Novela vodního zákona

Novela vodního zákona č. 254/2001 Sb. vstoupí v platnost 1. ledna 2019 a je účelné upozornit autorizované osoby na některé hlavní změny, které tato novela přináší.

Zákonem č. 113/2018 Sb. byl novelizován zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), a zákon č. 388/1991 Sb., o Státním fondu životního prostředí ČR.

Z níže uvedeného stručného výběru některých částí novelizovaného stavebního zákona je patrné, že pro autorizované osoby, které pracují v oborech v působnosti vodního zákona, účast na seminářích pořádaných oblastními kancelářemi ČKAIT k vodnímu zákonu jistě nebude ztraceným časem.

Nakládání s vodami

Povolení k nakládání s vodami (§ 8) není třeba k vypouštění odpadních vod z odlehčovacích komor, chránicí stoky jednotné kanalizace před hydraulickým přetížením, do vod povrchových.

Nově se ukládá získat souhlas vodoprávního úřadu (§ 17) ke geologickým pracím spojeným se zásahem do pozemku, jejichž cílem je následné využití průzkumného díla na stavbu k jímání podzemní vody nebo pro vrty pro využívání energetického potenciálu podzemních vod. Dále vodoprávní úřad posoudí možnost zhoršení stavu nebo ekologického potenciálu dotčeného útvaru povrchové nebo podzemní vody. V případě zhoršení stavu je možno pro uskutečnění záměru požádat o udělení výjimky za předpokladu splnění řady podmínek definovaných ve vodním zákonu.

Za odpadní vody se nově považují i srážkové vody z dešťových oddělovačů jednotné kanalizace. (zdroj: pxhere.com)

Odpadní vody

V oblasti odpadních vod (§ 38) se nově deklaruje, že odpadní vody zneškodňované na komunální ČOV musí svým složením odpovídat platnému kanalizačnímu řádu. Odvádí-li se odpadní voda a srážková voda společně jednou kanalizací, stává se srážková voda vtokem do této kanalizace vodou odpadní. V odstavci 8 se vyjasňuje způsob nakládání s odpadními vodami, akumulovanými v bezodtokových jímkách. Ukládá se povinnost zajišťovat jejich zneškodňování odvozem na ČOV a na výzvu vodoprávního úřadu nebo ČIŽP předložit doklady o odvozu odpadních vod za období posledních dvou let, z kterých bude patrno, kdo a kde akumuluje odpadní vody v bezodtokové jímce, množství odpadních vod, název osoby, která odpadní vodu odvezla a název ČOV, na které budou odpadní vody zneškodňovány. Výrazný posun nastal ve vypouštění odpadních vod do vod podzemních přes půdní vrstvy. Doposud tato možnost pro vypouštění byla pouze z jednotlivých staveb pro bydlení, rodinnou rekreaci a ubytování. Nově se tato možnost rozšiřuje i pro soubory staveb pro bydlení, je však v tomto případě stanoveno maximální množství odpadních vod 15 m3/den. S vypouštěním odpadních vod do vod podzemních je však možno uvažovat jen tehdy, kdy není možno technicky nebo z jiných důvodů jejich vypouštění do vod povrchových nebo do veřejné kanalizace.

Poplatky

Zcela nově jsou formálně definovány díly zákona pro poplatky za odebrané množství vody, poplatky za vypouštění odpadních vod do vod povrchových a poplatky za povolené vypouštění odpadních vod do podzemních vod. Základem poplatku za povolené vypouštění odpadních vod do podzemních vod je kapacita čistírenského zařízení, z kterého jsou vyčištěné odpadní vody vypouštěny v EO. Sazba poplatku činí 350 Kč/EO/rok. Výnos poplatku za povolené vypouštění odpadních vod do podzemních vod je příjmem rozpočtu obce, na jejímž území k vypouštění dochází.

Přestupky

Vodní zákon v hlavě XII definuje činnosti pro měření odpadních vod a pro odběr a rozbor vzorků odpadních vod pro účely stanovení poplatků za vypouštění odpadních vod do vod povrchových. Pokud fyzická osoba, která vypouští odpadní vody do vod povrchových, neumožní odborně způsobilým osobám vstup do prostorů pro provedení kontroly včetně poskytnutí nezbytných podkladů pro provedení kontroly, jedná se o finančně sankciovaný přestupek. V podstatě stejná povinnost platí pro právnické nebo podnikající fyzické osoby. Přestupku se rovněž dopustí právnická nebo podnikající fyzická osoba, která provádí odvoz akumulovaných odpadních vod v bezodtokových jímkách, která nevydá doklad o odvozu odpadních vod. Právnická nebo podnikající fyzická osoba jako vlastník nebo stavebník vodního díla I.–IV. kategorie se dopustí přestupku tím, že neprovádí technicko bezpečnostní dohled.