanoví konkrétní rozsah a forma této dokumentace.

• Při posuzování střešního pláště se zjišťuje, zda je hořlavý, a pokud ano, musí být použity kabely s třídou reakce na oheň B2_CA s1, d0, nebo musí být kabely jinak chráněny (např. ocelová chránička, varianta nehořlavé povrchy pod vedením kabelů).
• Těsnění prostupy kabelů požárně dělicími konstrukcemi musí být provedeno dle normativních požadavků.
• Popis technologie musí zahrnovat informaci o tom, odkud kam vede stejnosměrná a střídavá část vedení.
• Popis a posouzení vypnutí technologie musí uvádět, odkud lze zařízení vypnout, co zůstane pod napětím apod.
• Dokumentace by také měla obsahovat zjednodušené schéma, ze kterého bude zřejmé, kde jsou vypínací prvky (od FVE a celého objektu), co odpojují a kde jsou umístěny střídače napětí. Je-li to možné, je dobré umisťovat střídače napětí co nejblíže fotovoltaickým panelům.

Při uvádění do provozu je třeba zajistit: Umístění zjednodušeného schématu u vstupu do objektu a u vypínacích prvků, označení objektu, rozvaděčů informací o výskytu fotovoltaického zařízení, je-li u objektu zpracována dokumentace požární ochrany (DZP), aktualizovat a doplnit o zjednodušené schéma.

Následně musí být celé požárně bezpečnostní řešení, včetně jednoduché dokumentace technologie, postoupeno k posouzení a následnému dílčímu vyjádření také odboru IZS. Do výsledného stanoviska odboru prevence k předložené projektové dokumentaci budou zapracovány případné požadavky odboru IZS. Písemně formulované a podepsané požadavky odboru IZS bude odbor prevence zakládat k dokumentaci celé akce, která zůstává v archivu prevence.
Přejímka technologie musí být s dostatečným předstihem oznámena i odboru IZS, který se přejímky zúčastní a zkontroluje splnění svých požadavků, teprve poté zástupce prevence stavebního oddělení vydá finální stanovisko k užívání za HZS kraje.
U této přejímky musí být již k dispozici jednoduchá dokumentace technologie, realizovaná podle projektových požadavků, tato dokumentace musí být do budoucna pravidelně aktualizována (tento požadavek se musí objevit v požárně bezpečnostním řešení, musí ho vznést zpracovatel požárně bezpečnostního řešení).

Ochrana před bleskem

Návrh požárně bezpečnostního řešení zpracovává osoba odborně způsobilá v rámci kompletní projektové dokumentace stavby. Řešení navržené v návrhu musí být odsouhlaseno územně příslušným HZS kraje (viz stavební zákon č. 183/2006 Sb., a vyhlášku č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů). V tomto návrhu musí být řešen i způsob postupu při hašení včetně zajištění bezpečnosti zasahujících jednotek, a to s ohledem na fyzikální vlastnosti FV panelů. I při odpojené napájecí distribuční síti zůstává objekt s FV panely pod napětím. To, že se takto realizace fotovoltaiky neprovádí, je dáno nedostatky v předpisech.

Pro realizaci fotovoltaiky je vyžadováno oprávnění k této činnosti (nikoli ve smyslu živnostenského zákona), ale není vyžadována realizační dokumentace. Realizační firma tak vykazuje úsporu. Následkem jsou možná rizika plynoucí z tohoto zaběhlého postupu. Nikdo se nezabývá otázkou, zda tuto praxi bude akceptovat pojišťovna likvidující případnou vzniklou škodní událost. Škody přepětím vyvolané bleskovým proudem jsou nesrovnatelně větší než škody způsobené požárem [16]. Základem pro návrh hromosvodu včetně svodičů bleskových proudů a přepěťových ochran pro objekt, na jehož střeše je požadována instalace FV panelů, je provedení analýzy rizika podle ČSN EN 62305-2, ed. 2. V dokumentaci se provede návrh podle příslušných dílů.

ČSN EN 62305-2, ed. 2 Ochrana před bleskem – Část 2, 3, 4 – Návrh hromosvodu, včetně související elektrické instalace, musí zpracovat projektant s autorizací ČKAIT. Je nutné ještě zdůraznit, že životnost a funkčnost FVE může být zásadně ovlivněna volbou materiálů pro kabeláž mezi jednotlivými prvky elektrárny. Zde máme na mysli skutečnost, že jednotlivé prvky jsou (vzhledem ke svému umístění) trvale vystavovány intenzívnímu slunečnímu záření, zejména pak složce v ultrafialovém spektru. U kabelů, které nebudou mít zaručenou odolnost proti UV záření, na slunci dochází velmi rychle k degradaci izolace, ta křehne a má tendenci se rozpadat. To může vést ke zkratům na propojovacích vedeních a následně ke vzniku požárů. Kabel s porušenou izolací při požárním zásahu představuje ohrožení hasičů i v případě, že FVE bude mít odpojovač, který umožní rozpojit vedení mezi FV panely a střídačem. Jaké je tedy řešení? Použít vodiče a kabely, které jsou UV stabilní. Tyto kabely najdeme ve výrobním sortimentu našich kablovek i v provedení s třídou reakce na oheň B2_CA. Další možnost je použít uložení kabelů do chrániček, buď kovových, nebo plastových UV stabilních. UV stabilní plastové trubky jsou na našem trhu běžně dostupné.

Montáž FVE na stávající objekty s hromosvodem – Dodatečná montáž FV zařízení na střechy stávajících objektů je velmi častý jev. Zde je potřeba zdůraznit, že před montáží by instalační firma měla prověřit:

1. Zda je nově montované FV zařízení v ochranném prostoru stávajícího hromosvodu. Jestliže tomu tak není, je potřeba hromosvod doplnit jímacími tyčemi tak, aby FVE byla chráněná.
2. Jaká je dostatečná vzdálenost v místě instalace FVE a zda jsou nově montovaná zařízení dostatečně vzdálená od jímačů, jímacích vedení, případně i svodů. Dostatečná vzdálenost na rodinném domě (přízemí, patro, sedlová střecha) může mít v místě instalace FV panelů hodnotu 0,75 m i více. Pokud není dostatečná vzdálenost dodržena, pak by se kovové části FVE měly propojit s hromosvodem. Zároveň se musí vedení od FV panelů ke střídači opatřit přepěťovou ochranou třídy 1, svodič bleskových proudů. Svodiče mají být umístěny těsně za vstupem vedení od panelů do objektu. Chybějící svodiče mohou být při úderu blesku příčinou likvidace veškeré elektroniky v domě (indukované přepětí) a také příčinou vzniku požáru.

Závěr

Poděkování za spolupráci na článku patří Ing. Radimu Bezděkovi z Hasičského záchranného sboru Moravskoslezského kraje a Ing. Janu Hrubému. Text byl poprvé publikován v recenzovaném časopise Topenářství instalace, ročník 56, č. 6/2022. Aktualizováno a přetištěno se souhlasem vydavatele Topin Media s.r.o.

---

1. Kolektiv autorů: Zásady protipožárního zabezpečení střešních instalací FVE a opatření požární prevence, Photon Energy Operations CZ s.r.o., březen 2016, dostupné na: https://www.hzscr.cz/soubor/firefve-brozura-a5-final-web-pdf.aspx
2. HAVLÍČEK, K: Z judikatury pro topenářskou a instalatérskou praxi. In: Topenářství instalace, roč. 56, č. 4–5, 2022, s. 32–35
3. Metodický list číslo 47 P. Požáry střešních konstrukcí s FV systémem, Ministerstvo vnitra – generální ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky. In: Bojový řád jednotek požární ochrany – taktické postupy zásahu, vydáno 30. listopadu 2017, dostupné na: https://www.hasici-vzdelavani.cz/content/bojovy-rad
4. Metodický list číslo 48 P. Požáry fotovoltaických elektráren, Ministerstvo vnitra – generální ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky. In: Bojový řád jednotek požární ochrany – taktické postupy zásahu, vydáno 30. listopadu 2017, dostupné na: https://www.hasici-vzdelavani.cz/content/bojovy-rad
5. Metodický list číslo 25 P. Hašení vodou elektrických zařízení a vedení pod napětím do 400 V, Ministerstvo vnitra – generální ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky. In: Bojový řád jednotek požární ochrany – taktické postupy zásahu, vydáno 30. listopadu 2017, dostupné na: https://www.hasici-vzdelavani.cz/content/bojovy-rad
6. Metodický list číslo 15 P. Požáry střešních konstrukcí, Ministerstvo vnitra – generální ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky. In: Bojový řád jednotek požární ochrany – taktické postupy zásahu, Vydáno 30. listopadu 2017, dostupné na: https://www.hasici-vzdelavani.cz/content/bojovy-rad
7. Zákon č. 183/2006 Sb. ze dne 14. března 2006, o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). In: Sbírka zákonů České republiky, 11. května 2006, částka 63, s. 2226, dostupné na: http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/ViewFile.aspx?type=c&id=4909
8. Vyhláška Ministerstva vnitra č. 246/2001 Sb. ze dne 29. června 2001, o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci). In: Sbírka zákonů České republiky, 23. července 2001, částka 95, s. 5446, dostupné na: http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/ViewFile.aspx?type=c&id=3673
9. Vyhláška č. 247/2001 Sb. ze dne 22. června 2001, o organizaci a činnosti jednotek požární ochrany. In: Sbírka zákonů České republiky, 23. července 2001, částka 95, s. 5490, dostupné na: http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/ViewFile.aspx?type=c&id=3673
10. Vyhláška č. 499/2006 ze dne 10. listopadu 2006, o dokumentaci staveb. In: Sbírka zákonů České republiky, 28. listopadu 2006, částka 163, s. 6872, dostupné na: https://www.epravo.cz/_dataPublic/sbirky/archiv/sb163-06.pdf
11. ČSN 73 l0834. Požární bezpečnost staveb – Změny staveb. 2011-3, ÚNMZ Praha
12. ČSN 73 l0848. Požární bezpečnost staveb – Kabelové rozvody. 2009-4, ÚNMZ. Praha
13. ČSN 73 l0802 ed. 2. Požární bezpečnost staveb – Nevýrobní objekty. 2020-10, ČAS Praha
14. ČSN 73 l0804 ed. 2. Požární bezpečnost staveb – Výrobní objekty. 2020-10, ČAS Praha
15. ČSN EN 62305-2 ed. 2. Ochrana před bleskem – Část 2: Řízení rizika. 2013-2, ÚNMZ Praha
16. HÁJEK J.; ŠALASKÝ D.; VÁŇA J.: Ochrana před bleskem u rodinného domu, Prušánky, 2009, kniska.eu, 21. 5. 2009, dostupné na: http://www.kniska.eu/centrum/soubory-skoleni/Prusanky2009.pdf