Nic nelze obelhat, podzim je tady, letos však jako kdyby se nechal létem přelstít a dlouho ani o sobě nechce dát vědět. Na události byly měsíce září i říjen hodně bohaté. V nadsázce říkám, že bych potřeboval za sebe ještě dva klony. „Tak nemusíš být všude!“ Je to pravda. Přestože na mnoho akcí chodí další členové představenstva, stejně nestíhám. Vrátil jsem se z Neapole, v Neapolském zálivu bylo krásně, ale též jsem viděl, jak by časem mohla vypadat Praha při uplatnění pražských stavebních předpisů. Bude mít možná ještě větší hustotu na hektar, než je v Neapoli. Developeři budou spokojeni, jenom si nejsem jist, zda budou spokojeni bydlící v oněch bytech s tmavými kouty. Na druhou stranu, když vidím ceny za byt v Praze, jsem klidný – nemyslím totiž, že by se do ní přistěhovalo osm set tisíc lidí.
Závěr materiálu o rekodifikaci na jednání vlády 4. září 2018
- Publikováno:
- Rubrika:
- Ministerstvo pro místní rozvoj
Vláda ČR se 4. září 2018 seznámila s informacemi k rekodifikaci veřejného stavebního práva, hlavních směrech a cílech (čj. 746/18) obsažených v materiálu předloženém ministryní pro místní rozvoj.
1. Manažerské shrnutí
Předkládaný materiál byl vypracován Ministerstvem pro místní rozvoj a jeho původním cílem bylo informovat o právním okolí stavebního zákona a roztříštěnosti veřejného stavebního práva v České republice. Do přípravy tohoto materiálu vstoupilo rozhodnutí pana premiéra o zapojení Hospodářské komory České republiky (dále jen HKČR) do procesu přípravy celkové rekodifikace veřejného stavebního práva. Původní materiál byl následně podroben připomínkování členů Kolegia ministryně pro místní rozvoj pro rekodifikaci veřejného stavebního práva a na základě těchto připomínek byl upraven. Výsledný materiál je upravenou verzí původního materiálu zpracovaného MMR s využitím materiálů zpracovaných HKČR. Další kroky v procesu přípravy rekodifikace veřejného stavebního práva v navrženém rozsahu předpokládají úzkou spolupráci zejména mezi MMR a HKČR, v úzké spolupráci s ostatními resorty, přičemž je nezbytné předpokládat vůdčí roli MMR danou kompetenčním zákonem (Zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů).
A. Územní plánování
I. Obsah, schvalování a závaznost územně plánovací dokumentace obce budou vycházet z pojetí ve vyspělých státech Evropské unie
- podoba územně plánovacích dokumentací bude vycházet z tradičního, čitelného a srozumitelného pojetí ve vyspělých státech EU
- transparentní, jasná, dostupná a jednoznačná územně plánovací dokumentace srozumitelná pro všechny uživatele (malé, velké, veřejné, soukromé, domácí i zahraniční)
- zjednodušení dokumentace, zavedení geoportálu
II. Nová hierarchie územně plánovacích dokumentací
- hierarchická územně plánovací dokumentace (stát, kraj, obec)
- vznik celostátní dokumentace řešící v dostatečné podrobnosti celostátně významné záměry
- vyšší územně plánovací dokumentace bude přebírána do nižší územně plánovací dokumentace
- rozdělení územních plánů na koncepční plány a zástavbové plány
- zachování územně plánovacích podkladů a jejich výhledové zpřístupnění na geoportálu
III. Změny ve formě vydávání územně plánovací dokumentace a jejich důsledná teritorialita
- úprava institutu opatření obecné povahy jako formálního nosiče územního plánu
- alternativně návrat k dřívější formě územních plánů v podobě obecně závazných vyhlášek
- omezení následného přezkumu územních plánů
- posílení a jasné vymezení aktivní legitimace pro podávání připomínek či námitek vůči návrhům územních plánů
IV. Jasně stanovené časové a teritoriální omezení soudního přezkumu územně plánovací dokumentace a zákaz zpětných účinků zrušení územně plánovací dokumentace
- zvýšení právní jistoty a stability právního prostředí a posílení ochrany ústavně zaručených práv na územní samosprávu a na ochranu vlastnictví v době, v níž platil určitý územní plán
- případné zrušení územního plánu soudem nesmí mít dopady na povolení a práva vzniklá v době jeho platnosti
- nemožnost dosažení zpětných účinků zrušení nezákonných územních plánů
- omezení aktivní legitimace subjektů, do jejichž veřejných subjektivních práv územně plánovací dokumentace s ohledem na svoji územní působnosti nezasahuje
V. Zavedení jednotného standardního datového modelu pro vybrané části územně plánovacích dokumentací a podkladů a zavedení jednoho národního geoportálu územního plánování
- jednotná prezentace všech výstupů z územně plánovací činnosti
- rychlejší rozhodovací procesy
- přehlednost pro veřejnou správu, občany i investory
- všechny výstupy z územně plánovací činnosti jsou dostupné na jednom místě v jednom formátu
- možnost provádět nad daty operace a úlohy
- zveřejňování výstupů z územního plánování jako otevřených dat
VI. Posílení ekonomického rozměru územního plánování
- spravedlivější zpoplatnění využívání území
- omezení spekulativně vymezovaných zastavitelných ploch
- odstranění blokace území a zamezení neefektivnímu zabírání půdního fondu
- zvýšení příjmů do státního rozpočtu
B. Stavební právo hmotné
- celkové přenastavení zákonných pravidel stavebního hmotného práva
- jasné definování veřejného zájmu
- sjednocení obecných požadavků na výstavbu do jednoho právního předpisu, tj. s celorepublikovou územní působností
- sjednocení požadavků na rozsah a obsah dokumentace staveb do jednoho právního předpisu
- zredukování jednotlivých druhů dokumentací a zjednodušení obsahových náležitostí jednotlivých druhů dokumentací předkládaných stavebnímu úřadu k žádosti o povolení
- umožnění předávání dokumentace stavebním úřadům a dotčeným orgánům v elektronické podobě
C. Problematika dotčených orgánů
- podstatné snížení počtu DO
- jasné vymezení veřejných zájmů nadále chráněných jednotlivými DO
- forma výstupů závazné stanovisko/vyjádření DO
- jasné nastavení způsobu řešení rozporů s vůdčí rolí stavebního úřadu (zvýšené nároky na metodické vedení a proškolování stavebních úřadů)
- jasně stanovené lhůty pro vyjádření DO s fikcí nevyjádření se při nedodržení lhůty ze strany DO – obrana proti průtahům
- náročné legislativní úpravy ve složkových zákonech
D. Právní předpisy obsahující další požadavky
- redukce právních předpisů, ve kterých jsou stanoveny další požadavky na stavebníky
- zefektivnění a zrychlení řízení
E. Příslušnost stavebních úřadů
I. Oddělení stavební správy od územních samospráv a její sjednocení
- oddělení výkonu státní správy a samosprávy
- omezení střetu zájmů
- odstranění systémové podjatosti stavebních úřadů na obecních a krajských úřadech
- omezení korupčních rizik
- vzorem systém finanční správy či katastrálních úřadů
- zásadní legislativní změny několika právních předpisů včetně kompetenčního zákona
II. Vytvoření Státního stavebního úřadu
- odstranění dnešní plurality stavební správy na ústřední úrovni
- sjednocení know-how všech stavebních úřadů
- zvýšení kvality rozhodování a posílení odpovědnosti za výkon veřejné moci
- přechod kompetencí mezi orgány
III. Vytvoření nové struktury stavebních úřadů
- odstranění dnešní plurality stavební správy na krajské a místní úrovni
- odstranění politických vlivů samospráv
- přechod úředníků
- profesionalizace
- personální stabilizace a možnost jednotného metodického řízení z ústřední úrovně
F. Jedno povolovací řízení
I. Jedno řízení
- zjednodušení, zpřehlednění a zrychlení a vyšší efektivita celého řízení
- neřetězí se současně několik řízení po sobě
- jasné vymezení okruhu účastníků řízení a jejich procesních práv
- dokumentace s nově stanoveným jednodušším obsahem a rozsahem pro umístění a povolení stavby
- realizace stavby a kontrolní činnost SÚ na základě prováděcí (realizační) dokumentace
- nezbytnost komplexní legislativní úpravy ve složkových zákonech
II. Jedno rozhodnutí nebo veřejnoprávní smlouva
- výsledkem jednotného řízení je pouze jedno finální rozhodnutí
- nevydává se velké množství různých rozhodnutí v různých řízeních se samostatným přezkumem
- rozhodnutí stavebního úřadu o povolení stavby může nahradit jeho smlouva se stavebníkem (veřejnoprávní smlouva)
III. Koncentrace řízení
- zásadní zrychlení a zefektivnění řízení
- obrana proti šikanóznímu zneužívání práv
- znemožnění navrhování stále nových důkazů, opakování námitek apod.
- vyšší požadavky na účastníky řízení
IV. Elektronizace stavební agendy
- elektronizace jednotného řízení o povolení stavby, včetně podávání žádostí, dokumentace, námitek, připomínek, vyjádření a stanovisek
- nepřetržitý přístup jiných úřadů a oprávněných osob ke všem dokumentům ve spisu bez potřeby nahlížení či postupování spisu
- efektivní nástroj kontroly veřejné správy
- finanční náročnost a potřeba změn zažitých uživatelských vzorců chování
G. Problematika vyvlastnění
- vymezení práv a věcí, které mohou být vyvlastňovacím řízením dotčena
- odstranění časové náročnosti vedení vyvlastňovacího řízení
- prověření účelů vyvlastnění v jednotlivých speciálních zákonech, jejich konkrétnosti a sjednocení právní úpravy
- urychlení majetkoprávní přípravy stavebních záměrů
- mezitímní rozhodnutí
- problematika výše náhrad, včetně oceňování
H. Nad rámec obsahu tohoto materiálu bude třeba řešit i změny v soudním přezkumu
- zrychlení a zefektivnění přezkumu ve správním soudnictví
- omezení či zánik agendy odkladných účinků žalob ve stavebních věcech
- omezení zneužívání opravných prostředků k Nejvyššímu správnímu soudu
- věcná specializace správních soudců
- širší možnosti, resp. povinnosti rozhodování soudu (povinnost sám rozhodnout ve věci samé, povinnost vypořádat se se všemi námitkami)
2. Harmonogram rekodifikace veřejného stavebního práva
Součástí předkládaného materiálu je také harmonogram rekodifikace veřejného stavebního práva, který byl zpracován v souladu s Legislativními pravidly vlády, a to jak z hlediska časového, tak i z hlediska povinných fází přípravy právních předpisů. Časové hledisko vyžaduje vysoké zapojení HKČR do procesu přípravy rekodifikace za účelem naplnění navrženého harmonogramu.
3. Návrhy na dílčí novely stavebního zákona
Vzhledem k tomu, že proces rekodifikace veřejného stavebního práva bude i podle velmi ambiciózního přiloženého časového harmonogramu představovat časově náročný proces, tak z důvodů nezbytnosti řešení některých dílčích problémů co nejdříve, jsou níže navržena čtyři témata na dílčí novelu stavebního zákona.
a) Fikce souhlasného závazného stanoviska
- zavést lhůtu pro vydání závazného stanoviska (max. 60 dnů)
- pokud dotčený orgán nevydá závazné stanovisko ve stanovené lhůtě, platí, že vydal souhlasné závazné stanovisko bez podmínek
b) Zrušení přezkumu závazných stanovisek podle § 4 stavebního zákona
- Novelou stavebního zákona provedenou zákonem č. 225/2017 Sb., byla do stavebního zákona vložena speciální právní úprava přezkumu závazných stanovisek (jednalo se o pozměňovací návrh předložení při projednávání novely v Poslanecké sněmovně). Tato právní úprava je obtížně aplikovatelná a naprosto nesystémová, protože by neměla existovat jiná právní úprava přezkumu závazných stanovisek uplatňovaných v řízení podle stavebního zákona a jiná právní úprava přezkumu závazných stanovisek v řízeních podle jiných právních předpisů. Navrhuje se proto vypuštění těchto ustanovení a úprava v obecném předpise, tedy správním řádu, a to konkrétně doplnění lhůt, které v současné úpravě chybí.
c) Dokumentace na úrovni státu podrobně řešící záměr náležející do kompetence centrálních orgánů
- ÚPD je v současném právním prostředí hierarchizovaná, a právě v této hierarchizaci je však často problém. Politika územního rozvoje (dále jen PÚR) je závazná pro pořizování zásad územního rozvoje jednotlivých krajů a dalších nižších stupňů územně plánovacích dokumentací. O pořízení zásad územního rozvoje (dále jen ZÚR) nebo jejich aktualizace však v samostatné působnosti rozhoduje zastupitelstvo příslušného kraje. Jedná se tedy o rozhodnutí samosprávné a současná právní úprava tak neumožňuje, aby stát mohl na pořízení aktualizace ZÚR vyvolané aktualizací PÚR jakkoliv trvat.
- Jako řešení se jeví zavedení realizačního nástroje na úrovni státu, který by v příslušné podrobnosti řešil komplexně daný záměr, který by byl obsažený v PÚR a náležel do kompetence státu. Tento nástroj by byl územně plánovací dokumentací závaznou pro rozhodování v území a současně též závaznou pro vydávání nižších stupňů územně plánovacích dokumentací na úrovni krajů a obcí.
- S touto problematikou pak souvisí i možnost zavedení státní projekční kanceláře, který by se systematicky věnoval jak zpracování návrhů PÚR a jejích aktualizací, tak rovněž uvedeného nového nástroje. Tato kontinuita v projekční činnosti se jeví jako zcela zásadní a žádoucí a její pozitiva lze deklarovat i současnými zkušenostmi vybraných měst nebo i krajů. Tím dochází k šetření času i prostředků veřejné správy, tedy všech daňových poplatníků.
- Je možné zvážit rozšíření kompetencí současné organizační složky státu, kterou je Ústav územního rozvoje. I zde se tento krok jeví logicky. Pokud by byl tento ústav pověřen vedením geoportálu, pak by na něm byly zveřejňovány také dokumentace pořízené státem. Sjednocení funkce správce geoportálu a projekční kanceláře účelně a efektivně propojí tyto dvě související činnosti.
d) Zavedení Národního geoportálu územního plánování
- Cílem úpravy by mělo být zavedení jednotného geoportálu, na kterém budou zobrazeny veškeré výstupy územního plánování v České republice v jednotném datovém formátu tak, aby bylo umožněno nad těmito daty zpracovávat také geografické úlohy. Tento stav je žádoucí i pro investory a developery, kteří se pohybují napříč celou Českou republikou.
- Z hlediska procesního se pak jako logické jeví, aby tento geoportál územního plánování zahrnul i současnou Evidenci územně plánovací činnosti a případně umožnil zobrazování i dalších výstupů resortu místního rozvoje.
- Nezbytné také bude určit správce geoportálu územního plánování. V této souvislosti se jako nejvhodnější jeví určit jeho správcem Ústav územního rozvoje, jakožto existující organizační složku státu. Ústav územního rozvoje je zřizován přímo MMR, aktuálně je pověřen vedením Evidence územně plánovací činnosti a má základní vybavení a zkušenosti pro vedení a správu geoportálu a geodat. Je proto logické, aby tyto zkušenosti byly zúročeny a využity.
Nástrojem k řešení výše uvedených čtyř bodů je dílčí novela stavebního zákona a správního řádu, kterou představí Ministerstvo pro místní rozvoj v termínu do 31. prosince 2018.