Zprávy a informace ČKAIT 2021|03

Vloni došlo k významné obměně stavovského soudu. Z jedenácti nově zvolených členů jsou jen čtyři, kteří již ve stavovském soudu pracovali, a čtyři, kteří dosud neměli žádnou funkci v ČKAIT. Propisuje se tato změna do současné činnosti stavovského soudu?

Pokud se týká nových členů, ukazují zatím velký hlad po informacích a zahájení činnosti. Někteří z nich dříve získali zkušenosti již v rámci svého působení v dozorčí radě nebo v Představenstvu ČKAIT. Nevidím v tom problém. Nový člen je vždy kooptován do disciplinárního, ad hoc jmenovaného senátu po boku se zkušenějšími kolegy, z důvodu dosavadní vlastní procesní nezkušenosti. Od členů stavovského soudu se očekávají zkušenosti z procesu přípravy a realizace staveb, alespoň základní právní vědomí včetně orientace v platné legislativě a samozřejmě smysl pro férové jednání. Vítané jsou určité životní zkušenosti a nadhled. Naši činnost nám komplikovala hlavně probíhající pandemie.

Jste již deset let předsedou stavovského soudu. Změnil se za tu dobu pohled na odpovědnost autorizovaných osob?

Disciplinární odpovědnost autorizovaných osob vyplývá z autorizačního zákona č. 360/1992 Sb. a z interních řádů ČKAIT. Za posledních deset let se upřesnila disciplinární odpovědnost nejen při vykonávání vázaných činností v daném oboru, ale i výkonu ostatních odborných činností. V případě neuhrazení členského příspěvku v předepsaném termínu byla disciplinární opatření rozšířena o pokuty. Drobné úpravy řádů ČKAIT znamenaly už jen další upřesnění či promítnutí konkrétních ustanovení platného znění správního řádu (zákon č. 500/2004 Sb.), kterým je procesní postup ČKAIT vždy vázán. Pohled na odpovědnost autorizovaných osob se v rámci působnosti stavovského soudu tedy změnil pouze v duchu výše uvedeného.

Co nejčastěji projednáváte? Je něco, co se stále opakuje?

Za provinění autorizované osoby se považuje pochybení profesní nebo etické, včetně neplacení členského příspěvku. V profesních kauzách řešily disciplinární senáty stavovského soudu nejčastěji pochybení osob autorizovaných v oboru pozemní stavby. A to zejména u projektové dokumentace, realizace staveb či zajišťování dozorů a inženýringu staveb menšího rozsahu soukromých investorů, tedy rodinných a bytových domů. Převládají „skryté“ vady technického řešení a neplnění termínu předání hotového díla v kombinaci s tzv. „bezesmluvním vztahem“. Objednávka či smlouva o dílo může být samozřejmě i ústní, ale potom vzniká problém prokázat všechny skutečnosti. Přetrvávajícím nešvarem je realizace staveb podle, pro tento účel nedostačující, dokumentace pro stavební řízení, někdy alespoň i jakési jednostupňové dokumentace. Stížnosti bohužel často vyvěrají i z letitých sousedských sporů. Kromě stížností fyzických osob byly předmětem disciplinárního řízení i stížnosti stavebních úřadů, společenství vlastníků jednotek, Policie ČR, Hasičského záchranného sboru, Inspektorátu práce, stavebních a projektových společností, výjimečně také České komory architektů.

Ing. Jan Korbel se jako hlavní projektant významně podílel na zpracování stavební části Domova pro seniory Hagibor, který byl v Praze 10 dokončen v roce 2008. Autory architektonického řešení byli Jan Línek a Josef Kolář. (foto: Ester Havlová)

To jsou drobné zakázky. Řešíte i velké mediální kauzy?

To je zajímavé. Velké mediální kauzy typu zřícený most ve Studénce, zvlnění povrchu dálnice D48, pád střechy školní tělocvičny v České Třebové nebo havárie lávky přes Vltavu v Praze-Troji se u Stavovského soudu ČKAIT neřešily. Nikdo si totiž v této souvislosti na činnost autorizovaných osob nestěžoval.

Našel byste v projednávaných kauzách souvislost mezi nízkým honorářem a nedostatečnou kvalitou projektové dokumentace?

Orgány Komory, tedy ani stavovský soud, z principu neřeší obchodní vztahy svých členů. Myslím, že smluvní výše dohodnutého honoráře nemá přímou souvislost s kvalitou, ale spíše potřebným rozsahem projektové dokumentace. Autorizované osoby ne vždy poučí klienta o nezbytném rozsahu činností nebo dokumentace pro získání potřebného stanoviska, rozhodnutí apod. Slíbí zařídit „všechno“, a v případě potíží se brání tvrzením, že to klient výslovně nepožadoval. Naopak častým pochybením autorizovaných osob je také „vstřícnost“ ke klientovi, kdy kvůli dobrým vztahům nebo získání zakázky vyhoví ústním požadavkům investora na levnější technické řešení, neodpovídající právním předpisům, územnímu rozhodnutí nebo stavebnímu povolení. A následně se brání tvrzením: „…tak to požadoval investor“.

Pokud autorizované osoby orazítkují nekvalitní projektovou dokumentaci, musí se připravit na možné soudní spory?

Určitě. Použitím vlastního autorizačního razítka se státním znakem a s připojeným vlastnoručním podpisem přebírají autorizované osoby svoji výhradní a nezrušitelnou odpovědnost za správnost a technickou úroveň jimi označených činností. Dokumentace se stává úřední listinou. Tak to funguje nejen v rámci ČKAIT, ale i u obecného soudu. Neobstojí třeba výmluva: „… já jsem to jen kontroloval“ nebo dokonce „… já jsem to jen orazítkoval“! Náhradu škody a trestní odpovědnost v souvislosti s pochybením autorizované osoby neřeší potom ovšem ČKAIT, ale příslušné soudy. Tyto soudy hledají primárně viníka tzv. podle první chyby, nejdříve se tedy vždy musí „vyvinit“ autorizovaný projektant.

V případě havárie lávky v Troji se na autorizovaném projektantovi požaduje odpovědnost za stav nosné konstrukce třicet let po dokončení stavby. Opravdu je odpovědnost autorizovaných osob takto časově neomezená?

To považuji za nehoráznost, zejména v tomto případě. Také kvůli skutečnosti, že autor původního návrhu nebyl během životnosti konstrukce vyzván ke spolupráci při údržbě, kontrolách a opravách lávky. Pokud vím, nebyla prokázána ani chyba ve statickém výpočtu (vlastně celém návrhu). Otázkou zůstává odpovědnost dozorů při výstavbě, odpovědnost zhotovitele a také odpovědnost vlastníka stavby. Jednalo by se zde o doživotní odpovědnost projektanta – toto téměř otrokářské ustanovení by však muselo zahrnovat podrobné podmínky své účinnosti a není v našem právním řádu ukotveno. Autorizované (fyzické) osoby jsou v rámci disciplinárního řízení ČKAIT disciplinárně odpovědné za pochybení či porušení povinností tři roky zpět od data převzetí stížnosti Komorou. Trojská lávka byla však navržena a realizována ještě před vznikem ČKAIT v roce 1992.

Ing. Jan Korbel se jako hlavní projektant významně podílel na zpracování stavební části Domova pro seniory Hagibor, který byl v Praze 10 dokončen v roce 2008. Autory architektonického řešení byli Jan Línek a Josef Kolář. (foto: Ester Havlová)

Jakou odpovědnost má vlastník stavby?

Povinnosti vlastníka stavby po dokončení stavby a v průběhu jejího užívání jsou stanoveny dosud platným stavebním zákonem č. 183/2006 Sb. a prováděcími předpisy. Vlastník stavby nesmí například změnit užívání stavby k jinému účelu, než k jakému byla zkolaudována. Je povinen udržovat stavbu po celou dobu její existence v řádném stavu a umožňovat kontrolní prohlídky stavby. Dále bezodkladně oznamovat příslušnému stavebnímu úřadu závady, poruchy a havárie. Pokud se týká technických zařízení, jsou navíc předepsány pravidelné revize technického vybavení, např. výtahů, komínů, plynových či elektrických rozvodů a zařízení, hromosvodů, kotelen apod. Problémem kupodivu zůstává absence požadavku na povinné a pravidelné odborné kontroly nosných konstrukcí všech staveb (nejen staveb dopravních, vodohospodářských a staveb energetické infrastruktury), na což upozorňuje ČKAIT.

Zabýváte se dlouhodobě problematikou stavebního práva v nejširším kontextu. Sledujete proces rekodifikace stavebního zákona? Je podle vás rekodifikace nutná?

Po mnoha novelách stavebního zákona, které přinesly postupně řadu komplikací, nejistot a prodloužení stavebního řízení, je prostě nezbytné přistoupit k razantnímu řešení. Také proto, že naše stavební právo musí plně odpovídat českému právnímu řádu, který už je v drtivé většině kompatibilní s právem evropským. Všude se také dozvídám, že hlavním důvodem změny je zkrácení stavebního řízení. Avšak i dosud platné stavební předpisy ukládají stavebním úřadům lhůty k vyřizování a ukládají jim vypořádat rozpory mezi účastníky řízení. Ani dnes stavební úřad nemá být jen sběratelem a archivářem dokumentů. Tak nevím. Právní stavební předpisy mají být jasné a jednoznačně srozumitelné zejména těm, kdo se jimi řídí. Měly by být univerzální pro celý stát. A tiše dodávám – měly by být jednoduché. Právník by potom měl jen pomocnou roli. Chtěl bych věřit, že avizovaná centralizace územního a stavebního řízení znamená tu očekávanou, klientsky orientovanou státní správu. Developerům se jistě bude líbit oslabení pozice obcí. Vydání stavebního povolení na principu fikce souhlasu (v případě pozdního vyjádření dotčených úřadů, správců sítí apod.) může následně vést k velkému zahlcení soudů.

Jaký dopad na odpovědnost autorizovaných osob bude mít nový stavební zákon?

Snaha ČKAIT i ČKA o zachování postavení, resp. oprávnění autorizovaných osob v procesu výstavby byla v průběhu připomínkového řízení úspěšná v rámci daných možností. Bohužel i nadále nebude projektant účastníkem stavebního řízení. Podmínky výkonu technického dozoru a principy autorského dozoru snad zůstanou nezměněné. Změnou v návrhu stavebního zákona je zavedení pokuty až do výše 400 tisíc korun za provádění vybraných činností ve výstavbě bez potřebné autorizace v příslušném oboru. V autorizačním zákoně bude doplněna mezi vybrané či odborné činnosti např. dokumentace pro provádění stavby; podle požadavku ČKAIT bude doplněna dosud chybějící definice překrývání oborů. Naopak součástí autorizačního zákona i nadále nebude honorářový řád. Překvapivě se však navrhuje, bez iniciativy ČKAIT a ČKA, zvýšení maximální výše pokuty za disciplinární provinění autorizovaných osob z dosavadních 50 000 Kč na 300 000 Kč. Nový stavební zákon bude určitě podporovat digitalizaci celého procesu přípravy a realizace staveb, vč. územního a stavebního řízení. Centralizace a nové procesní postupy však zřejmě omezí možnost stavebníků poradit se předem s úředníkem stavebního úřadu. Další dopady mohou vyplynout z navazujících prováděcích vyhlášek, např. „O dokumentaci staveb“ apod.

Pokud dojde ke zvýšení sankcí vůči autorizovaným osobám, najde se vůbec někdo, kdo bude chtít projektovat?

Projektování staveb je krásné povolání, ale čím dál víc se stává činností jen pro dobrodruhy. Posledními projektanty by snad mohli zůstat kolegové architekti, zejména pokud se bude jednat o architektonické studie.

Kolik kauz řeší v průměru stavovský soud za rok, v jakých oborech převládají, kolik obviněných je odsouzeno?

Kauz řešíme ročně dvacet až třicet. Navíc provinění 100 tzv. neplatičů, tedy členů Komory, kteří k 31. březnu kalendářního roku nesplnili svou základní povinnost a neuhradili roční členský příspěvek. U profesních kauz se jedná z osmdesáti procent o pochybení v oboru pozemní stavby, následuje statika a dynamika staveb; na opačném konci jsou např. obory mosty a inženýrské konstrukce, geotechnika. Zajímavostí také je, že za celou dobu mého působení ve stavovském soudu se mezi „hříšníky“ vyskytlo pouze devět žen! V necelé desetině kauz je disciplinární řízení přerušeno, odročeno nebo zastaveno. V jednotkách procent dochází k odvolání nepravomocně „odsouzených“ k Představenstvu ČKAIT proti rozhodnutí o vině nebo uloženému disciplinárnímu opatření. Stručný přehled činnosti stavovského soudu je každoročně uveden ve výroční zprávě ČKAIT.

Jaké tresty nejčastěji udělujete?

Disciplinární opatření se ukládá na základě průběhu disciplinárního řízení v návaznosti na žalobní návrh dozorčí rady. Rozsah možných disciplinárních opatření (nejde-li o výši škody nebo trestní čin, jejichž posuzování Komoře nepřísluší) vyplývá z § 20 autorizačního zákona. V praxi převládá udělení písemné důtky nebo nižší pokuty, naopak odejmutí autorizace je naprosto výjimečné. Pokud se nejedná o závažné nebo opětovné porušení povinností autorizované osoby, potvrzuje se rozhodnutím senátu pouze vina, ale disciplinární opatření se neukládá. Závěrečné rozhodování o udělení disciplinárních opatření (trestů) je však z celé agendy stavovského soudu tou nejméně příjemnou nebo povznášející činností.

22 let jste pracoval jako společník, jednatel a hlavní projektant ve společnosti Deltaplan, s.r.o. Na jakých významných stavbách jste se podílel? Projektujete i nyní?

Z mnoha zajímavých staveb, na kterých jsem se podílel, nejraději vzpomenu na rekonstrukci bývalého Ústavu šlechtičen na Pražském hradě, rekonstrukci bývalého Domu ČKD na Můstku (New Yorker), domov důchodců Hagibor, rekonstrukci budovy ČSOB Na Poříčí, rekonstrukci budovy ČNB, dále Palác Zdar v Ústí nad Labem, obchodní centrum Forum v Ústí nad Labem nebo rekonstrukci hotelu Harmony ve Špindlerově Mlýně. Po ukončení činnosti v Deltaplanu občas řeším pouze drobnosti (byty, chaty) pro známé a kamarády.