ČKAIT v roce 2017 připomínkovala zákony se 70% úspěšností

Již třetím rokem byla ČKAIT připomínkovým místem Legislativní rady vlády ČR. V roce 2017 se zabývala zejména rozborem, připomínkami a přípravou podkladů k novele stavebního zákona a dalším předpisům týkajících se výkonu činnosti autorizovaných inženýrů a techniků ve stavebnictví. Celkovou úspěšnost akceptace 69 připomínek ČKAIT k devíti zákonům můžeme hodnotit na 70 % 

Již třetím rokem byla ČKAIT připomínkovým místem Legislativní rady vlády ČR. V roce 2017 se zabývala zejména rozborem, připomínkami a přípravou podkladů k novele stavebního zákona a dalším předpisům týkajících se výkonu činnosti autorizovaných inženýrů a techniků ve stavebnictví. Celkovou úspěšnost akceptace 69 připomínek ČKAIT k devíti zákonům můžeme hodnotit na 70 % 

Změnou legislativních pravidel vlády se profesní komory zřízené zákonem staly od 1. 1. 2015 připomínkovým místem v rámci meziresortního připomínkového řízení a to v případě, že se návrh právního předpisu týká právní regulace nebo oblasti jejich působnosti. Legislativní komise ČKAIT se proto vyjadřovala zejména k těmto níže uvedeným předpisům.

Metodické pokyny k zákonu o zadávání veřejných zakázek

Pracovní skupina ČKAIT, jmenovitě Mgr. David Dvořák, LL.M., Ph.D., Ing. Libor Kubát, Ing. Pavel Štěpán pod vedením Ing. Roberta Špalka, vypracovala v roce 2017 návrhy dvou metodických pokynů, které byly Představenstvem ČKAIT v listopadu odsouhlaseny a odeslány k posouzení odboru práva veřejných zakázek MMR ČR. Konkrétně se jednalo o Metodické stanovisko k výkladu § 77 zákona č. 134/2016 Sb. a Výzvu k podání nabídek a zadávací dokumentace pro veřejnou zakázku malého rozsahu zadávanou mimo zadávací řízení (tj. mimo režim zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek).

Prováděcí vyhlášky k novele stavebního zákona

K návrhu vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, bylo do meziresortního řízení odesláno 24 zásadních a šest doporučujících připomínek. Byly zaměřeny zejména na vzájemný nesoulad příloh týkající se pojmosloví (stavba, objekty, zařízení), na požadavek Komory, aby v „Dokladové části“ nebyly vyžadovány doklady o splnění požadavků podle jiných právních předpisů vydané příslušnými správními orgány nebo příslušnými osobami a na dokumentaci zpracovanou osobami oprávněnými podle jiných právních předpisů. Dále na vyjmutí požadavku „posouzení potřeby koordinátora bezpečnosti a ochrany zdraví při práci podle jiných právních předpisů“, na doplnění protokolu o určení vnějších vlivů, u „Zásad organizace výstavby“ na doplnění zásad zařízení staveniště včetně využití nových a stávajících objektů.

K návrhu vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně-analytických podkladech, územně-plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně-­plánovací činnosti byly do meziresortního řízení odeslány 3 zásadní připomínky. Požadavek na vytvoření dalšího funkčního vymezení podzemí zastavěného území vycházel ze skutečnosti, že územně-analytické podklady jsou zdrojem cenných informací pro urbanisty, politickou reprezentaci či stavební úřady. Tato vrstva by napomohla k přehledu volných kapacit pro další využití. Ministerstvo tento požadavek přímo neodmítlo, konstatuje však, že v současné době neexistuje poskytovatel tohoto jevu, vrstva by tak nebyla naplněna. Shodlo se s ČKAIT, že je nezbytné zahájit diskuse o možnosti sledovat tento jev a to na bázi širší meziresortní skupiny. Iniciátorem této diskuse by měla být přímo ČKAIT.

Zásadní připomínku jsme měli k příloze č. 7 odst. 2 písm. f) této vyhlášky. Zastáváme stanovisko, že smyslem ani cílem územního plánování není stanovit, kdo jedině smí vypracovávat projektovou dokumentaci v řešeném území. Podařilo se nám ze zmiňované textace vypustit část „pro které může vypracovávat architektonickou část projektové dokumentace jen autorizovaný architekt“.

K návrhu vyhlášky č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního rozhodování, územního opatření a stavebního řádu, bylo do meziresortního řízení odesláno osm zásadních připomínek týkajících se včlenění technického dozoru stavebníka do formulářů vyhlášky.

Stanoviska k novelám dalších dotčených zákonů

Kromě připomínek zaslaných k novelám prováděcích vyhlášek stavebního zákona jsme se vyjádřili ještě zejména:

  • Ke Koncepci zavádění metody BIM v České republice (červen 2017), kterou předkládalo MPO ČR, ČKAIT zaslala 45 zásadních a 18 doporučujících připomínek.
  • Návrhu řešení systémové podjatosti ve vztahu k činnosti obecných stavebních úřadů a úřadů územního plánování (červenec 2017) jsme zaslali jednu zásadní připomínku.
  • Východiskům pro vytvoření protikorupčního strategického dokumentu České republiky pro období po roce 2017 (říjen 2017) jsme zaslali jednu zásadní připomínku.

Níže uvádíme dva legislativní předpisy, které jsme připomínkovali i přesto, že jsme nebyli původci (Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR a Ministerstvo zemědělství ČR) oficiálně vyzváni. Tyto legislativní normy se ovšem přímo dotýkají činnosti autorizovaných osob.

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů jsme připomínkovali čtyřmi zásadními připomínkami.

Návrh vyhlášky o technických požadavcích pro stavby pro plnění funkcí lesa jsme připomínkovali devíti doporučenými připomínkami.

Jednotlivá ministerstva nás obeslala navíc 21 návrhy zákonných předpisů, kterými se LK nezabývala jednak z titulu nepříslušnosti, jednak proto, že neměla k zákonům připomínky. Snad pro zajímavost např. návrh vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 360/2010 Sb., kterou se stanoví vzor elektronického formuláře návrhu na rozhodnutí sporu o povinnosti k peněžitému plnění a technické náležitosti jeho užívání; návrh vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 641/2004 Sb., o rozsahu a způsobu vedení evidence obalů a ohlašování údajů z této evidence; návrh vyhlášky o odborné způsobilosti a o úpravě některých dalších otázek souvisejících s posuzováním vlivů na životní prostředí; návrh vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 257/2012 Sb., o předcházení emisím látek, které poškozují ozonovou vrstvu, a fluorovaných skleníkových plynů.

Ostatní činnost

V souvislosti s novelou autorizačního zákona, s účinností od 1. 1. 2017, LK již v lednu iniciovala návrh na novelu Společného stanoviska MMR ČR a ČKAIT k rozsahu oprávnění autorizovaného technika. Představenstvu byl předložen v dubnu 2017, MMR ČR novelu schválilo 23. 5. 2017.

K problematice vedení stavebního deníku v elektronické verzi LK vyjádřila názor, že podle přílohy č. 9 části C. 3 vyhlášky č. 499/2006 Sb. je možný (V případě, že všechny zúčastněné osoby jsou vlastníky elektronického podpisu, lze stavební deník vést elektronickou formou), ale zatím jenom v teoretické rovině. V jiném ustanovení k náležitostem stavebního deníku totiž zákonodárce uvádí „Osoby, vykonávající vybrané činnosti ve výstavbě podle §158 stavebního zákona, prokazují oprávnění k výkonu těchto činností otiskem svého razítka a podpisem ve stavebním deníku. Totéž platí při změně těchto osob v průběhu výstavby.“ Elektronická forma razítka v české legislativě neexistuje.

V zájmu řešení připomínek k překrývaní oborů autorizovaných inženýrů LK ve spolupráci s tajemníkem Dozorčí rady ČKAIT vyhodnotila statistický přehled důvodů profesních kauz AI za poslední tři roky. Výsledek nepotvrdil systematické porušování oprávnění AI při zpracování dílčích částí projektové dokumentace.

Na základě podnětů autorizovaných osob LK připravila definice trvalých a dočasných záborů, které se měly promítnout do připravované novely příloh vyhlášky č. 499/2006 Sb. Ve vnitřním komorovém vypořádání připomínek účastníci tento návrh nepovažovali za opodstatněný – do meziresortního řízení nebyl zaslán.

LK byla iniciátorem dopisu Komory na adresu MMR ČR ohledně oprávnění autorizovaného architekta zpracovávat dílčí části projektové dokumentace týkající se statických výpočtů. Po obdržení odpovědi ze strany MMR ČR, které potvrzuje oprávnění autorizovaných architektů zpracovávat projektovou dokumentaci jako celek, byl na MMR ČR zaslán odmítavý názor, kde hlavním argumentem je skutečnost, že součástí oprávnění autorizovaného architekta podle § 4 a § 17 autorizačního zákona není specifikace autorizace v oboru statika a dynamika staveb, tzn. autorizovaný architekt není způsobilý tuto část projektové dokumentace zpracovat, a proto je podle § 159 odst. 2 SZ povinen k jejímu zpracování přizvat osobu s oprávněním pro příslušný obor.

Neméně důležitým úkolem pro LK bylo i vydání stanoviska k oprávnění autorizovaných osob vykonávat činnost technického dozoru stavebníka u staveb financovaných z veřejného rozpočtu a doporučuje držet se výkladu náplně činnosti TDS podle metodického pokynu zveřejněného na Profesis.

Kromě výše uvedených legislativních okruhů řešila LK ČKAIT v roce 2017 i konkrétní dotazy svých členů. Za uplynulý rok jich obdržela 30. Dotazy se většinou týkají rozsahu oprávnění AO, jejich odpovědnosti za vady způsobené vybranými činnostmi, problematiky vedení realizace stavby a smluvních vztahů ve výstavbě. Stanoviska LK k jednotlivým dotazům byla AO zaslána poštou anebo e-mailem.