Ústecký kraj povodeň už čekal, ale neubránil se
Ing. Jiří Zima i Ing. Petr Hajdina, oba autorizovaní inženýři v oboru stavby vodního hospodářství a krajinného inženýrství, se podíleli na likvidaci a sanaci škod způsobených povodní v roce 2002 v Ústeckém kraji.
Připravovali jsme město na povodňovou vlnu
Byli jsme zaměstnanci SSŽ, dnes Eurovia. Po dohodě s vedením ústeckého závodu jsme začali na přípravných pracích na ochraně před velkou vodou, která se blížila směrem od Šumavy a Vltavské kaskády. Přípravné práce v rámci koordinace s městem spočívaly v organizaci navážení štěrkopísku na Mírové náměstí, přípravu na pytlování a zajištění dopravních prostředků. Zajišťování ochrany před povodní probíhalo pomocí pískových pytlů a v té době dostupných mobilních zábran pro prostory, které měly být podle počítačových programů zaplaveny. V průběhu povodní byla zajištěna mechanizace a doprava pro případné akutní převozy, manipulace s pískem, případně odstraňování nebezpečných plavenin apod. V době akutní povodně jsme pomáhali s pytlováním zábran v Roudnici nad Labem. U železnice na samostatném tělese stačilo pouze „ucpat“ podjezdy. Hlavní nápor vody tak byl zastaven, ale absence zpětných klapek na kanalizaci způsobila pozvolné zatopení části města.
Sanace sklepních prostor zatopených objektů stabilizovanými popílky
Po opadnutí povodňové vody byl zákaz vstupu do zatopených objektů, kde statici (např. Ing. Streubel, Ing. Talacko) prověřovali míru poškození celých objektů, suterénů, základů a základových poměrů. V tento okamžik jsme jako zkušení technici mohli nabídnout sanaci suterénů a základových spár pomocí stabilizovaných popílkových směsí na základě předchozích zkušeností s ukládáním a využíváním stabilizovaných popílků na stavbách z Teplárny Trmice. Na základě podnětu statiků byla prováděna sanace sklepních prostor a přilehlých dutin stabilizovaným popílkem vzhledem k jeho výrazně nižší objemové hmotnosti oproti betonovým směsím. Tuto technologii jsme odzkoušeli v minulosti společně s VUHU Most. V následujících letech byly tyto technologie použity např. v dopravním stavitelství pro zlepšování zemin, kde tento materiál (stabilizovaný popílek) nahradil drahé pojivo, případně v rámci nových kanalizačních řadů či zaplavování starých kanalizačních potrubí.
Na základě zkušeností se stabilizovanými popílky byly zachráněny budovy v centru Ústí nad Labem
Jednalo se mimo jiné o tyto stavby: IPB banka, Londýn, archiv Muzea Ústí, podzemní dutiny prostoru Mírového náměstí, ulice Hrnčířská, Revoluční, prostor pod Palácem Zdar a několik dalších.
Hledání podzemních dutin georadarem
Následně se objevily poruchy i na objektech kanalizace, například u stoky P v Krásném Březně. Vzhledem ke zkušenostem s využitím georadaru na rekonstrukci železnice Ústí nad Labem – Děčín byla tato metoda použita pro zjištění podzemních dutin ve výše jmenovaných ulicích i na náměstích. Po jejich zjištění byly dutiny vyplněny stabilizovaným popílkem.
Oprava Terezínské pevnosti
V době sanace škod po skončení povodně jsme se podíleli na návrhu sanací pevnostních systémů v Terezíně, které byly zatopeny a došlo u nich k poškození cihelných chodeb. Součástí bylo i řešení nadzemních částí pevnostních valů.
Dnes jsme připravenější
Načerpané zkušenosti jak z přípravy před povodní, tak i z činností po povodni (pomoc při odklízení plavenin, čištění poškozených profilů, sanace objektů) lze z našeho profesního hlediska v praxi uplatnit při jakékoliv přírodní katastrofě. Co se týká případu rozvodněných toků, domnívám se, že připravenost je určitě lepší a došlo k realizaci lokálních ochranných opatření. Tak by měla být dříve zatopená sídla ochráněna (projevilo se i u povodní z roku 2013). Dále došlo k vybudování důležité infrastruktury – mostu Generála Chábery, který propojuje oba břehy řeky Labe.
Protipovodňová opatření mají i svá negativa
Nová výstavba v záplavových oblastech by měla být regulována především územními plány jednotlivých měst a obcí. Jediná regulace, která je v současné době pro stavebníky účinná, je ze strany pojišťoven, které odmítají v záplavových územích pojišťovat jak objekty pro bydlení, tak pro rekreaci. Domnívám se, že je třeba vzít v úvahu, že vodní toky mají paměť a rády se vrací do původních koryt (např. Lovosice – Píšťany). Protipovodňová opatření vybudovaná v délce například toku Vltavy a Labe proto mají jak pozitivní, tak i negativní vliv – ochraňují jenom konkrétní prostor nebo objekt, ale urychlují průchod povodní.