Musí stavební úřady akceptovat digitální podobu projektové dokumentace?

Projektanti se setkávají s tím, že některé stavební úřady nechtějí akceptovat digitální formu projektové dokumentace i přesto, že je ověřena elektronickým autorizačním razítkem ČKAIT. Jiné stavební úřady s tím však problém nemají. Dotaz, jak to tedy je, odeslala ČKAIT v polovině prosince 2022 ministrovi Bartošovi.

S jakými vyjádřeními se setkávají autorizované osoby na některých stavebních úřadech?

„Ta vaše komora [ČKAIT] se o několik roků předběhla a nabízí něco, co vůbec nefunguje. Někdy to tak asi bude, ale nepočítejte s tím, že by to mohlo být už v příštím roce [2023].“

„Až bude dokončena elektronizace státní správy, tak bude možné používat různé novoty a pak by to s tím elektronickým razítkem asi šlo.“

„Pokud s tím stavebním povolením spěcháte, tak používejte řádné razítko podle předpisů.“

„Podle našich vnitřních předpisů musí být doplněna papírová dokumentace ve třech vyhotoveních s klasickým autorizačním razítkem. Tato tři vyhotovení jsou potřebná pro proces povolování prováděný stavebním úřadem.“

„Stavební úřad nemá možnost provést konverzi elektronické verze na tři vyhotovení papírové verze potřebné pro stavební úřad.“

ČKAIT se proto dopisem ze dne 9. prosince 2022 obrátila na PhDr. Ivana Bartoše, Ph.D., místopředsedu vlády ČR pro digitalizaci a ministra pro místní rozvoj, s žádostí o vypořádání podnětů autorizovaných osob.

Při podání žádosti o povolení stavby se projektanti setkávají s případy, kdy stavebními úřady není akceptována digitální forma projektové dokumentace autorizovaná elektronickým autorizačním razítkem ČKAIT. V praxi se tak ukazuje, že připravenost na postupnou digitalizaci stavebního řízení je ze strany některých stavebních úřadů zatím, diplomaticky řečeno, velmi různorodá. Stavebníci, zastoupení v podobných případech autorizovanými projektanty, narážejí na straně úřadů na chybějící software, nedostatečné rozlišení a velikost monitorů, pomalou rychlost datového připojení, nedostatečnou velikost datového úložiště, neznalost úředníků apod.

Z výkladu práva na digitální komunikaci

Podle právní expertky JUDr. Evy Kuzmové lze možnost používání digitální formy dovodit ze zákona č. 12/2020 Sb., o právu na digitální služby, jenž nabyl účinnosti 1. února 2022.

„Nacházíme se v přechodném období, kdy by úřady měly akceptovat i elektronická podání: ať předávaná na datovém nosiči s elektronickým podpisem, zasílaná prostřednictvím datových schránek, nebo jinak s nezaměnitelným obsahem i osobou předkladatele,“ soudí JUDr. Eva Kuzmová. Její výklad se opírá o fakt, že prostřednictvím datových schránek lze (stavebním) úřadům zasílat projektovou dokumentaci v PDF s příslušným digitálním autorizačním razítkem, nadto z datové schránky žadatele. A to i přesto, že zprávy zasílané datovými schránkami jsou omezené objemem/velikostí. Na druhou stranu je pravda, že digitální projektovou dokumentaci opatřenou elektronickým autorizačním razítkem stávající stavební zákon explicitně nejmenuje. Naopak podle dosud platného stavebního zákona č. 183/2006 Sb. mohou stavební úřady požadovat dvojí/trojí tištěné pare projektové dokumentace.

Podle právního výkladu, který má ČKAIT zpracovaný, má zákon o právu na digitální služby přednost, tedy větší „právní i politickou sílu“ než stavební zákon. Digitální úkony, zejména podání prostřednictvím datové schránky, CZECH POINTu a e-mailu s uznávaným elektronickým podpisem podle § 4 odst. 1 písm. a) až c) zákona č. 12/2020 Sb., je možné provádět podle jiných zákonů bez ohledu na okamžik digitalizace stanovený v katalogu služeb.

Ostatně Evropská unie označila současné desetiletí (2021–2030) za digitální dekádu. Evropská komise proto již uveřejnila návrh Evropského prohlášení o digitálních právech a zásadách pro digitální dekádu, které má přijmout Evropský parlament a Rada. Půjde o závazný dokument pro členské státy EU.

Současná situace v ČR je důsledkem určité nekoordinovanosti změn stavebního zákona. Původním plánem bylo nabytí účinnosti změn autorizačního zákona s elektronickým razítkem a nového stavebního zákona s portálem stavebníka ve stejný den, tedy 1. července 2023. Zavedení autorizačního razítka bylo legislativci uspíšeno (hlavně z důvodu povinných elektronických stavebních deníků), zatímco stavební zákon a portál stavebníka byl odložen.

Problém lze shrnout do dvou otázek

ČKAIT proto v dopise ministrovi Bartošovi formulovala dvě zásadní otázky, které jsou pro každodenní práci podstatné části inženýrů a techniků důležité:

1. Musí stavební úřady akceptovat digitální podobu projektové dokumentace opatřené elektronickým autorizačním razítkem a podané v období mezi 1. únorem 2022 a 1. červencem 2023?

Již nyní mají uživatelé právně zakotvenou možnost činit podání na stavební úřad prostřednictvím datové schránky a stavební úřad je povinen takové podání přijmout. Autorizované osoby jsou na digitalizaci povolovacího procesu převážně připravené, neboť systém používání elektronického autorizačního razítka je již zaveden. Setkávají se však s tím, že na některých stavebních úřadech nemohou digitálně podat přílohy tohoto podání, tedy projektovou dokumentaci.

2. Jaké formální náležitosti má mít podání zasílané prostřednictvím datové schránky?

Přípustné formáty dokumentů dodávaných do datové zprávy stanoví příloha č. 3 vyhlášky č. 194/2009 Sb. (např. pdf, PDF/A, html, xml, odt, txt, rtf, doc(x), jpg, mp3 a další).

Maximální velikost datové zprávy zasílané do datové schránky činí 20 MB (§ 5 odst. 1 této vyhlášky). Zároveň platí, že datová zpráva zaslaná jako podání orgánu veřejné moci prostřednictvím datové schránky nemusí být elektronicky podepsána, jak vyplývá z § 18 odst. 2 zákona č. 300/2008 Sb. Takovýto úkon má stejné účinky jako úkon učiněný písemně a podepsaný.

Pokud jde o projektovou dokumentaci stavby podanou prostřednictvím datové schránky, musí být samozřejmě podepsána v souladu se zvláštním zákonem. Tím je zákon č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „autorizační zákon“). Podle § 13 odst. 3 tohoto zákona (s účinností od 1. ledna 2022) musí být dokument související s výkonem činnosti autorizované osoby:

  • opatřen vlastnoručním podpisem a otiskem razítka se státním znakem České republiky, jménem autorizované osoby, číslem, pod nímž je zapsána v seznamu autorizovaných osob vedeném Komorou, a vyznačeným oborem, popřípadě specializací její autorizace,
  • opatřen kvalifikovaným elektronickým podpisem, založeným na kvalifikovaném certifikátu, obsahujícím jméno autorizované osoby, číslo, pod nímž je zapsána v seznamu autorizovaných osob vedeném Komorou, obor, popřípadě specializaci, označení Komory, a opatřen kvalifikovaným elektronickým časovým razítkem.

Z uvedeného vyplývá, že stavební úřad je již nyní povinen přijímat podání prostřednictvím datové schránky (včetně příloh jako výkresy; ze zákona č. 300/2008 Sb. § 24 odst. 4b nelze konvertovat rysy nebo technické kresby – toto je v gesci stavebních úřadů). Pokud bude přílohou podání projektová dokumentace stavby opatřená kvalifikovaným elektronickým podpisem (viz výše), jedná se dle zákona o plnohodnotně podepsanou dokumentaci, kterou je stavební úřad povinen akceptovat.

ČKAIT je přesvědčena, že:

  • digitalizace zasahuje veřejnou správu už nyní, a to i stavební úřady;
  • pokud má adresát zřízenou a zpřístupněnou datovou schránku, jiný způsob doručování u něj v zásadě nepřipadá v úvahu, neboť správní orgán je povinen doručovat do datové schránky;
  • je možno používat elektronické autorizační razítko pro podání projektové dokumentace na stavební úřad jako plnohodnotnou náhradu barvotiskového autorizačního razítka a vlastnoručního podpisu;
  • dojde-li ze strany stavebního úřadu k odmítnutí přijetí dokumentace opatřené elektronickým autorizačním razítkem ve smyslu § 13 odst. 3 písm. b) autorizačního zákona, lze využít prostředků nápravy, které zákon připouští. Těmi jsou buď odvolání k nadřízenému orgánu proti usnesení o zastavení řízení z důvodu nedoložení kvalifikované dokumentace, či podání stížnosti podle § 175 správního řádu u toho správního orgánu, který řízení vede. Má-li stěžovatel následně za to, že stížnost, kterou podal u příslušného správního orgánu, nebyla řádně vyřízena, může požádat nadřízený správní orgán, aby přešetřil způsob vyřízení stížnosti.

Věříme, že odpovědi a komentáře ke vzneseným otázkám i k našemu výkladu platné legislativy by spolehlivě pokryl odpovídající metodický pokyn Ministerstva pro místní rozvoj ČR.

Více: Právní analýza JUDr. Evy Kuzmové k otázkám akceptace digitální formy projektové dokumentace ověřené elektronickým autorizačním razítkem ČKAIT na některých stavebních úřadech v období od 1. února 2022 do 1. července 2023 je k dispozici v Kanceláři ČKAIT.

Vaše názory

Pro registrované uživatele je povolena diskuze.
Můžete se přihlásit, nebo se můžete zaregistrovat podle návodu pro registraci.