Geotechnický versus inženýrskogeologický průzkum

Jeden z nejslavnějších geologů astronaut Harrison H. Schmitt při sběru geologických vzorků na Měsíci. (zdroj: cs.wikipedia.org, NASA)
Jeden z nejslavnějších geologů astronaut Harrison H. Schmitt při sběru geologických vzorků na Měsíci. (zdroj: cs.wikipedia.org, NASA)

Pro získání oprávnění od MŽP na provádění inženýrskogeologických průzkumů pro účely stavebnictví není podle českého právního řádu znalost geotechnické problematiky ani souvisejících stavebních oborů nutná! Podle evropských norem se přitom jedná o vysoce odbornou autorizovanou činnost.

Nedávné sdělení ve věstníku Ministerstva životního prostředí 7/2020 (viz  článek v tomto vydání  "Jak MŽP aktuálně usiluje o sjednocení výkladu geologické práce"), zveřejněné právě v době prací na revizi stavebního zákona, je neslavnou ukázkou neschopnosti nejvyšších orgánů veřejné správy řešit společně mezirezortní problémy, které se v našem případě týkají průzkumů pro stavebnictví.

Skutečnosti obsažené ve sdělení MŽP z července 2020 k oprávnění vykonávat geologické práce bychom jako autorizované osoby ČKAIT proto měli vnímat v kontextu s podmínkami pro jeho udělování, zejména s předepsanými odbornými předpoklady uchazečů pro toto oprávnění (viz Vyhláška MŽP č. 206/2001 Sb. ze 4. června 2001 o osvědčení odborné způsobilosti projektovat, provádět a vyhodnocovat geologické práce – § 4 Postup při ověřování odborné způsobilosti a § 5 Posouzení odborné úrovně dosavadních prací).

Dále je třeba si připomenout, co vůbec jsou podle geologického zákona geologické práce. Podle ustanovení § 2 odst. 1 písm. d) geologického zákona (zák. č. 62/1988 Sb. ve znění pozdějších předpisů) se jedná o zjišťování a ověřování inženýrskogeologických a hydrogeologických poměrů území, zejména pro účely územního plánování, dokumentace a provádění staveb včetně stabilizace sesuvných území.

Aby se udělal výstižný obrázek, do jaké míry jsou ustanovení geologického zákona dotýkající se inženýrskogeologického průzkumu vyhovující z hlediska potřeb navrhování a provádění staveb, je proto především třeba porovnat je s požadavky, které má na provádění a hodnocení geotechnického průzkumu dnes platná harmonizovaná evropská norma ČSN EN 1997 (Eurokód 7).

Geolog je především přírodovědec, který sbírá vzorky hornin a vytváří geologické mapy. (zdroj: wikimedia.org, Yvonne Bentele)

Co vyplývá z geologického zákona a vyhlášky MŽP č. 206/2001 Sb. ze 4. června 2001?

Provádět inženýrskogeologické průzkumy jsou podle geologického zákona oprávněni pouze nositelé oprávnění udělovaného MŽP.

V odborných požadavcích pro udělování oprávnění MŽP se podle geologického zákona nevyžaduje od uchazečů o jeho udělení ani nejmenší znalost geotechnické problematiky, natož znalost ČSN EN 1997! Odborná zkouška se neprovádí ani z inženýrské geologie, ani ze souvisejících přírodovědných oborů. Odborné předpoklady uchazečů se posuzují jen na základě odborné úrovně předložených prací!

Inženýrská geologie, ani inženýrskogeologický průzkum, co se týče jeho konkrétních cílů a metod, nejsou zákonem jednoznačně definovány (viz § 2 odst. 1 písm. d) geologického zákona). Cíl inženýrské geologie je v geologickém zákoně popsán pouze na třech řádcích!

Co požaduje platná evropská norma ČSN EN 1997?

Geotechnický průzkum a jeho hodnocení pro potřeby navrhování geotechnických konstrukcí a řešení jejich interakce s podložím naopak podrobně předepisuje rozsáhlá ČSN EN 1997 část 1 a 2 (Eurokód 7: Navrhování geotechnických konstrukcí).

  • V ČSN EN 1997-1/2006 jsou stanoveny zcela konkrétní požadavky na obsah, způsoby hodnocení průzkumů. Uvádí se i forma geotechnických výstupů, které jsou pro návrh i provedení stavby nezbytné. Definuje se posloupnost stanovování hodnot geotechnických parametrů a způsob jejich použití při vlastním geotechnickém návrhu (odvozené, charakteristické a návrhové hodnoty geotechnických parametrů včetně postupů pro jejich stanovování).
  • V ČSN EN 1997-2/2008 jsou na cca 150 stranách podrobně a komplexně předepsány průzkumné metody, které je potřeba pro stanovení hodnot geotechnických parametrů podloží realizovat, a to včetně způsobů hodnocení a prezentace jejich výsledků.

Autorizovaní geotechnici musí, na rozdíl od inženýrských geologů, své odborné znalosti prokázat zkouškou. Při ní musí mimo jiné prokázat právě související znalosti ČSN EN 1997 a schopnost je aplikovat v praxi.

Řada sesuvů půdy a následné havárie staveb dokazují, že podloží staveb se musí opět stát jejich nedílnou součástí. Geologický i stavební zákon je nutné provázat, je nutné opět propojit jak přístupy přírodovědné, tak i inženýrské. (foto: archiv autora)

Smutné porovnání geologického a stavebního zákona

  • Geologický a stavební zákon jsou v otázce průzkumů pro potřeby stavebnictví zcela nekompatibilní.
  • Stavební zákon, na rozdíl od geologického zákona, provádění průzkumů v textu zákona pregnantně vůbec nevyžaduje! Natož, aby pokládal podloží za součást stavby, kterému je třeba při návrhu a provádění stavby věnovat stejnou pozornost jako stavební konstrukci.
  • Kompetentní úředníci veřejných zadavatelů při zadávání průzkumů a požadavků na ně proto logicky vychází z geologického zákona. A to navzdory tomu, že ten zdaleka nevytváří podmínky pro jejich dostatečnost z hlediska potřeb navrhování a realizace staveb.
  • Důsledkem jsou stále se opakující nedostatečné průzkumy a opakující se velké havárie i obrovské ztráty v důsledku nevhodně řešené interakce stavby a jejího horninového podloží.

Nedostatečná pozornost řešení interakce stavby s jejím podložím

Dlouhou řadu let jsme svědky politováníhodné skutečnosti, že právní i technická předpisová základna nevyžaduje pro projektování, provádění a hodnocení průzkumů pro navrhování a realizaci staveb v dostatečné míře geotechnické znalosti, které jsou pro řešení interakce staveb s podložím potřeba. Na tom nic nemění, že se v praxi kompetentní zhotovitelé průzkumů i jejich zadavatelé podle okolností snaží ČSN EN 1997 respektovat.

ČKAIT v rámci připomínkového řízení k revizi stavebního zákona na tuto skutečnost upozorňovala. MMR však hlavní požadavek Komory, aby přímo v zákoně bylo zakotveno, že na podloží stavby je třeba nahlížet jako na její součást a že jeho vlastnosti je třeba určit, v rozsahu nutném pro bezpečný a ekonomický návrh i provedení stavby, průzkumem, odmítlo. Stejně tak nereagovalo na upozorňování na nekompatibilitu geologického a stavebního zákona ve věci průzkumů pro stavebnictví.

Nekompatibilita stavebního a geologického zákona trvá již 30 let

V socialistickém Československu byla dlouhodobě úspěšně praktikována koncepce průzkumů pro stavebnictví, která kombinovala přírodovědný a technický tzv. Zárubovský přístup. Tato koncepce byla mezinárodně respektovaná a byla základem uznávané československé školy inženýrské geologie. Po roce 1990 začalo z různých důvodů postupně docházet k oddělování přírodovědného přístupu a technického přístupu. Tomu zavdala příčinu právě nepromyšlenost a nekompatibilita geologického a stavebního zákona v této věci. Aktuální geologický zákon stále vychází čistě z přírodovědeckého přístupu, zatímco ČSN EN 1997 akcentuje přístup technický. Divergence obou přístupů má bohužel vzestupný trend se značnými negativními důsledky pro užitnou hodnotu a dostatečnost průzkumů pro všechny jejich uživatele.

V praxi je proto nutné znovu vytvořit podmínky pro to, aby při průzkumech a jejich hodnocení byly uplatněny jak přístupy přírodovědné, tak i inženýrské. To znamená pro to hlavně vytvořit právní předpoklady. Především patřičným způsobem provázat geologický i stavební zákon. Stavební zákon ve věci podloží staveb doplnit a v návaznosti na to pak i upravit jeho prováděcí předpisy. V současné době se to týká právě probíhající revize TP 76 na provádění geotechnických průzkumů pro pozemní komunikace a tunely a na to navazující revize přípravné normy na provádění inženýrskogeologického průzkumu ČSN P 73 10 05.

 

doc. Ing. Alexandr Rozsypal, CSc.
autorizovaný inženýr a konzultant v oboru geotechnika

 


V předchozích číslech jsme na toto téma publikovali:

Z+i ČKAIT 4/2020 - Podle MMR není podloží součástí stavby aneb ANO, my podloží nepotřebujeme

Z+i ČKAIT 3/2020 - Rekodifikace pojedenácté a geologické průzkumy