Jsem pod časovým tlakem napsat úvodník. Vzhledem k tomu, že je poslední, dovolím si trochu se ohlédnout za dvanácti lety, kdy jsem stál v čele Komory. Především musím poděkovat všem, kteří mi pomáhali. Nebylo toho málo k řešení. Zároveň je pravdou, že delegáti rozhodli zbavit mě nejtěžšího období, tj. prací okolo nového stavebního zákona. Jsem zvědavý, zda ti, co se v poslední době tolik snaží o změnu práce Komory, budou tak aktivní i v následujícím čase. Doufám, že svým přístupem pomohou novému předsedovi.
Zápis z jednání aktivu Statika
Poslední jednání aktivu Statika, které se konalo 9. září 2020, vycházelo zejména z diskuse aktuálně probíhajících trestních kauz, tedy „České Třebové“, „Studénky“ a „lávky v Tróji“. Bylo debatováno, jak uplatnit zkušenosti z průběhu trestního řízení o „České Třebové“ a jaká by měla být optimální reakce Komory v takovýchto kauzách. Názorem většiny přítomných členů aktivu je aktivní postoj Komory již v průběhu soudních kauz.
Diskuse plynule navázala na problematiku plánované normy, která má řešit prohlídky konstrukcí objektů. Snahou aktivu je, aby se požadavek na prohlídky konstrukcí dostal do stavebního zákona nebo jeho prováděcích vyhlášek. Za tímto účelem je aktivem připravován dokument pro MMR. V současnosti jsou k dispozici pouze normy určené pro prohlídky mostů a prohlídky ocelových konstrukcí. Plánovaná norma by měla vycházet ze zkušeností s používáním těchto norem. Stejně tak by měly být využity zkušenosti z jiných zemí, kdy je nutno kromě vlastních prohlídek revidovat i statické výpočty, a to s ohledem jak na aktuální stav konstrukcí, tak i s ohledem na aktuálně platné technické standardy.
S problematikou řešené obecné normy pro prohlídky konstrukcí objektů souvisí i dlouhodobě aktivem řešená podrobnější specifikace tříd následků, ze kterých by měly vycházet jak kontroly dokumentací (v návaznosti na ČSN EN 1990 – přílohu B), tak i řešené pravidelné prohlídky konstrukcí. Finální podoba tříd následků bude dále vydána jako standard Komory.
Dalším diskutovaným tématem byla problematika předpínaných betonových vazníků. Na problémy těchto prvků Komora dlouhodobě upozorňuje. Z diskuse vyplynulo, že je nutné i nadále informovat na problémy a možná rizika u těchto konstrukcí. Proto členové aktivu připraví další sadu článků, a to jak obecných, tak odborných. Probíráno bylo i jak poznat problémy u těchto konstrukcí, např. v rozevírání pracovních spár, známky zatékání atd. Z dostupných původních dokumentací bylo také zjištěno, že předpínací kanálky těchto prvků nebyly systémově injektovány, což zvyšuje riziko poškození předpínací výztuže vlivem vlhkosti (zatékání nebo kondenzace). Dalším problémem těchto vazníků je i jejich přetěžování např. při opravách střešního pláště nebo umístěním technologických zařízení. Řešení problémů spojených s těmito konstrukcemi komplikuje i absence dobové (výchozí) dokumentace, a to i s ohledem na větší množství výrobců, kdy různí výrobci mohli dodávat své výrobky na jednu stavbu.
Na závěr byli přítomní členové informováni o průběhu konference Statika staveb 2020 v Plzni, a dále o přípravě nové normy na „zelené střechy“, do které bude nutné připravit i část o statice.
Ing. Daniel Lemák, Ph.D.
Ing. Michal Drahorád, Ph.D.
vedoucí aktivu Statika