Na začátek úvodníku trochu čísel. Tento úvodník je mým třicátým sedmým, který jsem poslal redakci Z+i ČKAIT. Mám za sebou více než sto deset valných hromad, tedy mnoho řízků, bramborových salátů, ale i kachen, steaků, chlebíčků či jitrnic. Až sám se divím, že mám pořád v kondici žlučník, ale to je pro mne podružné. Důležité a přínosné na nich je setkávání s mnoha kolegy. Již několikráte jsem se zmínil o rozpravách s profesorem Zdeňkem Šmerdou a inženýrem Mirkem Loutockým. Na letošním obědě před Valnou hromadou ČKAIT jsme za hodinu a půl probrali vše možné. Zdeněk přidal něco ze svého anglického pobytu s pointami typickými pro anglický humor. Mám rád povídky Roalda Dahla, jež mívají podobný smysl pro nečekaný závěr. O jedno Zdeňkovo vyprávění se s vámi podělím: Byl oběd, na němž se podávala ryba. Slečně, která seděla s námi u stolu, spadla na zem. Zvedla ji ze země a dala zpět na talíř. Gentleman sedící naproti ní řekl: „Jistě jste použila ten správný příbor.“
Jihlava – proč stavebnictví nevzkvétá?
- Publikováno:
- Rubrika:
- ČKAIT
Oblast Jihlava zorganizovala valnou hromadu svých členů 4. ledna 2017 v Gotické síni radnice Jihlava za účasti 75 členů z celkového počtu 959 (7,3 %).
Rok 2016 skončil konstatováním, že se české stavebnictví opět propadlo. V porovnání s rokem předchozím jde o snížení o 9 % Dekáda propadů pokračuje, ukazuje se, že krize není zcela závislá na výši státních, krajských a obecních investic, nerozhoduje také plně stav ekonomiky země. Když se v současné době ekonomice daří a veřejné pokladny jsou ochotny investovat, proč stavebnictví nevzkvétá? Nevzkvétá proto, že naše společnost zdola i shora vytvořila legislativní prostředí, které nám znemožňuje stavět. Jak je možné, že stavby, na které byla schválena EIA v roce 2002, ještě nestojí? Jak je možné, že připravovaná trasa metra D v Praze nemá již vykoupené pozemky na své budoucí stanice? Absence ministerstva, které by „vyčistilo“ a napravilo výše uvedené skutečnosti, jenom dokládá, že situace není dobrá.
Spolupráce
Již několik roků jsme vázáni smlouvou o spolupráci mezi ČKAIT a KÚ Kraje Vysočina. Velmi aktuálním prostorem pro spolupráci je například problematika veřejných zakázek nebo součinnost v posuzování kvality projektových prací, které Kraj Vysočina zadává.
Dohodli jsme s vedením HZS kraje parametry spolupráce a s vybranými kolegy – statiky, dopraváky, vodohospodáři a dalšími – jsme vytvořili havarijní tým, který spolupracuje s HZS v krizových situacích.
Cílem smlouvy o spolupráci se středními školami je přiblížit školy současné praxi, propojit zkušenosti a znalosti našich členů s potřebami středních stavebních škol. Neboť tam roste generace našich následníků a tato spolupráce je jednou z forem předávání zkušeností mladým.
Oblastní výbor ČKAIT Jihlava je spoluzakladatelem a spolupořadatelem soutěže Stavba Vysočiny. V loňském roce jsme se rozhodli udělovat Cenu ČKAIT, kterou za rok 2015 získal pasivní rodinný domek vybudovaný v Telči.
Celoživotní vzdělávání a exkurze
Odborné semináře proběhly většinou v prostorách krajského úřadu, které jsou velmi dobře pro tento účel vybavené a poskytují vysoký standard prostředí. Několik seminářů jsme uspořádali v přednáškové místnosti Střední školy stavební Jihlava. Na všechny semináře jsme zvali pracovníky krajského úřadu, stavebních úřadů a zástupce středních stavebních škol. Chceme vzájemně propojit prostor povolování staveb s prostorem projektování, chceme, aby se úředník stavebního úřadu a projektant vzájemně pochopili a porozuměli svým procedurám.
Dne 5. dubna 2016 jsme uskutečnili exkurzi do Univerzitního centra energeticky efektivních budov v Buštěhradě. Zasvěceným průvodcem nám byl prof. Ing. Karel Kabele, CSc. Po úvodní přednášce jsme se několik hodin seznamovali s areálem.
Motivem exkurze do Bratislavy byl slogan Bratislava 2016 – město, které již neznáme. Pro přípravu exkurze jsme využili přátelských osobních kontaktů. Volba průvodců padla na dva kolegy, profesionály, Ing. arch. Jana Fibingera a Ing. Jana Tomka. Jan Fibinger je architekt, který spolupracoval při projektování mnoha budov v Bratislavě, Jan Tomko je dopravák, kterému Bratislava vděčí za komunikace v prezidentském parku, za lávku přes řeku Moravu z Děvínské Nové Vsi do Rakouska a za mnoho dalších staveb. Díky této dvojici jsme navštívili podařené stavby (například vysokopodlažní bytové domy v Ružinově nebo Jižní Město), ale také stavby problémové (halové garáže, které se zřítily, nebo budovu bývalého ministerstva zemědělství z devadesátých let, jejíž nosnou konstrukci nelze opravit a bude demolována). Právě takovéto exkurze mají obrovský výchovný význam na profesní kvalitu našich členů. Kdy je možno si silněji uvědomit potřebu profesionality a míru odpovědnosti projektanta a stavbyvedoucího? Je to v okamžiku, kdy stojí před takto postiženou stavbou, poslouchá výklad zasvěceného průvodce a v jeho slovech slyší: nevhodná statická koncepce, chybný statický výpočet, nekvalitně provedené ocelové hlavice bezprůvlakového skeletu, škoda cca 1 mld. Kč, odpovědnost, soud, vězení...
Těch dobře provedených staveb však bylo naštěstí mnohem více. Namátkou je možno jmenovat novou budovu letiště Bratislava – Ivanka, nově vybudované nábřeží Dunaje s obchodními centry, restauracemi a zelenými plochami. Nebo památkářsky ošetřený hrad Děvín nad soutokem Dunaje a Moravy. Silné emoce byly patrné hlavně u pamětníků „železné opony“. Vždyť ještě před třiceti lety tady umírali lidé. a my jsme si šli do Rakouska „na kafe“. Z ohlasů kolegů a kolegyň je možno konstatovat, že exkurze do již lépe známé Bratislavy plně splnila svůj účel.
Dostali jsme se do legislativní pasti
Uplynul rok 2016, rok krajských voleb, rok usilovného projednávání novely stavebního zákona, rok potupného dokončení dálnice D8 se všemi smutně oslavnými ceremoniály. Politikové tvrdí, že peněz je dost, že příčiny 9% propadu stavebnictví jsou jiné. Přesto, že peněz ve stavebnictví nebude nikdy dost, mají pravdu. Stavebnictví se dostalo do legislativní pasti, s platným stavebním zákonem souvisí 52 dalších zákonů, s právě projednávanou novelou stavebního zákona souvisí dalších 26 zákonů (někteří tvrdí, že jich je přes 40). Stavební zákon se dotýká sedmi resortů, čtyři resorty mají své stavební úřady. Do stavebních procedur významně vstoupil občanský zákoník, který posílil pozice vlastníků pozemků, účastníků řízení a výrazně zvýšil zapojení soudů do procesu povolování staveb. Všichni víme, jak to může dopadnout, když soudy budou povolovat stavby. Řešení tohoto nedobrého stavu je jediné:
• změnit kompetenční zákon ve smyslu přeskupení kompetencí resortů a s cílem zřídit ministerstvo výstavby (nebo například veřejných prací);
• odebrat stavební úřady z kompetencí samospráv a resortů a zřídit Nejvyšší stavební úřad ČR s působností po celé zemi;
• po letošních parlamentních volbách prosadit do programového prohlášení nové vlády úkol: připravit nový, jednoduchý a funkční stavební zákon.
Nově zvolené Představenstvo ČKAIT dostane do vínku v rámci usnesení shromáždění mnoho úkolů. Na prvním místě by však měl být úkol prosazovat zřízení ministerstva výstavby a přípravu nového stavebního zákona.