Z odpovědi ministra Bartoše k postupu digitalizace procesu povolování staveb

Již téměř třicet let se projektuje pomocí počítače a více než rok platí zákon o právu na digitální komunikaci, a přesto je papír stále hlavním nosičem všech informací při stavebním řízení. Zeptali jsme se proto Ivana Bartoše, místopředsedy vlády pro digitalizaci, kdy se toto změní. Výsledkem byl pokyn MMR, aby ty stavební úřady, které nejsou schopné přijmout digitální dokumentaci, předaly žádost k vyřízení větším stavebním úřadům u obcí s rozšířenou působností.
Již téměř třicet let se projektuje pomocí počítače a více než rok platí zákon o právu na digitální komunikaci, a přesto je papír stále hlavním nosičem všech informací při stavebním řízení. Zeptali jsme se proto Ivana Bartoše, místopředsedy vlády pro digitalizaci, kdy se toto změní. Výsledkem byl pokyn MMR, aby ty stavební úřady, které nejsou schopné přijmout digitální dokumentaci, předaly žádost k vyřízení větším stavebním úřadům u obcí s rozšířenou působností.

Na konci ledna doporučoval ministr Bartoš při podání žádosti zohlednit „lokální“ možnosti a technické vybavení stavebních úřadů. A to i přestože současné době žádné právní překážky pro předkládání projektové dokumentace v elektronické podobě stanoveny nejsou.

Na dotazy ČKAIT k neakceptaci digitální projektové dokumentace některými stavebními úřady odpověděl ministr Ivan Bartoš v dopise z 31. ledna 2023. Úvodem dopisu ministr Bartoš sdělil, že v současné době probíhají práce na kompletní digitalizaci stavebních procesů, a to v návaznosti na plánovanou účinnost zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů, která má nastat 1. července 2023. Veškeré úkony podle stavebního zákona bude možné činit prostřednictvím tzv. portálu stavebníka, což bude svébytný systém, který bude fungovat zcela samostatně a bude přes něj možné komunikovat se stavebním úřadem.

Limitem je technické vybavení stavebních úřadů

Co se týče dnešního stavu, nacházíme se v přechodném období, kdy se právní stav připravuje na postupnou digitalizaci. Již byly zpracovány dílčí novelizace právních předpisů, které umožňují činit některé úkony v digitální podobě. Je však třeba konstatovat, že v současné chvíli jsou stavební úřady limitovány především technickým vybavením.

Pro přijímání projektové dokumentace v elektronické podobě je předně nutné velké datové úložiště a rychlé připojení k internetu, přičemž některé stavební úřady nemusí uvedeným disponovat. Současně je problematické zasílání velkých souborů prostřednictvím datových schránek, kdy kapacita datové zprávy nemusí být dostatečná.

Z tohoto důvodu přijímání projektové dokumentace v elektronické podobě vyžaduje zajištění nákladného technického vybavení, s čímž především menší úřady mohou mít problém. Je taktéž nutné sdělit, že zajištění potřebného technického vybavení úřadu je vždy úkolem daného úřadu. Pokud není sám schopen technické vybavení zajistit, uzavře podle § 37 odst. 6 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, veřejnoprávní smlouvu s obcí s rozšířenou působností, na jejímž základě bude pro správní úřad dané činnosti vykonávat. Je však zjevné, že uzavření takové dohody vyžaduje určitý čas.

Žádné právní překážky pro předkládání digitální projektové dokumentace nejsou

Co se týče právního prostředí, pak § 4 odst. 2 zákona č. 12/2020 Sb., o právu na digitální služby a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, stanoví, že „nestanoví-li zákon výslovně závaznou podobu úkonu vůči orgánu veřejné moci, má uživatel služby právo činit úkon jako digitální úkon“. Z uvedeného ustanovení vyplývá, že lze činit úkon vůči orgánu veřejné moci v digitální podobě, pokud zákon výslovně nestanoví, že úkon musí být učiněn v listinné podobě či jiným předpokládaným způsobem.

S účinností od 1. ledna 2022 došlo zákonem č. 47/2020 Sb., ve znění zákona č. 261/2021 Sb., pro autorizované osoby k zavedení kvalifikovaného elektronického podpisu opatřeného kvalifikovaným elektronickým časovým razítkem a lze tedy tímto způsobem projektovou dokumentaci podepisovat. Z tohoto důvodu v současné době žádné právní překážky pro předkládání projektové dokumentace v elektronické podobě stanoveny nejsou.

Doporučení ministra: Berte ohled na možnosti stavebních úřadů

Přestože tedy z pohledu zákona nejsou stanoveny žádné překážky pro zasílání projektové dokumentace v elektronické podobě, je nutné vzít v úvahu technické možnosti jednotlivých stavebních úřadů. Je skutečně možné, že některé stavební úřady nebudou v nejbližší době dostatečně technicky vybavené k přijímání projektové dokumentace v elektronické podobě. Z tohoto důvodu ministr doporučuje, aby technické možnosti konkrétního stavebního úřadu byly vždy předem konzultovány. Řešení této situace jde ruku v ruce s celkovou digitalizací stavebního řízení prostřednictvím tzv. portálu stavebníka s účinností nového stavebního zákona, na což jsou stavební úřady připravovány.

Formát a velikost do 20 MB, resp. 50 MB je nutné dodržet

Stran dotazu týkajícího se formálních náležitostí datových zpráv odesílaných prostřednictvím datové schránky ministr uvedl, že zásadní je v tomto ohledu vyhláška č. 194/2009 Sb., o stanovení podrobností užívání a provozování informačního systému datových schránek. Ta mimo jiné stanoví přípustné formáty datové zprávy dodávané do datové schránky, maximální velikost datové zprávy a technické náležitosti užívání datových schránek.

Bariérou odeslání datové zprávy prostřednictvím datové schránky může být nepřípustný formát odesílané datové zprávy, překročení maximální velikosti datové zprávy či skutečnost, že datová zpráva obsahuje škodlivý kód, který by mohl poškodit informační systém datových schránek, údaj v něm obsažený nebo výpočetní techniku držitele datové schránky. Co se týče maximální velikosti datové zprávy, tato činí de lege lata 20 MB, resp. 50 MB v případě datové schránky zřízené podle § 6 odst. 2 zák. č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech autorizované konverze dokumentů.

Od 1. července 2023 by mělo být možné poslat „zazipovaný“ dokument až o velikosti 1 GB

Ministerstvo vnitra v současné době aktivně připravuje novelizaci předmětných ustanovení vyhlášky tak, aby maximální velikost datové zprávy odesílané prostřednictvím datové schránky byla 1 GB, a to s účinností od 1. července 2023. Současně návrh počítá s rozšířením přípustných formátů odesílaných datových zpráv o formáty zip a asic.

Fikce podpisu v datové schránce se nevztahuje na použití autorizačního razítka

Co se týče podepisování datových zpráv odesílaných prostřednictvím datových schránek, zde je relevantní § 18 odst. 2 zákona č. 300/2008 Sb. Ten obsahuje tzv. fikci vlastnoručního podpisu držitele datové schránky, pakliže byla datová zpráva odeslána osobou oprávněnou k přístupu do datové schránky nebo osobou k tomu pověřenou.

Fikce podpisu však není aplikovatelná v případě, kdy jiný právní předpis či vnitřní předpis požaduje společný úkon více osob. V tomto případě je nutné podání opatřit elektronickými podpisy všech osob, které mají úkon společně učinit. Pro volbu konkrétního typu elektronického podpisu jsou pak relevantní pravidla stanovená obecně v zák. č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, popřípadě jinými právními předpisy obsahujícími zvláštní právní úpravu.

Zvláštní právní předpisy svou povahou mohou stanovit konkrétní požadavky na formální náležitosti některých dokumentů, například požadavek podpisu dokumentu kvalifikovaným elektronickým podpisem a jeho opatření kvalifikovaným elektronickým časovým razítkem. Tak je tomu v případě uváděného zák. č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (autorizační zákon). Dokument, který je podepsán kvalifikovaným elektronickým podpisem a opatřen kvalifikovaným elektronickým časovým razítkem, je možné odeslat jako datovou zprávu prostřednictvím datové schránky, pokud splňuje i ostatní náležitosti stanovené právními předpisy. Problematická může být zejména maximální velikost datové zprávy stanovená vyhláškou č. 194/2009 Sb. V tomto ohledu je klíčové, zda se kompletní projektová dokumentace může skládat z více jednotlivých dokumentů, které mohou být zákonem stanoveným způsobem jednotlivě elektronicky podepsány, či zda z právních předpisů upravujících tuto oblast plyne, že kompletní projektová dokumentace musí sestávat pouze z jednoho dokumentu.

Pokud je možné, aby kompletní projektová dokumentace sestávala z více jednotlivých souborů, pak je lze zaslat v několika datových zprávách. Ovšem za předpokladu, že velikost jednotlivého souboru nepřesáhne maximální povolenou velikost datové zprávy a soubor je v přípustném formátu datové zprávy dodávané do datové schránky. Pokud kompletní projektová dokumentace může sestávat z více jednotlivých souborů, tak zároveň předpokládáme, že pomocí informací uvedených v jednotlivých souborech lze určit, že tvoří součást jedné projektové dokumentace.

V případě, kdy právní předpisy vyžadují, aby kompletní projektová dokumentace sestávala pouze z jednoho souboru, pak limitem pro její poslání datovou schránkou jsou požadavky stanovené vyhláškou č. 194/2009 Sb. včetně maximální velikosti datové zprávy dodávané do datové schránky.

Redakčně vybráno a upraveno z dopisu Ivana Bartoše, místopředsedy vlády pro digitalizaci a ministra pro místní rozvoj, ze dne 31. ledna 2023, č. j. 1698/2023-82

Vaše názory

Pro registrované uživatele je povolena diskuze.
Můžete se přihlásit, nebo se můžete zaregistrovat podle návodu pro registraci.