Výluky z pojištění – část I.
Stejně jako každé pojištění na trhu, i pojištění profesní odpovědnosti má své výluky. U odpovědnostního pojištění se jedná o předem stanovené situace či určitá rizika, na které se v případě vzniku škody pojištění nevztahuje, případně pojišťovna omezuje rozsah jejich pojistné ochrany.
Stejně jako každé pojištění na trhu, i pojištění profesní odpovědnosti má své výluky. U odpovědnostního pojištění se jedná o předem stanovené situace či určitá rizika, na které se v případě vzniku škody pojištění nevztahuje, případně pojišťovna omezuje rozsah jejich pojistné ochrany.
Výluky z pojištění jsou definovány v pojistných podmínkách či přímo v pojistné smlouvě. Jde tedy o vymezené příčiny vzniku škody či újmy, za kterých pojišťovna nemá povinnost poskytnout pojistné plnění. Tím se zříká závazku škodu či újmu poškozenému nahradit, a to buď z části, nebo v celém rozsahu. Abychom o výlukách nehovořili pouze jako o bodě v pojistných podmínkách či pojistné smlouvě, je nejdříve nutné znát definici škody a související povinnost k její náhradě. S těmito fakty jsme vás seznámili v předchozích dílech o problematice pojištění, kterému se na stránkách Z+i pravidelně věnujeme (viz Z+i č. 4/2022).
Následují příklady dotazů týkajících se výluky z pojištění.
„Pojišťovna mi neposkytla pojistné plnění s tím, že mě neshledala za vzniklou škodu odpovědným. Jedná se o výluku z pojištění?“
Stručně připomeneme, že neposkytnutí plnění ze strany pojišťovny může mít několik příčin, kdy aplikace výluky je pouze jednou z nich. Z hlediska zákona je velký rozdíl mezi použitím výluky a mezi situací, kdy autorizovaná osoba (AO) za škodu neodpovídá, protože ji nezavinila. Stejně časté jsou případy, že škoda (újma) vůbec nevznikla, protože nebyly naplněny znaky škody (újmy) ve smyslu platných předpisů,. V těchto případech se nejedná o výluku a domnělému poškozenému až na výjimky žádnou náhradu neposkytuje ani pojišťovna, ani AO. To je ten příznivější případ.
„Pojišťovna mi neposkytla pojistné plnění s tím, že aplikovala výluku definovanou v pojistných podmínkách. Co to pro mě znamená?
Aplikace výluky a výše uvedené situace spolu mnohdy úzce souvisí, je mezi nimi často tenká hranice a z hlediska poskytnutí náhrady je velmi důležité důsledně je odlišit. Použití výluky, ve všech oblastech odpovědnostního pojištění, bývá vždy velmi nepříjemné. Dochází totiž k situacím, kdy pojišťovna neposkytne pojistné plnění, přestože má poškozený na náhradu škody ze zákona nárok. V případě takového oprávněného nároku tak musí AO poskytnout za vzniklou újmu poškozenému náhradu z vlastních prostředků, tedy jak se říká, „z vlastní kapsy“.
„Liší se nějak výluky v profesních pojištěních u různých pojišťoven?“
Výluk v profesních pojištěních existuje celá řada a u jednotlivých pojišťoven se mohou lišit podle toho, jak je definováno pojistné krytí. Proto se soustředíme zejména na ty nejčastější výluky, které jsou ve většině profesních pojištění společné, jen jsou různě formulované. Jejich smysl je však stejný. V pojištění dále rozlišujeme tzv. „měkké“ či tzv. „tvrdé“ výluky. Ty „měkké“ je obvykle možné zrušit či zmírnit, většinou za příplatek. My se soustředíme nejdříve na „tvrdé výluky“, tedy takové, které pojišťovny takřka ve všech případech zrušit či zmírnit nemohou, a to ani za příplatek.
„Co se může stát, pokud opomenu zahrnout či nacenit položky v rozpočtu či výkazu výměr?“
Jako příklad může posloužit situace projektanta, po kterém vyžaduje stavebník (dříve investor) náhradu za vadné plnění, v jehož důsledku mu vznikají vícenáklady. Řekněme, že součástí jeho projektové činnosti je také zhotovení položkového rozpočtu a výkazu výměr. Autorizovaná osoba omylem posunula desetinnou čárku, což se stává často, a namísto 350 m² střešní krytiny nacenila pouze 35 m². Aby toho nebylo málo, tato AO navíc opomenula zahrnout a nacenit ve výkazu výměr a následně v rozpočtu krajové střešní tašky. Při vznesení nároku stavebníka a následném uplatnění na pojišťovnu tak AO narazila na výluku, která je např. ČSOB Pojišťovnou definována následovně:
„Pojištění se nevztahuje na odpovědnost za újmu způsobenou pochybením pojištěného při ekonomických a nákladových kalkulacích.“ (Cit. VPP-OPR 2014, čl. IV odst. 1 písm. k) ČSOB Poj.).
V praxi to znamená, že pokud AO zapomene zahrnout nějakou položku, nebo ji špatně nacení apod., tak ji nelze hradit z pojištění. Tato výluka je do značné míry sporná, neboť se často nejedná o škodu či újmu jako takovou, protože nebyly naplněny znaky škody (újmy) tak, jak je popsáno dříve. Naopak většinou jde o tzv. „řádné náklady stavby“ a pokud má stavba obsahovat určité prvky, aby sloužila svému účelu, tak si je stavebník musí koupit a zaplatit z vlastních prostředků. Opomenutí těchto prvků (špatné nacenění apod.) ve výkazu výměr či v rozpočtu není zákonným důvodem pro jejich vymáhání po projektantovi. Naopak, v mnoha situacích by se mohlo jednat o bezdůvodné, tedy nezákonné obohacení ze strany stavebníka. V řadě případů tedy pojišťovna AO vyviní s tím, že se nejedná o škodu (újmu).
„Co se může stát, když se smluvně zavážu k náhradě chybějících či špatně naceněných položek?“
Problém v této souvislosti nastává v případě, že se AO vysloveně dobrovolně zaváže tyto chybějící prvky či špatně naceněné položky nahradit, a to z části, nebo všechny. V těchto situacích se pochybení při ekonomických a nákladových kalkulacích často prolíná s další tvrdou výlukou, která bývá definována následovně, či podobně:
Pojištění se nevztahuje na odpovědnost za újmu způsobenou převzetím odpovědnosti nad rámec stanovený právními předpisy. (Cit. VPP-OPR 2014, čl. IV odst. 1, písm. a) ČSOB Poj.).
Je tím myšleno, že pokud se AO smluvně dobrovolně zaváže k jakémukoliv plnění nad rámec zákonných povinností, které nemají charakter škody, jedná se o individuální smluvní dohodu dvou stran a toto nelze hradit z pojištění. V případě našeho projektanta je to nepříjemná situace v tom, že se sám písemně dobrovolně zavázal ve smlouvě o dílo (dále jen SoD), že tyto chybějící a špatně naceněné prvky uhradí. Tato ujednání ve SoD bývají často také sporná, protože opět naráží na zákonnou definici škody a povinnosti k její náhradě. Proto se ve SoD často setkáváme s formulací, která tento zákon v podstatě obchází a říká, že se AO zavazuje nahradit smluvní pokutu (sankci apod.), jež často dosahuje až 100 % hodnoty chybějící položky. Takto je to ze zákona obvykle v pořádku a AO, pokud se k tomu upíše, má povinnost zaplatit tyto chybějící prvky z vlastních prostředků.
„Jak se tedy mohu proti výlukám bránit?“
Výlukám z pojištění se obvykle účinně bránit nelze. Prevencí proti nepříjemnostem s nimi spojeným je především znalost těchto výluk a v neposlední řadě také zákonné povědomí AO o definici škody a povinnosti k její náhradě. Naprosto klíčová je ovšem v této souvislosti především obezřetnost při podpisu smluv se stavebníky. Ti, zejména v těchto těžkých časech, hledají možnosti, jak ušetřit, a mnohdy si nenechají ujít jakoukoliv příležitost zafinancovat stavbu z prostředků AO.
Jak bylo zmíněno, výluk je celá řada a s dalšími seznámíme čtenáře Z+i v příštím vydání.
S dotazy k tomuto tématu nebo v případě jakýchkoliv nejasností souvisejících s pojištěním a odpovědností za škody se neváhejte obracet na své pojišťovací makléře:
Mgr. Jakub Doležel
GSM: +420 725 321 530
e-mail: j.dolezel@greco.cz
Ing. Petra Bartoníčková
GSM: +420 728 130 266
e-mail: p.bartonickova@greco.cz