Troubky se staly symbolem ničivé síly povodně. Chyběly znalosti a připravenost
Ing. Jaromír Vrba, CSc. mezi lety 1968–2005 pracoval pro Stavoprojekt Olomouc a.s., ve funkcích konstruktér, odpovědný statik, vedoucí technického útvaru, technický náměstek. Následky povodně z roku 1997 a prevenci dalších možných záplav řešil i ve vlastní statické kanceláři, s níž se podílel na zabezpečení domů na nábřeží řeky Moravy při rozšíření jejího koryta.
Příčinou katastrofické povodně na Moravě bylo to, že intenzivní deště současně probíhaly v pohořích Jeseníků i Beskyd. Ve stejném čase tak byly mohutně dotovány dešťovými vodami jak Morava, tak Bečva. Několikasetletá voda proudící v korytech obou řek způsobila zaplavení okolí v takové míře, že řada domů z cihel se zhroutila jako domečky z karet.
Nejhorší situace vznikla v Troubkách
Ty se staly symbolem povodně poblíž soutoku obou řek. Působení vodního proudu bylo jiné na horních tocích, kde tekla dravá, dynamickým tlakem na konstrukce působící voda. V dolním toku řeky Moravy pak již voda zaplavující okolí byla klidnější, statické povahy. Hydraulický vodní tlak, působící na konstrukce více dnů, způsoboval spíše jejich podmáčení. I zde ovšem docházelo k destrukcím řady domů.
Pro nedostatek zkušeností se nepodařilo zabránit úmrtím 47 osob
A to přesto, že odborníci z řad stavebních inženýrů a techniků se snažili být nápomocni. Jejich pomoc spočívala ve využití znalostí stavebních procesů a konstrukčních systémů, jednak při záchraně domů, jednak při jejich sanaci či obnově.
Podemleté panelové domy se podařilo zachránit
Příkladem chování panelového domu v popsané situaci bylo podemletí jedné třetiny plochy půdorysu domu vodním proudem. Situaci jsem s kolegy Witzanym a Honzíkem popsal v publikaci „Otvory v panelových domech“, již ČKAIT vydala v roce 2014. Tedy jen stručně: bylo provedeno nové podbetonování základů až týden po vytvoření vzduchové mezery, nosné konstrukce domu to vydržely. V oblasti stojatých vod (například v Otrokovicích, kde situaci popsal Ing. Valkovič) vzniklo také několik destrukcí podmočením. Velmi pravděpodobně došlo i k trvalejší změně pohybu spodních vod v podloží.
Pomůcka ČKAIT „Stavební obnova objektů poškozených povodní“
Značná pozornost této problematice byla věnována už během Betonářských dnů České společnosti stavebních inženýrů, a to hned rok po ničivých povodních – v roce 1998. Zkušenosti získané při povodních na Moravě se promítly do pomůcky pro autorizované osoby vydané ČKAIT v roce 2002: titul „Stavební obnova objektů poškozených povodní“ byl dále revidován v roce 2013. Oblastní kanceláří ČKAIT České Budějovice (Ing. Schandl) byl zorganizován seminář, jehož se společně se mnou aktivně zúčastnily rovněž pracovnice Stavebního úřadu Olomouc.
Zkušenosti z roku 1997 přispěly k nižšímu počtu obětí v roce 2002
Později byl v této oblasti řešen i grant Ministerstva školství ČR, jehož dílčí výsledky se následně promítly do právních předpisů – např. stavebního zákona č. 183/2006 Sb., vyhlášky 268/2009 Sb. atd. Snad tyto aktivity alespoň částečně přispěly k nižšímu počtu obětí při povodních 2002 v Čechách. Předchozí ničivé povodně na Moravě každopádně vedly k vyšší připravenosti odborníků ČKAIT i orgánů místní nebo státní správy.