Jsem pod časovým tlakem napsat úvodník. Vzhledem k tomu, že je poslední, dovolím si trochu se ohlédnout za dvanácti lety, kdy jsem stál v čele Komory. Především musím poděkovat všem, kteří mi pomáhali. Nebylo toho málo k řešení. Zároveň je pravdou, že delegáti rozhodli zbavit mě nejtěžšího období, tj. prací okolo nového stavebního zákona. Jsem zvědavý, zda ti, co se v poslední době tolik snaží o změnu práce Komory, budou tak aktivní i v následujícím čase. Doufám, že svým přístupem pomohou novému předsedovi.
Rekodifikace potřinácté aneb o změně autorizačního zákona
- Publikováno:
- Rubrika:
- Stavební zákon
Kdo bude muškou v pavučině rekodifikovaného stavebního práva, kterou silný brouk protrhne a slabá muška v ní uvízne? V tomto pokračování se zaměříme zejména na zákon autorizační, který je zařazen mezi změnové zákony rekodifikace jako část X. Pro autorizované osoby patří změny zákona č. 360/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů k nejdůležitějším návrhům.
Vláda ČR 11. září 2020 zaparkovala v Poslanecké sněmovně parlamentu (PVP) 13 dokumentů týkajících se rekodifikace stavebního práva (zveřejněné i na webových stránkách ČKAIT v části Rekodifikace jako přílohy č. 120–132). Ministryně Dostálová si parkování předplatila do jara 2021. První čtení by mělo být zařazeno do programu PSP od 20. října 2020. Součástí projednávaných změnových zákonů je i autorizační zákon č. 360/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů.
Návrhy, které byly zatím akceptovány a jsou součástí navrhované změny
V § 7 se navrhuje, aby žádost o autorizaci mohla být podána nejenom písemně, ale i elektronicky. Úprava souvisí se zaváděním digitalizace v České republice.
V § 11 komory navrhují, aby pozastavení autorizace platilo pro všechny autorizační obory, které člen komory získal. Podle stávající úpravy by mohla mít autorizovaná osoba, které je uděleno více autorizací a která v důsledku svého profesního nebo etického pochybení zneužije výhradního odborného profesního postavení v jednom z udělených oborů, i nadále oprávnění na výkon činnosti autorizované osoby v jiných oborech. Možná aplikace stávajícího výkladu je pak v přímém rozporu se zákonnou podmínkou udělení autorizace, tedy s podmínkou bezúhonnosti žadatele o udělení autorizace (pokud by chtěl požádat o další obor). Navrhovaná úprava tento rozpor odstraňuje.
V § 12 komorový návrh reaguje opět na nedostatky platné právní úpravy. Aktuální znění zákona (...autorizovaná osoba odpovídá za odbornou úroveň výkonu vybraných činností a dalších odborných činností, pro které jí byla udělena autorizace…) podle výkladu Nejvyššího správního soudu vylučuje disciplinární odpovědnost autorizovaných osob v případě, že se dopustí protiprávního jednání či jednání v rozporu s vnitřním předpisem, které nebude jednoznačně výsledkem výlučně jen činnosti, pro kterou takové osobě byla udělena autorizace. Cílem je posílit pravomoci komor k vedení disciplinárního řízení.
Legislativně technické úpravy § 17–19 (působnost autorizovaných osob) souvisejí se změnou terminologie, změnami v územním plánování, ve stavebním právu hmotném a ve stavebním právu procesním, v novém stavebním zákoně upravilo MMR ČR. Nově se doplňuje možnost vykonávat koordinační činnost při zpracování projektové dokumentace, tj. činnost hlavního projektanta. U dokumentace pro provádění stavby budou moci autorizovaní architekti zpracovávat jenom architektonicko-stavební řešení.
Nově navrhovaný odstavec 2 v § 18 reaguje na problémy aplikační praxe při prokazování oprávnění autorizovaných inženýrů u stavebních úřadů. Návrh je v souladu se stanoviskem Ministerstva pro místní rozvoj ze dne 21. dubna 2009, čj. 14067/09-82, které bylo zveřejněno ve Stavebně správní praxi č. 4/2009. Zevrubně jsme problematiku rozebírali v č. 1/2020 Z+i v článcích „Diskuse o změně autorizačního zákona“ a „Vyjádření Legislativní komise ČKAIT k otázce autorizace a překrývání oborů“.
V § 20 se stávající horní sazba pokuty ve výši 50 000 Kč, kterou je možné autorizované osobě udělit za porušení povinností podle tohoto zákona, od nabytí jeho účinnosti, tj. od 7. července 1992, nezměnila. Návrh MMR na zvýšení horní sazby pokuty na 300 000 Kč je nezbytný s ohledem na to, aby mohl plnit svou sankční funkci.
Elektronický podpis a razítko již od 1. července 2023
Návrh na elektronické razítko a elektronický podpis autorizovaných osob byl již akceptován. Připomínáme, že jsme o tom informovali v č. 2/2020 Z+i v článku „Kroky pro digitalizaci ve stavebnictví“. Jedná se o již schválenou změnu § 13 odst. 3 autorizačního zákona, který zavádí možnost používání elektronického razítka a podpisu od 1. července. 2023.
Co nebylo akceptováno a není součástí navrhované změny
Pokládáme za nutné současně informativně vyjmenovat i společné návrhy obou komor, které byly v mezirezortním připomínkovém řízení MMR ČR vypořádány jako akceptované, nicméně je Legislativní rada vlády (LRV) na svém projednání vyškrtla u jednotlivých bodů se stejným odůvodněním – změna autorizačního zákona navrhovaná v bodě „XY“ není změnou bezprostředně související s návrhem stavebního zákona ve smyslu čl. 54 odst. 3 Legislativních pravidel vlády:
Popis oborů – S ohledem na množství oborů a specializací, udělovaných autorizovaným inženýrům a technikům, jsme navrhli přímo v zákoně stanovit podrobnosti o rozsahu působnosti v jednotlivých oborech, a to odkazem na vnitřní předpis ČKAIT. Podobně, jako je tomu v případě stanovení podrobností o rozsahu působnosti v jednotlivých oborech autorizovaného architekta v § 4 zákona. LRV nebylo akceptováno.
Neplacení příspěvků – Návrh, aby se autorizace pozastavila tomu členovi komory, který je v prodlení zaplacení členského příspěvku do doby zaplacení dlužní částky, reaguje na požadavky z praxe Stavovského soudu ČKAIT, který poukazuje na aktuálně zdlouhavé disciplinární řízení. Návrh má návaznost na finanční zatížení komory jako celku (odměna členům stavovského soudu za účast na několikanásobném řízení). Tato změna by vyloučila další disciplinární řízení před orgány komory a sníží administrativní náročnost – každé jednotlivé porušení povinnosti nezaplacení členského příspěvku by nemusela řešit dozorčí rada, stavovský soud a odvolání proti rozhodnutí představenstvo. LRV nebylo akceptováno.
Obnovení pozastavené autorizace – Stávající úprava umožňuje za závažné nebo opětovné porušení povinností autorizované osoby (stanovené autorizačním zákonem) rozhodnout o pozastavení autorizace. Neupravuje však situaci po uběhnutí lhůty, po kterou byla autorizované osobě autorizace pozastavena. Navrhovalo se, aby v rozhodnutí o pozastavení autorizace byla stanovena nejen doba pozastavení autorizace, ale též lhůta pro přezkoušení odborné způsobilosti disciplinárně potrestaného. Úspěšné přezkoušení odborné způsobilosti disciplinárně potrestaného by bylo nezbytným předpokladem pro výkon činnosti autorizované osoby po uběhnutí lhůty pozastavení autorizace. LRV nebylo akceptováno.
Lhůty pro disciplinární šetření – Šestiměsíční lhůta (navrhovaná změna byla jeden rok), kterou je nutno zachovat pro zahájení disciplinárního řízení (podání žalobního návrhu dozorčí radou), se v praxi dozorčích rad ČKA a ČKAIT opakovaně prokázala být neúměrně krátká. Dozorčí rada v této lhůtě musí podrobně prošetřit podanou stížnost a podat návrh na zahájení disciplinárního řízení, přičemž důvody uvedené v návrhu nemohou být dodatečně měněny. Tato lhůta má u složitějších a závažnějších kauz za následek nutnost zastavení disciplinárního zjišťování a nemožnost disciplinárního postihu. Nedostatečnost tříleté promlčecí lhůty se projevuje zejména v případě kauz, které se dotýkají kvality služeb poskytovaných autorizovanými osobami. Stížnost na neprofesionální výkon činnosti projektanta je často profesním komorám oznámena až v návaznosti na vznik závad na stavbě, které se typicky objeví až s časovým odstupem – někdy i víceletým. Tříletá promlčecí lhůta neumožňuje řadu z těchto jednání vyšetřit. Prodloužení promlčecí lhůty na čtyři roky by umožnila profesním komorám více z těchto případů projednat v disciplinárním řízení, což by se jevilo jako přínosné, vzhledem k tomu, že profesionální kvalita služeb je z nejzávažnějších povinností autorizovaných osob. LRV nebylo akceptováno.
Orgán veřejné moci – S ohledem na činnost komory jsme navrhovali v zákoně zdůraznit, že komora jako orgán veřejné moci vykonává působnost veřejné správy upravenou konkrétním zákonem, kterou nemohou vykonávat žádné jiné subjekty. Podobnou úpravu obsahuje např. § 40 odst. 3 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii (působnost České advokátní komory). LRV nebylo akceptováno.
Kdo bude muška v pavučině práva?
Na posledním jednání redakční rady Z+i mě z proslovu pana Ing. Miroslava Loutockého, nestora oboru vodohospodářské stavby a dlouholetého předsedy této redakční rady, velice zaujalo jeho upozornění na středověký nápis na prachatické radnici – …právo pavučině se přirovnává, jíž brouk proráží, muška v ní zůstává. Kdo nakonec bude broukem a kdo muškou, ukáže čas.
Ministryně Klára Dostálová totiž v rozhovoru pro Hospodářské noviny 26. srpna 2020 prohlásila: ...politickým klubům jsme dali signál, že pokud přijdou s dobrou myšlenkou, jsme připraveni jít cestou komplexního pozměňovacího návrhu. V něm bychom posbírali vychytávky, aby byl zákon ještě lepší a efektivnější...
Na straně druhé v tiskové zprávě MMR z 11. září 2020 se citují slova náměstka pražského primátora Petra Hlaváčka: …Dohodli jsme se, že s ministerstvem budeme spolupracovat na komplexním pozměňovacím návrhu k novému stavebnímu zákonu, který se bude projednávat ve sněmovně, a na tom, aby se Pražské stavební předpisy propsaly do celorepublikových vyhlášek...
Nebo se nakonec bude tkát úplně nová síť?
Ing. Hedviga Klepáčková
vedoucí Legislativně právního střediska ČKAIT
OFICIÁLNÍ DOKUMENTY K REKODIFIKACI STAVEBNÍHO PRÁVA JSOU UVEŘEJNĚNY POUZE NA www.ckait.cz/rekodifikace-verejneho-stavebniho-prava. Kompletní soubor dokumentů k rekodifikaci stavebního práva od 23. prosince 2017 do současnosti je zpřístupněn pouze na webových stránkách ČKAIT. Jedná se o jedinečný soubor dokumentů. Nikde jinde ani na stránkách MMR tyto informace nejsou uveřejněny.
11.9.2020 byly aktuálně doplněny dokumenty s návrhem nového znění stavebního zákona včetně všech příloh s pořadovými čísly 120 až 132. Tyto dokumenty jsou předloženy Poslanecké sněmovně ČR k prvnímu čtení tohoto zákona.
[video width="1280" height="720" mp4="/media/2020-5/rekodifikace_720.mp4"][/video]
PŘEHLED PŘEDCHOZÍCH ČLÁNKŮ NA TÉMA REKODIFIKACE
Z+i 4/2020 - Rekodifikace podvanácté - Tento díl věnujeme vybraným ustanovením rekodifikovaného stavebního práva, která obsahují znění postoupené 27. července 2020 na opětovné projednání Legislativní rady vlády, a která se bezprostředně dotýkají činnosti autorizovaných osob. Neakceptované připomínky ČKAIT v ustanoveních stavebního zákona zůstaly.
Z+i 3/2020 - Rekodifikace pojedenácté - Členové ČKAIT jsou již od roku 2017 v průběhu jednotlivých etap připomínkovacích řízení k předkládanému rekodifikovanému stavebnímu právu zvyklí na všelicos. Mysleli jsme si, že nás už nic nepřekvapí, ale zmýlili jsme se. K připomínkování jsme dostali téměř úplně jiný text.
Z+i 2/2020 Rekodifikace podesáté - Jak vypořádalo ministerstvo pro místní rozvoj připomínky ČKAIT k návrhu stavebního zákona? Ze 121 zásadních připomínek ČKAIT zůstalo na konci února 2020 nevypořádaných 24 výhrad, které ČKAIT považuje za zcela podstatné. Týkají se zejména technického dozoru stavebníka, autorského dozoru a geotechnického průzkumu.
Z+i 1/2020 Rekodifikace podeváté - připomínky ČKAIT v mezirezortním řízení. K oficiální verzi předložené do mezirezortního řízení v předvánočním čase od 25. listopadu do 23. prosince 2019 byla na MMR podána řada připomínek. Autorizované osoby ČKAIT vyjádřily svůj názor prostřednictvím 803 připomínek, které se po interním vypořádání v rámci ČKAIT proměnily na 217 připomínek odeslaných na MMR. Snad jejich oficiální vypořádání na MMR nedopadne jako při vypořádání připomínek k věcnému záměru, kdy se jich většina ztratila.
Z+i 5/2019 Rekodifikace poosmé aneb jízda rychlíkem co nikde nestaví. Zpráva o zapojení ČKAIT do procesu rekodifikace stavebního práva aneb co dodat k rekodifikaci poosmé? Vlak poháněný parní lokomotivou do úvahy sice nepřichází, to bychom zanechali příliš velkou uhlíkovou stopu. Avšak připravovaná vysokorychlostní trať nevede jenom nížinami; v tunelech může narazit na nepředvídané geologické poměry.
Z+i 4/2019 Rekodifikace posedmé. Pokračování zprávy o hektickém projednávání jednoho z nejdůležitějších zákonů. I přes řadu zásadních připomínek schválila Vláda ČR v červnu 2019 návrh věcného záměru stavebního zákona. O prázdninách bylo svoláno pět jednání pracovních skupin. ČKAIT se aktivně účastní jednání, i nadále usiluje o úpravu kritizovaných ustanovení.
Z+i 3/2019 Rekodifikace pošesté. ČKAIT usiluje o to, aby stát nerezignoval na ochranu veřejného zájmu
Oficiální vypořádání připomínek je netransparentní. Legislativní rada vlády neobdržela pravdivou informaci o tom, jak byly vypořádány zásadní připomínky ČKAIT k věcnému záměru stavebního zákona. Proč mezirezortní vypořádání nezahrnuje 37 zásadních připomínek, jejichž vypořádání skončilo rozporem? Kromě toho v oficiálních vypořádacích tabulkách zcela zmizely dvě třetiny zásadních připomínek ČKAIT.
Z+i 2/2019 Rekodifikace popáté. Práce kvapná bez promyšlené analýzy. Výsledek mezirezortního vypořádání zásadních připomínek k věcnému záměru stavebního zákona: Veřejný zájem zůstává nejasný.
Z+i 1/2019 Rekodifikace počtvrté. Jak nám zprivatizovali stavební právo. Připomínky autorizovaných osob k předfinální verzi. Pokud se vám zdá, že je divné, když návrh zákona připravuje zájmový podnikatelský svaz, pak vězte, že to divné opravdu je. Veřejný zájem je totiž jiný než ten privátní.
Z+i 5/2018 Rekodifikace potřetí. Ministerstvo pro místní rozvoj a Hospodářská komora ČR uveřejnily v říjnu 2018 zprávu o tom, že společně chtějí připravit nový stavební zákon, který by podle jejich harmonogramu měl být schválen už za tři roky – tedy v roce 2021. Návrh věcného záměru by měl vzniknout už do konce roku 2018.
Z+i 4/2018 Rekodifikace podruhé. O postupu rekodifikace stavebního zákona a 80 navazujících předpisů. Vláda se v září 2018 pouze seznámila s informací o o hlavních směrech a cílech rekodifikace č.j. 746/18
Z+i 3/2018 Rekodifikace poprvé. ČKAIT upozornila na hlavní problémy současného stavebního práva a nabídla Vládě ČR spolupráci na rekodifikaci stavebního práva. ČKAIT byla vyzvána, aby jmenovala své odborníky do pracovních skupin MMR.