Na začátek úvodníku trochu čísel. Tento úvodník je mým třicátým sedmým, který jsem poslal redakci Z+i ČKAIT. Mám za sebou více než sto deset valných hromad, tedy mnoho řízků, bramborových salátů, ale i kachen, steaků, chlebíčků či jitrnic. Až sám se divím, že mám pořád v kondici žlučník, ale to je pro mne podružné. Důležité a přínosné na nich je setkávání s mnoha kolegy. Již několikráte jsem se zmínil o rozpravách s profesorem Zdeňkem Šmerdou a inženýrem Mirkem Loutockým. Na letošním obědě před Valnou hromadou ČKAIT jsme za hodinu a půl probrali vše možné. Zdeněk přidal něco ze svého anglického pobytu s pointami typickými pro anglický humor. Mám rád povídky Roalda Dahla, jež mívají podobný smysl pro nečekaný závěr. O jedno Zdeňkovo vyprávění se s vámi podělím: Byl oběd, na němž se podávala ryba. Slečně, která seděla s námi u stolu, spadla na zem. Zvedla ji ze země a dala zpět na talíř. Gentleman sedící naproti ní řekl: „Jistě jste použila ten správný příbor.“
ČKAIT je již druhým rokem oficiálním připomínkovým místem
- Publikováno:
- Rubrika:
- Právo
Od roku 2015 má ČKAIT statut oficiálního připomínkového místa v meziresortním připomínkovacím řízení. Hlavním úkolem Legislativní rady ČKAIT (LK) byla i v roce 2016 příprava podkladů pro rozhodování představenstva ČKAIT v legislativní oblasti. Činnost LK obohatila i iniciativa řadových členů ČKAIT, jejich dotazy, zkušenosti, připomínky a náměty ke stávající legislativě či tvorbě legislativy nové.
Legislativní komise ČKAIT má 18 členů a byla, jako orgán Komory pověřený sledováním legislativního procesu, ustanovena rozhodnutím představenstva ČKAIT č. R0805-8 ze dne 18. září 2008 a znovu potvrzena rozhodnutím představenstva R1403-17 ze dne 10. dubna 2014. LK ČKAIT se v roce 2016 zabývala zejména rozborem, připomínkami a přípravou podkladů k následujícím legislativním okruhům:
AUTORIZAČNÍ ZÁKON
Meziresortní vypořádání 12 doporučených a šesti zásadních připomínek ČKAIT týkající se změn §§ 1–29 proběhlo v dubnu 2015 a tyto návrhy upravující problémy z aplikační praxe a soulad s novelou občanského zákoníku a novelou živnostenského zákona byly do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR následně odeslány v září 2015. Ve třetím čtení dne 9. listopadu 2016 byly návrhy Komor vesměs akceptovány. Nepodařilo se nám ovšem, ani ve spolupráci s ČKA, prosadit opětovně možnost Komor vydávat ceníky a honorářové řády. Novela nabyla účinnosti 1. ledna 2017.
STAVEBNÍ ZÁKON a PROVÁDĚCÍ VYHLÁŠKY
V září 2015 bylo v meziresortu projednáno 37 zásadních a šest doporučených připomínek ČKAIT. Vláda připravila novelu zákona s cílem zjednodušit povolovací řízení tak, aby bylo možné sloučit nyní oddělené územní řízení, stavební řízení i posuzování vlivu na životní prostředí (EIA). Počátkem října 2016 byl poslancům rozeslán návrh, jehož první čtení proběhlo na konci roku.
V návaznosti na novelu stavebního zákona byli zástupci ČKAIT účastni při přípravě nových příloh vyhlášky č. 499/2006 Sb., konkrétně příloh k rozsahu a obsahu dokumentace pro vydání rozhodnutí o umístění liniové stavby technické infrastruktury a umístění jaderného zařízení. Termín meziresortního vypořádání novely vyhlášky zatím není známý.
ZÁKON O ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK a PROVÁDĚCÍ VYHLÁŠKY
Pracovní skupina ČKAIT a zástupci Komory v expertní skupině MMR se v roce 2016 podíleli na přípravě prováděcích vyhlášek ZZVZ, konkrétně vyhlášky o stanovení podrobností vymezení předmětu veřejné zakázky na stavební práce a rozsahu soupisu stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr a nařízení vlády o stanovení bližších podmínek pro posouzení přiměřenosti podmínek účasti v zadávacím řízení. Bylo odesláno 10 zásadních připomínek, které byly ze strany MMR na 80 % akceptovány. V září 2016 zpracovala LK námitku vůči znění § 77 ZZVZ (kvalifikace pro nadlimitní režim – profesní způsobilost). Podmínky prokazování způsobilosti nejsou v souladu se stavebním zákonem, autorizačním zákonem a zákonem o uznávání odborné kvalifikace.
STANOVISKA K NOVELÁM DOTČENÝCH ZÁKONŮ
Statistický přehled stanovisek ČKAIT k novelám legislativních předpisů, ke kterým Legislativní rada vlády ČKAIT vyzvala:
| Způsob připomínkovacího procesu | Počet zákonů a připomínek |
| ČKAIT byla k připomínkám vyzvána – nepřipomínkovala | 58 zákonů |
| ČKAIT nebyla k připomínkám vyzvána – připomínkovala | 3 zákony, z toho připomínek – zásadních 9 – doporučených 12 |
| 10 zákonů, z toho připomínek – zásadních 132 – doporučených 26 |
|
| Celkem připomínkovaných zákonů | 13 zákonů, připomínek – zásadních 141 – doporučených 38 |
Připomínky byly zaslány zejména k následujícím návrhům.
● K návrhu vyhlášky, kterou se stanoví požadavky na zajišťování kvality, technickou bezpečnost, posouzení a prověřování shody vybraných zařízení (leden 2016) z dílny SÚJB jsme zaslali devět zásadních připomínek. Na vypořádání jsme nebyli pozváni.
● K návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, a další související zákony (březen 2016) jsme zaslali jednu doporučující připomínku, s vypořádáním jsme nebyli seznámeni.
● Nařízení vlády č. 591/2006 Sb., o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích, a nařízení vlády č. 592/2006 Sb., o podmínkách akreditace a provádění zkoušek z odborné způsobilosti, s vyznačením navrhovaných změn (duben 2016) jsme připomínkovali devíti zásadními připomínkami, akceptovaných bylo šest.
● K návrhu věcného záměru zákona o stavebních výrobcích a jejich použití do staveb (květen 2016) připravila technická komise ČKAIT 84 zásadních připomínek. Akceptace ze strany MPO byla padesátiprocentní.
● K významu metody BIM (Building Information Modeling) pro stavební praxi v České republice a návrhu dalšího postupu pro její zavedení – podklad pro usnesení vlády (září 2016) připravila komise ČKAIT EPBD II prof. Kabeleho devět zásadních připomínek, které byly MPO přijaty.
Jednotlivá ministerstva nás obeslala 58 návrhy zákonných předpisů, kterými se LK nezabývala jednak z titulu nepříslušnosti, anebo z důvodu, že neměla k zákonům připomínky. Jednalo se například o: návrh zákona o opatřeních pro dodržování pravidel, která vyplývají z Nagojského protokolu o přístupu ke genetickým zdrojům a spravedlivém a rovnocenném sdílení přínosů plynoucích z jejich využívání, (zákon o podmínkách využívání genetických zdrojů a sdílení přínosů z nich); návrh vyhlášky o zrušení některých právních předpisů o vyhlášení zvláště chráněných území; návrh alternativ legislativního řešení ochrany oznamovatelů atd.
ČKAIT je zapojena do boje s korupcí
V souhrnu sedmi zásadními připomínkami – k Závěrečné sebehodnoticí zprávě Akčního plánu České republiky Partnerství pro otevřené vládnutí na období let 2014 až 2016 (srpen 2016), Akčnímu plánu boje s korupcí na rok 2017 (listopad 2016) a návrhu změn statutu a jednacího řádu Rady vlády pro koordinaci boje s korupcí (prosinec 2016) – ČKAIT přispěla k dalšímu zviditelnění všech 12 profesních komor zřízených ze zákona. Svým návrhem se ČKAIT podařilo prosadit, aby v Radě vlády pro koordinaci boje s korupcí byl od roku 2017 i zástupce těchto komor. (pozn.: ČKAIT má už od roku 2015 svého zástupce v Radě vlády pro stavebnictví.)
V této souvislosti je nutné připomenout, že proti tomuto návrhu se v meziresortním připomínkovacím řízení se svou zásadní připomínkou postavila pouze Hospodářská komora ČR. Citace HK ČR: Hospodářská komora ČR nevidí žádné důvody vysvětlující, proč je účast zástupce profesních komor nutná a k čemu by měla přispět. Profesní komory sdružují podnikatele pouze v určitém sektoru, obecným zástupcem podnikatelů v Radě je však HK ČR. Ta sdružuje 15 tisíc přímých členů, resp. 20 tisíc, vezmeme-li v úvahu kolektivní členy sdružené prostřednictvím 100 oborových společenstev. HK ČR má tak v České republice nejširší podnikatelskou základnu a nejširší oborové pokrytí.
Protiargumentace ČKAIT: Dle informací zástupců Úřadu vlády na jednání profesních komor zřízených zákonem, které se uskutečnilo v roce 2015, se členská základna těchto komor svým počtem vyrovnává počtu zaměstnanců ve státní správě. Hospodářská komora ČR na svých webových stránkách neuvádí, že je profesní komorou, ale že zastupuje podnikatelskou veřejnost na základě zákona č. 301/1992 Sb., o HK ČR a AK ČR. HK ČR podporuje všechny podnikatelské oblasti mimo zemědělství, potravinářství a lesnictví (tuto činnost vykonává Agrární komora ČR). Sdružuje téměř 15 000 členů (právnických i fyzických osob) organizovaných v 60 regionálních a 98 oborových asociacích. Každý člen a každý zájemce o členství si vybírá, zda bude začleněn v rámci regionů, nebo oborů.
ČKAIT reaguje na zákon o znalcích
ČKAIT připomínkovala tři předpisy dotýkající se činnosti autorizovaných osob, aniž by byla původci (Ministerstvo spravedlnosti, Ministerstvo průmyslu a obchodu) oficiálně vyzvána.
● Návrh poslance Martina Plíška na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících, ve znění pozdějších předpisů (únor 2016) jsme z důvodu nekoncepčního návrhu odmítli. ● K návrhu zákona o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech (červen 2016) jsme zaslali 12 zásadních připomínek. Na základě urgence směrem k Ministerstvu spravedlnosti byly připomínky vypořádány on-line. Akceptovány byly tři z nich.
● Novelu vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 480/2012 Sb., o energetickém auditu a energetickém posudku, jsme připomínkovali devíti zásadními připomínkami. Po upozornění MPO, že jsme připomínkovacím místem, byli zástupci Komory k vypořádání pozváni a nakonec bylo pět připomínek akceptováno.
OSTATNÍ ČINNOST
Novela zákona o ochraně veřejného zdraví
V lednu 2016 iniciovala LK sepsání připomínky ministru zdravotnictví ohledně novely zákona o ochraně veřejného zdraví č. 258/2000 Sb. Připomínky se týkaly § 77 – měření hluku u staveb bytového domu, rodinného domu, stavby pro předškolní zařízení nebo školní vzdělávání, stavby pro zdravotní nebo sociální účely ve vztahu k výkonu činnosti autorizovaných osob. ČKAIT svou připomínkou poukázala na skutečnost, že novela je v protikladu s usnesením vlády ohledně urychlení výstavby a pomoci stavebníkům.
Vydávání ceníků a honorářových řádů
V témže měsíci byl zpracován podklad pro žádost o přezkum správního řízení ÚOHS k problematice vydávání ceníků a honorářových řádů ČKAIT a ČKA, která byla adresována ochránkyni veřejných práv.
Zákon o pozemních komunikacích
Od 31. prosince 2015 do 14. prosince 2016 platila novela zákona o pozemních komunikacích, která přinesla roční zákaz podélného umisťování inženýrských sítí do pozemních komunikací, vyjma místních komunikací. Je řada obcí, kde však jiné řešení neexistuje. Předchozí novela z konce roku 2015 proto měla za následek faktické pozastavení příprav a realizace velkého množství liniových infrastrukturních staveb v řadě obcí. Proti novele se ozvala řada starostů a odborníků, reagovala rovněž ČKAIT, konkrétně dopisem svého předsedy adresovaným MD ČR 10. května 2016. Poslanci tento nedostatek napravili v říjnu 2016 schválením další novely zákona o pozemních komunikacích, která opravuje kritizovaný § 36 odst. 4 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích.
Návaznost vybraných činností autorizovaných osob na zákon o elektronické evidenci tržeb
Legislativní komise v listopadu 2016 připravila informační článek.
Podnět ke dvěma změnám pravidel pro používání razítka při výkonu povolání
V roce 2016 LK podala podnět k čl. 1 odst. 1 a čl. 2 odst. 1–2 a podala návrh na změnu textace rozsahu oboru mosty a inženýrské konstrukce pro autorizovaného inženýra.
Dotazy autorizovaných osob
Kromě výše uvedených legislativních okruhů řešila LK ČKAIT v roce 2016 i konkrétní dotazy svých členů. Za uplynulý rok jich obdržela 35. Dotazy se většinou týkají rozsahu oprávnění autorizovaných osob, jejich odpovědnosti za vady způsobené vybranými činnostmi, problematiky vedení realizace stavby a smluvních vztahů ve výstavbě. Stanoviska LK k jednotlivým dotazům byla autorizovaným osobám zaslána poštou nebo e-mailem.
Pozn.: Konkrétní připomínky ČKAIT k jednotlivým předkládaným legislativním návrhům je možné členům ČKAIT poskytnout na základě e-mailového požadavku autorizované osoby na adrese ckait@ckait.cz.