Jsem pod časovým tlakem napsat úvodník. Vzhledem k tomu, že je poslední, dovolím si trochu se ohlédnout za dvanácti lety, kdy jsem stál v čele Komory. Především musím poděkovat všem, kteří mi pomáhali. Nebylo toho málo k řešení. Zároveň je pravdou, že delegáti rozhodli zbavit mě nejtěžšího období, tj. prací okolo nového stavebního zákona. Jsem zvědavý, zda ti, co se v poslední době tolik snaží o změnu práce Komory, budou tak aktivní i v následujícím čase. Doufám, že svým přístupem pomohou novému předsedovi.
Proč padají předpínané příhradové vazníky?
Aktuálně významně roste riziko havárie u staveb zastřešených dodatečně předpjatými betonovými příhradovými vazníky. ČKAIT informovala o nebezpečí Kláru Dostálovou, ministryni pro místní rozvoj. Odhadem se jedná o stavby na ploše více než půl milionu čtverečních metrů. Stavební úřady a vlastníci by měli neprodleně podniknout kroky ke kontrolám stavu tohoto typu konstrukcí.
V rámci činnosti ČKAIT byly již v minulosti řešeny případy opakovaných havárií dodatečně předpjatých betonových příhradových vazníků typu SPP, k nimž došlo v letech 2010 a 2018 v západních Čechách. V současnosti se na základě výzvy ČKAIT (zpravy.ckait.cz – č. 1/2019 – VÝZVA: Opakované havárie betonových předpínaných vazníků) a navazující činnosti jednotlivých autorizovaných osob ukazuje, že rozsah této problematiky je výrazně větší, než se původně předpokládalo. Ohroženo je nejen velké množství majetku, ale i významné množství osob pracujících v objektech zastřešených výše uvedeným typem vazníků.
„Na základě střízlivého odhadu z dostupných veřejných zdrojů je plocha staveb zastřešená tímto typem vazníků větší než 500.000 m2! Rozsah je to obrovský. Ale ještě závažnější je, pokud toto číslo přepočteme na počet pracujících osob pod ZIPP konstrukcemi. Došli jsme k číslu 13 000 až 18 000 ohrožených osob,“ popsal Ing. Stanislav Rada výsledky vlastních zjišťování v dokumentu firmy Rada Building, s.r.o. (viz následující strana).
Příklad typového vazníku SPP 6-18/6 (zdroj: ZIPP n.p. Bratislava, 1969)
K haváriím vede kombinace přetížení, koroze, nevhodné údržby...
Ke kolapsu střešních vazníků dochází náhle (křehce) přetržením předpínací výztuže v důsledku její koroze, případně v kombinaci s přetížením vazníků (nadměrné přitížení dodatečně osazenými technologiemi, neodborné opravy střešních plášťů apod.). Samostatnou kapitolou je často neodborné provádění údržby konstrukce bez odstranění základních příčin nevyhovujícího stavu (zatékání, kondenzace vody v kritických detailech apod.) a nevhodné stavební úpravy dotčených objektů.
Typický stav – chybějící injektáž kanálků předpínací výztuže vazníků SPP (zdroj: Rada Building, s.r.o.)
...a nedostatečná nebo žádná injektáž kabelových kanálků
Základní příčina kolapsu spočívá v samotném provedení dodatečného předpětí vazníků a ochrany předpínací výztuže proti korozi. Na řadě objektů nebyly po předpětí konstrukce kabelové kanálky vůbec zainjektovány, případně byla injektáž provedena nekvalitně. To v kombinaci s problematickým systémovým detailem kotevní oblasti v uložení vazníků umístěné v těsné blízkosti úžlabí odvodnění střechy a zpravidla žádnou tepelnou izolací stavby přináší významné nebezpečí zatékání nebo kondenzace vody v kabelových kanálcích a následné koroze předpínacích lan.
Za důležitý rizikový faktor je nutné považovat i to, že tyto haly byly navrženy a realizovány v době platnosti původních norem systému ČSN. S ohledem na možné extrémní výkyvy počasí v současné době může být vliv dlouhodobého sněžení nebo vlivu silného větru na tyto přetížené konstrukce v některých případech fatální.
Je nutná kontrola skutečného stavu a odstranění nevhodných úprav
Důrazně upozorňujeme všechny autorizované osoby, které se zabývají nebo budou zabývat jakýmikoliv činnostmi na stavbách zastřešených tímto typem vazníků, aby věnovaly zvýšenou pozornost problematice skutečného stavu a odolnosti těchto konstrukcí, včetně kontroly skutečného zatížení a případných nevhodných stavebních úprav těchto staveb!
Projevy výše uvedených poruch jsou často při zběžné prohlídce nerozpoznatelné! Za zcela zásadní je proto nutno považovat provedení odborné prohlídky nosné konstrukce, doplněné v případě potřeby diagnostickým průzkumem kritických detailů vazníků (uložení vazníků, spáry mezi segmenty) se zaměřením na stav předpínací výztuže, vč. zpřístupnění zakrytých detailů a částí konstrukce. Na tyto práce pak musí navazovat odborné vyhodnocení skutečného stavu a zatížení konstrukce, vč. provedení statického posouzení konstrukce v rozsahu odpovídajícím stavebnímu stavu konstrukce nebo navrhovaným úpravám.
Informujte vlastníka, stavební úřad a oblastní kancelář ČKAIT
Současně důrazně doporučujeme v návaznosti na zjištěný stav informovat jak vlastníka objektu (příp. správce), tak místně příslušný stavební úřad a oblastní kancelář ČKAIT.
Ing. Michal Drahorád, Ph.D.
autorizovaný inženýr v oboru mosty a inženýrské konstrukce,
člen Představenstva ČKAIT, vedoucí aktivu Statika
Více:
- Dopis předsedy ČKAIT, Ing. Roberta Špalka, odeslaný na MMR ministryni Kláře Dostálové z října 2020
- Zápis z jednání 9. září 2020 na profesním aktivu ČKAIT - Statika a dynamika staveb, Mosty a inženýrské konstrukce a Zkoušení a diagnostika.
- Zprávy a informace ČKAIT 1/2019 - VÝZVA - Opakované havárie betonových předpínaných vazníků
- Tisková zpráva z 5.12.2018 Opakované havárie betonových předpínaných vazníků
Vaše názory
[…] Společnost Rada Building se dlouhodobě zabývá problematikou rizikových dodatečně předpjatých vazníků. Na toto téma publikoval Ing. Michal Drahorád (vedoucí aktivu Statika a člen Představenstva ČKAIT) pro Z+i v říjnu 2020 článek "Proč padají předpínané příhradové vazníky?" […]
Pro registrované uživatele je povolena diskuze.
Můžete se přihlásit, nebo se můžete zaregistrovat podle návodu pro registraci.