Dohoda z Glasgow: změny klimatu existují

(zdroj: Pixabay.com)
(zdroj: Pixabay.com)

Zástupci malých ostrovních států neskrývali své obavy z budoucnosti. Pod tlakem Číny a Indie se těžba uhlí pro výrobu elektřiny jen omezí, a to navzdory návrhu na její ukončení, s nímž na summit přijela Angela Merkelová. Cíl udržet oteplování planety pod 1,5 °C přesto stále žije a dosažené dohody mnozí považují za úspěch.

 

(Zdroj: newsroom.consilium.europa.eu)

Dvacátá šestá konference OSN o změně klimatu 2021, známá také jako COP 26 (z anglického Conference of the Parties), se konala ve skotském Glasgow od 31. října do 13. listopadu 2021 za předsednictví Spojeného království a Itálie. Navázala na Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (z roku 1992, které dosud podepsalo 197 zemi), Kjótský protokol (mezinárodní smlouva z roku 1997) a Pařížskou dohodu (z roku 2016, ratifikovalo ji 190 zemí).

Výsledkem letošní COP 26 byl Glasgowský pakt o klimatu, který „požaduje“, aby země do konce roku 2022 „přehodnotily a posílily“ své závazky v oblasti klimatu, vyzývá k postupnému snižování spotřeby uhlí a zavádí procesy směřující k dosažení globálního cíle v oblasti přizpůsobení se změně klimatu, vyšší úrovně financování opatření v oblasti klimatu a financování ztrát a škod. Byla uznána potřeba chránit, zachovat a obnovit „přírodu a ekosystémy... včetně lesů a dalších suchozemských a mořských ekosystémů“. Glasgowský „pakt“ – který je ve skutečnosti rozdělen do tří dokumentů – má jedenáct stran navazujících na Pařížskou dohodu, dalších osm stran na úmluvu OSN o klimatu a jednu stranu na Kjótský protokol. Je úspěch, že 197 zemí se shodlo, že oteplování klimatu se již děje a že je třeba s tím něco dělat.

„Převládající modely ukazují, že planeta se o 1,5 °C oteplí v první polovině třicátých let. To je fakt, s nímž se již nic nedá dělat. Současné průměrné oteplení planety Země je o 1,1 °C, v ČR o 2 °C a na Špicberkách o 4 °C. Pokud omezíme emise CO2 o polovinu, pak se za dvacet let podaří nepřekročit kritickou hranici oteplení, která je 2 °C,“ uvedla polární vědkyně Anna Šabatová v pořadu Fokus Václava Moravce. Zdroj: IPCC

 

První dohoda o omezení spalování uhlí

Pakt je první dohodou o klimatu, která „výslovně plánuje omezit využívání uhlí“. Na nátlak zemí závislých na uhlí, včetně Indie a Číny, bylo znění dohody o uhlí změněno ze závazku „postupně ukončit“ využívání uhlí na závazek „postupně omezit“ využívání uhlí.

Je v něm patrný výrazný posun v jazyce. Na rozdíl od podobného dokumentu z COP 24 v Katovicích tato dohoda „uznává“, že dopady změny klimatu budou při růstu teploty max o 1,5 °C „mnohem nižší“ než při růstu teploty o 2 °C, který je již velmi nebezpečný. Akceptovala také vědecké závěry Šesté hodnoticí zprávy IPCC „Mezivládní panel pro změny klimatu“ zpracované 234 autory z více než 14 000 vědeckých prací, která byla zveřejněna 9. srpna 2021. Tato zpráva mimo jiné potvrzuje, že změny klimatu jsou způsobeny člověkem.

Rozvinuté země se zavázaly „alespoň zdvojnásobit“ financování adaptačních opatření v letech 2019 až 2025. Zároveň byla vyjádřena „hluboká lítost“ nad tím, že cíl financování opatření v oblasti klimatu ve výši 100 miliard dolarů ročně dosud nebyl splněn. Rozvinuté země byly „naléhavě žádány“, aby „urychleně a v plném rozsahu splnily svůj cíl do roku 2025“. Bude vytvořen nový orgán, který by měl do roku 2024 schválit finanční cíl na období po roce 2025.

  • Počet zemí, které se zavázaly dosáhnout čistých nulových emisí, překročil 140.
  • Více než sto zemí včetně Brazílie se zavázalo, že do roku 2030 zvrátí odlesňování.
  • Více než čtyřicet zemí se zavázalo k odklonu od uhlí.

Indie slíbila, že do roku 2030 bude polovinu své energetické potřeby čerpat z obnovitelných zdrojů.

Vlády 24 vyspělých zemí a skupina velkých výrobců automobilů, jako jsou General Motors, Ford, Volvo, BYD Auto, Jaguar, Land Rover a Mercedes-Benz, se zavázaly, že budou „usilovat o to, aby všechny prodeje nových osobních automobilů a dodávek byly do roku 2040 celosvětově bez emisí a na předních trzích nejpozději do roku 2035.“ Hlavní země, vyrábějící automobily, jako jsou USA, Německo, Čína, Japonsko a Jižní Korea, stejně jako výrobci vozů Volkswagen, Toyota, Peugeot, Honda, Nissan a Hyundai, se k závazku nepřipojily.

Slovní přestřelky mezi představiteli států

Konference o klimatu se neobešla ani letos bez slovních přestřelek na nejvyšší úrovni. „Ruská tundra hoří, doslova a do písmene hoří. Putin má vážné, opravdu vážné problémy s klimatem a on jen tiše sedí, než aby cokoliv udělal,“ prohlásil americký prezident Joe Biden. Na adresu čínského lídra Si Ťin-pchinga Biden pronesl, že Čína je na špici v emisích skleníkových plynů, ale její vůdce na summit ani nepřijel. Čína na to reagovala vzápětí tím, že svět ztratil pět let, protože dnes již bývalý prezident Spojených států amerických Donald Trump odstoupil v minulosti z Pařížské dohody o klimatu, která omezovala emise skleníkových plynů a na kterou současná glasgowská konference navazovala.

Z pohledu pozorovatele se zdá, že se všichni shodli, nicméně jak prohlásil vyjednavač Maledivských ostrovů, pro nás je i po této dohodě pozdě. Z uzavřené dohody nakonec vypadl požadavek malých ostrovních států, aby jim vyspělé země platily kompenzace za škody způsobené změnou klimatu, ke kterému právě rozvinuté země přispěly nejvíce.

 

POKRAČOVÁNÍ TÉMATU:

Green Deal aneb Zelená dohoda pro Evropu naráží na energetickou krizi

Z obsahu dokumentu Green Deal

Letos v létě jsme se posunuli od strategických cílů k právnímu rámci Zelené dohody pro Evropu

Čeká klimatický balíček Fit for 55 na žlutou kartu?