Podélně nosné panelové systémy na Ostravsku

Montáž systému T03B OS
Montáž systému T03B OS

Téma oprav panelových domů, v nichž bydlí téměř třetina obyvatel ČR, je velmi aktuální. A protože není panelák jako panelák, v Z+i přinášíme další pokračování série článků o specifikách jednotlivých panelových soustav. Cílem je usnadnit orientaci autorizovaným osobám při vyhodnocení nově navržených úprav nosných konstrukcí u panelových domů, zejména s vyšším počtem podlaží.

Přednáškové semináře i publikace „Otvory v panelových domech“ se zabývaly výhradně dominantními příčně nosnými systémy panelových domů. Na Ostravsku, nejdynamičtěji se rozvíjející oblasti ve výstavbě bytových domů v padesátých a šedesátých letech minulého století, byly realizovány i podélně nosné systémy paneloblokové či panelové, dříve stavěné zásadně vyzdívanou variantou svislých stěn. U soustav s menším počtem nadzemních podlaží (např. systémů T11, T13, T15) není třeba podávat speciální informace, autorizované osoby si jistě dokážou vyhodnotit situaci samy. U soustav T02B OS a zejména T03B OS, stavěných až do osmi nadzemních podlaží, bych však rád podal alespoň jednoduchý popis, který snad umožní lepší orientaci při vyhodnocení nově navržených úprav nosných konstrukcí těchto domů.

Ukázka soustavy T15 (Ostrava-Poruba)

Systém T03B OS je podélně nosný systém, užívaný až pro výškovou úroveň osmi nadzemních podlaží s konstrukční výškou 3,0 m. Jde o dvoutrakt s hloubkou jednotlivých modulů 5,4 m. Stropní panely délky 5,3 m byly dutinové výšky 215 mm z betonu přibližně C16/20. Vnitřní podélná stěna byla nahrazena pilířovým systémem z prostého betonu. Průvlaky nad pilíři byly prováděny ze železobetonových prefabrikátů. Podélné obvodové stěny byly provedeny ze struskopemzových blokopanelů, jejichž tloušťka činila 240–375 mm, podle individuálních návrhů projektových dokumentací v závislosti na období respektujícím zvyšující se požadavky na tepelnou pohodu v domech. Na podélných a štítových okrajích příčného směru byla stropní tabule opatřena monolitickými vyztuženými věnci lemovanými okrajovými prefabrikovanými věncovkami. Suterénní stěny byly prováděny z monolitického betonu. Příčky byly realizovány ze struskopemzových blokopanelů v tloušťce 60–120 mm. Základové konstrukce tvořily monolitické pravoúhlé rošty.

Půdorys typického podlaží a příčný řez, soustava T03B OS

Zásahy do nosných pilířů střední podélné rámové konstrukce se nedoporučují, případně pouze na základě důkladného statického posouzení, provedeného po detailní prohlídce, průzkumu a vyhodnocení současného stavu těchto konstrukcí. Zásahy do nenosných svislých konstrukcí – příček – je možné realizovat rovněž po individuálním vyhodnocení zpracovatele příslušné dokumentace navrhovaných úprav.

Je zapotřebí vždy respektovat okolnost, zda se objekt nalézá na poddolovaném území, či nikoliv, a tomu přizpůsobit hloubku posuzování problematiky. Závěry doporučuji vždy projednat s majiteli domu (bytové družstvo, SVJ apod.)

V okresech, nalézajících se v oblastech seizmicity s návrhovým zrychlením půdního masivu nad hodnotu agr = 0,05 g, je třeba vzít v potaz hodnotu tohoto účinku na nosné konstrukce alespoň vhodným konstrukčním opatřením podle požadavků ČSN EN 1998-1. Průkaz výpočtem je vyžadován podle vydané seizmické mapy z roku 2016 pro hodnotu zrychlení agr = 0,08 g, ta se ovšem nově na území ČR nevyskytuje. Tuto záležitost doporučuji rovněž projednat závazně s majiteli domů, neboť v době realizace jejich výstavby nemuselo území podle tehdy platných předpisů být seizmickou oblastí.

Pro informaci uvádím normovou (dnes korespondující s hodnotou charakteristickou) únosnost dutinových stropních panelů: PZD – 64p 529/99/21,5 cm , hmotnost 1 575 kg, Mn = 24,58 kN.m.

Více informací na webu profesis.cz