Geotechnika v historii technologií

Nedávno byla vydána poměrně obsáhlá odborně popularizační publikace na uvedené téma, které je také částí programu aktivu Geotechnika ČKAIT (AG). Cílí na odstranění nedostatečné informovanosti o tom, jak doslova ohromným rozvojem prošel tento obor zejména v posledních padesáti letech.

Jedním z podnětů pro vznik této publikace byly totiž i zážitky z diskusí s činovníky z jiných stavebních oborů, kdy padal argument, že „geotechniku dobře znám, protože jsem dělal zkoušku u profesora Myslivce“. Kniha nabízí k překonání této nevědomé znalostní mezery ucelenou aktuální informaci a rozšíření vnímání a chápání tohoto specifického oboru širokou odbornou veřejností.

Celkově jde v tomto díle o obrácení pozornosti od návrhových metod geotechnických konstrukcí, jichž se doposud týká naprostá převaha geotechnické literatury, směrem k jejich prováděcím technologiím. A jelikož se zdaleka nejvíce z těchto různě propojených systémů nachází v podoboru speciálního zakládání staveb, je na ně publikace nejvíce zaměřena.

V úvodu je zdůrazněno, že pro spolehlivou realizaci návrhu spolupůsobení stavební konstrukce a základové půdy je nutno ověřit účinek tzv. technologických vlivů při instalaci prvků pro zakládání. Jsou tedy nezbytné znalosti a zkušenosti s prováděcími metodami. Těm je třeba rozumět ve všech souvislostech včetně geneze jejich technologií.

Rozlišování technologií tradičně vychází ze dvou účelově vyhraněných a dosti odlišných přístupů. Z hlediska navrhování geotechnických konstrukcí, jež je vlastní naprosté většině AO, jde především o vybrání nejvhodnější známé aplikace dostupných metod pro daný úkol – například pro návrh základů vysoké budovy nebo pro zapažení výkopu hluboké stavební jámy. Mnoho projektantů je však poměrně vzdáleno od prováděcí praxe. I specialisté jsou soustředěni spíše na teoretické modelování a chybí jim nezbytné zkušenosti z realizace staveb. Zcela jiný je přístup z úzce prováděcího hlediska, soustředěného především k nasazení technologických prostředků. Zde převažuje provozní zájem efektivního využití momentálně dostupného mechanizačního a materiálového vybavení. Při prosazování tohoto pohledu se však někdy stává, že se úpravou technologického postupu podle použitého strojního zařízení nepříznivě změní charakter tzv. technologických vlivů, původně uvážených v návrhu. K významu takto odlišného přístupu přispívá i celkový vývoj oboru v posledních desetiletích, kdy přicházely inovační impulsy k rozvoji metod speciálního zakládání spíše ze strany průmyslového rozvoje mechanizačních prostředků. Vývoj teorie návrhových postupů tak začal zaostávat za praxí rozvoje technologií.

Jiným důležitým podnětem pro vznik této publikace byla skutečnost, že se v doprovodu uvedeného trendu i v naší profesi čím dále více projevuje relativní snižování úrovně vědomostí a odborného rozhledu. Vnímají to také v jiných zemích, takže například i v tak vysoce rozvinuté zemi, jako je Spojené království, vyzval vůdčí představitel oboru geotechniky, že je potřeba připomínat třicet let staré technologické poznatky, protože mladé generaci tato zpětná vazba někdy chybí. I u nás došlo nedávno k případu, že byla ohlášena v odborném časopisu „nová progresivní metoda injektáže“, avšak ukázalo se, že jde jen o slepou uličku technologie celosvětově opuštěnou již před sedmdesáti lety. Museli to pak vyvracet odborníci z praxe.

Vše se odvíjí od uvedeného bouřlivého rozvoje technologií a nárůstu jejich komplexity do téměř nepřehledné množiny. Publikace proto zavedla pro jejich roztřídění zvláštní metodiku, která umožnila popisovat historický vývoj a souvislosti podle přináležitosti do základních okruhů činností – beranění, vrtání, hloubení, zlepšování základové půdy. Hierarchické větvení dalšího roztřídění technologií je vždy znázorněno i v souhrnných tabulkách. Může to tedy prospět k základní orientaci při posuzování činitelů tzv. technologických vlivů. A to jak pracovníkům nově vstupujícím do oboru nebo účastníkům přistupujícím ke spolupráci z jiných oborů. Nabízí širší rozhled v provázanosti a spletitosti technologií, který se obvykle získává až po delší zkušenosti.

Historický vývoj technologických systémů je v rozsáhlých speciálních kapitolách pojednáván od jejich archaických kořenů až k nedávným vrcholům ve všech důležitých souvislostech, jak v celosvětovém měřítku, tak i pro ČR. V samostatných kapitolách je osvětleno i pozadí a rámec historického vývoje civilizace. Jde o rozvoj vzdělanosti i techniky, významných osobností a firem, včetně přehledu vývoje trhu v tomto oboru. Souhrnné informace o vývoji specializovaných firem a souvisící ekonomické údaje patří k záležitostem pojednávaným v odborné literatuře sporadicky.

 

Ing. Jindřich Řičica
předseda aktivu Geotechnika ČKAIT

Publikaci o rozsahu 321 stran a formátu 215 × 290 mm vydala v roce 2020 v nákladu 1 000 ks Asociace dodavatelů speciálního zakládání staveb (ADSZS), partnerská organizace ČKAIT. Výtisky jsou určené především k rozdání do škol, knihoven a podobných institucí pro vzdělávání veřejnosti. Proto byl kladen velký důraz na jazykovou redakci, všeobecnou srozumitelnost a množství názorných obrázků, jejichž kvalita je ovšem někdy jen dokumentární. Část nákladu je určena i pro informační fondy partnerů ve výstavbě. Kniha bude též k dispozici všem zájemcům pro studijní účely na webové stránce www.adszs.cz.